Kapitálový trh

Právní úprava finančního trhu je velmi složitá. Dají se rozdělit do tří skupin (pozor: zkouška):

1.upravují činnost institucí finančního trhu

2.upravují nástroje finančního trhu

3.zákony, které vytvářejí pr. rámec finančního trhu

ad 1. 37333xoh64jjr9f

Zákon o české národní bance - jaké je její poslání, funkce, náplň, orgány (vše musíme vědět).

Zákon o obchodních bankách

Zákon o burze cenných papírů

Zákon o investičních fondech a společnostech oj333x7364jjjr

Zákon o komisi pro cenné papíry

Vyhláška ministerstva financí o RM systému

Vyhláška, která upravuje činnost těch, kteří obchodují s cennými papíry (vyhláška o makléřských zkouškách).

ad 2.

Zákon o cenných papírech

Zk. o dluhopisech

Zk. směnečný a šekový

ad 3.

Obchodní zákoník - upravuje existenci kapitálových společností (jak může vzniknout, jaké má orgány atp.).

Živnostenský zákon - povolení

Zk. o konkurzu a vyrovnání - likvidace těchto společností

Zk. o správě daní a poplatků

Zk. o účetnictví - společnosti mají povinnosti vykazovat výsledky své hospodářské činnosti.

Zákonné předpisy, které upravují možnost vstupu kapitálové společnosti na světový trh.

V okamžiku, kdy vstupujeme na mezinárodní trh, dostáváme se do střetu s právní úpravou jiných zemí.

Cenné papíry

Stručná historie

Historie cenných papírů sahá do starého Egypta. V nejprimitivnější podobě jako první je dlužní úpis - je helénského původu.

Ve středověku (12. a 13. stol. - Francie, Dalmácie, Split, Benátky, Janov: úvěrové listy).

Později: směnky (zk. směnečný a šekový 191/1950 - nebyl novelizován, je to starý institut asi 500 let - není třeba nic vymýšlet).

Co je to cenný papír - je listina, která představuje pohledávku vlastníka cenného papíru vůči tomu, kdo cenný papír emitoval. Důležité je, že je to listina, která ze zákona musí mít určité náležitosti. Cenný papír je nositelem právního nároku a bez existence tohoto cenného papíru je tento nárok neplatný. Plnění takového nároku lze vymáhat soudní cestou.

Rozdělení cenných papírů:

a)dle druhu zosobnění majetkového práva:

-cenné papíry věcného obsahu - cenné papíry deklarují nějaké majetkové právo věcného obsahu. Představitelem je zástavní list

-dlužnické peněžní závazky - př. obligace, směnka, šeky, vkladní knížky, vkladový list, vkladové certifikáty

-cp udávající určitá majetková práva - př. akcie (druhů je mnoho), podíly, kuksy (podíly báňských společností)

-dispoziční - umožňují mi disponovat s určitou investicí, př. konosament, skladní list

b)důležitou charakteristikou je možnost převodu práv. Od velmi snadného převodu až po nemožný převod. Z hlediska převoditelnosti dělíme:

-cenné papíry na doručitele - lze převést pouhým předáním z ruky do ruky

-cp na jméno (tzv. rektapapíry) - na cenném papíru je napsáno jméno vlastníka a ten, kdo je vystaven plnění žádá, abychom doložili (průkaz totožnosti), že jsme vlastník příslušného cp (jméno se musí shodovat). Někdy ani nestačí občanský průkaz

-cp na řad (tzv. orderpapír) - převod práv vyplývající z plnění takového cp provádíme tzv. indosací, tzn. na rub cenného papíru uvedeme, že převádíme práva na třetí osobu.

c)dle důchodu (dle příjmu, který takový cp přináší)

-přinášející stálý důchod - př. půjčky, vkladní knížky, obligace

-proměnlivý důchod - důchod, který můžeme, ale nemusíme mít, př. akcie, ziskové obligace

-tzv. neúročené cenné papíry - př. losy, dispoziční listy, šeky

d)dle dlužníka (kdo je emitentem) - můžeme mít velmi kvalitního dlužníka (koupě takového cp není rizikovou investicí) nebo nekvalitní dlužník

-státní cp - prakticky bezproblémové investice a také je o ně obvykle velký zájem. Je to dáno tím, že za státem stojí velké nemovitosti (stát může něco z nemovitostí zpeněžit), ale stát vlastní (kontroluje) emisní banku, takže vždycky se se svými závazky může vypořádat emisí nekvalitních peněz, př. pokladniční poukázky (pro překlenutí časových disproporcí mezi příjmy a výdaji státu, které mohou nastat - typickým př. je státní rozpočet. Z 90 % jej tvoří daně. Daně natékají v určitých intervalech, zatímco výdaje státního rozpočtu jsou každodenní, může nastat jedno až tříměsíční časová disproporce. Tento schodek musí emitovat určité cenné papíry. Tyto cp formálně emituje ministerstvo financí, ale správcem a emitentem je centrální banka. CB na burze nabídne rozprodej těchto cp, o které je mezi bankami velký zájem. V okamžiku, kdy nastává plnění státního rozpočtu se přisunou prostředky a emisní banka to odkupuje zpět. Většinou se jedná o miliardové operace)

-veřejnoprávní korporace (města, obce, renomované instituce) - tyto cp jsou poměrně slušně likvidní

-soukromé cp (nejméně kvalitní) - velmi rizikové cp.

Význam cenných papírů:

-umožňují akumulovat peněžní prostředky - pokud by nebyly cp, tak může podnikatel žádat o úvěr u peněžního ústavu. Získání úvěru není snadná záležitost (není to administrativně náročné - musíme o firmě předložit důvěrné informace). Záleží na našem podnikatelském záměru a do jaké míry je kvalitní (zda přesvědčíme úvěrové oddělení, že náš záměr je kvalitní a zaslouží pozornosti). I když přesvědčíme, tak je úvěr limitován (je to odvislé od našich možností to splácet). Tyto úvěry jsou v desítkách milionů. Časové získání úvěru je asi 8-10 měsíců. Ve vyspělých zemích, kde 70-75 % investičních finančních potřeb se získává prostřednictvím emise cenných papírů (firmy se obracejí na kapitálový trh, kde emisí cp získáme peněžní zdroje k tomu, abychom mohli investovat). Obvykle cp, když je emitentem banka, mají větší důvěryhodnost a emise probíhá bez komplikací. Výhodou takovéto emise je to, že prakticky můžeme získat "neomezené" prostředky. Zatímco musíme splácet úroky, tak pokud získáme prostředky z emisí, tak nemusíme platit úroky. Fakt je ten, že ČR s tímto zdrojem peněžních příjmů (zejm. firmy) počítat nemohou. Je to otázka důvěry. Díky historickým tradicím se ukládalo do vkladních knížek. Investiční rozhodování je rozhodování ve třech vrcholech: mezi výnosem, rizikem a bezpečností (jdou proti sobě - mám-li vysoký prvek bezpečnosti investice, tak je málo výnosná. Je-li hodně výnosná, tak je velmi riziková). Banky ve světě hrají roli jistoty, u nás je bankovní sektor příliš rozkmitaný (kotva není příliš pevná) - všude ve světě se takto běžně získávají finanční zdroje

-plynulost obchodních operací

-cp urychlují obrat zboží

Byl vynalezen institut dlužního úpisu - získám zboží a proti tomu emituji směnku (já jako výrobce mám garantováno, že o peníze nepřijdu, částka mi bude splacena. V případě já jako věřitel se dostanu do finančních obtíží, tak mohu použít směnku, mohu eskontovat směnku (poskytnout bance) a banka pak dluh vymáhá od dlužníka). Nastává urychlení obratu zboží

-regulovat reprodukční proces - bez existence cp si určité ovlivňování (regulaci) ekonomiky nedovedeme představit, zejm. v oblasti monetárních nástrojů (používá CB) - stát buď stahuje nebo emituje peníze (velmi elegantně a účinně lze regulovat regulační proces)

-vytváří prvky právní jistoty v hospodářských vztazích - je třeba, aby cp měly náležitosti vyplývající ze zákona.

Charakteristika nejdůležitějších cp

Směnka

Je úvěrový platební prostředek (dlužnický závazek - právo požadovat stanovenou částku v termínu, na směnce uvedeném místě).

Druhů směnek je velmi mnoho, alespoň: směnka cizí a vlastní.

-směnka vlastní - obsahuje slib výstavce (dlužníka, bankovní termín trasant), že zaplatí věřiteli (bank. term. remitent) v určitý čas stanovenou částku (vzor - v Praze 10. 1. 1990 na 100000 dne 10. 4. 1990 zaplatím za tuto směnku na řad Tesly BANO 100000 Kč). Musí tam být uvedeno:

1.Za tuto směnku ...

2.Bezpodmínečný slib (buď, že já zaplatím nebo pokud se jedná o cizí směnku tak příkaz zaplaťte).

3.Musí být uvedena částka a nejlépe, když je tam uvedena číslicí, ale také slovy. V případě, že se liší částka slovy a číslicí, tak pro toho, kdo směnku plní, je závazná slovní částka.

4.Musí být uveden termín splatnosti (kdy je směnka splatná).

5.Musí být stanoveno, komu má být splacena.

6.Místo, kde má být zaplaceno.

7.Podpis výstavce, kterým musí být osoba statutární (osoba, která má právo podpisu - často je to podepsáno tím, kdo není oprávněn, pak je neplatná). Existují směnečné doložky, např. domicitační (kde byla směnka vystavena), rektadoložka (vylučuje převoditelnost směnky).

-cizí - směnka cizí obsahuje výstavcův příkaz třetí osobě, aby zaplatila určitému věřiteli. Jř - vlastní směnka je mezi dvěma subjekty (já slibuji, že zaplatím v určitém čase, na určitém místě tolik a tolik), cizí (já přikazuji druhé osobě, aby zaplatila třetí osobě).

Směnka cizí má všechny náležitosti ze zk (dtto. vlastní směnka).

Operace u směnek

Nejdůležitější operací u směnky je akceptace směnky - akceptace směnky zn. přijetí onoho závazku, na který je směnka vystavena dlužníkem. Důležitá je akceptace u cizí směnky (přikazuji někomu, aby zaplatil dalšímu, tak druhý musí příkaz akceptovat - na druhé straně je napsáno, že to druhý akceptoval, podpis). Zpravidla se stane, že mezi datumem vystavení a datumem splatnosti může uplynout dlouhá doba. Jestliže dochází ke změnám, tak nastává reakceptace (změna závazků).

Další operace - protest směnky. Nejčastěji mohu směnku protestovat ze dvou důvodů:

-proti neakceptaci - někdo mi přikáže, abych zaplatil a já to neakceptuji (mám na to právo)

-proti neplacení - není splaceno v den splatnosti (dlužník nebere telefony, odstěhuje se atp.).

Abychom mohli rychle dostát svým pohledávkám, tak musíme dodržet všechny postupy a lhůty, které u protestace jsou, např. protestovat do tří dnů ode dne splatnosti, protestovat můžeme u notáře, popř. na obecním úřadě, měli bychom mít svědka (dlužník se tam nenacházel).

Avarizace směnky - zabezpečuje jistotu věřiteli, aplikuje se zejm. v mezinárodních obchodech. Když mě má platit účastník zahraniční transakce a já o něm nemám dobré mínění a nabízí mi směnku, tak za předpokladu, že ji bude avarizovat jeho banka (mohu si klást podmínku, že to bude renomovaná zahraniční banka - na rub napíšeme avarováno - když nám nezaplatí ten, kdo nám směnku vystavil, tak to zaplatí ona). Banka si za tuto avarizaci nechá od subjektu značně zaplatit.

Forfating - odkup směnek

Umoření směnky

Nechuť používat směnek u nás je dána malou zkušeností a teoretickou znalostí. Je potřeba určitá bankovní praxe (uvědomit si, jaké mohou nastat problémy). Obvyklými podvody jsou:

-obvykle podepsán někdo, kdo není osoba odpovědná - tzv. planá směnka

-nuzná směnka - mezi datem vystavení a datem splatnosti je na firmu uvalen konkurz, tak je to také nekvalitní směnka (může to být i fiktivní likvidace - firma se rozdělí na dvě: závazky převede na jednu z firem)

-dlužnický závazek je fingován

Směnka vlastní může mít dvojí podobu:

a)biankoformulář (předtištěný formulář - náležitosti vyplývají ze zk., stačí to jen vyplnit)

b)vlastní formuláře (jsou předtištěny, ale kromě toho je tam bankovní logo, vodotisky, tj. ochranné prvky proti znehodnocení takového formuláře).