Ekonomický rozhled - Mezinárodní ekonomická integrace a záměr České republiky.

Rozvojem výrobních sil a prohlubování mezinárodní dělby práce a specializacedochází k integračním procesům ve světové ekonomice.Ke spojojování dříve samostatných ekonomických celků do vyšších celků,které vedle větší ekon.síly umožňujídosazení vyšší úrovně kooperace a tedy i efektivnosti.

Integrační procesy rozdělíme na mikroekonomickou i makroekonomickou úroveň.

Na mikroekonomické úrovňi se integrační procesy projevují vznikem velkých podniků(koncerů) v procesu centralizace a koncentrace kapitálu už 2.pol.19 století.

Tento proces pokračoval vznikem nadnárodních společností.

Na makroekonomické úrovni se integrační procesy projevují procesem vzniku integračních seskupení zemí,kdy se menší země snaží překonat nedostatky úzkého domacího trhu vytvořením většího trhu. 56791kjq14tdg9c

Vznik nadnárodních společností i integrační seskupení představují jevy,které výrazně modifikují mezinárodní ekonomické vztahy. Vždyť např.koncern General Motors v USA (největší koncern na světě) představuje celek srovnatelný s ekonomikoumenší HVZ např. Holandska.Na druhé straně např.celní únie přináší výhody účastnickým zemím,ale současně nevýhod nečlenským zemím.Proto je potřebné se s nimi blíže seznámit.

Regionální ekonomická integrace.

Integrace národních ekonomik do větších celků je pokračováním tendence ke zvětšování trhů,kdydocházelok spojování místních trhů v regionální a ty se pak spojovaly v jednotný trh národní.Spojování ekonomik má dvojí podobu a sice násilnou nebo pokojnou.Násilnou formu měla např. v případě přeměny Německého celního spolku tvořeného suverenními státy(královstvími,svobodnými městy) v jednotný Německý stát (císařství).Formu pokojnou mápředevším po druhé sv.válce,kdy se jednotlivé suverénní státy zříkají části svých práv ve prospěch nově vznikajícího celku.

Se vznikem regionální ekonomická integrace jsou spojeny přínosy a náklady.Všeobecně sepředpokládá,že přínosy převáží nad náklady.K přínosům patří především úspory z rozsahu při výrobě pro větší trh,vzestup produktivity vlivem zostřené konkurence,úspory dopravních nákladů apod..K nákladům může patřit např. nemožnost získat levnější produkce od nečlena integračního seskupení.. jd791k6514tddg

Integrační seskupení:

-sdružení volného obchodu,pro ni je charakteristické zrušení cel a kvantitaivních restrikcí v obchodu mei členskými zeměmi,vůči třetím zemímm si každá země zachovává svůj národní tarif.

-celní únie,členské země navíc,po odstranění cel a restrikcí,vytvářejí společný celní tarif a celnípolitiku vůči třetím zemím.

-společný trh,navazuje na celníúnii,ale odstraňuje všechny netarifní překážky pohybu zb.a služeb a zároveň vytváří podmínky pro volný pohyb všech výrobních faktorů.

-měnová únie,představuje další vývojový typ,kdy se vytváří společná nadnárodní měna,kdy je koordinována měnová a hospodářská politika jenotlivých zemí.

-politická únie,v podstatě se jedná o federaci členských států,kdy se jednotlivé členské

země vzdaly části svých pravomocí ve prospěch společného orgánu,který prosazuje společné zájmy v oblasti hospodářské i zahraniční politiky.

V současné době lze ve světové ekonomice zaznamenat řadu pokusů o regionální ekonomickou integraci. Výčet těch nejdůležitějších:

1. Evropská únie,založena v r.1957(podpisem Římské smlouvy)-má charakter společného trhu a směřuje k vytvoření měnové a politické únie.Jejími členskými zeměmi:jsou:Belgie,Dánsko,Itálie,Irsko,Lucembursko,Finsko,Francie,Německo, Nizozemí, Portugalsko,Rakousko,Řecko,Švédsko,Špaňelsko,Velká Británie.

2. ESVO(Evropské sdružení volného obchodu),založené 1960(podpisem Stockholmské smlouvy)-má charakter zóny volného obchodu a jejími členy zůstali:Island,Lichenštejnsko,Norsko,Švýsarsko.

3. NAFTA( Nord American Free Trade Agreement),založena 1993-mácharakter zóny volného obchodu a jejími člen jsou:USA,Kanada a Mexiko.

4. MERCOSUR,založeno 1991-má charakter celní únie a tvoří ji:Argentina,Basilie,Paraguay,Uruguay.

5. ASEAN/AFTA(Association of South East Nations/ Asian Free Trade Agreement)-založeno 1967 jako politicko-ekonomické seskupení,které sepřeměnilo v zónu volného obchodu-členy jsou:Brunei,Filipíny,Indonésie,Malajsie,Singapur,Thajsko,Vietnam.

6. CEFTA(Central Europen Free Trade Agreement)založena 1993-má charakter zón volného obchodu a členy jsou:Česká republika,Maďarsko,Polsko,Slovensko a Slovinsko.

Vedle těchto seskupení existuje celá řada dvoustranných ujednání nejen o zóně volného obchodu,ale i o celní unii(Česko-Slovensko),nebo i o měnové unii(Lucembursko-Belgie).Kromě toho existují projekty na založení ještě rozsáhlejšího seskupení jako např.:APEC(Asian Pacific Economic Counsil),který by měl zahrnovat země NAFTA,ASEAN,sále Činy,Japonska,Jižní Korei,Austráliea Nového Zélandu.

Předpokladem pro dobré fungování regionální ekonomické inegrace je především výchozí struktura integrovaných zemí,která by měla být spíše konkurenční než komplementární(omezuje se možnost vzniku nevhodného peopojení ekonomik typu jednostranného přívěsku dodavatele polotovarů a odběratele hotových výrobků) a neměly by být velké rozdíli ve výchozí ekonomické úrovni(omezuje se nutnost přerozdělování zdrojů ve prosěch chudších části integrace).Výhodné je,jedná-li se o sousední země,poněvadž lze očekávat obdobné spotřební zvklosti a úroveň kultury.Svou roli při vzniku integračního seskupení hají i dopravní náklady.

Nadnárodní splečnosti:

-vznikají v důsledku pronikání domácích koncernů do zahraničí.

V historicky starší fázi dochází nejprve k  tzv.procesu horizontální integrace,kdy se se domácí firma snaží omezit své ztráty a zranitelnost podnikání do odvěví dodavatelů surovin a posléze ,zvýšit svou úspěšnost na zahraničních trzích výsavbou filiálek nebo joint ventures v zahraničí.Tak korporace ovládly řetězy surovin-výroba-odbyt výrobkůdaného odvětví.

V dnešní situaci ovládnutí jednoho odvětví chrání před riziky jen málo.Proto dnešní korporace ovládají výrobu v řadě nesouvisejících odvětví,mají odvětvově značně diverziikovanou strukturu se snahouproniknout do perspekivních odvětví.

Jako nadnárodní koncern lze považovat takový koncern,který převážnou část cvé produkce výrábí v zahraničí.

Rozdělení podle vzniku:

1. transncionální společnost-jsou tvořeny kapitálem jedné země a vznikly v procesu expanze kapitálu dané společnosti do jiných zemí.

2. multinacionální společnosti-vznikly fůzídvou nebo více kapitálu různých zemí(např.koncern ASEA-Brown Boweri/Švédsko-Švýcarsko/.

Nadnárodní společnosti fungují formou holdingu,tj.držení kontrolního balíku akcií(bez ohledu na způsob jeho získání).To,že mají podniky rozmístněny v různých zemí světa jim umožňuje jednak využívat k vlastnímu rozvoji úvěrů hostitelské země, jednak prostřednictvím transferprices realizovat daňové úniky,kdy jsou vnitrofiremní dodávk oceňovány ak,aby filálka v zemi s nižšším daňovým zatížením realizovala vyšší přidanou hodnotu,než třeba podniky v mateřské zemi,kde je naopak zdaněníyšší.

Dalším rysem hospodáření nadnárodních společností je „vtahování“ a soustřeďování malých a středních dodavatelských podniků do činnosti těchto nadnárodních společností.Díky výhodným cenám z subdodávky si mateřská společnost zajišťuje potřebný rozsah dodávek,aniž by musela rozšiřovat své kapacity. Navíc může soustředit na se na vývoj a produkci strategických částí.

Hodnocení vlivu nadnárodních společností na světovou ekonomiku je rozporné.Na hostitelské země působí pozitivně tím,že přináší pokrokové technologie,moderní organizaci a řízení,na druhé straně negativně tím,že odčerpávají domácí finanční zdroje a v externích případech mohou ovládnout ekonomiku i politiku celé země(banánové republiky).Mateřské zemi mohou nadnárodních společností ,vedle daňových úniků způsobit i další komplikace.

Nadnárodních společnosti umožňují soustředění ohromných prostředků,které vyžaduje soudobý výzkum a vývoj.To umožňuje realizovat velké projekty a rozvoj špičkových odvětví.Na druhé straně pak jejich ohromná výrobní kapacita umožňuje rychlé masové rozšířezí inovací v celém světě.