Referaty
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy


 

Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Podnikové vzdělávání

Podnikové vzdělávání

  • vzdělávání je celoživotní proces, umožňuje flexibilitu na změny v okolí, proto by měly mít podniky zájem být konkurenceschopné. Vzdělávat se musí cíleně, pak monitorovat změny PM a povinnosti.

  • Rekvalifikační programy – pracovníci jsou potřební pro jinou činnost Þ umožníme přesun na jiné PM, formujeme i osobnost pracovníka.

Vzdělávání a kvalifikace

Kvalifikace existuje pouze ve vztahu k určitému místu. Vzdělávání existuje samo o sobě (má sociální charakter). Kvalifikace pracovníka je dána profilem přípravy na povolání (délka praxe v oboru). Vzdělávání pracovníka je formálně dáno stupněm dokončeného vzdělání a neformálně objemem všech znalostí + všeobecný rozhled ( i hobby). Vztah mezi kvalifikací a vzděláním = průnik (část je dána PM, vzdělání, praxe). Pracovníci nemají např. vzdělání, ale praxi Þ pošleme je na školení.

Formování pracovních schopností 59842xcv71nff3d

  • vzdělání

  • kvalifikace (odborná příprava, školení, rekvalifikace)

  • rozvoj ( oblast dalšího vzdělávání, schopnost vytvořit team)

Systém prvního vzdělávání pracovníka cf842x9571nfff

  • angažují se: personalista, pracovník, odbory. Někdy existuje komise pro vzdělávání pracovníků (pracovníci + vedení + odbory). Vzdělávání by mělo být systematické (neustále opakující se cyklus) a strategické.

  • cyklus:

  1. identifikace potřeby + jaké pracovníky

  2. plánování vzdělávání (rozpočet, časový plán, plán pracovníka)

  3. vlastní účast

  4. vyhodnocování, kontrola výsledku

  • Přednosti systematického vzdělávání

  • podnik zaměstná pracovníky, kteří odpovídají danému PM (odpadá školení, menší náklady)

  • umožňuje formování pracovníka podle specifických potřeb podniku (vnější okolí podniku: ekonomika, ekologie, sociální okolí a technologie)

  • soustavné zlepšování kvalifikace

  • zlepšuje produktivitu práce Þ vyšší konkurenceschopnost

  • náklady na jednoho pracovníka jsou nižší

  • zlepšuje vztah pracovníka k podniku, zvyšuje motivaci a mezilidské vztahy

  • zvyšuje sociální jistoty (smlouva o zaměstnání např. 5 let)

  • Identifikace potřeby vzdělávání

je založena na odhadech, skládá se z analýzy mnoha údajů

postup:

  • celopodnikové údaje (výrobní program)

  • údaje o PM a pracovních činnostech (styl vedení, požadavky na pracovní schopnosti)

  • údaje o jednotlivých pracovnících

užíváme metody:

  • statistické

  • založené na průzkumu (dotazník, pohovor, pozorování během pracovní doby)

Dobře vypracovaný plán by měl odpovědět na tyto otázky:

  • Jaké školení má být zabezpečeno?

  • Kdo se ho má zúčastnit?

  • Jak bude provedeno (dálkově)?

  • Kdo bude realizovat školení, vzdělávání?

  • Kdy a kde?

  • Za jakou cenu?

Metody vzdělávání, jejich použitelnost a účinnost

  1. Na pracovišti:

  • instrukce při výkonu práce (zácvik nového pracovníka)

  • coaching (dlouhodobé vedení lidí a jejich následná kontrola)

  • mentoring (iniciativa jde od školeného, vybíráme si sami sobě nového rádce tzv. mentora)

  • consulting (konzultování problémů)

  • asistování (školený pracovník je přidělen k odborníkovi, tím přebírá větší odpovědnost)

  • pověření úkolem (u řídících a tvůrčích pracovníků)

  • rotace práce (procházíme různé útvary)

  • pracovní porady (seznámení se s prvky a problémy podniku)

  1. Mimo pracoviště:

  • přednáška (teoretické zkušenosti a fakta + diskuse)

  • demonstrování (praxe v podniku)

  • případové studie ( u manažerů a tvůrčích pracovníků, dostaneme úkol, který musíme vyřešit)

  • workshop (veletrhy) – nabídka určitého produktu

  • brainstorming

  • hraní rolí (vypracujeme se do určité role)

Jak vyhodnocujeme výsledek vzdělávacího programu?

  • musíme stanovit kritéria hodnocení

  • porovnáme vstupy a výstupy

  • nutnost monitorování vzdělávacího procesu a jeho přínosu do praxe (vyšší prodej)

Hodnocení se zaměřením na následující otázky:

  • proběhlo školení adekvátním způsobem (názory pracovníka, prospěšné)?

  • testování pracovníka po školení a uplatnění znalostí v praxi

  • Existence vzdělávacích programů může pomoci při získávání pracovníků a hodnocení. Napomáhá při rozmisťování pracovníků na PM.

Řízení (management)

  • Skupina lidí vykonávajících řídící fce u určitého podniku, je to proces předvídání, organizování, přikazování, koordinace a kontroly.

  • Každý podnik má určitý cíl, který je dosažitelný pouze zapojením všech pracovníků (jednotnost).

  • Definice: cílevědomá lidská činnost zabezpečující jednotu za účelem dosažení cíle, předpokládá koloběh informací vně i uvnitř podniku, je to uzavřený cyklus, cílem je kooperace.

Řízení podle úkolů:

  • výkon

  • pracovník (vztahy mezi lidmi, pracovníkem a vedením, úkoly: urovnávat konflikty, chválit i kárat pracovníky, vytvářet dobré pracovní klima, podněcovat pracovníky k iniciativě větším výkonům, podporovat odborný růst)

Psychologie a sociologie řízení

– nositeli jsou pracovníci, lidé jsou seskupováni do teamů. Psychologický manažer se zabývá osobností a činností pracovníka, sociální pak vztahy mezi lidmi. Manažer sociolog ovlivňuje personální politiku podniku. Faktory na něj působící:

  • vnější (nezaměstnanost)

  • vnitřní (organizační struktura)

Koncept řízení podniku

  • rovina subjektivní (manažer vychází z určitého modelu řízení)

  • rovina objektivní

  • nízká míra specifikace

Seskupování práce v podniku

  • znalosti a dovednosti

  • druh činnosti

  • čas na výkon práce

  • výsledný produkt

  • jaký segment trhu

  • podíl na trhu

  • motivace

Moc v podniku:

  • centralizovaná

  • decentralizovaná

Etapy: analýza, vyhledávací metody, výběr z metod a prostředků, rozhodování a výkon určité činnosti, kontrola (rozhodneme, které etapy budeme delegovat Þ decentralizace)

Model moci v sobě obsahuje i systém kontroly (vysoká a plochá).

Organizační struktury by měly být založeny na:

  • obecném přehledu

  • seskupení práce pro budoucí team

  • inklinaci k decentr. moci

  • zeštíhlování řídících struktur

Podniková kultura (komunikace)

Celek tvořen zaměstnanci, kde existují mezilidské vztahy. Umožňuje, aby zaměstnanci směřovali k určité strategii; podnik, pracovníci a vedení získávají společný náhled.

Společné cíle, které se upevňují vzájemnou komunikací, ovlivňují pracovní jednání.

Složení: základní životní představy

pravidla sociálního chování

vychází z podnikatelské strategie, má vliv na personální činnosti.

Výhody silné podnikové struktury

  • jednoduchá komunikace

  • rychlejší prosazení inovací

  • identifikace zaměstnance s firmou

  • progresivní řízení podniku

Kritéria podnikové kultury: jasnost a zřetelnost, rozšířenost, ve vědomí lidí…

Negativní aspekty podnikové kultury: malá flexibilita (nepřizpůsobení se změnám).

Komunikace – důraz, teamová práce je zcela založena na komunikaci.

Úkoly:

  • vyvolává v pracovnících pocit důvěry v podniku

  • umožňuje všem poznání podniku

  • nástroj pro vyjádření názorů

  • informuje o iniciativě pracovníků Þ motivace

Je nutné brát důraz na důležitost informací, komunikace musí být otevřená (vzájemná důvěra).

  • slyšíme pouze to, co chceme

  • pracovníci mají rozdílné představy

  • příjemce ignoruje konfliktní informace

  • slova mají rozdílný význam

Chyby při otevřené komunikaci: sugestivní otázky, považujeme se za učitele, kritizujeme, zesměšňujeme, moralizujeme.

Komunikace podporuje umění naslouchat.

Zásady komunikace:

  • dostatek informací

  • návaznost z hlediska obsahu

  • přesnost sdělení

  • pravdivost

  • aktuálnost

  • stručnost a jasnost, srozumitelnost

Organizační řád stanoví: co sdělit, kdo informace podá, kdo je přijme, jak přijme a podá, kdy a kde, kontrola výsledku.

Motivace a teamová práce

Team toho dosáhne více než jednotlivý pracovník, pracovní team tvoří dvě a více osob.

Členění:podle způsobu vzniku – formální (určený) nebo neformální (spontánně)

podle složení známek – vertikální (nestejná úroveň), horizontální (stejná úroveň),

diagonální (rozdíl. úroveň, ale není kladen důraz na nadřízenost)

podle činnosti nasazení – pravidelné, náhodné

Co působí na teamovou spolupráci:

  • intimita (různé názory v teamu, ale akceptace)

  • participace (pocit vzájemné závislosti)

  • vzájemná závislost

  • řešení konfliktních situací

  • vedení

  • vzájemná spolupráce

Subjektivní charakter: aktivní role, důvěra, otevřenost (svobodná výměna informací), ztotožnění s teamem, zřeknutí se určitých momentů, studium.

Optimální velikost teamu: 5-9 osob a demografická struktura (co největší spektrum), čas, není možné se schovávat za společnou odpovědnost. U teamů není pevná organizační struktura.

Výhody: tvořivost, snadnost odhalení chyb, větší ochota k riziku, snazší nepopulární rozhodnutí, více informací.

Nevýhody: iluze úspěšnosti, nezranitelnosti, kolektivní zodpovědnost, snaha vyhnout se kritice zvenčí, stereotypní pohled na vnější okolí, autocenzura vlastních názorů, přeceňování.

Motivační program Þ optimální využití pracovní síly, uspokojení potřeb pracovníků, cílevědomé působení.

Sociálně-ekonomické údaje:

  • PM (technické podmínky práce)

  • kvalifikaci

  • způsobu a úrovni odměňování a postihování

  • pracovním prostředí

  • řízení personální činnosti

  • společné iniciativě

  • působení podniku v regionu

  • skladbě zaměstnanců

MP se zabývá: personálním plánováním, zajištěním pracovních podmínek, zajištěním pracovníka zvládat změny , vymezením zdravotní a sociální péče, vztahem s odbory (obsah kolektivní smlouvy)…

MP: 1. příprava

2. analýza: co motivuje, stanovení cílů, charakteristika výkonnosti pracovníka, vymezení stimulačního prostředí, výběr forem a podmínek stimulace, seznámení pracovníka s MP, kontrola výsledků.

Je nutno ho zveřejnit, 3 dimenze: směrů, intenzity (Q energie), stálosti a vytrvalosti.

Zdroje motivace: potřeby, návyky, zájmy, hodnotová orientace.

Kvality > potřeba Þ snížení motivace. Důležité je shodné stanovení norem výkonu.

W = N x S

kde N = úroveň motivace

S = úroveň schopnosti

Pracovní podmínky – jsou vytvořeny souborem technickotechnologických faktorů, dále ekonomikou, společností, hygienou a působí na člověka v pracovním procesu. Efektivní využití pracovní doby ovlivňuje životní úroveň pracovníka a chod podniku.

Délka pracovní doby: 43 hodin, mladiství 33 hodin týdně.

Délka pracovní doby je závislá na pracovním režimu: 3 směnný, 41.25 hod ve dvousměnném, 42.50 hod ostatní.

Rozvržení pracovní doby: rovnoměrně (pracovní doba nesmí přesáhnout 9,5 hod), nerovnoměrně.

Zaměstnanec má nárok po nejdéle pěti hodinách na 30 min přestávku.

12 hodin mezi směnami (může být zkráceno až na 8 hodin)

práce přes čas nejvíce 150 hodin ročně

noční (22 – 6 hodina)

pracovní režim je nepřetržitý (3 směny): celoroční, sezónní, nepřetržitý – pracovní čety (4)

prokládané směny – ranní, noční, volno

Flexibilita na délce pracovní doby: nerovnoměrná pracovní doba, VPP, pružná pracovní doba

Rozbor využití pracovní doby: kalendářní fond pracovní doby – dny pracovního klidu = nominální fond pracovní doby – dovolená= použitelný fond pracovní doby Þ zvětšuje se prací přes čas a snižuje o dobu absence.

Pracovní prostředí = souhrn všech materiálních podmínek i technologických, biologických (hluk – max. 85 decibelů) oranžová = nebezpečí, zelená = bezpečí, žlutá = pozor, modrá = informuje, červená = stát.

Služby poskytované pracovníkům: stravování, péče o zdraví, péče o pracovní oděvy, doprava, sport a rekreace.

Bezpečnost práce = souhrn opatření, jejichž cílem je vytvořit bezpečné pracovní podmínky.

Nadřízení by měli: zlepšovat ochranné pomůcky, evidovat pracovní úrazy, nahrazovat fyzicky namáhavé práce stroji.

Zaměstnanci: dodržovat bezpečností předpisy, používat ochranné pomůcky, neužívat návykové látky.

Pracovní úraz = neúmyslné poškození zdraví během pracovní doby (jakékoliv poškození).

Základní ukazatele: počet pracovních úrazů v kalendářním roce, počet dní pracovní neschopnosti v důsledku pracovního úrazu, počet úrazů na 100 zaměstnanců, doba trvání pracovní neschopnosti na jeden pracovní úraz.

Nemoci z povolání = nemoc, která je přímá a neprokazatelně způsobena výkonem povolání, musí se uvést v seznamu nemocí z povolání.

Prezence bezpečnosti práce – školení o BP.

Pracovní vztahy a legislativní rámec personální práce

  • Sociálněekonomická práva občanů jsou zohledněna ve „Všeobecné deklaraci lidských práv“ (48) – práva na shromažďování, uznání lidské důstojnosti, rovnosti mužů a žen, na svobodný rozvoj osobnosti, svobodnou volbu zaměstnání, spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky, ochranu proti nezaměstnanosti, nárok na spravedlivou a uspokojující odměnu za práci…

  • „Evropská sociální charta“ (61): právo na kolektivní vyjednávání, zaměstnaných žen na ochranu v mateřství, právo na poradenskou službu při volbě zaměstnání, postižených na zapojení do společnosti, na vyšší odměnu za přesčasovou práci, na přiměřeně dlouhou výpovědní lhůtu při ukončení zaměstnání…

  • „Listina základních práv a svobod“ (91)

  • „Zákoník práce“

  • „Zákon o zaměstnání“

  • „Zákon o kolektivním vyjednávání“

Postavení odborů v podniku

Odbory mají v podniku čtyři základní práva:

  1. právo rozhodování – pouze v oblastech bezpečnosti práce, ochrany zdraví a vyhlášení stávky

  2. právo spolurozhodování – například při rozvázání pracovního poměru odborového funkcionáře, při stanovení plánu dovolených…

  3. právo součinnosti – když obě strany projednávají určité podmínky ohledně pracovní doby, přestávek na jídlo, péče o zaměstnance (stravování, ubytování, zdravotní péče…)

  4. právo kontroly – kontrola kolektivních smluv, pracovněprávních předpisů, bezpečnosti práce…

Kolektivní vyjednávání = proces, v jehož rámci zástupci zaměstnanců vyjednávají se zástupci zaměstnavatelů podmínky zaměstnání, výsledkem je pak kolektivní smlouva (ve dvou úrovních).

Obsah kolektivní smlouvy:

odměňování, pracovní doba (délka, rozložení), dodatková dovolená, okruh bezpečnosti práce, zlepšování pracovního prostředí, služby pracovníkům (ubytování, strava, zdravotnická služba), poskytování cestovného, prošetřování stížností, povinnost zaměstnavatele konzultovat důležitá rozhodnutí s odbory…

Postup: stanoví zákon, projednávání je zahájeno předložením písemného návrhu na kolektivní smlouvu, druhá strana reaguje; jménem smluvní strany může hovořit: zástupce odborů, vedoucí či zástupce zaměstnavatele, občan (zaměstnavatel soukromník), příslušníci sdružení zaměstnavatelů.

Právní úprava pracovního poměru

Vznik pracovního poměru: pracovní smlouvou, volbou a jmenováním.

Pracovní smlouva obsahuje: druh práce, místo jejího výkonu, den nástupu (konkrétní datum nebo slovní formulace datumu), délka zkušební doby (až tři měsíce), požadavek na zvyšování kvalifikace, mzdová otázka (nemusí obsahovat – uvedeno v mzdovém listě)…

Ukončení pracovního poměru:

  • dohodou - návrh může vzejít od obou stran, obě musí souhlasit (končí se sjednaným dnem), jinak zaměstnavatel musí proplatit odstupné…

  • výpovědí – zaměstnanec nemusí uvádět důvody, ale zaměstnavatel musí

  • okamžitým zrušením – např. byl-li zaměstnanec odsouzen za trestný čin

  • zrušením ve zkušební době

  • uplynutím sjednané doby

  • smrtí zaměstnance…

Následnou povinností zaměstnavatele je vydat posudek o pracovní činnosti (vše je nutno prokázat, zaměstnanec pak stvrdí svým podpisem).

Pracovní kázeň

  • Povinnosti zaměstnanců:

  • pracovat svědomitě a řádně podle svých znalostí a dovedností

  • plně využívat pracovní dobu a prostředky

  • dodržovat právní předpisy vztahující se k PM

  • řádně hospodařit s prostředky svěřenými zaměstnavatelem

  • nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy podniku

  • dodržovat zásady spolupráce

  • prohlubovat si kvalifikaci

  • Úkoly vedoucích pracovníků:

  • řídit a kontrolovat spolupracovníky

  • pravidelně hodnotit poměr zaměstnanců k práci

  • organizovat práci, aby odpovídala hospodářským a technickým možnostem

  • vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost

  • zabezpečování podmínek pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců

  • dbát na dodržováním pracovních a právních předpisů

  • zabezpečovat příjem a ochranu majetku

  • Povinnosti zaměstnavatelů:

  • přidělovat zaměstnancům práci podle pracovní smlouvy

  • platit zaměstnancům za vykonanou práci

  • musí respektovat právo zaměstnanců na odborové shromažďování + spolupráci s odbory

  • vytvářet podmínky pro bezpečnou a zdravotně nezávadnou práci

  • umožnit závodní stravování ve všech směnách

  • úschova svršků

  • uplatňovat vědeckotechnický pokrok

  • odstraňovat rizikové a namáhavé práce

  • odpovídat za škodu zaměstnanců

Pracovní řád

Ke komunikaci může zaměstnavatel vydávat pracovní řád odsouhlasený odbory, který musí respektovat ustanovení Zákoníku práce, který může konkretizovat. Obsahuje také ustanovení o vzniku pracovního poměru, bezpečnosti práce, dohody o vedlejší práci, překážky v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele…

Zaměstnanecké vztahy

Využívány programy pro formování zaměstnaneckých vztahů obsahující:

  • otázku komunikace (tok informací)

  • participace (účast zaměstnanců na řízení)

  • podporu zaměstnanosti (poradenské služby)

  • řešení konfliktů a vyřizování stížností

Zákoník práce

  • postup při zaměstnání občanů

  • hlášení volných míst (zaměstnavatel je povinen podle paragrafu 19 odstavce 3 do pěti kalendářních dnů hlásit pracovnímu úřadu volná pracovní místa, a to nově vytvořená nebo uvolněná – musí uvést základní charakteristiku PM, pracovní a mzdové podmínky a služby, které budou s PM spojeny)

  • zaměstnavatel je povinen zaměstnat zaměstnance se změněnou pracovní schopností, má-li podnik více než dvacet zaměstnanců, jejich počet nesmí přesáhnout 8%, musí na vlastní náklady zajistit technické vybavení a podmínky pro výkon práce

  • cizinci potřebují k práci v ČR povolení k pobytu i k zaměstnání (to mohou získat pouze bylo-li jim uznáno postavení uprchlíka, nebo v zemi žili více než tři roky, uzavřeli manželství, či mají povolení k trvalému pobytu, či jsou rodinným příslušníkem diplomata)

  • pracovní smlouvu na dobu určitou nelze uzavřít s absolventy IŠ, SŠ a VŠ, s mladistvími, se zaměstnanci uvedenými v kolektivní smlouvě a pracovníky se změněnou pracovní schopností

Druhy pracovního poměru:

  • hlavní

  • vedlejší (občané s hlavním PP, pracují jen na dobu kratší než je týdenní PD = 40 hod týdně max., nepovažují se za něj práce vykonávané při čerpání dovolené)

  • vedlejší činnost (zaměstnanec působí u zaměstnavatele mimo pracovní dobu a vykonává jinou práci, která není zahrnuta v pracovní smlouvě)

  • souběžný pracovní poměr (několik PP na dobu kratší než týdenní PD u jednoho zaměstnavatele)

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

dohoda o provedené práci – zaměstnavatel ji uzavírá s občanem, jestliže u něj bude pracovat méně než 1 000 hodin (písemně či ústně)

dohoda o pracovní činnosti – rozsah větší než 1 000 hodin (musí být písemná)

Založení personální evidence

  • Údaje – jméno, příjmení, akademický titul, datum a místo narození, rodinný stav, bydliště a národnost, rodné číslo, vznik a skončení PP (zápočtové listy), doba po kterou občan vykonává službu v ozbrojených silách, důchod, mzdový list, evidenční list důchodového zabezpečení, daňové prohlášení, údaje o vyplácených náhradách za ušlou mzdu…

  • Při nástupu nového zaměstnance podat do osmi dnů přihlášku k sociálnímu pojištění, do osmi dnů zdravotní pojištění, ohlásit každý vstup poživatele do zaměstnání…

  • Ochrana osobních údajů – získávat informace osobního charakteru v přiměřeném rozsahu a se souhlasem zaměstnance, ověřovat jejich přesnost a aktualizovat je, zajistit ochranu dat o zaměstnancích, po skončení PP archivovat do osobního spisu, kompetentní zaměstnanci jsou vedoucí organizace, zaměstnavatel, vedoucí org. útvaru, zaměstnanec; z vnějšku orgány ochrany (Finanční úřad) či orgány činné v trestním řízení

Změny pracovního poměru a pracoviště

z podnětu obou.

Převedení na jinou práci zaměstnavatelem:

  • Povinnost

  • zdravotní důvody

  • důvody ochrany zdraví žen a dítěte

  • ochrana zdraví jiných osob před přenosnými nemocemi

  • podle rozsudku soudu

  • práce v noci pro vybrané skupiny

  • na požádání těhotné ženy

  • Možnost

  • po dobu výpovědní doby

  • od zahájení trestního řízení

  • po dobu nezbytné potřeby (prostoje ve výrobě)

Přeložení na jiné místo (z města do jiného) = bez souhlasu zaměstnance nelze, přu jednání je nutno uvést důvod, dobu přerušení, je vždy dočasné, nutná náhrada cestovného…

Dočasné přeložení k jinému zaměstnavateli (my nemáme povinnost to přijmout) – nutná písemná dohoda na dobu určitou, plat nadále platí stejný zaměstnavatel (k druhému podniku jako náklady).

Cestovní výdaje (upravuje Zákon o cestovních náhradách č. 119/92)

Zaměstnavatel má povinnost udat místo a datum nástupu, dobu trvání, způsob dopravy, datum ukončení… Vše písemnou formou.

Nárokované úhrady: cestovné (prokázané), ubytování, stravné, nutné vedlejší výdaje (TAXI, úschovna…), náhrada cestovného k  návštěvám rodiny u cest trvajících více než 7 dní…

Prokazování náhrad: i čestné prohlášení

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zálohu při tuzemské cestě na žádost zaměstnance a při zahraniční cestě vždy.

Vyúčtování cesty je nutno předložit do deseti dnů po skončení pracovní cesty a do dalších deseti dnů by měkla být vyplacena náhrada výdajů.

 

Péče o zaměstnance a sociální fondy

Riziková pracoviště – šíření škodlivin – třeba vyrovnat s organizací hygienických služeb (určují zákonné předpisy pro provoz)

Závodní zdravotní (a preventivní) péče

Organizace: časový úvazek lékaře a dalších zaměstnanců

místo výkonu ZZP

vymezení doby prohlídek

zajištění ZZP v případě nepřítomnosti lékaře

Upravuje §40 zákona č. 20/66 sbírky, novelizován jako č. 548/91 sb.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Upravuje hlava IV. A VII. Zákoníku práce.

Zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnance vykonával práci, jejíž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Podle §28 je zaměstnavatel povinen zajistit, aby se v případech občan podrobil vstupní lékařské prohlídce ještě před podepsáním pracovní smlouvy Þ vydán posudek o zdravotním stavu zaměstnance.

Závodní stravování

Podle novely Zákoníku práce jsou zaměstnavatelé od 1. 9. 94 povinni umožnit zaměstnancům ve všech směnách zabezpečit stravování.

Zajistit ho lze:v závodní jídelně (vlastní, cizí)

ve veřejné restauraci (forma stravenek)

Doprava do zaměstnání

Je osobní záležitostí zaměstnavatele, ale on má většinou osobní zájem na tom, aby zaměstnanci chodili včas do práce.

Péče o bydlení a mimopracovní činnost

Velkou roli hrají odbory – iniciace ubytoven, sportovních oddílů, kroužků…

Sociální fondy v soukromé sféře

FKSP (fondy kulturně-sociálních potřeb) existují ve státní sféře.

Financovány ze zisku po zdanění, ale ten není jediným zdrojem financování, dalším je úhrada sociálního pojištění z nákladů zaměstnávající organizace (co tam může zaměstnavatel zahrnout je uvedeno v z. č. 586/92 sb.: bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygienické vybavení pracoviště, provoz zdravotnického zařízení, učilišť, závodní jídelny, vlastního zařízení…

Péče o kvalifikaci zaměstnanců

Prohlubování kvalifikace (jako výkon práce) upravuje §26 odst. 3 ZP a zvyšování kvalifikace (jako překážka na straně zaměstnance) §126 odst. 2 ZP.

Podle §143 ZP musí být uzavřena dohoda o zvyšování kvalifikace s informacemi: druh kvalifikace a forma studia (dálkové, stáže…), doba, po kterou se zaměstnance zavazuje zůstat v podniku po skončení školení (max. 5 let)., specifikace druhů nákladů, které je zaměstnance povinen zaplatit zaměstnavateli před stanovenou lhůtou, nejvyšší celková částka, kterou zaměstnavatel za školení zaplatí (zbytek si doplácí zaměstnance sám).

Skončení pracovního poměru

  • Základní problém pro dobrého personalistu!!!

  • §42 ZP uvádí formy: dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době, uplynutím dohodnuté doby, u cizinců uplynutím povolení k pobytu, vyhoštěním, smrtí

Dohoda o rozvázání pracovního poměru

= dvoustranný právní úkon směřující k ukončení PP

Výpověď

= jednostranný právní úkon

  • písemná forma + doručení druhému účastníkovi

  • již doručená může být odvolána pouze se souhlasem ZM – opět písemnou formou

  • PP končí uplynutím výpovědní doby (2 měsíce); jestliže je ZM propuštěn z organizačních důvodů (3 měsíce)

  • výpovědní doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení, končí posledním dnem příslušného kalendářního měsíce

  • u vedlejšího PP je 15 dnů a začíná již dnem doručení

  • může být podána zaměstnancem z jakéhokoli důvodu, nebo bez jeho uvedení (§51 ZP, podmínka písemné formy)

  • je-li podána zaměstnavatelem: písemná forma, pouze z důvodů výslovně uvedených v §46 odst. 1 ZP; výpovědní důvod musí zaměstnavatel ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem; nesmí být podána v ochranné době (absolventi…), což neplatí pro vedlejší PP; pro porušení pracovní kázně může dát zaměstnavatel výpověď okamžitě, jinak platí lhůta dvou měsíců.

výpovědní důvody:

  • pro nadbytečnost – nemusí se pouze snižovat absolutní počet zaměstnanců, ale může jít o nadbytečnost funkční (lze řešit rekvalifikací).

Zákon stanoví, kdy je zaměstnavatel povinen zajistit nové a vhodné zaměstnání:

  • osamělému zaměstnanci s dítětem mladším 15 let či se změněnou pracovní schopností

  • při výpovědi dané zaměstnancem proto, že nemůže vykonávat danou práci pro ohrožení zdraví

  • dané zaměstnanci kvůli otázce hygieny

zákaz výpovědi:

  • po dobu, kdy je zaměstnanec uznán dočasně zdravotně neschopen (u dobrovolného zranění NE)

  • při povolání ke službě v ozbrojených silách

  • v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě uvolněn díky dobrovolné funkci

Okamžité zrušení:

zaměstnavatel může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze tehdy:

  • byl-li zaměstnanec odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody po dobu delší než jeden rok, nebo při výkonu práce na dobu delší než 6 měsíců

  • porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem

Zrušení ve zkušební době

- ze strany zaměstnance i zaměstnavatele písemně z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení, nutné písemné oznámení doručené 3 dny před skončením pracovního poměr

Důchodová řízení = penzionování

druhy důchodů:

  • starobní – nárok na něj má zaměstnanec, který byl zaměstnán nejméně 25 let a dosáhl příslušného počtu let (u mužů jeto 60 let, u žen podle dětí, jinak 57 let)

  • předčasný starobní – nárok vzniká zaměstnanému alespoň 25 let, a který je v evidenci úřadu práce po dobu delší než 108 dnů

  • invalidní (invalidní občan = je neschopen vykonávat jakékoli soustavné zaměstnání, neboť by jeho výkon vážně narušil jeho stávající zdravotní stav; či soustavné zaměstnání je nepřiměřené jeho bývalým pracovním schopnostem a společenskému výkonu nebo za mimořádných podmínek (např. u