Ú V O D

Základní pojmy

Úvod, historie

• vznik v 16. století ve Francii

• původně znamenaly finance pouze peněžní hospodaření státu

• později i hospodaření ostatních organizací 37239ftc93fip6e

• financování je důležité především při decentralizaci moci (samosprávě)

Pojem "finance"

• soustava peněžních vztahů, které souvisí s tvorbou, rozdělováním a používáním peněžních důchodů a fondů

(peníze = nositelé těchto vztahů)

• soustava ekonom. vztahů, které mají formu peněžních operací a jejichž prostřednictvím se tvoří, rozdělují a používají peněžní fondy v NH za tím účelem, aby došlo k rozdělení a přerozdělení ND a tím v konečném důsledku k rozdělení a přerozdělení (realizaci) HDP ti239f7393fiip

• peněžní masa / fond / důchod / zásoba = suma peněz, která se u jednotlivých subjektů nachází v hot. i bezhot. podobě

MNOŽSTVí PENĚZ V OBĚHU SE MĚNí POUZE PŘI ÚVĚROVÝCH OPERACíCH!

Podmínky vzniku financí

1. existence peněz

2. potřeba přerozdělování

směna = postupný prodej zboží a služeb (proces) = realizace HDP

à má zbožně-peněžní charakter

Získávání peněžního důchodu

1. Firmy

• realizací výroby tvoří vlastní peněžní fondy (+ hradí závazky vůči státu)

2. Domácnosti

• mzda a plat

• podíl na zisku

• úrokové výnosy

• sociální dávky

3. Stát

• přerozdělování: daně, poplatky, clo, dávky,…

Součásti financí

Součástí financí jsou i finanční vztahy (dlužník - věřitel), úvěry,…

PENĚŽNí OBRAT

= úhrn peněžních plateb (realizačních i transferových) na urč. území (stát) za urč. období (rok)

1. realizační

• ekvivalentní směna SaS za peníze (prodej) - ve formě tržeb

• objem závisí na:

• výši HDP

• formách realizace (mezičlánky - čím méně, tím nižší)

2. transferový

• souvisí s přerozdělováním ND

• větš. dochází pouze k pohybu peněz; přesun peněz není spojen s přesunem protihodnoty

• objem závisí kromě výše zmíněného na fiskální politice

• např. výplata mezd, daně, poplatky, dotace, vyplácení dávek SP, nákup obligací, stipendia,…

Finanční činnost

1. Prvotní à objektivní stránka financí

• primární činnost: operace probíhající s reálnými penězi (hot. i bezhot.)

• např. nákup v krámě

2. Druhotná à subjektivní stránka financí

• ideální peníze

• je to cílevědomá organizovaná činnost lidí v procesech tvorby, rozdělování a užití peněžních fondů + vytváření předpokladů a podmínek pro úspěšný průběh této činnosti

• např. - "průzkum" nechci nic koupit, ale stejně jdu do obchodu

- nechci vycestovat, ale sleduji kurzy

- SR a rozpočtování vůbec

- prognózování fin. činnosti

- UCE

Pojetí financí

1. Užší

- pouze veřejná sféra à FIN jsou v souvislosti s činností státu à veřejné FIN

2. Širší

= veřejné + soukromé FIN (firmy, domácnosti)

Finanční vztahy a jejich členění

A/ Způsob tvorby, rozdělování a použití

• nenávratné

• návratné

• úvěrové vztahy (nutný návrat)

• pojistné

• podmíněně návratné, neekvivalence

• např. úrazové pojištění - plnění jen za urč. podmínek, neekvivalentní

• realizační

• ekvivalentní - SaS za peníze

B/ Stupeň závaznosti

• obligatorní / závazné / povinné

• např. platba daní, zákonné pojištění, úrok

• fakultativní

• vznik na základě dohody

• např. žádost o úvěr

C/ Ekonomické sektory

• veřejný (VF)

• je to v podstatě soustava fin. vztahů v souvislosti s TRP PF ve veřejném sektoru

• převažující a charakteristická je nenávratná forma

• podnikatelský

• převažující je realizační forma (ale ne vždy - např. daně, pojištění majetku, úvěry)

• bankovnictví

• tvoří úvěrový fond

• mění množství peněz v oběhu

• netvoří žádné statky

• pojišťovnictví

• redistribuce prostředků

• zahraničně-ekonomický

• mezinárodní finance

• platby v různých měnách, subjekty však zůstávají stejné

• obyvatelstvo

- snaha získat peníze k zabezpečení potřeb

Základní subjekty financí

• stát

• orgány místní samosprávy (liší se od státu, protože mají jinou právní formu)

• firmy

• peněžní ústavy

• pojišťovny

• obyvatelstvo

V E Ř E J N É F I N.

Vymezení VF

Pojem VF

= soustava fin. vztahů v souvislosti s TRP PF ve veřejném sektoru

• základem je SR

Funkce VF

• alokace

• externality, veřejné statky (např. veřejné osvětlení, maják)

à funkce státu: efektivnost

• redistribuce

• "otupení hrotů"

• základním problémem je míra přerozdělení

à funkce státu: spravedlnost

• stabilizace

• stát využívá nástroje monetární a fiskální politiky

à funkce státu: stabilita

Příjmy VF

• určováno ekonom. systémem země a funkcemi státu

• omezeno reálnými možnostmi EKO

• dvě cesty: růst příjmů, snižování výdajů

Členění příjmů VF

1. Způsob získání

• úvěrové

• půjčky státu, obcí a veřejnoprávních institucí

• neúvěrové

a) daňové

• daně do veřejných rozpočtů

b) nedaňové

• z vlastněného majetku (pronájem, prodej, využití), za poskytnuté služby

• poplatky - k zaplacení je třeba dát podnět (chci něco navíc)

• pojistné SZ, příspěvky do stát. fondů - obligatorní

• clo

2. Okruh působnosti

• jednotné

- daně, státní poplatky

• místní

• např. poplatky za psa

3. Stupeň závaznosti

• fakultativní

• obligatorní

Základní články VF

1. Státní rozpočet

Pojem

1. z ekonomického hlediska

• SR vyjadřuje ekonomické vztahy, které vznikají při TRP peněžních důchodů státu

• centralizovaný peněžní fond

2. z formálního hlediska

• je to dokument, který bilancuje P a V státu za urč. období

• zákl. fcí je redistribuce ND související s plněním politických, ekonomických a sociálních úkolů státu

• využívá před. nenávratný a neekvivalentní způsob rozdělování

Rozpočtové zásady

1. jednotnost

• všechny P a V státu mají být soustředěny v jednom dokumentu

• jednotná rozpočtová klasifikace (číselné řady P a V)

2. úplnost

• musí obsahovat všechny P a V státu v plném rozsahu bez kompenzací

3. každoroční sestavování a schvalování

• rozpočtový rok se ovšem nemusí shodovat s rokem kalendářním

4. publicita

• voliči musí mít možnost seznámit se s fin. hospodařením vlády

5. reálnost

• zabraňuje zkreslování údajů v rozpočtu (přesuny mezi jednotlivými účely bez vědomí parlamentu)

6. vyrovnanost

• V by měly být kryty z P bez použití státních půjček

• jinak:

• aktivní saldo - přebytek

• pasivní saldo - schodek, deficit

(není to však pokladniční schodek - ten vyplývá z časového nesouladu a řeší se krátkodobým úvěrem)

Rozpočtový proces

1. sestavování

• podílí se na něm před. Ministerstvo financí

2. projednávání a schvalování

• když ho zákonodárný orgán schválí, stává se rozpočtovým zákonem

• pokud jej neschválí, hospodaří se podle rozpočtového provizoria

3. realizace (plnění)

• je v pravomoci vlády a jejích orgánů

4. kontrola plnění

- hodnocení výsledků + sestavování závěrečného účtu

2. Finance orgánů místní samosprávy

= místní finance, finance municipalit

• nejnižším samosprávným útvarem je obec

Dvě roviny rozpočtu

1. běžný rozpočet

běžné P:

1. podle původu

• vlastní a svěřené

• z přerozdělovacích procesů (transfery z vyšších rozpočtů)

2. podle charakteru

• daňové

• nedaňové - příjmy z obecního majetku nebo podnikání, místní poplatky, dary, úvěry,…

2. kapitálový rozpočet

kapitálové P:

• příjmy získané prodejem majetku nebo přebytkem běžného rozpočtu

• účelové dotace na investice ze SR (nenávratné transfery)

• účelové středně- a dlouhodobé návratné úvěry od peněžních ústavů nebo emise obligací

3. Finance státních a veřejně právních podniků

• úkolem těchto podniků je realizace různých statků specifického charakteru, kdy otázka HV není prvořadá

• státní podniky, RoPo

4. Účelové finanční fondy

• zřizují se k fin. zabezpečení určitých účelově vymezených výdajů

• Fond zdravotního pojištění, FNM, Fond ŽP, Fond tržní regulace v zemědělství, Fond na podporu a rozvoj české kinematografie

Členění

1. doba působnosti

• stálé

• dočasné

2. územní působnost

• místní

• centrální

3. účel

R O Z P O Č T O V á S O U S T A V A

Pojem

= soustava veřejných rozpočtů a rozpočtových vztahů existujících mezi nimi

+ soustava rozpočtových (finančních) orgánů a institucí, které zabezpečují TRP veřejných

rozpočtů a kontrolují jejich užití

Rozpočtová soustava ČR

1. Orgány státní finanční správy

1. Ministerstvo financí

2. územní fin. orgány státní správy ČR

• FÚ

• finanční ředitelství

2. Finanční orgány místní samosprávy

• obec

• okresní úřady jsou pouze mezičlánkem (nejsou samosprávným orgánem)

3. Ostatní finanční orgány a instituce

• ČNB

• orgány celní správy

• ostatní správní orgány, vybírající poplatky

Soustava veřejných rozpočtů

• státní rozpočet ČR

• rozpočty okresních úřadů

• rozpočty měst a obcí

• rozpočty státních účelových peněžních fondů

• rozpočty RoPo a státních podniků

Rozpočtová skladba

= zákl. předpis pro třídění P a V veřejných rozpočtů

• umožňuje porovnávat jednotlivé rozpočty

Hlediska třídění peněžních operací v rozpočtové skladbě

1. kapitolové

• vyjadřuje okruh působnosti a odpovědnosti subjektu, u něhož se operace realizuje

2. druhové

• třídy 1 - 8: daňové P, nedaňové P, kapitálové P, přijaté dotace, běžné V, kapitálové V, ostatní V, financování

3. funkční

• co se financovalo - 6 skupin

P Ř í J M Y V F

Členění

1. zdroj

• podnikatelská sféra

• obyvatelstvo

• ze zahraničí

2. okruh platnosti a daňové pravomoci

• celostátní, centrální

• místní, municipální

3. stupeň závaznosti

• obligatorní

• fakultativní - zavedení a výběr závisí na rozhodnutí orgánu stát. moci a správy

4. způsob získávání příjmů

• úvěrové

• neúvěrové

• daňové - obligatorní

• nedaňové

• příjmy ze stát. podnikání a majetku

• poplatky

• povinné příspěvky do stát. fondů - ZSP

5. forma

• daně

• odvody

• poplatky

• cla

P O J I S T N É

1. Zdravotní pojištění

Pojem, účel

• "pojistné na veřejné zdravotní pojištění" - od 1. 5. 1997

• hradí se z něj zdravotní péče na území ČR, jejímž cílem je zlepšit nebo alespoň zachovat stav pacienta (v zahraničí - do výše plnění v ČR)

• účastník ZP: FO s trvalým pobytem v ČR + FO v prac. nebo obdobném poměru k zaměstnavateli, který má na našem území sídlo

Plátce

• pojištěnec

= zaměstnanec, který se účastní ZP

• osoba samostatně výdělečně činná

• osoba s trvalým pobytem v ČR, pokud za ně neplatí stát (manželka milionáře)

• zaměstnavatel

= subjekt, zaměstnávající minimálně 1 zaměstnance, který je poplatníkem ZP

• stát

• bez ohledu na výdělek platí za nezaopatřené děti a důchodce

• dále platí za osoby, které nemají příjmy ze zaměstnání či podnikání a splňují další podmínky (§ 7) - např. důchodci, kteří nemají odpracované roky

Komu se platí

• zdravotní pojišťovně

Kdy vzniká povinnost platit

1. dnem nástupu do zaměstnání

2. dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti

3. dnem obstarání pobytu na území ČR

4. po návratu z ciziny (pokud jsem tam déle než 6 měsíců, musím se znovu přihlásit k ZP)

Vyměřovací základ, sazby

VYMĚŘOVACí ZáKLAD

= suma příjmů zúčtovaných v rozhodném období; tyto příjmy musí zakládat účast na nemocenském pojištění

à procentní sazba

• minimálním základem je minimální mzda (3600,-)

• v případě, že za zaměstnance platí pojištění také stát, je vyměřovací základ nižší (2900,-)

ROZHODNÉ OBDOBí

• kalendářní měsíc

VÝŠE POJISTNÉHO

Celkem	13,5 %	1
Zaměstnanec	4,5 %	1/3
Zaměstnavatel	9 %	2/3
OSVČ	4 %

ZODPOVĚDNOST ZA ODVEDENí

• má ji firma - v den výplaty příp. 8 dní po skončení období

FORMA

• zálohy: měsíčně

• po podání přiznání - doplatek / přeplatek

Ostatní osoby

OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ

• roční vyměř. základ - 35 % příjmů z podnikání (po odečtení daňově uznatelných příjmů)

• minimálně dvanáctinásobek min. mzdy, maximálně Kč 486.000,-

OSOBY BEZ ZDANITELNÝCH PŘíJMŮ

- vyměřovacím základem je min. mzda

2. Sociální pojištění

Pojem, účel

• "pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti"

• hradí se z něj pojištění občanů pro případ ztráty pracovních příjmů nebo jiných možností obživy v důsledku nemoci, trvalé ztráty prac. schopnosti nebo ztráty zaměstnání

Druhy

• nemocenské

• platí se z něj dávky nemocen. pojištění

• nemocenská

• podpora při ošetřování člena rodiny

• peněžitá pomoc v mateřství

• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

• důchodové

• platí se z něj dávky důchod. zabezpečení

• starobní

• vdovský

• sirotčí

• invalidní

• pojištění v nezaměstnanosti

• hmotné zabezpečení

• rekvalifikace

• nově vytvořená prac. místa

+ výdaje na správu SZ

• režijní N správních orgánů

Plátce

• zaměstnanec

• pokud se účastní nemocenského pojištění

• NE dohoda o provedení práce

• příležitostné zaměstnání - max. 7 po sobě následujících kal. dnů bez ohledu na výdělek

• u soustavného zaměstnání ten, kdo vydělá měsíčně do 400,-

• hradí pouze část, další část hradí zaměstnavatel

• zaměstnavatel

= subjekt, zaměstnávající minimálně 1 zaměstnance, který je poplatníkem ZP

• MALá FIRMA (do 25 zaměstnanců) - každý zaměstnanec se musí přihlásit sám; nemocenské pak vyplácí OSSZ

• osoba samostatně výdělečně činná

• pokud se účastní důchodového pojištění

• hradí si sama celé pojistné

Poplatník

• zaměstnavatel

Komu se platí

• ČSSZ, OSSZ


Vyměřovací základ, sazby

VYMĚŘOVACí ZáKLAD

= suma příjmů zúčtovaných v rozhodném období; tyto příjmy musí zakládat účast na nemocenském pojištění

à procentní sazba

1. u zaměstnance

• minimálním základem je minimální mzda (3600,-)

2. u zaměstnavatele

• úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců

3. u OSVČ

• mohou si ho samy určit, ale nesmí být nižší než 35 % z příjmů po odečtení výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení

ROZHODNÉ OBDOBí

• kalendářní měsíc

• rok - u OSVČ

VÝŠE POJISTNÉHO

Celkem	35 %	1	nemoc	důchod	nezam.
Zaměstnanec	8,75 %	1/4	1,1 %	6,5 %	0,4 %
Zaměstnavatel	26,25 %	3/4	3,3 %	19,5 %	3,2 %
OSVČ	29,6 %

ZODPOVĚDNOST ZA ODVEDENí

• má ji firma - v den výplaty příp. 8 dní po skončení období

FORMA

• zálohy: měsíčně

• po podání přiznání - doplatek / přeplatek

Ostatní osoby

OSOBY SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÉ

• roční vyměř. základ - 35 % příjmů z podnikání (po odečtení daňově uznatelných příjmů)

• minimálně dvanáctinásobek min. mzdy, maximálně Kč 486.000,-

OSOBY BEZ ZDANITELNÝCH PŘíJMŮ

- vyměřovacím základem je min. mzda

D A Ň O V á

S O U S T A V A

Daň - pojem

= dávka, kterou platí občan urč. státu za to, že žije na urč. území, vlastní urč. majetek a podniká

= hlavní nástroj k zajišťování podílu jednotlivých členů společnosti na úhradě celospolečenských potřeb

= povinná, nenávratná platba do veřejného rozpočtu, která se vybírá na základě mocenské povahy státu, tzn. na základě zákona (à neúčelová, neekvivalentní)

Význam daně

1. příjem do SR - finacování neproduktivních oblastí

2. tvorba ceny výrobku

3. regulace NH / ekonomiky - stabilita EKO (současné vysoké daně), podpora nových podniků (nedanit), snížení spotřeby nežádoucích výrobků

Základní pojmy

PLáTCE DANĚ = ten, kdo daň odvádí do SR nebo do jiného rozpočtu

- občan, zaměstnavatel

POPLATNíK DANĚ = ten, kdo na daň vydělává (ten, komu daň snižuje prostředky, které má k dispozici)

SchémaL = lineární, P = progresivní

1. přímé

• z příjmu - důchodového typu, osobníjednotná

• fyzických osob relativní P

• právnických osob relativní L

• z majetku - reálné

• z nemovitostídiferencovaná

• z pozemků*)

• ze stavebpevná

• dědická, darovací, z převodu nemovitostíjednotná relativní L

• silničnídiferencovaná pevná

• k ochraně ŽP

2. nepřímédiferencovaná

• univerzální