Historie

Sodovkárna Vyškov byla postavena v roce 1958 a o rok později začala vyrábět limonády pod OPP Vyškov. Od 1. Ledna 1961 došlo k nové změně v řízeni nápojového průmyslu. Sodovkárny doposud vyráběly nápoje v rámci různých podniků, ale od tohoto roku spadá jejich působnost pod pivovary a byly podřízeny generálnímu ředitelství pivovarů v Praze. V jihomoravském kraji došlo k začlenění sodovkáren jako samostatných sodovkárenských provozů k jednotlivým okresním pivovarským závodům. Podle tohoto rozhodnutí byla z OPP Vyškov vyčleněna sodovkárna a přičleněna k pivovaru Vyškov. K nejvýznamnější změně došlo v roce 1994, kdy se sodovkárna osamostatnila a přestala spadat pod pivovar Vyškov. V současnosti vytvořila akciovou společnost spolu se sodovkárnou Lesná a pivovarem Jarošov.

Základní údaje o firmě

Závod s více jak třicetiletou tradicí a zkušenosti vyrábí nápoje z vybraných surovin, jak domácích, tak i zahraničních. V současné době v závodě pracuje 39 stálých zaměstnanců. Toto číslo se nezměnilo od roku 1995. Z celkového počtu 39 zaměstnanců je 11 THP a zbývající jsou dělníci. Sezónně, tzn. v letních měsících se pracuje na dvě směny. S dvousměnným provozem se začalo v osmdesátých letech.

Sodovkárna Vyškov spoluvytváří akciovou společnost Pivovary a sodovkárny Brno kam patří pivovar Jarošov v Uherském Hradišti (od 1.1.1998 ukončena výroba) a sodovkárny v Brně a Olešnici (výroba ukončena v 1997 a převedena do zbývajících sodovkáren). Toto připojení sodovkárny Vyškov do akciové společnosti jí přináší výhody. Například 15% sleva při nákupu sirupu, který vyrábí sodovkárna Lesná. Dále existuje výpomoc při stáčení a množstevní slevy při společném odběru surovin.

Společnost má také rozhodující podíl ve firmě Limona Mnichovo Hradiště, kde vlastní 41,55% podíl na základním jmění. Na konci roku 1997 založila spolu s akciovou společností

Ústecké pivovary a.s. společnost Drinks Union, která má pomoci při distribuci zboží obou firem.

Základní jmění činí Kč 183 434 000.-- při nominální hodnotě jedné akcie Kč 1000,--. Celkový počet emitovaných akcií je 183 434 z toho 174 263 kusů kmenových a zbytek zaměstnaneckých.

V součastné době se kurz akcií společnosti pohybuje mezi Kč 41-47.

Organizační struktura

Vycházíme z obrázku výše nakresleném. V čele závodu stojí ředitel. Řediteli jsou přímo podřízeni tři oddělení. Ekonomika a odbyt – tímto oddělením se zabývají tři lidé. To znamená jeden účetní, jeden ekonom a vedoucí odbytu. Jestliže ředitel je nepřítomen, všechny kompetence se přesouvají na jeho zástupce, což je ekonom. Odbyt tvoří samostatnou větev s vyznačenou podřízeností.

Další přímo podřízené oddělení je technická kontrola. Pod technickou kontrolou je třeba si představit laboratoř. Prioritou v nápojovém průmyslu je hygiena a nezávadnost. Co vlastně laboratoř dělá? Laboratoř neustále kontroluje kvalitu nejen výrobků, ale také vody. Každého půl roku musí být proveden atest nezávislé laboratoře.

Poslední oddělení, tj. výroba, má na starosti mistrová. Spadají pod její kompetenci provoz stáčírny, údržba, vlastní a najímaná doprava.

Dodavatelé a přehled vstupů

Jako každá výroba se neobejde bez přísunu potřebných materiálů, tak ani sodovkárny se neobejdou bez surovin, které jsou potřebné k výrobě nápojů. Zde jsou uvedeny suroviny a v závorkách dodavatel. Oxid uhličitý (Technoplyn), sirupy (Galena Opava, Zon Třebíč, Merito), voda (vrt Kašparov), energie (JME), láhve litrové (Moravia Kyjov), přepravky (Tachov), etikety (Point Brno), šroubové uzávěry (německá firma), korunkové uzávěry (Modřice), lepidlo (Swift Praha) a chemikálie (Milkon)-čistící prostředky, mýdla, ředidla, prostředky k sanitaci.

Odběratelé – zákazníci

Sodovkárna má určenou svoji cílovou skupinu, na kterou je zaměřena reklamní kampaň. Jedná se o věkovou skupinu 18 – 35 let, což neznamená, že tato hranice se nemůže posunout jak směrem nahoru, tak směrem dolů. Většinu zákazníků tvoří maloobchod a zbytek velkosklady. Článek velkoskladu v odbytovém řetězci je zastoupen v 35% odbytu.

Odbytový řetězec:

Sodovkárna Vyškov dodává své výrobky do těchto velkoskladů:
Veselíčka u Milevska (okres Písek), Lipník nad Bečvou (okres Přerov), Olomouc a Modřice (okres Brno-venkov). Zbytek produkce odbytu, což je 65% se vozí přímo do maloobchodu.

Reklama

Jednou ze součástí podpory prodeje je i reklama. I v reklamě je důležité stanovit si cíle. Při přípravě reklamní kampaně si musíme ujasnit, co tou kampaní chceme dosáhnout, jakými způsoby dosáhneme našeho cíle a jak budou reagovat cílové skupiny, na které je reklamní kampaň zaměřena. Jak již bylo napsáno cílovou skupinou jsou lidé ve věku 18 – 35 let.

Od roku 1994, kdy se sodovkárna Vyškov osamostatnila, začala rozjížděj reklamní kampaň. Tato reklama byla zaměřena na prosazení značky „Drimo“ do podvědomí lidí (spotřebitelů) a její image.

Postup sodovkárny: půlroční bilboardová kampaň, měsíční kampaň v regionálních rádiích a jako poslední takovou aktivitou bylo sponzorování českého poháru v cyklokrosu (Seat Drimo cup). Výsledkem toho všeho bylo zvýšení odbytu o 31%.

Sodovkárna se každoročně účastní potravinářské výstavy „Salima“ v Brně. Dále se prezentuje na regionálních výstavách. V současné době má „Drimo“ zavedené jméno a proto se reklamní kampaň zaměřuje na jednotlivé produkty firmy. Názvy výrobků a reklama je směřována na jednotlivé hudební styly (viz. Příloha).

Konkurence

Kromě konkurence, která vyrábí stejné výrobky jako naše firma, musíme brát v úvahu i společnosti vyrábějící substituty. Mezi tyto substituční výrobky můžeme zařadit sirupy, mošty, energetické nápoje, minerálky aj. Z tohoto důvodu není dobré omezit se jen na hlídání konkurentů, kteří vyrábí stejné produkty. Dobré je také kontrolovat nejen svůj „regionální“ trh, ale také mít přehled o dalších regionech, kde bychom mohli uplatnit naše výrobky.

Mezi nejvážnější konkurenty sodovkárny Vyškov jsou:
Nealko Olomouc, sodovkárna Marila Šlapanice, sodovkárna Svitavy, Zon Třebíč. 23992qsc87mjc4x

Seminární práce

Předmět: Nauka o podniku (S)

Skupina: EKPO 5

Zpracoval: Verner Vít

Hodnocení

Nejpříznivějším rokem jak pro celou akciovou společnost, tak i pro sodovkárnu DRIMO byl rok 1997. V tomto roce dosáhla „akciovka“ nejlepšího hospodářského výsledku od doby svého vzniku. Po předchozí ztrátě v roce 1996, a to 106 805 tis. Kč se podařilo vyprodukovat hospodářský výsledek v částce 5 152 tis. Kč. Tento pozitivní výsledek je důsledkem restruktualizace akciové společnosti (zrušeny ztratové provozy, prodání nevyužitého majetku atd.). Aby to firma neměla zas tak lehké, tak tu máme i negativní vlivy. A to např. propad kurzu koruny, červencové záplavy (ty postihly hlavně Jarošovský pivovar).

To vše se projevilo na nižším odbytu nealko nápojů v celkovém součtu a.s. . To se však nedá říci o sodovkárně DRIMO, které se zvýšil odbyt o 24 %, a oproti původnímu plánu na rok 1997 o 15 %. S tím souvisí i výrazné zvýšení hospodářského výsledku  v porovnání s rokem 1996. (od svého osamostatnění nikdy nebyla ve ztrátě). Ty výsledky vypovídají o zvýšené popularitě výrobků znaky DRIMO a také o jejich kvalitě. Protože, kdyby nebyly tak dobré (kvalitní), nikdo by je přece nekupoval.

Mé nejoblíbenější produkty jsou Orange (pomerančová limonáda) a Twist. Porovnával jsem výrobky Drima s Nealko Olomouc a Drimo u mě vyhrálo. Ale je jenom subjektivní názor, takže nemá podstatnou váhu. Možná kdyby se udělala nějaká studie (anketa) dozvěděli bychom se toho určitě více.

V současné době sodovkárna proráží na trh s nevranými obaly (PET láhve). Já osobně tento druh obalů neschvaluji a to kvůli životnímu prostředí. Kolik lidí doma schraňuje plastikové láhve a pak odevzdává do sběren nebo do kontejnerů určených pro tyto obaly a třídiček odpadů není zrovna mnoho. To je taky důvod, proč preferuji skleněné litrové obaly před plastikovými (viz CocaCola, PepsiCola). Jedinou výhodou je jejich nerozbitnost při přenosu a také další využití pro naplnění sudovým vínem.

Aby firmy mohly lépe fungovat a reagovat na změny na trhu musí také investovat jak do reklamy, tak i výroby, což akciová společnost činí. Jsou například investice na nákup linky na výrobu PET láhvý, kterými, jak bylo napsáno, se snaží prorazit na trh s nevratnými obaly. Další investice jsou na technologii a zkvalitňovaní výrobků atd.

Mezi přednosti Drima (a podobných firem) je určitě cena. V obchodě koupíte 1 litr limonády za 8,40 Kč (plus,minus několik haléřů) a výrobky jiných gigantů (CocaCola, PepsiCola) stojí dva krát tolik. Proto si raději koupím stejně tak kvalitní a dobrou limonádu, ne drahou colu, u které platím hlavně za značku.(osobní názor)

Závěrem. Je škoda, že se s oblíbenou značkou nealko nápojů nesetkám na více místech ČR.

Obsah:

HISTORIE1

ZÁKLADNÍ ÚDAJE O FIRMĚ1

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA2

DODAVATELÉ A PŘEHLED VSTUPŮ2

ODBĚRATELÉ – ZÁKAZNÍCI3

REKLAMA3

KONKURENCE4

HODNOCENÍ5

Přílohy