Spotřeba a investice

• Nástroje – myšlenkové jádro učení – Keynesiánská ekonomie (vliv na určení úrovně produktu a zaměstnanosti u krátkého období).

• Spotřeba se skládá z výdajů domácností na finální statky a služby, včetně statků dlouhodobého užití (např. nábytku), statků krátkodobého užití (např. potravin), a služeb (např. vzdělání).

• Investice tvoří vyrobené statky, které se používají pro další výrobu, včetně strojů a zařízení.

• Jestliže výdaje na investice a na spotřebu rostou rychle, bude mít produkt jako celek rovněž tendenci růst.

1. Spotřeba a úspory 37122kde17fid8v

• Spotřeba domácnosti jsou výdaje za finální statky (statky dlouhodobého a krátkodobého užití a služby). Kategorie spotřeby (statky dlouhodobého užití, krátkodobého a služby).

• Úspory domácnosti jsou tou částí důchodu, která se nevydává na spotřebu.

• Žádné dvě rodiny nevydávají své peníze přesně stejným způsobem. Chudé rodiny musí vydávat své důchody převážně na životně nezbytné statky služby (potraviny a bydlení). Tak, jak se zvyšuje důchod, výdaje na mnohé položky rostou. Podíl na potraviny z celkových výdajů s rostoucím důchodem klesá. V na bydlení jsou dlouhodobě stálé. Výdaje na luxusní položky rostou podle definice rychleji než důchod. Úspory jsou nejluxusnějším statkem (rostou mnohem rychleji než důchod).

Pozn: „Engelovy zákony“ – V rodinného rozpočtu vykazují jisté pravidelnosti (graf 7.2 str. 128), existuje zde určitý rozptyl okolo průměru. di122k7317fiid

• Úspory se tedy rovnají důchodu zmenšenému o spotřebu.

• Důchod má prvotní určující vliv na tvorbu úspor. Nejchudší lidé mívají sklon k záporným úsporám (spotřebovávají více než vydělávají).

• Bod „vyrovnání“ = typické domácnost ani nespoří ani nemá záporné úspory, spotřebovává celý svůj důchod (pod touto hodnotou jsou úspory záporné).

Spotřební funkce

• Zobrazuje vztah mezi úrovní spotřebních výdajů a úrovní disponibilního důchodu domácnosti (neboli zobrazuje vztah mezi spotřebou a důchodem). V grafu této fce jsou na vodorovné ose naneseny úrovně disponibilního důchodu a na svislé ose spotřeby domácnosti. Každé kombinace spojíme hladkou křivkou. Do grafu zakreslíme přímku se sklonem 45 stupňů – v kterémkoli bodě této přímky se spotřeba přesně rovná důchodu. Kde se protnou obě křivky, tam se nachází bod „vyrovnání“. Vzdálenost od spotřební fce směrem nahoru k ose kvadrantu měří čisté úspory. Jestliže spotřební fce leží nad osou kvadrantu, domácnosti vykazují záporné úspory.

Úsporová fce

• Úspory = důchod (DI) – spotřeba

• Na vodorovné ose opět DI a na svislé čisté úspory S. Je přímo odvozena ze spotřební fce. Jednoduše ji získáme jako vzdálenost mezi osou kvadrantu a spotřební fcí. Jestliže jsou úspory záporné, leží spotřební fce pod osou kvadrantu.

Mezní sklon ke spotřebě MPC (Marginal Propensity to Consume)

Je to dodatečná částka peněz, kterou lidé vydají na spotřebu, dostanou-li dodatečný dolar důchodu. MPC je číselně vyjádřeným sklonem, tj. směrnicí tečny ke spotřební fci („stoupání ve vyznačeném úseku“, strmý sklon = vysoký MPC).

Mezní sklon k úsporám MPS (marginal propensity to save)

Je definován jako podíl z dodatečného dolaru důchodu, který plyne do dodatečných úspor. Je zrcadlovým obrazem MPC.

Pozn: směrnice přímky AB je rovna podílu vzdáleností BC a AC, u křivek, které nejsou přímkou počítáme směrnici jejich tečny.

B

A C

Chování národní spotřeby

Faktory určující spotřebu:

• disponibilní důchod

• pernamentní důchod (taková úroveň důchodu, kterou by domácnost dostávala po vyloučení dočasných či přechodných vlivů, jako je počasí, nenadálé zisky…) čili důchod životního cyklu – spotřeba je ovlivněna také minulými a budoucími důchody (jde-li o pernamentní změnu, spotřebitelé zvýší spotřebu úměrně důchodu).

• bohatství

• ostatní vlivy – vysoká míra zdanění, nízké reálné výnosy z úspor (očištěné o inflaci), spotřebitelé mají sklon spořit více, když se rozbíhá inflace.

Národní spotřební fce

• Bodový diagram znázorňující body, které jednotlivě odpovídají výši spotřeby a důchodu v daném roce. Zakresluje se zde i křivka CC („vyrovnaná spotřební fce“) – ukazuje jak spotřeba těsně sleduje disponibilní důchod (již od 19. století).

2. Determinanty investic

• Investice jsou definovány jako přírůstek zásoby hmotných kapitálových statků společnosti (strojů, zařízení, budov a zásob).

• Mají dvě úlohy:

1. představují velkou a proměnlivou složku: Jejich prudké změny mohou mít značný vliv na AD, a tím i na produkt a zaměstnanost.

2. vedou k akumulaci kapitálu: Dlouhodobě pak ovlivňují růst produktu v důsledku kapitálové tvorby na potenciální produkt.

• Skládají se z:

• nákupy obytných budov (1/4)

• investice do továrních budov a zařízení firem (70%)

• přírůstky zásob (1/20)

• Náklady jsou zde chápány jako úroková sazba z vypůjčených fondů (cena, kterou platíme za vypůjčení peněz na určitou dobu).

• Firmy investují, aby realizovaly zisk. Protože kapitálové statky mají dlouhou životnost, investiční rozhodování závisí

• na poptávce po výstupu, vyráběnému pomocí nových investic (na příjmech)

• na úrokové sazbě a daních, které ovlivňují investiční náklady (často se investice financují pomocí hypoték, protože jsou dlouhodobějšího charakteru)

• na očekáváních podnikatelů, jaká bude hospodářská situace (věří-li fy, že v blízké době doje k prudkému oživení, začnou plánovat rozšiřování kapacit).

Jak hospodářská politika ovlivňuje investice

• Monetární politika ovlivňuje úrokové sazby a kapitálové náklady, je ovlivňována centrální bankou. Může zvýšit investiční výdaje pomocí snížení úrokových sazeb (zlevní se půjčky pro domácnosti).

• Daňová politika – změny ve zdanění osob (vláda odnímá část zisku tím, že ho zdaňuje).

• Mikroekonomická politika.

Křivka poptávky po investicích

• Vyjadřuje vztah mezi úrokovými sazbami a investicemi.

• Zjednodušená ekonomika: projekty A-H (můžeme u nich pominout potřebu obnovy), vynášejí konstantní tok čistého důchodu a neexistuje inflace, dlouhodobá životnost – můžeme pominout obnovu.

• Každý stupeň na křivce představuje výši investic, které byly vynaloženy na jednotlivé projekty při úrokové sazbě odpovídající jejich nulové ziskovosti.

Posuny křivky investiční poptávky

• Zvýšení celkové úrovně produktu (GNP) – zvýší DI (posune doprava nahoru).

• Vyšší zdanění firem by tlumilo investice - sníží.

• Propuknutí pesimismu podnikatelů (souvisí s očekáváním) - sníží.

• Reálná úroková sazba je úrok, který dlužníci platí v podobě reálných statků a služeb. Reálná úroková sazba se rovná nominální (nebo peněžní) úrokové sazbě snížené o míru inflace.

• Protože investice závisí na nejistých očekáváních vysoce nepředvídatelných budoucích událostí, jsou mimořádně nestálé.

• Většina ekonomů je přesvědčena, že nejjednodušší dílčí opatření ke zvýšení dnešní míry úspor je snížit deficit státního rozpočtu.

Klesající míra úspor v USA

• v polovině 80. let míra úspor závratně poklesla (10 – 2%)

• deficit federálního rozpočtu

• systém sociálního zabezpečení – snižuje potřebu soukromě spořit

• kapitálové trhy a postoje k zadlužení – před moderní dobou trhy nedokonalé, snazší půjčování

• ostatní zdroje