|
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita BrnoMendelova zemědělská a lesnická univerzita Brnomm665q4559ymmi 54665qmv59ymi3i
mm665q4559ymmi 54665qmv59ymi3i
mm665q4559ymmi 54665qmv59ymi3i
mm665q4559ymmi 54665qmv59ymi3i
mm665q4559ymmi 54665qmv59ymi3i
mm665q4559ymmi 54665qmv59ymi3i
mm665q4559ymmi 54665qmv59ymi3i Finanční řízení podniku
Semestrální práce
V této práci se budeme zabývat hodnocením podniku z ekonomického hlediska. Podnikem je zemědělské družstvo Dolní Újezd. Budeme vycházet z účetních dokumentů, kterými v tomto případě jsou Výkaz zisku a ztrát a Rozvaha. K dispozici máme data z let 1996 až 1999. Pro tyto údaje provedeme srovnání pomocí různých ekonomických ukazatelů. Budeme sledovat ukazatele zadluženosti (celková, dlouhodobá, krátkodobá, …), ukazatele likvidity (hotovostní, CF, …) ukazatele aktivity (obrat celkových aktiv, obrat zásob, …), ukazatele rentability (ROA, ROE, ROCE, …), dále určíme indexy (Altmanův, důvěryhodnosti) a budeme se také zabývat finančním plánováním. Jednotlivé ekonomické ukazatele vypočteme pro jednotlivé roky a poté provedeme srovnání vývoje těchto ukazatelů. Nakonec ještě sestavíme finanční plány na období 5 let a předpokládanou rozvahu. Jednotlivé ukazatele budou vypočteny v tabulce a jednotlivé údaje jsou uvedeny v tis. Kč, pokud není uvedeno jinak. 2. Horizontální a vertikální analýza Horizontální analýza sleduje trendy dynamického vývoje jednotlivých ukazatelů v čase. Srovnává tedy jednotlivé položky v různých časových okamžicích (letech). Spočívá ve srovnání absolutním (hodnota v roce n – hodnota v roce předchozím) nebo relativním (absolutní změna/hodnota v roce předchozím – po vynásobení 100 vyjde v %). Potřebné hodnoty jsou zobrazeny v následujících tabulkách. 2.1 Aktiva Stav celkových aktiv zaznamenal v průběhu sledovaného období růst, který se postupně zvolňuje. Nejvíce se na tomto růstu podílí růst HIM, oběžná aktiva a krátkodobé pohledávky naopak klesaly. Mírný pokles zaznamenaly také dlouhodobé pohledávky. Pokles zásob lze označit za věc pozitivní, protože tím podnik zmenšuje nutné vázané prostředky, které zásoby představují. Pokles pohledávek je také pozitivní, protože podnik opět může použít prostředky, které mu dříve někdo dlužil. Nárůst celkových aktiv byl největší v roce 97 oproti roku 96 a to o 12 mil Kč (2,5%). Rovněž u ostatních položek je vidět mnohem větší nárůst v roce 97 než v ostatních letech. Naopak pokles byl 5% (oběžná aktiva), 8-11% (dlouhodobé pohledávky) a dokonce 24% (pokles krátkodobých pohledávek z roku 98 oproti roku 97). 2.2 Pasiva Protože rozvaha musí být vyrovnaná, pasiva také zaznamenala růst. Celkem výrazně byl tento nárůst ovlivněn bankovními úvěry, které v roce 97 prudce vzrostly – o 15,6 mil Kč (80%, v dalších letech asi 10%). V průměru o 3mil Kč (4%) rostly krátkodobé závazky. Opačný trend měly dlouhodobé závazky, které zaznamenaly v roce 97 pokles o 35 mil Kč (17%), v dalších letech 7mil Kč (40) a 4 mil Kč (2,6%). Trvalý pokles zaznamenaly kapitálové fondy, fondy ze zisku, ostatní pasiva, dlouhodobé závazky. Zajímavou položkou je hospodářský výsledek podniku, který zaznamenal v roce 97 prudký nárůst o 2,3 mil Kč (189%). V roce 98 byl přibližně stejný jako v předchozím roce. V roce 99 zase zaznamenal prudký pokles o 2 mil Kč (54%). Tím se dostal na téměř stejnou hodnotu jako v roce 96. 3. Poměrové ukazatele Tyto ukazatele se vypočítají jako poměr jedné položky k druhé. Po vynásobení 100 lze daný ukazatel interpretovat v procentuálním vyjádření. 3.1 Ukazatele zadluženosti Tyto ukazatele zobrazují informace o poměrech mezi vlastními a cizími zdroji. Potřebné údaje jsou zobrazeny v tabulce 3.1. tabulka 3.1 – hodnoty pro výpočet ukazatelů zadluženosti 3.1.1 Celková zadluženost = (krátkodobé a dlouhodobé závazky + bankovní úvěry) / celková aktiva Z tabulky je patrné, že celková zadluženost podniku klesá a to je pozitivní směr vývoje. Pokles činil asi 5%, z 64% v roce 1996 na 59% v roce 1999. Celková zadluženost 64% znamená, že podnik financuje svou činnost ze dvou třetin z cizích zdrojů a z jedné třetiny z vlastních zdrojů. 3.1.2 Dlouhodobá zadluženost = (dlouhodobé závazky + dlouhodobé úvěry) / celková aktiva Dlouhodobá zadluženost zaznamenala, stejně jako celková, pokles ze 44% v roce 1996 na 38% v roce 1999. Dlouhodobá zadluženost se tedy podílela na snížení celkové zadluženosti. 3.1.3 Krátkodobá zadluženost = (krátkodobé závazky + krátkodobé úvěry) / celková aktiva Krátkodobá zadluženost na rozdíl od předchozích mírně vzrostla z 20% v roce 1996 na 21% v roce 1999. Tento nárůst je i v absolutních číslech menší než pokles celkových závazků, to znamená, že dlouhodobé závazky klesají rychleji než krátkodobé narůstají. Absolutní pokles celkových závazků je (viz tabulka 2.1) asi o 36,5mil Kč. Pokles dlouhodobých závazků byl asi o 46,7mil Kč. Nárůst krátkodobých závazků byl asi o 10,2mil Kč. 3.1.4 Míra samofinancování = VJ / Celková aktiva U míry samofinancování je patrný vzrůst z původních 35% až na téměř 41%. Znamená to tedy, že podnik je schopen krýt svůj celkový majetek ze 41% vlastním jměním. Nepotřebuje proto tolik cizích zdrojů k financování svého podnikání. 3.1.5 Dluh na vlastní jmění = (krátkodobé a dlouhodobé závazky + bankovní úvěry) / VJ Dluh na vlastní jmění rovněž zaznamenal pozitivní vývoj, neboť se snížil ze 183% v roce 1996 na 145% v dalších letech. Přesto je stále podnik zadlužen více, než je velikost vlastního jmění, což znamená, že využívá více cizích než vlastních zdrojů financí. 3.1.6 Úrokové krytí = ZUD / zaplacené nákladové úroky Tento ukazatel ukazuje, kolikrát zisk převyšuje placené nákladové úroky. Tato hodnota by měla být co nejvyšší. Bohužel zde má sestupnou tendenci, neboť v roce 96 činil 1,45 oproti roku 99, kdy dosáhl pouze 1,15. 3.1.7 Ukazatel podkapitalizování = (dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úvěry + vlastní jmění) / stálá aktiva Ukazatel informuje o krytí dlouhodobého majetku dlouhodobými závazky. Je-li jeho hodnota menší než 1, pak je podnik zadlužen. Zde je větší než 1, což znamená, že tento majetek je kryt dlouhodobými závazky. 3.2 Ukazatele likvidity Tyto ukazatele zobrazují informace o poměrech mezi závazky a pohotovostním kapitálem. Vyjadřují schopnost podniku plnit své závazky. Je potřeba rozlišovat likviditu (schopnost podniku hradit v daném okamžiku splatné závazky) a likvidnost (schopnost majetku přeměny na peněžní prostředky). Potřebné údaje jsou zobrazeny v tabulce 3.2. Údaje jsou v tis. Kč. tabulka 3.2 – hodnoty pro výpočet ukazatelů likvidity Pozn. Pro rok 1996 nelze z našich dostupných údajů zjistit Cash Flow. Veškeré ukazatele likvidity jsou shrnuty v tabulce 3.2.2 Vysvětlení jejich významu poté následuje. tabulka 3.2.2 – hodnoty ukazatelů likvidity 3.2.1 Běžná likvidita = oběžná aktiva / (krátkodobé úvěry a závazky) Udává, jak je podnik schopen krýt své závazky z aktiv transformovaných na peníze. Pokud je tento ukazatel větší než 1, má podnik některé prostředky nevyužité. V tomto případě je hodnota ukazatele v roce 96 2,23 a poté postupně klesá až na hodnotu 1,73 v roce 99. 3.2.2 Pohotová likvidita = (oběžná aktiva – zásoby) / (krátkodobé úvěry a závazky) Oproti předchozímu ukazateli nebere tento ukazatel úhradu závazků pomocí zásob. V tomto případě klesá hodnota ukazatele z 0,98 v roce 96 na 0,5 v roce 99. Z toho vyplývá (spolu s předchozím ukazatelem), že podnik není schopen dostát svých závazků bez přeměny zásob na peněžní prostředky. V roce 99 je tak bez zásob schopen uhradit pouze polovinu svých závazků. 3.2.3 Hotovostní likvidita = fin. majetek krátkodobé povahy / (krátkodobé úvěry a závazky) Tento ukazatel ukazuje schopnost krytí závazků finančním majetkem. Oproti předchozím má tento ukazatel ustálenou tendenci (kolem 9%), kromě roku 98, kdy vzrostl až na 16%. Tento podíl je zbytečně vysoký a podnik by měl raději využívat jiné zdroje. 3.2.4 Likvidita peněžního toku = cash flow z provozní činnosti / (krátkodobé úvěry a závazky) Tento ukazatel vyjadřuje schopnost podniku vytvářet peněžní prostředky na úhradu krátkodobých závazků. Hodnota se pohybuje kolem 0,45. 3.2.5 Stupeň zadlužení = cash flow z provozní činnosti / cizí zdroje Tohoto ukazatele se používá k hodnocení schopnosti podniku hradit své dluhy tvorbou CF z provozní činnosti. Stejně jako předchozí ukazatel, dosáhl i tento nejlepší hodnoty v roce 98, kdy činil 18%.
Měří schopnost podniku využívat vložené prostředky, jak je podnik schopen hospodařit se svými aktivy. Potřebné údaje jsou zobrazeny v tabulce 3.3.1. Jednotlivé hodnoty ukazatelů aktivity poté zobrazuje tabulka 3.3.2. tabulka 3.3.1 – hodnoty pro výpočet ukazatelů aktivity tabulka 3.3.2 – hodnoty ukazatelů aktivity Pozn. Pro rok 1996 nelze z našich dostupných údajů zjistit ukazatele, protože se v nich počítá s hodnotami předchozího roku.. 3.3.1 Obrat celkových aktiv = tržby za zboží, výrobky a služby / průměrný stav celkových aktiv Tento ukazatel popisuje, kolikrát se tržby za rok obrátí v celkových aktivech. Protože tržby jsou tokovou veličinou a aktiva lze zjistit až v rozvaze ke konci roku, je potřeba je přepočítat a to tak, že se bere průměr mezi počátečním (konečný stav předchozího období) a koncovým stavem. V tomto případě se pohybuje hodnota tohoto ukazatele kolem 0,64. To znamená, že tržby podniku jsou za rok schopny zaplatit dvě třetiny celkových aktiv. 3.3.2 Obrat HIM = tržby za zboží, výrobky a služby / průměrný stav HIM Ukazuje, kolikrát se obrátí hodnota HIM v tržbách a také využití strojů a zařízení. Hodnota se zvýšila z 0,9 v roce 97 na 1,2 v ostatních letech. Z toho lze usuzovat, že podnik v roce 97 investoval, což se projevilo nárůstem tohoto ukazatele v dalších letech. 3.3.3 Obrat zásob = tržby za zboží, výrobky a služby /průměrný stav zásob Tento ukazatel zobrazuje, kolikrát se zásoby za rok přemění na jiné formy majetku. Čím vyšší hodnoty dosahuje tento ukazatel, tím méně zásob leží na skladě nevyužito. Zatímco se v roce 97 obrátily zásoby 1,9krát, v dalších letech to již bylo 2,7krát, což je pozitivní nárůst. 3.3.4 Doba obratu zásob = 365 / Obrat zásob Tento ukazatel přímo souvisí s předchozím a vyjadřuje než majetek vázaný v zásobách projde celým obchodním cyklem (zásoba, polotovar, zboží, pohledávka, apod). V tomto případě trval obrat nejprve 192 dní v roce 97 a 135 dní v dalších letech. Je to opět pozitivní trend. Jeden obrat zásob trvá okolo 135 dní, tj. majetek se přemění v jiné formy majetku a zpět na zásoby za 135 dní. Ukazatel by měl být co největší. Trend vývoje však ukazuje pokles. 3.3.5 Obrat pohledávek =tržby za zboží, výrobky a služby / průměrný stav krátko a dlouhodobých pohledávek Ukazuje, jak rychle podnik inkasuje peníze od dlužníků. Jeho hodnota vzrostla z 3,8 v roce 97 na 5,9 v roce 99. Tento trend je pozitivní. 3.3.6 Doba obratu pohledávek = 365 / Obrat pohledávek Opět souvisí s předchozím ukazatelem a ukazuje dobu, než podnik dostane platby od dlužníků. Lze opět pozorovat zrychlení inkasa peněz z 95 dní v roce 97 na 61 dní v roce 99.
Nazývají se také ukazatele profitability nebo ukazatele výnosnosti kapitálu. Ukazují, jak je podnik schopen tvořit zisk z investovaného kapitálu. Je to poměr zisk a příslušným vloženým kapitál. Potřebné údaje jsou zobrazeny v tabulce 3.4.1. Jednotlivé rentability zobrazuje tabulka 3.4.2.
tabulka 3.4.1 – hodnoty pro výpočet ukazatelů rentability Pozn. Pro rok 1996 nelze z našich dostupných údajů zjistit Cash Flow. tabulka 3.4.2 – hodnoty pro výpočet ukazatelů rentability Pozn. Pro rok 1996 nelze z našich dostupných údajů zjistit ukazatele, protože se v nich počítá s hodnotami předchozího roku.. 3.4.1 Rentabilita celkového vloženého kapitálu ROA … return on essets ROI … return on investments = čistý zisk + nákladové úroky * (1 – sazba daně) / průměrný stav celkových aktiv Tento ukazatel udává, kolik korun připadá na jednu korunu celkového vloženého kapitálu. V tomto případě připadlo v roce 97 na jednu korunu kapitálu 0,8 haléřů, zatímco v dalších letech to již bylo 1,8 haléře. To znamená, že zvýšil své relativní zisky. 3.4.2 Rentabilita vlastního kapitálu ROE … return on equity = zisk po zdanění / průměrný stav vlastního jmění Tento ukazatel je zajímavý pro investory, pokud je totiž vyšší než u obligací, pak by bylo dobré zvážit možnost investice do daného podniku. Bohužel vývoj hodnot tohoto ukazatele investory spíše odradí, neboť z návratnosti 2 haléřů (z investované koruny) v roce 97 klesl až na 0,8 haléře v roce 99. 3.4.3 Rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu ROCE … return on capital employed = čistý zisk + nákl úroky*(1-sazba daně)/(dldobé závazky a úvěry+průměrný stav VJ) Tento ukazatel se jeví jako stabilní, protože jeho hodnota se stále pohybuje kolem 2,2 haléře na korunu dlouhodobě investovaného kapitálu.
3.4.4 Finanční rentabilita celkového vloženého kapitálu = CF z provozní činnosti / celková pasiva Hodnota tohoto ukazatele kolísá kolem 9 haléřů peněžních prostředků na korunu celkového vloženého kapitálu. 3.4.5 Finanční rentabilita vlastního kapitálu = CF z provozní činnosti / VJ Návratnost vlastního kapitálu mírně vzrostla z 20 haléřů na 22 haléřů na korunu vlastního kapitálu v roce 99.
Jedná se o metodu, která pomocí analytických ukazatelů rozkládá ukazatel syntetický (rentabilitu). Mezi ukazateli musí existovat logické i matematické vazby, které umožňují provést podrobnější analýzu výchozího ukazatele. Pozn. Při výpočtu je třeba použít průměrné stavy jednotlivých položek rozvahy. Aby bylo možno provést výpočty i pro rok 96, budeme jako průměrné brát stavy koncové (na rozdíl od rentabilit – viz výše).
Tento ukazatel lze rozložit na dva a to na ziskovost tržeb (kolik korun zisku přinesla jedna koruna tržeb) a obrat celkových aktiv (jak jsou celková aktiva využívána). = zisk po zdanění + nákladové úroky * (1 – sazba daně z příjmu) / celková aktiva = (zisk po zdanění + nákladové úroky * (1 – sazba daně z příjmu) / tržby) * * (tržby / celková aktiva) = ziskovost tržeb * obrat celkových aktiv Výpočet rentability viz výše. Rozklad ROA ukazuje tabulka 4.1.1. V první části jsou jednotlivé ukazatele a v další jejich relativní změny oproti předchozímu období. Po zjištění jednotlivých koeficientů provedeme jejich rozklad pomocí logaritmické metody. Zjistíme tím absolutní podíl změn jednotlivých částí ukazatele. Logaritmický rozklad ukazuje tabulka 4.1.2. Logaritmický rozklad: IROA = IZ/T * IT/CA log(IROA) = log(IZ/T) + log(IT/CA) tabulka 4.1.2 – logaritmický rozklad ROA na dílčí ukazatele V roce 97 došlo k největšímu nárůstu ROA a to o 112% (o 0,0094). Ziskovost tržeb vzrostla o 96%, zatímco obrat celkových aktiv pouze o 8%. Ziskovost tržeb se na růstu ROA podílela z 90% (zvýšila ROA o 0,0085) a obrat celkových aktiv 10% (zvýšil ROA o 0,0009). V roce 98 klesla ROA o 2% (-0,0004). Ziskovost tržeb klesla o 4% (pro ROA – 0,007) a obrat celkových aktiv vzrostl o 1,8% (ROA +0,0003). V roce 99 došlo k poklesu ROA o 0,6% (-0,0001). Ziskovost tržeb klesla o 3% (ROA –0,0005) a obrat celkových aktiv vzrostl o 2% (ROA +0,0004). 4.2 ROE – způsob číslo 1 ROE zachycuje změny ve finanční struktuře podniku. Je složena z čisté ziskovosti tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páky. = zisk po zdanění / průměrný stav vlastního jmění = (zisk po zdanění/tržby) * (tržby/stav celk aktiv) * (stav celk aktiv/průměrný stav VJ) = čistá ziskovost tržeb * obrat celkových aktiv * finanční páka Je-li hodnota finanční páky vetší než 1, pak by další růst zadluženosti způsobil růst ROE (a naopak). Výpočet rentability viz výše. Rozklad ROE ukazuje tabulka 4.2.1. V první části jsou jednotlivé ukazatele a v další jejich relativní změny oproti předchozímu období. Po zjištění jednotlivých koeficientů provedeme jejich rozklad pomocí logaritmické metody. Zjistíme tím absolutní podíl změn jednotlivých částí ukazatele. Logaritmický rozklad ukazuje tabulka 4.2.2. Logaritmický rozklad: IROE = IZ/VJ * IT/CA * ICA/VJ log(IROE) = log(IZ/VJ) + log(IT/CA) * log(ICA/VJ) tabulka 4.2.2 – logaritmický rozklad ROE na dílčí ukazatele Největší nárůst ROE byl opět v roce 97. Nárůst byl o 145% (0,0107). Čistá ziskovost tržeb vzrostla o 160% (ROE +0,0114), obrat celkových aktiv vzrostl o 7% (ROE +0,0009) a finanční páka poklesla o 13% (ROE –0,0016). Rok 98 – pokles ROE o 2,5% (-0,0004). Čistá ziskovost tržeb poklesla o 2,4% (ROE –0,0004), obrat celkových aktiv vzrostl o 2% (ROE +0,0003) a finanční páka poklesla o 2% (ROE –0,0003). Rok 99 – pokles ROE o 55% (-0,0097). Čistá ziskovost tržeb poklesla o 56% (ROE –0,1), obrat celkových aktiv vzrostl o 2% (ROE +0,0002) a finanční páka vzrostla o 0,4% (ROE +0,0001). Z uvedených hodnot vyplývá, že zdaleka největší vliv na ROE má čistá ziskovost tržeb, neboť většinou o co se změní ona, o to se změní ROE. Zbylé části mají v souhrnu v podstatě nulová vliv. 4.3 Finanční páka = zisk před zdaněním / zisk před zdaněním a úroky * celková aktiva / vlastní jmění Výpočet finanční páky je zobrazen v tabulce 4.3. Tabulka 4.3– výpočet finanční páky Finanční páka se hodnotami stále pohybuje pod hranicí hodnoty 1. Není proto vhodné, aby se podnik zadlužoval, neboť by to mělo za následek snížení rentability. Bohužel v roce 99 je tato situace nejhorší. 4.4 ROE – způsob číslo 2 V tomto rozkladu se sleduje vztah mezi rentabilitou celkového vloženého kapitálu, zadlužeností a zdaněním. = (zisk před zdaněním / celková aktiva) * (celková aktiva / vlastní jmění) * (zisk po zdanění / zisk před zdaněním) toto lze dále rozložit = (zisk před zdaněním a úroky / tržby) * (tržby / celková aktiva) * (zisk před zdaněním / zisk před zdaněním a úroky) * (celková aktiva / vlastní jmění) * (zisk po zdanění / zisk před zdaněním) Výpočet rentability viz výše. Rozklad ROE ukazuje tabulka 4.4.1. V první části jsou jednotlivé ukazatele a v další jejich relativní změny oproti předchozímu období. Po zjištění jednotlivých koeficientů provedeme jejich rozklad pomocí logaritmické metody. Zjistíme tím absolutní podíl změn jednotlivých částí ukazatele. Logaritmický rozklad ukazuje tabulka 4.4.2. Logaritmický rozklad: IROE = IZDU/T * IT/CA * IZD/ZDU * ICA/VJ * IZ/ZD log(IROE) = log(IZDU/T) + log(IT/CA) + log(IZD/ZDU) + log(ICA/VJ) + log(IZ/ZD) tabulka 4.4.2 – logaritmický rozklad ROE na dílčí ukazatele Popis změn ROE byl již uveden výše. Zde je popis nejvýznamnějších dílčích změn. Rok 97 – ROE +0,0107. Z/ZD 57% (+0,0062) a ZUD/T 55% (+0,0059). Rok 98 – ROE -0,0004.ZD/ZUD –249,4% (0,0011) a ZUD/T 349,8% (-0,0015). Rok 99 – ROE –0,0097. ZD/ZUD 110% (-0,0107). 5. Systémy včasného varování Jedná se o modely, které signalizují budoucí problémy v podniku. Patří sem Altmanův index, index důvěryhodnosti, ukazatel ekonomické přidané hodnoty 5.1 Altmanův index (Z) Tento index umožňuje odhalit případné nebezpečí možného bankrotu. Z = 0,717 x1 + 0,847 x2 + 3,107 x3 + 0,420 x4 + 0,998 x5 x1 = Pracovní kapitál / celková aktiva x2 = nerozdělený zisk / celková aktiva x3 = ZUD / celková aktiva x4 = tržní hodnota VJ /účetní hodnota závazků x5 = tržby / celková aktiva Všechny hodnoty jsou uvedeny v tabulce 5.1. Hodnocení: Z > 2,99dobrá finanční situace 2,99 > Z > 1,81neurčitá finanční situace 1,81 > Z špatná finanční situace Z tabulky 5.1 vyplývá, že hodnota Altmanova indexu osciluje kolem 1,13. To je bohužel nejhorší situace, protože ani maximální hodnota z roku 97 (1,400) nezasahuje do vyšší třídy a bohužel se jí ani neblíží. 5.2 Index důvěryhodnosti (IN) Tento index byl sestaven pro ekonomiku České republiky. Nabízí srovnání podniku s celým hospodářstvím, případně s určitým odvětvím. Jednotlivé hodnoty parametrů „v“ se různí pro odlišné odvětví hospodářství. Protože zkoumaným podnikem je zemědělské družstvo, mají jednotlivé parametry následující hodnoty. IN = v1x1 + v2x2 + v3x3 + v4x4 + v5x5 + v6x6 V1…0,24x1 = celková aktiva / cizí zdroje V2…0,11x2 = ZUD / nákladové úroky V3…21,35x3 = ZUD / celková aktiva V4…0,76x4 = výnosy celkem / celková aktiva V5…0,10x5 = oběžná aktiva / krátkodobé cizí zdroje V6…14,57x6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy Tabulka 5.2 – Index důvěryhodnosti Hodnocení: IN > 2,0dobrá finanční situace 2,0 > IN > 1,0neurčitá finanční situace 1,0 > IN špatná finanční situace Z tabulky 5.2 plyne, že hodnota indexu důvěryhodnosti, která se pohybuje kolem 1,15, leží ve středním pásmu hodnocení. Podnik má tedy ve srovnání s ostatními zemědělskými podniky neurčitou finanční situaci. 5.3 Tvorba přidané hodnoty (EVA) Přidaná hodnota je rozdíl mezí čistým ziskem po zdanění a jeho kapitálovými náklady. Podnik tvoří přidanou hodnotu, pokud je zisk po zdanění větší než kapitálové náklady. Hodnoty jsou převzaty z indexu důvěryhodnosti (viz výše). IN = 0,017x1 + 4,576x3 + 0,481x4 + 0,015x5 Tabulka 5.3 – tvorba přidané hodnoty Hodnocení: IN >=2,070nejlepší, podnik tvoří hodnotu 2,070>IN>=1,420úspěšný, spíše tvoří 1,420>IN>=1,089průměrný, nelze určit tvorbu 1,089>IN>=0,684spíše špatný, podnik hodnotu spíše netvoří 0,684>INnejhorší Jak vyplývá z tabulky 5.3, podnik dosahuje v indexu EVA hodnoty kolem 0,51, což je opět v nejhorší kategorii. Znamená to, že podnik netvoří přidanou hodnotu a je na tom špatně.
Jedná se o stanovení předpokládaných budoucích vývojů podniku. Patří sem plán krátkodobý, který je na časový interval menší než jeden rok (měsíc, čtvrtletí) a zaměřuje se zejména na platební schopnosti podniku. Dalším plánem je plán dlouhodobý, který je na i nad jeden rok (3 i 5 let). Cílem tohoto plánu je zajištění rentability podnikání. Finanční plán je tvořen rozvahou, výkazem zisku a ztrát a cash flow. 6.1 Dlouhodobý finanční plán V tomto případě jej budeme stanovovat na období let 2000-2004. Předpoklady
6.1.1 Plánovaný tok peněžních prostředků z provozní činnosti Pro výpočet (viz tabulka 6.1.1) jsme použily následující odhady. a) odhad tržeb, tržby v roce 98 činily 341 639,- tis. Kč a v roce 99 - 350 060 tis. Kč. Z toho lze odvodit růst 2,5% ročně. Pro výpočet budeme předpokládat růst 3% proti předcházejícímu roku b) ziskové rozpětí, je to poměr zisk před úroky a daněmi děleno tržby. Velikost odvodíme z roku 99 - 12 637 / 350 060 = 3,6% z tržeb běžného roku c) úroky, podíl úroků na tržbách z předchozích let, v roce 99 činil tento podíl 3,1% z tržeb d) poměr odpisů k tržbám z předešlých let činil v letech 96 až 99 postupně 9,8%, 10,6%, 10,7%, 9,2%, proto budeme brát 10% z tržeb e) sazbu daně z příjmu budeme uvažovat 31% ze zisku před zdaněním Tabulka 6.1.1 plánovaný tok CF z provozní činnosti Tabulka 6.1.1 nám zobrazuje plánovaný tok na příštích pět let. Tento tok bude růst z 37 mil Kč v roce 2000 až na 42 mil Kč v roce 2004. 6.1.2 Plánovaný tok peněžních prostředků z investiční činnosti Zde bereme v úvahu následující fakta: a) pracovní kapitál, bereme jako poměr k tržbám, v roce 99 činil tento poměr 22,4%. b) reinvestice budou v plné výši odpisů daného roku c) nové investice budou 20 mil, Kč během 5 let, rovnoměrně rozděleny na 4 mil Kč d) navýšení pracovního kapitálu je odvozeno z poměru (oběžná aktiva – krátkodobé závazky) / tržby. Z něho se odvíjí další vývoj. Ve sloupcích 2000 až 2004 je uvedeno navýšení pracovního kapitálu mm665q4559ymmi 54665qmv59ymi3i Tabulka 6.1.2 plánovaný tok CF z investiční činnosti Z tabulky 6.1.2 vyplývá, že plánovaný peněžní tok se pohybuje v rozmezí 42 až 47 mil Kč. 6.1.3 Plánovaný tok peněžních prostředků z finanční činnosti Pro výpočet jsme použily následující odhady.
Tabulka 6.1.3 plánovaný tok CF z finanční činnosti Tabulka 6.1.3 zobrazuje údaje o předpokládaném toku peněžních prostředků z finanční činnosti. 6.1.4 Plánovaná rozvaha na rok 2004 Tato rozvaha je zachycena v tabulce 6.1.4 Tabulka 6.1.4 – plánovaná rozvaha na rok 2004 6.2 Krátkodobý finanční plán Tento plán sestavíme z dlouhodobého plánu. V tomto případě jej sestavíme pro jednotlivá čtvrtletí roku 2000. Přitom budeme vycházet z následujících předpokladů:
tabulka 6.2 – krátkodobý finanční plán Tabulka 6.2 zobrazuje jednotlivé položky krátkodobého finančního plánu. Přitom jsme opět vycházely z hodnot předchozích let. Tržby známe ze zadání, inkaso pohledávek tvoří 60% pohledávek z běžného období a 40% z minulého období. Výdaje jsou tvořeny nákupem od dodavatelů (65% tržeb) a mzdy a ostatní )20% tržeb). Celková potřeba peněžních prostředků je poté rozdíl mezi stavem peněžních prostředků na konci období a minimální rezervou.
V této práci jsme se zabývaly hodnocením podniku z ekonomického hlediska. Podnikem je zemědělské družstvo Dolní Újezd. Vycházely jsme z účetních dokumentů, kterými v tomto případě jsou Výkaz zisku a ztrát a Rozvaha. K dispozici jsme měly data z let 1996 až 1999. Pro tyto údaje bylo provedeno srovnání pomocí různých ekonomických ukazatelů. Patří sem ukazatele zadluženosti (celková, dlouhodobá, krátkodobá, …), ukazatele likvidity (hotovostní, CF, …) ukazatele aktivity (obrat celkových aktiv, obrat zásob, …), ukazatele rentability (ROA, ROE, ROCE, …), dále indexy (Altmanův, důvěryhodnosti) a byl proveden také finanční plán. Jednotlivé ekonomické ukazatele jsme vypočítaly pro jednotlivé roky a poté srovnaly vývoje těchto ukazatelů. Nakonec byl sestaven finanční plán na období 5 let a předpokládaná rozvaha. Výsledek není bohužel pro zemědělské družstvo nijak příznivý, protože v podstatě všechny indexy a ukazatele ukazují stav v podniku jako velmi špatný. Jednou trochu pozitivnější situací je situace v oblasti zadluženosti, kde došlo přece jen k troch pozitivnímu vývoji. Oblast likvidity a aktivity je na tom hůře. Také indexy včasného varování ukazují na špatnou situaci v podniku. Určité budoucí zlepšení je vidět v dlouhodobém plánu. Pokud se týká minulých let pak z komplexního pohledu na podnik vyplývá, že nejlepším rokem byl rok 1997, kde indexy vykázaly nejlepší hodnoty. Naopak nejhorší byly poslední dva roky. Je potřeba ovšem vidět tohle vše v širším měřítku. V devadesátých letech totiž probíhala v celém hospodářství reforma a restrukturalizace, čímž došlo k zhoršení výsledků hospodaření prakticky ve všech oborech. Koncem devadesátých let došlo k hospodářské recesi a zemědělské podniky jsou na tom obecně velmi špatně. Tím by se také dal částečně vysvětlit vývoj v letech 98 a 99. Je také zajímavé, že hodnoty ukazatelů jsou kritické, na druhou stranu index důvěryhodnosti, který srovnával podnik s odvětvím zemědělství v ČR. V současné době již dochází k růstu naší ekonomiky a plán podniku by tedy mohl mít reálnou realizaci. V tom případě by se hospodaření družstva mohlo zlepšit.
V této práci jsme použily skripta Finanční řízení podniku od Doc. Živělové. Dále jsme použily své zápisky ze cvičení. |
