|
Měření nezaměstnanostiMěření nezaměstnanosti
Základní skupiny které je třeba rozlišovat:
= ekonomicky aktivní obyvatelstvo – pracovní síla dané země
= ekonomicky neaktivní obyvatelstvo Pro účely měření se tedy využívá:
míra nezaměstnanosti (u)=nezaměstnaní (U) / ekonomicky aktivní (zaměstnaní+nezaměstnaní - L+U) Některé teorie namítají, že toto měření nevystihuje určité skupiny (minimálně tyto)
Typy nezaměstnanosti a její ekonomické a sociální důsledky Základní typy nezaměstnanosti: frikční, strukturální a cyklická Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu. Dokonce i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde vždy určitá fluktuace - lidé kteří hledají zaměstnání po absolvování školy, nebo se stěhují do jiného města, ženy se mohou vracet do práce poté, co měly děti. Protože frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé, nebo shánějí lepší zaměstnání, má se obvykle za to, že jsou nezaměstnaní "dobrovolně". Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Díky tomu se často setkáváme s nerovnováhami u jednotlivých povolání nebo oblastí, protože určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají. Např. těžební oblasti, kde jsou převážně pracovníci školení pro důlní činnost, která je pro jiné obory nepoužitelná. O cyklické nezaměstnanosti hovoříme zejména v období hospodářské recese (část hospodářského cyklu směřující ke dnu), pracovníci jsou propouštěni bez nároku na návrat. Důsledky nezaměstnanosti: Nezaměstnanost se uvádí jako jeden z ústředních sociálních problémů soudobého kapitalismu. Když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké, během takových období rovněž ekonomické obtíže ovlivňují emoce lidí a rodinný život. Uvádí se dvě základní kategorie dopadu: ekonomický a sociální. Ekonomický dopad - vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevytváří ekonomika tolik, kolik je schopna. Ztráty, ke kterým dochází v obdobích vysoké nezaměstnanosti, jsou největším doloženým mrháním zdroji v soudobé ekonomice. Většinou jde hlavně o dopad cyklické nezaměstnanosti. Sociální dopad - Je to hlavě dlouhodobá (delší než 1/2 roku) nedobrovolná nezaměstnanost, která přináší lidské sociální a psychologické škody. Je dokázáno, že nezaměstnanost vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví, vede k vyššímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu a sebevražd. Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost Dobrovolná nezaměstnanost – takto se někdy označuje frikční nezaměstnanost. Jde tedy jen o pohyb obyvatelstva mezi různými zaměstnáními. Nezaměstnanost způsobená dobrovolným ukončením jednoho zaměstnání a způsobená prodlevou nástupu do jiného. Nedobrovolná nezaměstnanost – se poznačuje cyklická nezaměstnanost, která je podmíněna nepružností směrem dolů (růst nezaměstnanosti), vůči této nezaměstnanosti neexistují volná pracovní místa. Přirozená míra nezaměstnanosti – v každém období určité procento zaměstnaných ztrácí zaměstnání a určité procento nezaměstnaných nalézá práci (čistá změna v počtu zaměstnaných a změna v počtu nezaměstnaných) Lze vyjádřit: u n = s : (s + mí) s - míra ztráty pracovních příležitostí mí – míra nových pracovních příležitostí Vyplývá:
Tendence ke zvyšování nezaměstnanosti Ukazují se tři příčiny – demografické změny, vládní politika a strukturální změny.
ekonomickou aktivitou dospívající mládeže, příslušníků menšin a žen (tyto skupiny mají větší tendenci k nezaměstnanosti)
Politika jejího snižování Zde jsou používány vládní zásahy dvojího typu – aktivní a pasivní Pasivní – zde se zmírňuje dopad nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti Aktivní - zde je snaha snížit nezaměstnanost udržením vysoké zaměstnanosti.
|
