Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Měření nezaměstnanosti

Měření nezaměstnanosti

Základní skupiny které je třeba rozlišovat:

  1. Zaměstnaní – obyvatelstvo, které má placené zaměstnání, nebo sebezaměstnání (včetně osob dočasně v práci nepřítomných, ale s formální vazbou k zaměstnání)

  1. Nezaměstnaní – nemají placená zaměstnání ani sebezaměstnání, přitom práci aktivně hledají a jsou ochotni během určité doby nastoupit. Jde o osoby schopné a ochotné pracovat.



= ekonomicky aktivní obyvatelstvo – pracovní síla dané země

  1. ostatní – studenti, penzisté,invalidé, ženy v domácnosti – pokud nesplňují podmínky předchozích skupin.

= ekonomicky neaktivní obyvatelstvo

Pro účely měření se tedy využívá:

  • absolutní vyjádření počtu nezaměstnaných (0,5 mil.)

  • míry nezaměstnanosti jako procentního podílu nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu

míra nezaměstnanosti (u)=nezaměstnaní (U) / ekonomicky aktivní (zaměstnaní+nezaměstnaní - L+U)

Některé teorie namítají, že toto měření nevystihuje určité skupiny (minimálně tyto)

  • pracovníci s nuceným zkráceným pracovním úvazkem,

  • osoby, vyloučené z pracovní síly, jako odrazené pracovníky. Přestali práci hledat, nevěří, že ji ještě najdou. Dále bychom zde mohli uvést pracovníky kteří se rekvalifikují.

Typy nezaměstnanosti a její ekonomické a sociální důsledky

Základní typy nezaměstnanosti: frikční, strukturální a cyklická

Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi oblastmi a pracovními místy nebo v průběhu jednotlivých stádií životního cyklu. Dokonce i kdyby se ekonomika nacházela ve stavu plné zaměstnanosti, byla by zde vždy určitá fluktuace - lidé kteří hledají zaměstnání po absolvování školy, nebo se stěhují do jiného města, ženy se mohou vracet do práce poté, co měly děti. Protože frikčně nezaměstnaní pracovníci často přecházejí z jedné práce do druhé, nebo shánějí lepší zaměstnání, má se obvykle za to, že jsou nezaměstnaní "dobrovolně".

Strukturální nezaměstnanost se objevuje tam, kde je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nesoulad může vzniknout proto, že se poptávka po určitém druhu práce zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Díky tomu se často setkáváme s nerovnováhami u jednotlivých povolání nebo oblastí, protože určité sektory se rozvíjejí, zatímco jiné upadají. Např. těžební oblasti, kde jsou převážně pracovníci školení pro důlní činnost, která je pro jiné obory nepoužitelná.

O cyklické nezaměstnanosti hovoříme zejména v období hospodářské recese (část hospodářského cyklu směřující ke dnu), pracovníci jsou propouštěni bez nároku na návrat.

Důsledky nezaměstnanosti:

Nezaměstnanost se uvádí jako jeden z ústředních sociálních problémů soudobého kapitalismu. Když je nezaměstnanost vysoká, dochází k mrhání zdroji a důchody lidí jsou nízké, během takových období rovněž ekonomické obtíže ovlivňují emoce lidí a rodinný život. Uvádí se dvě základní kategorie dopadu: ekonomický a sociální.

Ekonomický dopad - vysoká nezaměstnanost je projevem plýtvání zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, nevytváří ekonomika tolik, kolik je schopna. Ztráty, ke kterým dochází v obdobích vysoké

nezaměstnanosti, jsou největším doloženým mrháním zdroji v soudobé ekonomice. Většinou jde hlavně o dopad cyklické nezaměstnanosti.

Sociální dopad - Je to hlavě dlouhodobá (delší než 1/2 roku) nedobrovolná nezaměstnanost, která přináší lidské sociální a psychologické škody. Je dokázáno, že nezaměstnanost vede ke zhoršování fyzického i psychického zdraví, vede k vyššímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu a sebevražd.




Dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost

Dobrovolná nezaměstnanost – takto se někdy označuje frikční nezaměstnanost. Jde tedy jen o pohyb obyvatelstva mezi různými zaměstnáními. Nezaměstnanost způsobená dobrovolným ukončením jednoho zaměstnání a způsobená prodlevou nástupu do jiného.

Nedobrovolná nezaměstnanost – se poznačuje cyklická nezaměstnanost, která je podmíněna nepružností směrem dolů (růst nezaměstnanosti), vůči této nezaměstnanosti neexistují volná pracovní místa.

Přirozená míra nezaměstnanosti – v každém období určité procento zaměstnaných ztrácí zaměstnání a určité procento nezaměstnaných nalézá práci (čistá změna v počtu zaměstnaných a změna v počtu nezaměstnaných)

Lze vyjádřit:

u n = s : (s + mí)

s - míra ztráty pracovních příležitostí

mí – míra nových pracovních příležitostí

Vyplývá:

  • vyšší míra ztráty pracovních příležitostí zvyšuje přirozenou míru nezaměstnanosti

  • vyšší míra nových pracovních příležitostí naopak snižuje přirozenou míru nezaměstnanosti

Tendence ke zvyšování nezaměstnanosti

Ukazují se tři příčiny – demografické změny, vládní politika a strukturální změny.

  • Demografické změny – souvisí s demografickou strukturou ekonomicky aktivního obyvatelstva a s rostoucí

ekonomickou aktivitou dospívající mládeže, příslušníků menšin a žen (tyto skupiny mají větší tendenci k nezaměstnanosti)

  • Vládní politika – vyšší nezaměstnanost vlivem větších sociálních jistot vytvořených vládou – menší snaha, nižší zájem o hůře placenou práci.

  • Strukturální změny – dochází k vzestupné tendenci strukturální nezaměstnanosti. Ekonomika se rychle mění, zatímco pracovníci reagují na tyto změny mnohem pomaleji.

Politika jejího snižování

Zde jsou používány vládní zásahy dvojího typu – aktivní a pasivní

Pasivní – zde se zmírňuje dopad nezaměstnanosti vyplácením dávek v nezaměstnanosti

Aktivní - zde je snaha snížit nezaměstnanost udržením vysoké zaměstnanosti.

  1. Snižování nezaměstnanosti probíhá v rámci proticyklické politiky – jde tedy i o snižování cyklické nezaměstnanosti. Opatřeními zde jsou expanzivní (výdajové) poptávkové kroky fiskální politiky přispívající k tvorbě nových pracovních míst. (spol. účelná pracovní místa, veřejně prospěšné práce)

  1. Dále jde o udržování vysoké zaměstnanosti cestou snižování přirozené míry nezaměstnanosti. Jde např. o zlepšování informací o volných pracovních místech, financovaná rekvalifikace, či migrace za prací