Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

New Deal- (Seminární práce na předmět Hospodářská politika)

  uf868y7539dffn

  uf868y7539dffn

  uf868y7539dffn

New Deal- (Seminární práce na předmět Hospodářská politika)

  uf868y7539dffn



  uf868y7539dffn

  uf868y7539dffn

  uf868y7539dffn

  1. Úvod

Toto je práce na předmět Hospodářská politika. Za její téma jsem zvolil oblast, které převážně souvisí se Spojenými státy a jejich historií. Tématem této práce je New Deal (Nový úděl), vše co předcházelo této hospodářské fázi, a jaké byli dopady. Domnívám se, že toto téma může být značně zajímavé i přesto, že se názory různých odborníků značně liší a jsou dosti často silně zamlženy. Pokusím se však vytvořit jakýsi kompilát toho nejzajímavějšího o tomto tématu.

Práce je rozdělena do několika celku. V   uf868y7539dffn tom prvním jsme se pokusil zachytit vývoj před hospodářskou krizí v   uf868y7539dffn USA. Druhá část se specializuje právě na tuto krizi a ve třetí části je rozebrán systém New Deal.

  uf868y7539dffn

  1. USA ve 20. letech

    1. Dopad první světové války

Počátek první světové války zastihl Spojené státy ve velmi nepříjemné recesi, která byla provázena velmi vysokou nezaměstnaností. Tuto krizi ale rychle ukončila obrovská poptávka z   uf868y7539dffn Evropy. Nastal obrovský hospodářský boom, kdy se chaoticky stavěly nové a nové závody, zakládala se nová pole a celková produkce všeho prudce stoupala. Došlo také ke změně struktury vývozu – rozhodující položkou se staly průmyslové výrobky.

Spojené státy zcela změnily svoji pozici ve světě. Před válkou byly velkým dlužníkem a pohlcovaly investice a po válce byly největším světovým věřitelem. Navíc Evropa po válce neustále přijímala investice USA. Díky přebytku obchodní bilance a zahraničním půjčkám musely evropské země odprodávat americké cenné papíry. USA se tím vymanily z   uf868y7539dffn přímé závislosti na Evropě.

První světová válka skončila rok potom, co se do ní v   uf868y7539dffn roce 1917 USA přidaly.Výsledkem této války, která způsobila šok svou brutalitou a velikostí, byla Versailleská smlouva. O té se v celku trefně vyjádřil tehdejší ministr zahraničí Robert Lansing: “…Máme mírovou smlouvu, ale ta nepřinese žádný trvalý mír, protože její základy spočívají na písku, jímž je ziskuchtivost.”

Byla vytvořena Společnost národů, ale versailleský systém jí nedal mnoho možností, jak ovlivňovat dění ve světě. Navíc se od ní odvrátily Spojené státy, které válka vynesla na první místo v   uf868y7539dffn pořadí států podle důležitosti.

Faktem zůstává, že se USA staly díky válce a díky svému obrovskému hospodářskému potenciálu světovou velmocí.

    1. Poválečná krize

Jak již bylo zmíněno, během první světové války došlo k   uf868y7539dffn obrovskému nárůstu průmyslové výroby – došlo k   uf868y7539dffn její mechanizaci, rozšiřování provozů atd. Pak válka skončila a bylo nutné změnit sortiment veškeré průmyslové i zemědělské výroby. Naštěstí Evropě chvíli trvalo, než se vzchopila, a tak se mohlo vyrábět dále ve velkých objemech. Krize se tím trochu oddálila.

Vše ale mělo jeden velmi podstatný háček. I po válce dostávala Evropa půjčky od Ameriky na nákup amerického zboží. Tím evropské státy přicházely o své devizové rezervy, které navíc neměly kde znovu získat. USA totiž během války nelenily a vystřídaly evropské mocnosti na rozsáhlých trzích v   uf868y7539dffn Latinské Americe, Africe a Asii. Evropské firmy tím ztratily svá odbytiště. To samé, i když v   uf868y7539dffn daleko menším měřítku udělalo i Japonsko – zejména na trzích v   uf868y7539dffn Číně a Jihovýchodní Asii.

Každopádně ke vzestupu, např. v   uf868y7539dffn zemědělství, došlo v   uf868y7539dffn Evropě relativně brzy, a to způsobilo pád cen kukuřice i dalších zemědělských komodit na světových trzích. Cena kukuřice klesla o 2,5 USD za bušl (36,4 litru) na méně než dolar. Bavlna poklesla o 0,35 USD na pouhých
0,13 USD za libru. Tento pokles cen postihl hlavně americké zemědělce. Obdobná situace nastala i v   uf868y7539dffn průmyslu.

Začalo se propouštět a narostla nezaměstnanost. Objevovaly se příznaky krize, která byla způsobena rekonverzí amerického hospodářství. V   uf868y7539dffn této době proběhly v   uf868y7539dffn USA prezidentské volby, ve kterých zvítězil republikánský kandidát Warren G. Harding. Lidé měli tehdy dost všeho zájmu o Evropu. Oni chtěli žít sami pro sebe, a to jim nabídl právě republikánský kandidát.

    1. Americký zázrak

Hlavním problémem, který musela Hardingova administrativa řešit, byla nezaměstnanost. Ta činila koncem roku 1920 asi 8 miliónů lidí. Ministr obchodu a pozdější americký prezident Herbert C. Hoover se zasloužil o rozsáhlou sérii projektů veřejných prací – stavby silnic, letišť, domů pro frontové vojáky atd. Docházelo k   uf868y7539dffn elektrifikaci země a decentralizaci průmyslu. Hooverovi se přezdívalo “Velký inženýr”, protože vytvořil komisi patnácti odborníků, která měla na starosti racionalizaci, zjednodušení a zefektivnění výroby. Došlo ke standardizaci mnoha typů výrobků – např. dlažebních kostek, trubek, a dokonce i americké vlajky. Všechna zmíněná opatření vyvolala konjunkturu, která byla ještě umocněna ochranářskými opatřeními amerického trhu.

Dne 21.9.1922 byl vydán Forney – McCumberův celní zákon. Ten prakticky znemožnil dovoz jakéhokoliv zboží.

Ve stejném roce byl přijat dodatek k   uf868y7539dffn americké ústavě: Byla zavedena prohibice. Alkohol i přes zákaz dále tekl proudem, a toto omezení mělo jediný dopad – snížilo příjmy státu z   uf868y7539dffn daní a cel.

Problémovou oblastí se během dvacátých let stalo zemědělství. Farmáři neměli kam umísťovat svou produkci a ceny byly velmi nízké. Pozici farmářů vylepšila iniciativa tzv. Zemědělského bloku v   uf868y7539dffn Kongresu. Tato koalice západních republikánů a jižanských demokratů v   uf868y7539dffn letech 1921 – 1923 prosadila sérii zákonů, které umožnily nedodržovat protitrustové zákony prezidenta Wilsona. Díky tomu se mohli farmáři spojovat do větších celků a zlepšili si tím pozici pro vyjednávání s   uf868y7539dffn odběrateli. V   uf868y7539dffn roce 1924 senátoři Ch. McNary a G.N. Haugen navrhli zavést velmi vysoká dovozní cla a neprodané zásoby naopak dotovat a prodávat na světových trzích. Tento zákon byl ale vždy vetován prezidentem Calvinem Coolidgem pro podezření o neústavní chování a cenový diktát.

Přes problémy zemědělství americká ekonomika od roku 1920 do roku 1929 nepřetržitě rostla. Mnoho lidí si právě tehdy uskutečňovalo svůj americký sen. Letělo heslo: “Žij dnes a platit budeš později.” Lidé si pořizovali téměř všechno na splátky a to i včetně akcií.

Ve dvacátých letech se objevily burzovní hry. Každý kupoval a prodával. Většina obchodů byla prováděna na splátky. Pravidla byla velmi jednoduchá. Stačilo složit jednu desetinu ceny a zbytek uhradil makléř, který si však nechal vaše akcie jako jistinu. Makléři si účtovali úrok 6 – 15% ročně, ale to byl pakatel na to, že během jediného dne mohla vzrůst hodnota akcií např. firem až o 10%.

Nejhorší na této spekulaci bylo to, že se lidem vyplňovaly jejich sny. Všichni viděli, jak moc se jim rozmnožují peníze, a to je nutilo hrát dál a dál. Během těch několika let, kdy byl prezidentem Calvin Coolidge, se vytvořil obrovský, ale fiktivní majetek, který stál na křehkých základech burzovní stability. Na tuto situaci upozorňovalo mnoho analytiků, ale nikdo je nebral vážně. Na argument, co by se stalo, kdyby najednou všichni chtěli prodat akcie, existovala odpověď: “ Proč by se někdo zbavoval akcií, které skýtají možnost pohádkového zisku?”

Pomalu ale jistě se začala blížit krize. Zpočátku jen velmi pomalu, ale přece. Kdyby ji někdo již v   uf868y7539dffn roce 1928 anebo alespoň v   uf868y7539dffn polovině roku 1929 zkusil zastavit, nic by se nestalo. Nastala by sice recese a lidé by byli nespokojeni, ale nedošlo by k   uf868y7539dffn tak traumatizující krizi.

  1. Hospodářská krize

    1. Krach na Wall Street

Počátkem jara došlo k   uf868y7539dffn všeobecnému poklesu cen na světových trzích. Federal Reserve Board (FED) upozornil na nebezpečí velkého objemu úvěrů. Proto začínají banky vymáhat úvěry a lidé jsou díky tomu donuceni zbavovat se akcií.

Akcie se poprvé výrazně zatřásly 4. září 1929 a den nato citelně oslabily. Trh přežíval do konce října. Ještě 22.10. řekl prezident Národní městské banky: “Nevím o ničem podstatném, co by s   uf868y7539dffn akciovým trhem nebo podnikáním a strukturou úvěrů, které za ním stojí, bylo v   uf868y7539dffn nepořádku.”

23. října došlo ke zhroucení cen akcií. Dne 24. října (černý čtvrtek) nastala pohroma. Každý se překotně snažil zbavit všech svých akcií. Přišly příkazy k   uf868y7539dffn prodeji mnoha miliónů akcií za jakoukoliv cenu. Naprostá panika nastala v   uf868y7539dffn jedenáct hodin dopoledne. Byla taková, že musel být vyklizen balkón pro návštěvníky. Burzovní telegrafy byly naprosto zahlceny příkazem “PRODAT!”. Kolem poledne nejhorší pominulo a začala se organizovat záchranná akce. Skupina bankéřů dala dohromady částku mezi 20 – 30 milióny USD na nákup akcií, aby byl trh podržen. Viceprezident burzy Richard Whitney se prodral davy a koupil deset tisíc akcií firmy U.S.Steel a některých dalších firem za vyšší než nabízenou cenu. Během chvilky utratil 20 miliónů USD. Jeho zásah měl bohužel velmi krátkodobý účinek. Telegrafy nedokázaly držet tempo s   uf868y7539dffn rychlostí operací a pod vlivem špatných zpráv se akcie dále prodávaly. Za jediný den se prodalo l2 894 650 akcií – třikrát tolik než normálně. Výsledky obchodování se zpracovávaly až do brzkých ranních hodin. To ale nebylo vše. Po neděli chaotický prodej pokračoval a vyvrcholil v   uf868y7539dffn úterý 29.10., které dostalo pojmenování “strašné”. Ceny po prodeji 16,5 miliónů akcií klesly téměř na nulu a z   uf868y7539dffn mnoha lidí se najednou stali chudáci. Došlo k   uf868y7539dffn prvním lidským tragédiím.

Jen perlička od jednoho tehdejšího humoristy Willa Rogerse: “V newyorských hotelích se recepční ptali hostů: ‚Chcete pokoj na spaní, nebo chcete skočit z   uf868y7539dffn okna? Ale pokud budete chtít pokoj, ze kterého se dá vyskočit, budete si muset vystát pěkně dlouhou frontu.‘” A taková atmosféra skutečně panovala – i když je tato hláška trochu přehnaná, spousty známých i neznámých osobností páchalo sebevraždy.

To byl začátek celosvětové hospodářské krize, která znamenala obrovskou změnu v   uf868y7539dffn hospodářském uvažování světa.

Černý čtvrtek měl na americké hospodářství tragický dopad. Škodu utrpěl úplně každý, protože burza byla provázána se všemi oblastmi lidské činnosti.

Pokles cen akcií vyvolal sérii bankrotů. Ta nastala po přerušení splácení úvěrů a díky tomu se mnoho podniků, bank a farem dostalo do druhotné platební neschopnosti. Začala se zvyšovat nezaměstnanost. Nezaměstnaní přestali platit úvěry, docházelo k   uf868y7539dffn exekucím a lidé se stěhovali do chudinských čtvrtí, kterým se začalo říkat Hooverovice. Slumy z   uf868y7539dffn vlnitého plechu a lepenky zaplňovaly rozsáhlá prostranství u továren a železničních tratí. Ze 2 miliónů nezaměstnaných v   uf868y7539dffn roce 1929 to byly najednou v   uf868y7539dffn roce 1930 milióny 3 a další rok 7 160 000. Růst nezaměstnanosti se zastavil až v   uf868y7539dffn prvním pololetí roku 1933 na úrovni 13 miliónů lidí.

Začaly krachovat i banky, což zničilo další velké množství podniků, a tím i pracovních míst. Nezaměstnanost byla pro většinu lidí tragédií. Sama o sobě je traumatizující a stresující zkušeností a v   uf868y7539dffn USA navíc nebyla vyplácena podpora v   uf868y7539dffn nezaměstnanosti.

Muselo však k   uf868y7539dffn takové krizi vůbec dojít? V   uf868y7539dffn podstatě asi ano, neboť po každé válce výroba přechází na mírovou, a to je spojeno s   uf868y7539dffn přechodným růstem nezaměstnanosti. Pozvolný proces byl však nabourán a to vedlo k   uf868y7539dffn takové “strašlivé” krizi.

Krizi se však možná dalo i předejít, kdyby ve správný okamžik lidé ve správných místech zvážili situaci a jednali dle lépe. Například dobře aplikovaná fiskální politika mohla znamenat šanci, bohužel skutečnost byla jiná.

    1. Snaha o řešení krize

V   uf868y7539dffn čele státu stále stál prezident Hoover, který byl přesvědčen, že si Amerika potřebuje znovu začít věřit. Ve svých projevech přesvědčoval veřejnost, aby neztrácela naději na obrat k   uf868y7539dffn lepšímu, vyzýval podnikatele, aby nezavírali továrny a obchody, rozdělovali zisk mezi dělníky, snažili se i mezi stávající počet dělníků rozdělit práci a nepropouštět. Žádal podnikatele, aby nechali krizi dopadnout zejména na své zisky a nelikvidovali svými kroky poslední zbytky kupní síly zaměstnanců. Díky těmto projevům alespoň zpočátku nedocházelo ke stávkám.

Během několika prvních měsíců se prezident snažil o zvýšení tempa veřejných prací, aby vytvořil pracovní příležitosti pro stoupající počet nezaměstnaných. Ale peníze na tyto projekty pocházely z   uf868y7539dffn úspor ve veřejných rozpočtech, a tak nula od nuly pošla. Na Hooverovu žádost změnil FED svoji úvěrovou politiku, ale to zmírnění bylo velmi malé. Opatření FEDu mělo spolu se snížením daní vyvolat konjunkturu.

Hoover se snažil podpořit i zemědělce a vlastně všechny americké výrobce. V   uf868y7539dffn roce 1930 byl přijat Hawleyho a Smoothův celní sazebník, který zvedl cla v   uf868y7539dffn průměru o 32 – 40%. Prezident byl varován, že tento krok bude v   uf868y7539dffn konečném důsledku spíše negativní, nežli pozitivní, ale Hoover nedbal varování. Tento sazební však, jak bylo predikováno, těžce poškodil celý mezinárodní obchod a krize se tak dostala do začarovaného kruhu.

V   uf868y7539dffn roce 1930 zvítězili ve volbách do Kongresu demokraté a jíž od roku 1931 nastal drobný hospodářský vzestup, ale ten byl okamžitě vystřídán dalším propadem, který byl způsoben událostmi v   uf868y7539dffn Evropě, především pádem několika významných bank.

Hoover vyhlásil 20.6.1931 roční moratorium na všechny splátky evropských dluhů. Sliboval si větší vstřícnost Evropanů. Ti memorandum přivítali s   uf868y7539dffn nadšením, ale na místo očekávaného snížení dovozních cel odpoutali své měny od zlatého standardu, devalvovali, a tím opět znevýhodnili americký export.

Nový Kongres volal po opatřeních federální vlády. Hoover použil federálních prostředků k   uf868y7539dffn záchraně finančních institucí. Kongres zřídil Finanční korporaci pro obnovu (Refico) a vybavil ji částkou 500 miliónů USD s   uf868y7539dffn možností zvýšení až o další dvě miliardy. Refico bylo vybaveno pravomocí poskytovat nouzové půjčky bankám, pojišťovnám, stavebním společnostem a úvěrovým firmám. Tato aktivita zabránila mnoha bankrotům, a přestože byla kritizována pro protěžování podnikatelů na úkor pracujících, zůstala nejdůležitějším federálním úřadem i během druhé světové války.

V   uf868y7539dffn únoru roku 1932 přijal Kongres další důležitý zákon – Glass – Steagall Act. Ten znamenal další uvolnění prostředků pro obchodní úvěry.

V   uf868y7539dffn roce 1932 byly prezidentské volby, ve kterých Hoover prohrál. Příčinou jeho prohry byl s   uf868y7539dffn největší pravděpodobností fakt, že právě v   uf868y7539dffn tak krizovém období, jako byla krize nedokázal nastolit kroky, který by vedli ke stabilizaci systému a někdy dokonce působil přímo opačně.

  1. New Deal

Na začátku tohoto třetího oddílu si sumarizujme situaci v   uf868y7539dffn USA.

Hospodářská krize již trvá tři roky, lidé se potýkají s   uf868y7539dffn absolutním nedostatkem peněz. Je sice dostatek zboží, ale téměř nikdo jej nekupuje. Banky nepůjčují, neboť nejsou prostředky na úvěry. Podnikatelé odmítají investovat, neboť poptávka po výrobcích je mizivá. Nezaměstnanost v   uf868y7539dffn roce 1932 činí již více než 10 mil. obyvatel (před rokem 1929 to byly jen 2 mil.). Nejsou vypláceny podpory nezaměstnaným, kteří žijí ve velké chudobě. Krize se dostává tak daleko, že se začíná objevovat i výměnný obchod. Potřeba reforem je nevyhnutelná. Celý systém je v   uf868y7539dffn extrémně špatném stavu.

V   uf868y7539dffn zimě na přelomu let 1932 a 1933 došlo k   uf868y7539dffn dalšímu hospodářskému poklesu. Nezaměstnanost se zvýšila až na 13 mil. Krachlo mnoho bank. Díky tomu musely být v   uf868y7539dffn některých státech Unie banky zcela uzavřeny. Stalo se tak v   uf868y7539dffn Luisianě, Michiganu (únor 1933), Kalifornii, Idahu, Mississippi, Tennessee a Kentucky (1.3.). A 4.3. k   uf868y7539dffn nim přibyl i stát New York. Hrozil naprostý kolaps.

Do této situace přichází prezidentské volby, ve kterých Hoover, jak již bylo řečeno výše, prohrává a na jeho místo nastupuje demokratický kandidát Franklin Delano Roosevelt, který byl imatrikulován 4.března 1933. Ještě téhož dne byla jmenována nová vláda.

    1. Projekt sta dní

Při svém nástupním projevu vyhlásil prezident projekt Sta dní. Jejich heslem bylo: “Relief, Reform, Recovery” (Podpořit, obnovit, zreformovat).

Nejdříve bylo potřeba vytvořit fungující bankovní systém – základ všeho – a potom vyřešit nezaměstnanost.

V   uf868y7539dffn den své inaugurace požádal prezident Kongres o sérii plných mocí. Díky nim 5.3. a večer vyhlásil bankovní prázdniny do 9.3. do půlnoci. 8.3. vláda dala do oběhu papírové peníze ze státních rezerv a 9.3. se sešel Kongres. Po čtyřiceti minutách byl přijat Emergency Banking Relief Act – plná moc Rooseveltovi v   uf868y7539dffn otázce měny. Všechny banky dostaly nové vedení.

To ještě zdaleka nebylo všechno. Emergency Banking Relief Act zažehnal krizi peněžních ústavů, vrátila se důvěra drobných střadatelů a do bank se do 31.3. vrátilo tezaurované zlato za 630 miliónů USD. Byl sestaven schodkový rozpočet. Velkou roli v   uf868y7539dffn celém ozdravném procesu hrálo Refico, které investovalo řadu rozsáhlých procesů.




Základem ekonomického ozdravění měla být “Teorie hojných peněz” – Roosevelt začal prosazovat inflační politiku místo deflační. Lidé měli mít peníze a roztočit tak kola ekonomiky. V rámci této teorie byla potřeba pružná měna. to vedlo k   uf868y7539dffn odpoutání od ceny zlata a k   uf868y7539dffn jeho devalvaci na úroveň 59,06% původní hodnoty. To podpořilo nákup a vyvolalo růst cen akcií, což zvýšilo i oběh peněz.

Dalším přijatým zákonem byl 31. března 1933 Unemployment Relief Act (zákon o odstranění nezaměstnanosti). 12.5. byla zřízena Federal Emergency Relief Administration (FERA). Dostala 500 miliónů USD na podporu nezaměstnaných. Z   uf868y7539dffn nich FERA financovat projekty veřejných prací.

Jiným projektem bylo vytvoření jednotek Civilian Conservative Corps (CCC) na základě zákona Reforestration Relief Act. Tento projekt odstranil nezaměstnanost mezi mladými muži ve věku od 18 do 27 let a mezi válečnými veterány. Akce byla dotována 10 milióny USD a vedl ji Robert Fechner. Docházelo k   uf868y7539dffn zalesňování , prořezu lesů, úpravě národních parků, vytváření protipožárních proluk atd. Muži byli zaměstnáni na šest měsíců za mzdu 30 USD měsíčně, 25 USD se posílalo domů. Byli organizováni v   uf868y7539dffn jednotkách s   uf868y7539dffn polovojenskou kázní. CCC fungovaly až do roku 1942, odstranily krátkodobě nezaměstnanost, ale nepřispěly k   uf868y7539dffn oživení v   uf868y7539dffn hlavních výrobních oborech.

Do opatření rychle řešících nezaměstnanost patří i vytvoření Public Works Administration (PWA) vytvořený 16. června 1933. Tato organizace financovala rozsáhlé projekty veřejných prací, mimo jiné i CCC. Probíhaly opravy silnic, stavby elektráren a plynáren, atd. V   uf868y7539dffn čele stál ministr vnitra Harold L. Ickes. PWA dostala celkem 3,7 miliardy USD.

Hlavní myšlenkou sta dní bylo rychle řešit krizovou situaci a pomoci lidem, kteří již pomalu ztráceli důvěru ve stát. Roosevelt zde dokázal, že je schopen rychle a efektivně reagovat na problémy a že je člověkem na svém místě. Velkou roli v   uf868y7539dffn jeho práci hrála i média, které při své práci využíval.

      1. Průmysl

V   uf868y7539dffn oblasti průmyslu bylo zapotřebí silného působení. 16. června 1933 byl vytvořen Nationa Industrial Recovery Act (NIRA) a organizace National Recovery Administration (NRA) v   uf868y7539dffn čele s   uf868y7539dffn Hugem S. Johnsonem. Byl zrušen protitrustový zákon, byla vytvořena společná cenová politika, pravidla hospodářské soutěže a sociální pravidla:

  • zákaz dětské práce

  • pracovní doba 40 hodin týdně

  • minimální mzda 12 – 15 USD týdně

  • právo organizovat se v   uf868y7539dffn odborech

      1. Zemědělství

Zcela nové podmínky v   uf868y7539dffn zemědělství měl nastartovat Agricultural Adjustment Act (AAA), přijatý 12. května 1933. Vedením byl pověřen ministr zemědělství Henry A. Wallace.

Během I. světové války americké zemědělství výrazně zvýšilo svou produkci. To vyvolalo přebytky po roce 1919 a krach cen. V   uf868y7539dffn rámci Nového údělu došlo k   uf868y7539dffn prudkému snížení produkce – zaorávala se v   uf868y7539dffn průměru jedna čtvrtina osevní plochy a vybíjel se dobytek a vepři. Pokles produkce byl farmářům vyrovnáván vládními dotacemi.

  uf868y7539dffn

V   uf868y7539dffn souvislosti s   uf868y7539dffn projektem sta dní bylo nastoleno ještě několik dalších reforem, které postupně snižovaly dopad krize z   uf868y7539dffn přelomu dvacátých a třicátých let.

      1. Důsledky projektu sta dní

Projekt sta dnů, který byl zároveň jakási první vlna New Dealu vrátil lidem víru ve stát. Dal jim práci.

V   uf868y7539dffn jednotlivých oborech mohlo být určitě docíleno lepších výsledků, ale jednotlivá opatření si často navzájem škodila. Inflace zvýšila příjmy širokých vrstev obyvatelstva, a přestože zrušení protitrustových zákonů vyvolalo růst cen, došlo i k   uf868y7539dffn výraznému zvýšení reálných mezd. Příjmy zemědělců se zvýšily o 38% a jejich kupní síla stoupla o 25%. Stouply ale ceny amerického zboží, což znamenalo výrazný handicap pro export.

Na druhou stranu byl projekt kritizován za to, že využíval metod plánovaného hospodaření a NIRA byla srovnávána s   uf868y7539dffn čímsi podobným pětiletce. Došli i k   uf868y7539dffn nárůstu veřejných deficitů, což byly argumenty proti správnému jednání v   uf868y7539dffn této době.

V   uf868y7539dffn roce 1934 nastal hospodářský pokles. Nebyl nijak tragický, ale ukázal, že si ekonomika ještě sama nevystačí. Banky sice měly na počátku roku 1934 k   uf868y7539dffn dispozici 662 miliónů USD, ale nikdo nechtěl půjčovat. Bankéři a velcí průmyslníci byli vůči New Dealu skeptičtí. Ani podnikatelé nechtěli investovat, protože nevěřili, že se ekonomika opravdu odrazila ode dna. Z   uf868y7539dffn nebe padaly mrtvé kočky, jak to kdosi vtipně a trefně pojmenoval. Vše šlo lépe, ale nic ještě nešlo dost dobře. Proto bylo nutné pokračovat v   uf868y7539dffn reformách.

    1. Druhá vlna New Dealu

V   uf868y7539dffn roce 1934 demokraté znovu vyhráli volby do Kongresu, a proto mohlo dojít k   uf868y7539dffn pokračování reforem, které se ukázaly jako nezbytné. S   uf868y7539dffn koncem prvního Nového údělu skončilo experimentování s   uf868y7539dffn plánovaným hospodářstvím a začalo být podporováno konkurenční prostředí.

Opět byla schválena řada nových zákonů, které měly tentokrát sociálnější charakter. Prvním z   uf868y7539dffn nich byl zákon o zřízení Work Progress Administration (WPA), která měla opět řešit dlouhodobou nezaměstnanost. Během svého působení utratila 11 mld. USD a zaměstnala přes 8,5 mil. lidí v   uf868y7539dffn 1,41   uf868y7539dffn mil. projektech. Zanikla 30. června 1943 a po celou dobu ji řídil Harry Hopkins. Mimo veřejných nouzových stavebních prací byly součástí WPA i kulturní projekty, díky kterým našlo práci mnoho spisovatelů, herců i hudebníků.

Byl přijat Wagner Act, který posílil moc státních odborů. Uzákonil například:

  • Dělník má právo vstoupit a nevstoupit do odborů.

  • Zaměstnavatel proti němu nesmí zakročit.

  • Tovární odborové organizace jsou nezákonné.

  • Dělníci mohou volit své zástupce do závodních výborů.

  • Dělničtí zástupci mají právo uzavírat kolektivní smlouvy.

Wagner Act byl doplněn ještě některými dalšími zákony. Prvním z   uf868y7539dffn nich byl Fair Labor Standards Act (o slušných pracovních podmínkách) a druhým Guffey-Snyder Act, neboli Malá NIRA. Vstoupil v   uf868y7539dffn platnost v   uf868y7539dffn roce 1935 po zrušení NIRA Nejvyšším soudem a upravoval podmínky v   uf868y7539dffn uhelném průmyslu. Tento zákon nebyl povinný, byla to pouze možnost podniků využít daňové úlevy (z 15% daně se vracelo 90%) výměnou za určité ústupky odborům zakotvené v   uf868y7539dffn NIRA.

Během druhého Nového údělu byla přijata naprosto revoluční sociální norma. Dne 14. srpna 1935 schválil Kongres Social Security Act – zákon o sociálním zabezpečení. Byly zavedeny starobní důchody. Lidé si přispívali na svůj důchod 1% ze mzdy a stát s   uf868y7539dffn těmito penězi hospodařil. Později jim začal z   uf868y7539dffn naspořených peněz postupně vyplácet důchody. Smyslem důchodů nebylo vytvářet hlavní příjem, tak začaly být chápány až v   uf868y7539dffn době po druhé světové válce, ale základem příjmů ve stáří zůstávaly vlastní našetřené peníze. Tento předpis se však nevztahoval na služebnictvo, zemědělské dělníky a soukromé živnostníky, protože to bylo technicky neproveditelné.

Mnoho reforem se uskutečnilo v   uf868y7539dffn ekonomické sféře. Mimo vytvoření Security and Exchange Commission byl přijat zákon Public Utility Holding Company Act, kterým byla stanovena přesná pravidla pro akciové společnosti. Základem byl princip rozhodování na základě počtu hlasů akcionáře úměrného počtu držených akcií.

Byl přijat i nový daňový zákon – Wealth Tax Act, který zavedl princip progresivní daně a doslova ožebračoval bohaté.

      1. Konflikt s   uf868y7539dffn Nejvyšším soudem

Řada opatření omezovala původní takřka neomezenou moc průmyslu a Roosevelt si tím znepřátelil velmi vlivnou skupinu obyvatelstva.

25. dubna 1924 je H. Johnson (vedl NRA – úřad uvádějící v   uf868y7539dffn praxi NIRU) donucen odstoupit.

V   uf868y7539dffn roce 1935 se dostává před soud proces Schechter vs. USA. Pan Schechter obvinil Rooseveltovu Administrativu prohlášením, že NIRA je protiústavní. Odvolával se na článek o roli centrálních úřadů, které mohou zasahovat pouze do mezistátních záležitostí. Tedy proč by on, vlastník drůbežárny, měl přijímat NIRu, když obchoduje pouze ve státě New York. Nejvyšší soud dal Schechterovi za pravdu a NIRA byla 27. 5. 1935 prohlášena za protiústavní a byla zrušena.

V   uf868y7539dffn reformách ale bylo nutné pokračovat, a proto byl schválen Wagnerův zákon a Malá NIRA.

Jenže následovaly další navlas stejné žaloby s   uf868y7539dffn jediným rozdílem. Každá žaloba volala po zrušení jednoho zákona. Takto byl zrušen AAA, Wagnerův zákon a později i Malá NIRA. AAA byl nahrazen Zákonem na úpravu zemědělské produkce a ochranu půdy (27. 2. 1936). Stanovisko k   uf868y7539dffn dalším dvěma projednávaným zákonům soud počátkem roku 1937 změnil. Malá NIRA byla přechodně nahrazena Bituminous Coal Act.

Proč vlastně k   uf868y7539dffn těmto přím došlo? pokud půjdeme do detailů, je možné konstatovat, že Roosevelt skutečně porušil Ústavu Spojených států, ale na druhou stranu tak v   uf868y7539dffn podstatě zachránil americkou ekonomiku. Bylo to správné? To je otázka na kterou si neodvažuji odpovědět.

V   uf868y7539dffn dalších prezidentských volbách Roosevelt s   uf868y7539dffn velkou převahou vítězí.

    1. Třetí vlna New Dealu

V   uf868y7539dffn roce 1937 překročila průmyslová výroba úroveň roku 1929, ale pak přišel hospodářský pokles. Roosevelt se totiž lekl deficitu a seškrtal státní výdaje. Podnikatelé ještě natolik nevěřili v   uf868y7539dffn ekonomickou stabilitu, velkopodnikatelé nadále stávkovali (díky vysokým daním a tlakům na zvýšení mezd neinvestovali), a proto nebyla zaplněna mezera v   uf868y7539dffn toku peněz do ekonomiky, způsobená zastavením vládních investic. Přibyly 2 mil. nezaměstnaných a společenská nálada znovu klesla. Přesto se ale lidé měli daleko lépe než v   uf868y7539dffn době deprese. Tato hospodářská recese navíc nebyla doprovázena krachem cen akcií, přestože k   uf868y7539dffn určitému poklesu došlo.

Na podzim 1937 kolísala nezaměstnanost mezi 7,8 – 10,8 mil. lidí a docházelo ke stávkám, kterých proběhlo 4 740 a zúčastnilo se jich 1,8 mil. lidí. Díky obnovení vládních výdajů se podařilo do jara 1938 snížit nezaměstnanost na 5,8 mil. zcela nezaměstnaných, 3,2 mil. částečně zaměstnaných a 2 mil. zaměstnaných na nouzových pracích.

Na jaře 1938 bylo vydáno několik sociálních zákonů.

Wagnerův a Steagaltův federální zákon o bydlení umožnil obcím dlouholeté půjčky na likvidaci slumů a na příspěvky na nájemné pro sociálně slabé.

Bankheadův a Jonesův zákon o nájemcích zemědělské půdy měl pomoci zemědělským dělníkům, kteří měli dostávat půjčky na nákup vlastních farem. To však skončilo neúspěchem, protože malé farmy nemohly cenově konkurovat velkým dodavatelům. Zákon vyřešil pouze problémy některých malých zadlužených farmářů, kterým se podařilo svézt se na vlně válečné konjunktury.

Fair Labor Standards Act znamenal přijetí jednotných pravidel na trhu práce, ale vztahoval se pouze na firmy, obchodující mezi jednotlivými státy Unie. Roosevelt se předchozím vývojem poučil a zákon byl tentokrát v   uf868y7539dffn souladu s   uf868y7539dffn ústavou. Byla stanovena maximální týdenní pracovní doba na 40 hodin a zakázána práce dětí do 16 let (u rizikových prací do 18 let). Se zákonem nesouhlasili hlavně Jižané a díky jejich aktivitě se zákon dostal před Nejvyšší soud. V   uf868y7539dffn roce 1941 byl zákon stejně prohlášen za protiústavní.

Druhý AAA pokračoval v   uf868y7539dffn zemědělské politice z   uf868y7539dffn doby Sta dní.

Objevil se i zákon o snížení daní Revenue Bill.

  uf868y7539dffn

Tyto zákony již neměly tak obrovský dopad, a proto americká ekonomika ukončila období třicátých let v   uf868y7539dffn poklesu, respektive ne v   uf868y7539dffn tak velkém růstu, na jaký by potenciálně měla.

  uf868y7539dffn

Proti Rooseveltovi začala sílit velmi výrazná opozice, a to i ve vlastní straně. Jeho důvěru naboural konflikt s   uf868y7539dffn Nejvyšším soudem i hospodářský pokles v   uf868y7539dffn roce 1937. Tyto vnitropolitické problémy se podepsaly na výsledku voleb do kongresu, kde si demokraté sice stále udrželi většinu, ale ta již zdaleka nebyla tak mohutná jako v   uf868y7539dffn předcházejících letech.

V   uf868y7539dffn novoroční zprávě o stavu Unie v   uf868y7539dffn roce 1939 již prezident nemluvil o dalších reformách, ale o potřebě zachovat stávající reformy. Roosevelt měl ještě v   uf868y7539dffn plánu uskutečnit rozsáhlou reorganizaci výkonných složek, ale tu se mu již nepodařilo uskutečnit.

A to byl konec období New Dealu, které se i přes jisté neúspěchy zapsalo do dějin USA i do učebnic ekonomie.

  1. Závěr

Nový úděl po sobě zanechal velký odkaz. Byl vlastně ekonomickou transformací, protože kapitalizmus devatenáctého století, který byl založen na teorii laissez – faire, byl přeměněn na kapitalizmus století dvacátého, kdy je přímo povinností státu regulovat ekonomiku a vytvářet jí dokonalé právní prostředí.

Můžeme říci, že New Deal byl legislativní smrští, která přicházela postupně, v   uf868y7539dffn jednotlivých vlnách. Každá z   uf868y7539dffn nich měla svůj hlavní cíl a navíc všechny měly zajistit hospodářskou prosperitu. Přestože se to úplně stoprocentně nepodařilo, zbylo zde množství nových norem, institucí a také poznatků, které byly a budou analyzovány ekonomy.

Meziválečný hospodářský vývoj (nejen v   uf868y7539dffn USA) byl poznamenán největší ekonomickou krizí, jakou kdy lidstvo zažilo. Proto by tato doba nikdy neměla upadnout v   uf868y7539dffn zapomnění.

A jen na úplný závěr zajímavá myšlenka:

“Nejdůležitějším důsledkem New Dealu je ale to, že ze   uf868y7539dffn zdeptaného a zklamaného národa dokázal vytvořit sebevědomý národ, který byl o několik let později schopen úspěšně čelit hrozbě nacizmu.”

  uf868y7539dffn

  uf868y7539dffn

  uf868y7539dffn

  uf868y7539dffn

  uf868y7539dffn

  1. Seznam použité literatury

  2. TINDAL, G.B., SHI, D.E., Dějiny USA, Lidové noviny, Praha 1996

  3. Dějiny 20. století, kol. autorů, Mladá fronta, Praha 1994

  4. SAMUELSON, P.A., NORDHAUS, W.D., Ekonomie, Svoboda, Praha 1991

  5. Dějiny evropské civilizace, II., kol. autorů, Paseka, Praha 1997

  6. Kronika lidstva, kol. autorů, Fortuna, Praha 1995

  7. An Outline of American History, kol. autorů, New York 1994

  8. DORNBUSCH, R., FISCHER, S., Makroekonomie, SPN, Praha 1994

  9. WELLS, H.G., STOLLBERG, WINTON, Nová Amerika, Práce, Praha 1936

  10. MATOUŠEK, J., Spojené státy americké, n. Fr. Borový, Praha 1948

  11. MAUROIS, A., Dějiny USA 1918 – 1961, Mladá fronta, Praha 1966

  12. Vybrané eseje na dané téma