Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




























Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Logistika a elektronický obchod, část 1

Logistika a elektronický obchod, část 1


 
Mark Layton, výkonný ředitel distribuční firmy Daisytek Internetional, ve své nedávno vydané knize ".coms or .bombs" vysvětluje, proč podle něj nikdy nebude klasická forma distribuce "poražena" elektronickým obchodem. Samozřejmě je možné autora obvinit ze zaujatosti, protože on sám řídí firmu, která by na vítězství elektronického obchodu doplatila. Ovšem mnohé závěry citované v knize stojí za zamyšlení.
 
Layton se domnívá, že klasická forma distribuce zůstane zachována, s tím, že dojde k posunu distribučních kanálů, při němž elektronický obchod dosáhne až na objem 90 miliard USD. A o tento trh se, podle Laytona, dnes bojuje.
 
Problém je - mimo jiné - také v definici pojmu "elektronický obchod":



  • Je elektronickým obchodem pouze případ, kdy zájemce své zboží objedná na webu dodavatele a nechá si jej dopravit až do domu, nebo

  • také nákup, který proběhne v "kamenném" obchodu, kam ovšem zákazník již přišel rozhodnut, co chce, protože si veškeré potřebné informace sehnal na Internetu?

Před několika lety marketingoví odborníci předpokládali, že hlavním předmětem elektronického obchodu se stanou informace a komoditní produkty. Dnes se ovšem ukazuje, že stejně dobře se prostřednictvím elektronického obchodu prodávají i auta, kosmetika, nábytek a jiné zboží, u něhož se předpokládala potřeba přímého výběru.
 
Proč je tedy Mark Layton tak pesimistický? Odpověď dává v knize on sám: Současná podoba elektronického obchodu totiž neřeší základní problém současné distribuce - cestu od výrobce k zákazníkovi. Problém je v nákladech, které s množstvím přepravovaného zboží klesají. Zájmem výrobců proto je distribuovat co největší množství výrobků najednou (ideální je kontejner).
 
Vzhledem k tomu, že obrovské množství výrobků vzniká poměrně daleko od míst, kde je nejvyšší koncentrace odběratelů (např. špičková elektronika a IT se vyrábějí hlavně ve východní Asii, ovšem odběratelé jsou ponejvíce soustředěni v západní Evropě a severní Americe), musí se zboží dopravovat na poměrně velké vzdálenosti. A na to je nejvýhodnější lodní přeprava.
 
Proto výrobci raději vyhoví velké distribuční firmě, která odebere naráz celý kontejner, který přepraví přes oceán a nejlépe hned v přístavu rozdělí na menší části (ideální je paleta), která rozprodá dalším velkoprodejcům. Ti - v ideálním případě - pak přímo zásobují konečné prodejce, nebo - v horším případě - velkoobchoní sklady z nichž je zboží teprve distribuováno do prodejen.
 
Cestou tak zboží vystřídá 2 i více "majitelů", kteří sice nedodají výrobkům žádnou přidanou hodnotu, ovšem za svou aktivitu si vyúčtují určité poplatky, které pak v konečném efektu zvýší cenu, někdy i o mnoho desítek procent. Řešením je samozřejmě prodej zboží od výrobce přímo koncovým zákazníkům, ovšem toto řešení je pro mnohé výrobce příliš nákladné.
 
Jak tedy vlastně dnes funguje elektronický obchod? Jako kontakt mezi koncovým spotřebitelem a prodejcem a zároveň i jako informační kanál mezi prodejcem a distributorem, respektive distributorem a výrobcem. Dochází tak ke zjednodušení komunikace a snad i eliminaci jednoho distribučního stupně. Někteří výrobci totiž nahrazují primární distributory (kontejner) vlastní aktivitou (v podstatě to znamená, že výrobce sám rozprodá kontejner v místě určení).
 


Z uvedených faktů vyplývá, že tvrzení Marka Laytona nejsou pouhým plácnutím do vody. Pokud se bude elektronický obchod i nadále definovat jako obchod realizovaný od A do Z on-line, nelze předpokládat, že by se jeho objem významně přehoupl přes Laytonem uvedenou hranici 90 miliard dolarů. Stále více lidí sice využívá Internet k získávání informací, ovšem nákupy realizují v "kamenných" obchodech.
 
Úplně jiným problém však musí začít řešit velké distribuční firmy. Ty, jako jediné jsou totiž elektronickým obchodem skutečně ohroženy. Díky elektronickému obchodu mohou výrobci snáze komunikovat se svými regionálními distributory, a tak nepotřebují firmy, které pouze přepraví jejich zboží přes oceán.
 
Právě distribuční firmy tak musí začít využívat nové technologie, aby dokázali odvrátit hrozbu, která nad nimi visí, jako Damoklův meč: Buďto dokáží využít e-business naplno, nebo zmizí z mapy světa. Jejich současní zákazníci je přestávají potřebovat.

Logistika a elektronický obchod, část 2.
 
Mezi expresními zásilkovými službami začíná boj. Boj o velice lukrativní trh firemní logistiky. Mnohé firmy rozšiřují sortiment služeb o možnosti, které dosud realizovali jejich zákazníci vlastními prostředky - skladování, přímé řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů a další.
 
Zásilkové firmy dnes například nabízejí svým klientům převzetí odpovědnosti za sběr dílů a komponent potřebných pro montáž a zajištění jejich včasných a pravidelných dodávek do výrobního závodu, třeba i v intervalu každých 10 minut. Mnozí klienti takovým odborníkům rádi přenechají odpovědnost za správu kompletního skladového hospodářství.
 
Elektronický obchod tak dostává úplně nové rozměry. Trh zásilkových služeb je velice konkurenční, proto se firmy poskytující expresní přepravní služby vždy snažily svým zákazníkům nabízet stále nové možnosti, nová zlepšení. Díky Internetu mohli zákazníci sledovat cestu svých zakázek od odesilatele, až "ke svému prahu". Ovšem poslední vývoj jde ještě mnohem dál.
 
Jak jsem již uvedl v článku z listopadu loňského roku, největší světové přepravní firmy již pro některé své významné klienty zajišťují různé služby, které dosud nepatřily do jejich "ranku". S využitím síťových služeb mohou tyto firmy praktikovat například skladové služby, včetně kompletaci zásilek "na klíč", samozřejmě včetně doručení požadovaného zboží (tedy činnost, kterou expresní zásilkové firmy jako jedinou nabízejí od počátku své historie).
 
A firmy se činí, seč mohou. Posledním příkladem může být nizozemská TPG, která dnes komplexní logistické služby zajišťuje pro takové firmy, jakými jsou automobilky Renault, Toyota či Fiat, nebo americký výrobce nářadí Black & Decker. A počet velkých klientů, kteří rádi přenechají logistické starosti odborníkům stále roste.
 
Celý svět se specializuje. Bill Gates ve své knize Byznys rychlostí myšlenky (česky ji vydalo nakladatelství Management Press) popisuje, jak externí dodavatele - firmy využívá jeho firma Microsoft, například při tvorbě manuálů, či "výrobě" prodejních balení softwaru.
 
Je proto více než logické, že i firemní logistiku budou postupně přebírat specializovaní externí dodavatelé:




  1. umí to mnohem lépe, protože se díky své specializaci mohou soustředit na rozvoj této činnosti a mají i dostatek času sledovat konkurenci a její novinky,

  2. jsou výrazně levnější, jelikož veškerá jejich režie se rozprostírá mezi více zákazníků, při poskytování jedné služby.

K tomuto pokroku rovněž výrazně přispívá i využití elektronického obchodu a Internetu. Bez těchto prostředků by expresní zásilkové firmy nemohly výraznou část svých služeb automatizovat, čímž by neúměrně stoupaly jejich ceny. Díky Internetu je vše mnohem snazší. Přenos dat v reálném čase umožňuje sledovat stav zásob, automatizovat jejich doplňování, "hlídat" a zazamenávat tok materiálu a přizpůsobovat se mu.
 
Internet má ovšem i další výhody. Na rozdíl od klasických EDI (Electronic Data Interchange) sítí jej mohou využívat i malé a střední firmy, které na vlastní síť nutnou pro využití EDI neměly prostředky. Zásilkové firmy tak získávají další klienty nejen pro "rozvoz" zboží, ale i pro další činnosti.
 
Larry Ellison, CEO softwarové společnosti Oracle často opakuje větu: "Internet mění vše". Jak dokazuje i tento článek, má pravdu. A ten, kdo se vývoji nedokáže přizpůsobit, může za několik let (ale i měsíců) zjistit, že neotřesitelnost jeho pozice (a pozice jeho firmy) je ta tam.
 
Ostatně důkazem vlivu Internetu na miliony lidských životů může být notoricky opakovaný AMAZON.COM, největší internetové knihkupectví světa a třetí největší knihkupectví světa vůbec. Dovolím si upozornit, že server AMAZON.COM byl založen teprve v roce 1994 a společnost vstoupila na burzu v roce 1997 (cena za akcii byla v té době 1,5 USD).
 
Největší expresní zásilkové firmy světa sílu elektronického obchodu pochopily a snaží se jej využívat ke svému prospěchu. Pevně věřím, že i u nás se brzy najdou firmy, které sílu Internetu pochopí a začnou jej využívat - jejich počet je zatím zoufale malý. 36133xql26lli4k