Kurzová politika ČR v souvislosti s ZO

1. Důležité pojmy

1. 
   Vytváření kurzu

2. tvoří se na deviz. trhu (interakce S a D) fp281n5427hpps

3. např. osa x = EUR, osa y = CZK/EUR a pak Seur je vlastně Dczk a Deur je Sczk

4. Seur: vývozy, příliv kapitálu,… a naopak Deur: dovozy, odliv kapitálu

2. D kurzu

2. devalvace, revalvace – pro fixní kurzy; pouze na základě rozhodnutí CB; D centrální parity

3. depreciace, apreciace – pokles / růst kurzu v závislosti na S a D; u všech druhů kurzů

D ústředního kurzu

• systém currency board – měn. kurz je neodvolatelný (např. v EST – musí schválit Parlament)

• system crawling peg/bend – pravidelná D podle

• tržního kurzu – pokud měl dřív tendenci depreciovat, CB devalvuje

• inflačních diferenciálů – pokud naše inflace roste rychleji než u okolních EK, devalvujeme

3. Systémy měn. kurzu

2. jde tedy o kurzový režim (způsob definování kurzu) = soubor pravidel a mechanizmů

• nepružné – administrativní (mimotržní) stanovení

• pružné – měna je směnitelná

• pohyblivé (floating)

• volný (čistý floating) – na základě S a D na fin. trhu; CB do vývoje nezasahuje

• řízený (nečistý) floating – CB nezasahuje podle oscilačního pásma, ale když to sama uzná za vhodné tak, aby dostála svým závazkům; vyšší rozpětí pro kurz. riziko; nyní v ČR, Bretton Woods, EMS

• pevné = vázané = fixní – navázán na urč. konkrétní měnu nebo koš měn; fluktuační pásmo (maximum = devalvační pásmo; minimum = revalvační pásmo); měn. parity jsou určeny zlatými obsahy nár. měn a Au se volně pohybuje v platbách mezi zeměmi

• kurz se blíží MAX à CB musí intervenovat (jsme v pevném kurzu) à skoupí přebytečnou Sczk (tvoří nekonečně elastickou Dczk)

• kurz se blíží MIN à CB skupuje přebytečnou Seur

Kritéria stanovení kurzu

• kvalitativní charakter à pružné / nepružné; dle MMF; zahraniční subjekty mají přístup k měně minimálně pro běžné (ne nutně pro kapitálové) transakce

• způsob vymezení ústředního kurzu – problém u nepružných kurzů

• zlatem: měna A = 10 g Au, B = 20 g Au à A/B = 2

• vazbou na národní měnu

• vazbou na nadnárodní měnu – např. SDR

• vazbou na měnový koš

• pro stabilní kurz se pak x = 1

4. Devizové intervence

2. dojde k nim, jestliže CB chce ovlivnit úroveň kurzu

3. povinné

4. dobrovolné

• přímé

• snaha zhodnotit kurz à růst Seur

• snaha znehodnotit à růst Deur (tzn. vždy růst, nikdy nemůže ovlivnit pokles trhu !!!)

• nepřímé

• cla

• dotace exportu

• růst „i“ à pokles S, I à pokles AD à pokles Im à pokles Deur

• efekt

• primární – viz výše

• sekundární – např. při zhodnocení à růst Seur à pokles peněžní zásoby (kr. sekundární efekt) à může klesnout „i“

5. Sterilizované intervence

2. jde o nákup CZK a domácích CP à zhodnocení nebo jejich prodej à znehodnocení

3. může jít o kontrakt spotový = E (kótace k dnešnímu datu) nebo forwardový = termínový = FR

4. např. pro FR = 30 a E = 32 CZK/EUR jsme vydělali

5. důvod forwardu: spekulace, zajištění proti riziku

6. pokud máme A > P, je zde riziko zhodnocení (protože víc poklesne cena aktiv než pasiv)

2. 
   Výhody a nevýhody jednotlivých typů kurzů

Floating

• CB nemusí držet deviz. rezervy

• může provádět autonomní cen. politiku

• zabraňuje importu inflace

Pevný kurz

• dochází k neúčinnosti politiky: při růstu M à pokles „i“ (odliv kap.) à růst Y (růst Im) à tlak na znehodnocení à nákup CZK à pokles M

• při růstu zahr. cen à roste Ex à tlak na zhodnocení à prodej CZK à růst M à růst dom. cen (import p)

3. Teorie měn. kurzu

1. Teorie parity kupní síly

2. zastává Ricardo; udržitelné do 1960‘ (většina plateb byla zbožových); v dlouhém období nepůsobí

3. je základem pro výpočet reál. kurzů (určují konkurenceschopnost) a mezinárodního srovnávání

Absolutní verze

• vyplývá ze zákona jediné ceny

E = P_i d / P_i fkde d = domestic, f = foreign, tzn. poměr cen i-tého statku domácích a cizích

např. auto stojí 450.000 CZK nebo 15.000 EUR à E = 30 CZK/EUR

pokud se cena zvýší na 20.000 EUR: 600.000 > 450.000 à všichni nakupují v ČR a prodávají v SRN

• je zřejmé, že dochází k arbitrážním přesunům

• kde je levněji, tam roste D

• kde je dráž, tam roste S

• pokud jsou příležitosti, stav trvá

• nebereme ale v úvahu transakční náklady (dopravné, skladné, clo, Nk na reklamu, Nk na vyhledání obch. partnerů,…) ani odlišnost zboží

• pro zobecnění na soubor veškerého zboží v EKO

E_PPP = P d / P ftedy nominální měn. kurz dle PPP (parity purchasing power) je poměrem agregátních cen. indexů

• problém možných cen. kompenzací v rámci daného SK řeší koeficient ERDI (vývoj cen. konvergence)

ERDI = E / E_PPP> 1 = relativní depreciace

• můžeme také stanovit odchylku nominálního kurzu od kurzu podle parity à reálný kurz

R = E * (P f / P d)např. R = 2 à zahraniční SK je 2x dražší než domácí; vnitřní > vnější kupní síla měny

• dále lze odvodit

E = Pd / PfÙR = E * (Pf / Pd) = 1

ERDI = 1

• koeficient CPL = komparativní cenová úroveň (na kolika % zahr. cen. úrovně se nacházejí dom. ceny)

CPL = Pd / (E * Pf)

CPL = 1 / R

SHRNUTí:E = E_PPP Ù ERDI = 1 Ù CPL = 1 Ù R = 1

ERDI > 1 Ù CPL < 1 Ù R > 1à nominální kurz > kurz dle parity kup. síly

ERDI < 1 Ù CPL > 1 Ù R < 1à vnější > vnitřní kupní síla

2. Reálný kurz

2. počítáme index reálného kurzu

• pokud I_R roste (je > 1)

• roste cenová konkurenceschopnost dané EKO (protože domácí ceny ve vztahu k zahraničním relativně klesají)

• dochází k reálné depreciaci (znehodnocení)

• ZPŮSOBENO růstem pf, poklesem pd, růstem E_t

• pokud I_R klesá (je < 1)

• klesá cenová konkurenceschopnost dané EKO (protože domácí ceny ve vztahu k zahraničním relativně rostou)

• dochází k reálné apreciaci (zhodnocení)

• ZPŮSOBENO poklesem pf, růstem pd, poklesem E_t

Relativní verze

• snaha o udržení konstantního poměru vnější a vnitřní kupní síly à I_R = 1

(kdy tento zlomek = index inflačního diferenciálu)

4. Historie čs. koruny a vývoj jejího kurzu od začátku 1950‘ (1919 – 1953)

2. 1919: ministr financí dr. Alois Rašín provádí první měnovou reformu – kolkování R-U bankovek

3. 1920‘: zastavení inflace (tvrdá deflační politika) + intervence na posílení CSK, TE, růst kupní síly koruny

4. 1929: koruna jako měna zlaté devizy (44,58 mg Au/CSK); to se však stalo v době úpadku Au a republika je vtahována do světové krize; zhoršení konkurenceschopnosti à růst nezam., pokles mezd; kritika K. Engliše

5. 1934, 1936: dvě devalvace guvernéra Engliše

• válka – v oběhu jsou říšské marky (RM), enormní inflace, uloupení zásob Au; oficiální kurz = 10 CSK/1 říšská marka a reálný = 6 – 7 à CSK je podhodnocená

• 1945: oficiální měnou je Kčs, jednotná výměna 500,- Kčs / osobu

• ČSR je zakládajícím členem MMF à kurz musí být stanoven paritou k USD (50,- Kčs)

5. Kurz koruny v letech CPE (1953 – 1990)

2. 1953: peněžní reforma

3. vnitřní cen. hladiny i měna byly převedeny v poměru 5:1; formálně stanoven zlatý obsah Kčs (7 x) à kurz byl nadhodnocen = ekonomicky nepodložená revalvace (původní kurz 50,- měl být tedy 10,-, ale byl stanoven na 7,20)

4. kurz je administrativně stanovený, koruna není konvertibilní a devizy se přidělují z centra

5. rozevírají se nůžky mezi vnitřními (plánovými) a zahr. cenami

• 1957: začíná systém kurzových příplatků a přirážek (zmírňují dopady nereálnosti kurzu)

• např. v CR = 3 CZK/DEM + 75 %, tuzemec = 125 % a devizový příslib (administrativní omezení)

• 1967: kurzové koeficienty VRCV (vnitřního reprodukčního cenového vyrovnání) pro obchodní platy

• 1990: tři devalvace, celkem > 86 %

6. Zavedení vnitřní směnitelnosti koruny (1/1/1991)

2. spojeno s liberalizací ZO (zrušení monopolu pro vybrané organizace)

3. podniky i osoby mají tedy rovnoprávný přístup k volně směnitelným měnám; ex. však povinnost podnik. nabídnout veškeré nabyté deviz. prostředky ke koupi tuzem. deviz. bance; ex. pouze CSK (ještě ne deviz.) účty

4. koruna je stále pouze vnitrostátním platidlem (není konvertibilní a není obchodována na mezinár. deviz. trzích)

5. kroky liberalizace kurz. politiky:

0. sjednocení diferencovaných kurz. propočtů –na úrovni rovnováhy plateb. bilance = 28 CZK/USD

1. zreálnění oficiálního měn. kurzu

2. zavedení vnitřní à vnější směnitelnosti

3. přijetí systému pevného kurzu jako nominální kotvy transformace

1. Systém pevného kurzu koruny s vazbou na měn. koš

2. výchozí úrovní je kurz 28,- Kčs/USD

3. centrální parita je vztažena k individuálnímu koši 5 (à 1993: 2) měn: USD, DEM, ATS, CHF, GBP à FRF

4. oscilační pásmo (tj. bez nutnosti intervence CB) je +/- 0,5 %

5. tato pravidla dědí po československé i česká koruna

6. 05/1993: DEM = 65 %, USD = 35 % (protože se D struktura běžného účtu platební bilance; jednotlivé měny vzájemně korelovaly; očekával se nárůst plateb v DEM; jednodušší výpočet)

7. hlavním zdrojem pohybu kurzu je tedy pohyb kurzů košových měn (S a D na domácím trhu mají jen nepatrný vliv)

2. Pevný kurz jako nominální „kotva“ v EKO

2. po zahájení cen. liberalizace r. 1991 bylo jedním z hlavních cílů zabránit nastartování inflační spirály (počátkem r. 1991 došlo k cen. skoku asi o 57 % a hrozilo nebezpečí růstu jiných nom. veličin – např. mezd – a ke znehodnocení kurzu)

3. ukotvení lze provést některým z měn. agregátů (např. M2) nebo deviz. kurzem

4. povedlo se a p = 9 %, obnoven hosp. růst (nárůst I, nízká nezam., akcelerující růst mezd)

5. pevný kurz a relativně „vysoká“ p à každoroční reálné zhodnocování kurzu bez oficiální revalvace (centrální parity), tzn. nominální kurz se pohybuje jen v pásmu

6. růst reálného kurzu à prudký nárůst dovozu

3. Vývoj kurzu koruny po zavedení vnější směnitelnosti

2. růst GDP je stále více tažen domácí D, kt. není kryta domácí S à prudký nárůst dovozů

3. podnikatelé požadují proexportní opatření, nejlépe devalvaci

• 1995: CZK se stává externě směnitelnou

• dochází k volnému přílivu zahr. kapitálu, současně ex. značný úrokový diferenciál a pevný kurz

• příliv kap. způsobil, že kurz jako kotva už nefunguje a naopak se sám stává významným zdrojem infl. tlaků

• je tedy nutno zvýšit úrok. sazby, sjednotit + zvýšit min. rezervy à nestačilo à nutno zvýšit kurz. riziko

• 02/1996: rozšíření fluktuačního pásma na +/- 7,5 %

• 05/1997: CZK se stala cílem útoku spekulantů – je příliš silná, kurz vůči DEM a USD je nereálně vysoký + krize v Thajsku by mohla být modelem pro ČR

• dochází k masivnímu odlivu kr. kapitálu (investoři prodávají CZK i za cenu kurz. ztrát) à prudký pokles kurzu

• ČNB 4x intervenuje, CZK je přesto v hlubokém devalvačním pásmu (došlo jen k vyčerpání deviz. rezerv)

• zaveden řízený floating

• 
  dochází ke zhroucení příznivých očekávání, ke stabilizaci a léčbě nerovnováh je nutná restriktivní měn. politika (omezení G prostřednictvím „balíčků opatření“, inflační cílování, vysoké úrok. míry)

• vysoké úroky zdražují peníze à sníží jejich dostupnost à cen. hladina roste jen minimálně

• růst úrok. sazeb ale také zvyšuje úrok. diferenciál à příliv spekulativního kapitálu à tlak na opětovné posílení à inflace se sice zmírňuje, ale Ex je v nevýhodě (další pokles konkurenceschopnosti) na domácích (levnější importy) i zahr. trzích

• 03-07/1998: intervence ČNB pro oslabení koruny, ale neúspěšně

• 1998: pokles tempa růstu GDP o 2,7 % (recese) vinou příliš restriktivní EKO, nesprávně fungujícího kap. trhu, špatného právního prostředí,…

• čistá inflace se vyvíjí příznivě à ČNB snižuje úrok. sazby (oproti očekáváním to ale na kurz ani na D po CZK nemá větší vliv)

• 02/1999: zavedení evr. měny à prudké oslabování koruny (úrok. diferenciál už není tak zajímavý a neodpovídá riziku, investoři utíkají i díky negativnímu vývoji plateb. bilance a očekávanému propadu výkonnosti EKO)

• 04/1999: dochází k opětovnému posílení (očekáván příliv zahr. kapitálu díky privatizaci klíčových bank)

• exportéři jsou tedy stále znevýhodněni, i přes časté intervence ČNB má CZK stálé tendence posilovat

• lehké oslabení se povedlo jen díky snížení úrok. sazeb

• tlak na posilování je tu pořád: přítok investic a peněz > než jejich odtok; nominální kurz plně neodpovídá paritě kupní síly