Koncepce jednotného vnitřního trhu a její realizace v Evropském společenství. Jednotný evropský akt, jeho význam pro další rozvoj integračních procesů

• Po krizové dekádě 70. let se ES nevzdala svých cílů. Určitá tendence k zotavení ekonomik ES a oživení myšlenky akcelerace integrace. Reálný růst HDP se zvyšoval, inflace trochu potlačena, do jisté míry i nezaměstnanost. Důležitými faktory zlepšení - větší dynamika a míra investic, zlepšení poptávky a spotřeby v ES, zlepšení produktivity práce a využití kapacit, stále ale poměrně vysoká nezaměstnanost a zaostalost za Japonskem a USA , napomáhalo to k tlaku na změny v systému integrace.

• Z hlediska počtu obyvatel - ES největší hospodářský komplex, ale hledisko využití jeho potenciálu prokazovalo, že integrace je nedostatečná.

• Závěry zasedání Evropské rady, kterou tvořily hlavy jednotlivých států ES, připravily půdu pro vypracování a realizaci projektu jednotného vnitřního trhu ES, přičemž by se dovršil jak stupeň společného trhu, tak i hospodářská a měnová unie integračního společenství. Ekonomický program Komise ES byl v 1985 formulován pod názvem Bílá kniha o dosažení jednotného trhu.

(300 termínovaných cílů v oblasti odstranění technických, fyzických a fiskálních bariér, později zredukováno na 279)

• Bílou knihu doplňuje Jednotný evropský akt 14153llp52jqn9j

• Je nová dohoda, která pozměňuje a doplňuje Pařížskou a Římskou smlouvu, na jejichž základě byly zřízeny tři evropské organizace” ESUO, EHS, EURATOM. Jeho cílem je uvést společenství do souladu s potřebami 90. let a přetvořit je na jedinou obrovsko ekonomickou jednotku, skutečný vnitřní trh bez hranic s 350 mil. obyvatel, tj. největší trh světa.

• Řeší otázky institucionálního charakteru, vztahy mezi orgány ES, pravomoce, otázky způsobu hlasování, rozhodování, jedna z nejzávažnějších úprav byla změna hlasovacího pořádku z jednohlasého principu na většinový.

• Očekávají se: ztlumení růstu cen, zvýšení produkce, zaměstnanosti, živ. úrovně, úspory ve státním sektoru, úspory na pohraničních aktivitách, obnova konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ES

• Počítá se i s riziky: přelévání zájmů podnikatelů z industriálních center do zemí, které nabízí, levnější podmínky, to by mohlo vytvořit problémy v ek.rozvoji a v sociální úrovni. lq153l4152jqqn

• 1989 - sociální charta

• Zvláštním problémem - vztahy ES s nečlenskými zeměmi

.

• Reforma ES se soustředila do 5 rozhodujících oblastí:

• na vytvoření stejnorodého velkoprostorového vnitřního trhu na celém území států ES

• na hospodářsko-politickou strategii, zdůrazňující součinnost sociálních parametrů a pružnost trhu práce (koordinace předpisů ohledně pracoviště, zdraví a bezpečnosti pracujících)

• na technologickou spolupráci v rozsahu a kvalitě

• na prohlubování ekonomické a sociální soudržnosti společenství (snížení rozdílů mezi oblastmi)

• na ochranu životního prostředí na základě preventivních opatření a společného postupu.

• Podstata reformy: vytvářet podmínky k posílení spolupráce v měnové oblasti upevnit EMS ECU, a postupně přejít k hospodářské Měnové unii, v této souvislosti připadá prioritní role: Vytvoření skutečného společného trhu bez hranic

 

• Program vytvoření velkoprostorového vnitřního trhu ES počítá podle Bílé knihy s překonáním 3 typů překážek:

• FYZICKÝCH (VĚCNÝCH) - zrušení vnitřních pohraničních kontrol osob a zboží, nahrazení spoluprací mezi policejními sbory a koordinací předpisů (pohyb osob - jednotný evropský pas)

• TECHNICKÝCH PŘEKÁŽEK - předpokládá sladění legislativy (svobodná místa výkonu povolání, uznávání diplomů, profesní kvalifikace, spolupráce mezi univerzitami, sjednocení norem a předpisů 2 řešení, vytvoření euronorem a nebo uznávání již existujících norem).

• DAŇOVÝCH BARIÉR - sblížení nepřímých daní všech zemí, (DPH, spotřební) vstupují do ceny SaS

• Další strategie rozvoje vnitřního trhu je věcí různých názorů

• je třeba prohlubovat konkurenci a kultivovat tržní prostředí, odstraňovat přetrvávající bariéry pro volný pohyb výr. faktorů v mezinár. sektorech - energetika, telekomunikace, doprava

• odklon od kompetitivního přístupu, zdůrazňuje potřebu širšího přístupu k cílům vnitř. trhu, více v rovnováze se sociální dimenzí jednotného vnitř. trhu, tento přístup se opírá o cíle EU, jak definuje Maastrichtská smlouva

Jednotný vnitřní trh: součástí přibližování států SVE k  EU, 1995, Bílá kniha s přípravou přidružených zemí střední a východní Evropy na začlenění do vnitřního trhu Unie, postupným přebíráním pravidel, legislativy.

Rozvojem asociačního mechanismu, který zahrnuje 10 států ( Polsko, Maďarsko, Slovensko, ČR, Bulharsko, Rumunsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Slovinsko) se vytvářejí podmínky k perspektivnímu začlenění těchto států do EU