1. Úvod

Co je ekonomie?

• Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti užívají vzácné zdroje k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují mezi různé skupiny.

• Zabývá se ovlivňováním a predikcí pozorovaných jevů, je založena na teorii.

• Teorie objasňuje pozorované jevy pomocí množiny základních pravidel a předpokladů.

• Ekonomická teorie je rovněž základem pro prognózování.

• Kvantitativní prognóza může být prováděna pomocí modelů při využití STA a ek.

• Model je matematická prezentace fa.

Historický pohled

• jako vědní disciplína existuje už 2 století.

1776 „Bohatství národů“ Adam Smith (také Deklarace nezávislosti)

1867 ostrá kritika kapitalismu – Karel Marx „Kapitál“ Þ vývoj k státně řízenému socialismu; později se vize začala naplňovat (deprese 90. let 19. stol. a 30. léta 20. stol.)

1936 „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“ John Maynard Keynes – nový přístup k ekonomii – pomoc státní m/ f politiky zmírnit výkyvy HC

Definice ekonomie

• věda o činnostech, které se týkají výroby a směny statků.

• zkoumá změny v ek. jako celku – trendy cen, výroby a nezaměstnanosti; pomáhá vypracovat hosp. politiku, jejímž prostředkem může vláda zlepšit výkonnost ek..

• věda o volbě: využití vzácných nebo omezených výrobních zdrojů (A, L, výrobní zařízení, technologie poznatků…); možnost vyrábět různé komodity a různé způsoby, jak tyto statky rozdělit ve společnosti.

• studuje obchod mezi národy (vývoz / dovoz, účinky vytváření ek. bariér na hranicích…).

• věda o penězích, bankovnictví, kapitálu a bohatství.

MAE… fungování ek. jako celku (úroveň a míra růstu NP, úroková míra, U,I…)

MIE… chování jednotlivých jejích prvků (spotřebitelé, pracující, investoři, vlastníci půdy, odvětví, firmy, domácnosti), individuální chování ek. jednotek

Vědecký přístup

… techniky usnadňující pochopení sil působících v pozadí U, cen a mezd, rozdělování důchodu a obchodní bilance státu.

1. pozorování

• hlavně čerpání z historických záznamů (např. Německá inflace ve 20. letech).

• analýza

• ek. je empirická věda, a proto musíme údaje o minulosti doplnit ek. analýzou = přístup vyvozující nebo předpovídající určité typy ek. chování na základě apriorních předpokladů o tom, jak jsou lidé nebo firmy motivovány nebo jak budou jednat.

• nástroje: křivky nabídkové, poptávkové a nákladové

3. statistická analýza

• postihuje stránku kvantitativní.

• experimenty, modelování

• „kontrolovaný experiment“… rozdělení pozorované populace do dvou nebo více skupin, zachází se se všemi stejně až na jeden faktor (je však obtížné napodobit v laboratoři skutečnou ek.)

• indukce a dedukce

Léčky v ekonomickém uvažování

1. nedodržování principu „za jinak stejných podmínek“ (ceteris paribus)

… měníme uvažovaný faktor, zatímco všechny ostatní faktory jsou zafixovány.

2. omyl „poté, tedy proto“

… skutečnost, že událost A je pozorována před událostí B, nedokazuje, e A je příčinou B. Učiníme-li závěr, že z „Potom“ vyplývá „V Důsledku toho“, dopouštíme se omylu…

3. celek není vždy sumou částí

… domnívání se, že to, co platí pro část, musí platit i pro celek.

4. subjektivnost

… záleží na prostředí, ve kterém žijeme; všichni máme určité apriorní představy, proto „Věda patří mladým“, kteří ještě nemají tolik předsudků…

Nejistota v ekonomickém životě

• fr. matematik Laplace… kdybychom měli dost údajů a času na výpočty, mohli bychom vidět budoucnost stejně jasně jako přítomnost… již překonáno (ve všem existuje prvek nepředvídatelnosti

• společenské vědy jsou méně přesné než fyzikální díky složitostem vztahů

Ekonomické zákony platí v průměru a nikoli pro každý jednotlivý případ!

Zákon průměrných čísel říká, že průměrné chování skupin lze předpovídat mnohem lépe než chování jednotlivců.

Využití ekonomie

Ek. popis a hospodářská politika

• pomáhá popsat, vysvětlit a předpovídat ek. chování

• aplikací na další úkol Þ zlepšuje fungování ekonomiky

pozitivní ekonomie (používá výroky založené na faktech)… popisuje fakta a chování v ek.

normativní ekonomie (hodnotové soudy)… zahrnuje etiku a hodnotové soudy

Úloha ek. ve vládě

… hlavní roli hrají ekonomičtí poradci prezidentů

Dodatek: Jak číst grafy

Graf = ilustrace, která ukazuje vzájemný vztah mezi dvěma nebo více množinami údajů nebo veličin (malý prostor a mnoho údajů, snadno srozumitelné)

Proměnné:

exogenní - vnější - nezávislá - vysvětlující - Y

endogenní - závislá - vysvětlovaná – X

produkce je závislá na ceně

Hranice produkčních možností (PPF)

• vyznačuje omezenost produkčního potenciálu země

• max množina dvojic SaS, která mohou být vyrobena a danými zdroji dané ek.

stroje

Y

 

 

A

 

B

 

C

 

D

 

 

potravinyX

příklad:

potraviny a stroje

graf vychází z předchozí tabulky

potraviny a stroje jsou proměnné = předmět našeho zájmu, který může být definován a měřen (P,Q, odpracované hodiny, akry půdy, dolary důchodu…)

„hladká křivka“… graf je obvykle spojitá křivka, která vyplňuje prostor mezi body uvedenými v tabulce.

Sklony a křivky

Sklon… změna, ke které dochází u jedné proměnné, jestliže se druhá proměnná mění (změna na Y odpovídající jednotkové změně X)

1. je vždy vyjádřen číslem

2. jde-li o přímku, je skol vždy konstantní

3. vyjadřuje, zda jsou si X a Y přímo nebo nepřímo úměrné

přímá úměra (křivka rostoucí, kladný sklon)… veličiny se pohybují stejnosměrně (spol. rostou/ klesají)

sklon = „vzestup v daném úseku“

vzestup… svislá vzdálenost

úsek… vodorovná vzdálenost

strmost závisí na měřítku grafu

Sklon křivky

sklon je v různých bodech různý

zakreslíme pravoúhlý trojúhelník a vypočteme jako v předchozím případě Þ „průměrný sklon oblouku mezi dvěma body“

sklon v „určitém bodě“… v bodě sestrojíme tečnu a její sklon je sklonem křivky daném bodě

Posuny křivek a pohyby po křivkách

po křivce… při dané PPF

Zvláštní grafy

časová řada… vývoj určité veličiny v čase

bodové digramy… např. spotřební fce (zda body leží těšně nebo volně kolem křivky Þ zda je vztah hodnověrný)

diagramy s více než jednou křivkou… analýza S & D

2. Základní problémy ekonomické organizace

1. Problémy ek. org.

Co?… jaké statky se mají vyrábět a v jakých množstvích + kdy

Jak?… budou statky vyráběny (kdo, s jakými zdroji, jakým technologickým postupem)

Pro koho?… jak má být národní produkt rozdělen mezi různé jednotlivce a rodiny

Vstupy a výstupy (SaS)

vstupy… SaS, které používají firmy ve svých výrobních procesech (jsou spojovány za účelem výroby výstupů)

výstupy… sestávají ze souboru různorodých užitečných SaS, které jsou buď spotřebovávány nebo použity při další výrobu

vstupy = výrobní faktory

1. přírodní zdroje (půda, energie, neenergické zdroje – Cu, Y, písek…)

2. práce (lidský čas strávený ve výrobě)

3. kapitál (dlouhodobě použitelné statky určené k výrobě dalších statků: stroje, silnice, PC, kladiva…)

Alternativní ek. systémy

… různé mechanismy, které může spol. použít k alokaci svých vzácných zdrojů

• zvyky v primitivních civilizacích

• příkazová ekonomika… vláda plně rozhoduje o výrobě a rozdělování (diktátorská/ demokratická)

• tržní ekonomika… o „3O“ rozhoduje systém cen, trhů, zisků a ztrát, pobídek a odměn

• smíšená ek.… 100% TE neexistuje (blížila se jí GB v 19. stol.)

Zákon vzácnosti

• ek. statky = S vzácné, nebo jejichž nabídka je omezená

• statky jsou omezené, zatímco potřeby se zdají bez hranic

• vyšší důchody vyvolávají vyšší spotřební standard a stále vyšší „potřeby“

• není dost SaS, aby se uspokojil jen zlomek spotřebních přání všech lidí

Statky jsou vzácné, protože neexistuje dostatek zdrojů k výrobě všech statků,které lidé chtějí spotřebovávat.

2. Technologické možnosti společnosti

• prezident Reagan 80. léta, masová mobilizace WW2… dva statky: děla a máslo Þ PPF

Efektivnost

• ekonomika operuje na PPF (absence plýtvání) Þ co nejefektivnější využívání zdrojů ke. k uspokojování potřeb a přání lidí

• ek. vyrábí efektivně, když nemůže vyrábět více jednotek jednoho statku, aniž by musel a vyrábět méně druhého

• nevyužité zdroje a neefektivnost… nezaměstnanost, nepracující továrny a nevyužité půdy, neefektivní organizace ek. Þ ek. pod svojí PPF

„Nic není zadarmo!“… princip by mohl selhat pod PPF

Využití PPF

• ilustruje princip efektivnosti

• základní definici ekonomie (věda o volbě, jaké statky se mají vyrábět)

• poskytuje přesnou definici vzácnosti (existuje pouze konečné množství lidských a věcných výrobních zdrojů, s jejichž pomocí lze i při nejlepších tech. znalostech vyrobit jen omezené max množství každého ek. statku. PPF ukazuje nejzasší mez souboru vyrobitelných statků Þ omezuje naši životní úroveň)

• tabulka k PPF řeší též „3O“: Co, Jak a Pro koho…

• inherentní nezbytnost volit mezi nejrůznějšími omezenými příležitostmi

Křivky

• v důsledku růstu objemu vstupů a zvýšení ek. úrovně země se PPF posunuje SV směrem (ek. rozvoj a pokrok)

• s prosperitou se klade větší důraz na veřejné statky než na soukromé Þ PPF SZ směrem

• investice pro budoucí spotřebu (kapitálové statky) vyžadují obětování současné spotřeby

• vědecké a technické poznatky (velkorysé stimuly novátorům)

Náklady příležitosti

• N určitého rozhodnutí vznikají proto, že volit se ve světě vzácnosti jednu věc, znamená vzdát se něčeho jiného. NP představují hodnotu ušlého statku nebo služby.

• nutno započítat vždy i NP času (např. stráveného studia…)

Skutečné N našich činností často daleko převyšují skutečné peněžní N Þ musím zkoumat opravdové N svých rozhodnutí.

Zákon klesajících výnosů

• formuloval ho Turgot již v 18. století

• týká se vztahu I/ O ve výrobním procesu, prosazuje se v krátkém období

• rozlišujeme: konstantní, rostoucí a klesající výnos z výroby

• přidáváme-li postupně další dávky některých vstupů a přitom udržujeme ostatní vstupy nezměněné, budeme dostávat stále menší přírůstky výstupu.

• neplatí však pro všechny technologie, často také působí až od určitého počtu přidaných jednotek vstupů.

3. Trhy a příkazy v soudobé ekonomice

dříve řídily ek. Evropy a Asie státní rady nebo městské cechy

feudalismus Þ tržní mechanismus („svobodné podnikání“, „konkurenční kapitalismus“)

19. stol. doktrína Laissez-faire („nechte nás na pokoji“)… vláda by měla co nejméně zasahovat do ek. záležitostí

obrat před 100 lety v Severní Americe a Evropě

1980 další obrat Þ pokles zásahů do vlastnictví, zdaňovaní a řízení ek.

• tržní… vzájemná interakce na trhu řeší základní „3O“

• příkazová… alokace zdrojů vládou

• smíšená… americký systém

1. Jak trhy řeší základní ek. problémy

• do vzájemných interakcí na trhu vstupují milióny podniků a spotřebitelů, a tím určují ceny a výstupy.

Ne chaos, ale ekonomický řád

• tržní systém má vnitřní logiku a funguje

• je to komplikovaný mechanismus k neuvědomělé koordinaci lidí, činností a firem prostřednictvím systému cen a trhů

• je to také komunikační prostředek

Tržní mechanismus

• trh původně… místo, kde se kupovalo a prodávalo zboží.

• dnes např. Chicagská komoditní burza (ropa, pšenice…), NY burza cenných papírů…

Trh je zařízení, jehož prostřednictvím kupující a prodávající určitého zboží vstupují do vzájemných interakcí, aby určili cenu zboží a množství, jež se nakoupí a prodá.

• platí i pro trh výrobních faktorů (A, L a K).

Řešení 3 základních problémů („3O“)

Co?

• určuje dolarové hlasování spotřebitelů (každodenní rozhodování o koupi)

• z peněz za prodej jsou pak placeny mzdy, renty a dividendy

• zisky = čisté příjmy (celk. prodeje – celk. N)… výroba zboží, po nichž je vysoká poptávka

Jak?

• určuje konkurence mezi výrobci (udržovat N na min zaváděním nejefektivnějších výrobních metod)

Pro koho?

• určováno D & S na trzích výrobních faktorů – určují mzdové sazby, půdní renty, i a zisky

• součet příjmů z faktorů = důchod (určeno P a Q VF)

Kdo vládne?

spotřebitelé (vrozené a získané preference = peněžní hlasy Þ bod na PPF)

technologie a disponibilní zdroje (omezují spotřební výběr)

Zobrazení cen a trhů

PoptávkaNabídka

 

O, C, B O, C, B

 

penežní hlasy spotrebitelu výrobní náklady

 

 

 

vlastnictví vstupu výplatní listiny,renty…

 

L, A, K L, A, K

O… obuv

C… caj

B… bydlení

NabídkaPoptávka

 

 

Ceny na trzích statku

Domácnosti

Firmy

Ceny na trzích VF (mzdy, renty a úrok)

Neviditelná ruka a „dokonalá konkurence“

1776 Adam Smith v „Bohatství národů“… každý jednotlivec, který sobecky sleduje jen svůj vlastní prospěch, je veden jakoby neviditelnou rukou k tomu, aby co nejlépe napomáhal všeobecnému prospěchu.

• pomáhá vysvětlit proč výsledek působení TM vypadá tak uspořádaně.

• dochází ale i k „tržním selháním“… nedokonalá konkurence.

Dokonalá konkurence

… odborný ek. termín vztahující se k trhu, na němž žádná fa ani žádný spotřebitele nedosahují takové velikosti, aby mohli sami ovlivnit tržní cenu (např. trh pšenice)

• nedokonale konkurenční… PC, letecká doprava…

• učení o NR se týká ekonomik, v nichž jsou všechny trhy dokonale konkurenční (efektivní rozdělování zdrojů Þ ek. na PPF)

• převládnou-li monopoly, znečištění ŽP a další tržní selhání, tam může dojít k zániku pozoruhodných efektivních vlastností NR.

2. Ekonomická úloha vlády

• nikdy neexistoval absolutně čistý a dokonale konkurenční trh.

• zapojena viditelná ruka státu – vlády vlastní a provozují určité podniky (např. vojenství), řídí např. telefonní společnosti, vydávají peníze ne výzkum vesmíru a vědecký výzkum, zdaňují občany a přerozdělují výtěžek ve prospěch chudých…

Tři fce vlády

• stanovuje pravidla hry, vydává zákony a vymezuje dodržování smluv

• efektivnost

• koriguje tržní selhání… monopol

• „vládní selhání“… problémy prohlubuje nebo vytváří nové

1. nedokonalá konkurence (monopolistické prvky)

• extrémní případ je monopolista… jediný nabízející, který sám určuje cenu určitého statku.

• převládá nedokonalá konkurence (vždy existují určité brzdy omezující ek. moc NKF)

• od 90. let vláda USA přijímala nejrůznější protimonopolní zákony

2. externality (efekty přelévání)

• firmy nebo lidé přenášejí na jiné subjekty N nebo přínosy, aniž tyto jiné subjekty dostanou za N řádně zaplaceno anebo aniž přínos přiměřeně platí.

• negativní (znečišťování ŽP, povrchová těžba, radioaktivní látky…)

• pozitivní

3. veřejné statky

• ek. aktivity nesoucí spol. větší nebo menší užitek, které není možné efektivně přenechat soukromému podnikání (národní obrana, zákonitost a pořádek v zemi, dálnice, základní výzkum a veřejné zdraví, majáky…)

• daně

• vláda potřebuje příjmy pro splacení veřejných statků a přerozdělení důchodu (na úrovni vlády, měst, států i federace)

• spravedlnost

• daně a výdaje… přerozdělování důchodu

• trh dává statky do ruky těm, kteří mohou nejvíc zaplatit (mají nejvíce peněžních hlasů)

• i nejefektivnější tržní systém může vést k velké nerovnosti

• vláda použije např. progresivní zdanění (bohatým odebere větší část důchodu než chudým)

• systém transferových plateb (platby, za které lidé nemusí poskytovat žádné služby:pro důchodce, ZTP, lidi s malými dětmi, pojištění v nezam, potravinové lístky, dotování lékařské práce a levného bydlení…)

3. stabilita

• odříznout vrcholy a sedla HC, omezit U a I a podpořit ek. růst

• další MAE fce: kapitalismus… záchvaty inflace a deprese

• opatrným používáním monetárních (regulace bank a finančního systému Þ MS, i a úvěrové podmínky) a fiskálních (daně a státní výdaje) pravomocí vlády lze ovlivňovat úroveň produktu, zaměstnanosti a inflace… tab. na str. 47

3. Specializace, peníze a kapitál

dnešní ek.:

1. Vysoký stupeň specializace a dělby práce

• lidé soustředí své úsilí na určitý,často úzký soubor úkonů

• dělba práce… rozložení výroby na řadu malých specializovaných kroků/ úkonů (např. Smithova výroba špendlíků, linka na výrobu automobilů…)

rizika:

• únavně nudná a smysluzbavená práce

• může zabrzdit rozvoj osobnosti

• vede k vzájemné závislosti

• vrátit se ale k méně spec.způsobu života by znamenalo snížit naše reálné důchody

2. Peníze: mazací olej směny

• umožňují směnit spec. výstupy na rozsáhlou paletu statků vyráběných jinými

• peníze = platidlo, prostředek směny (oběživo + šekové účty)

• usnadňuje směnu

3. Kapitál

• primární VF… práce a kapitál

• kapitál… vyrobený VF, vstup s dlouhou životností, který je sám výstupem ek.

• kapitálové statky… dlouhodobě použitelné, vyrobené pro další použití

Kapitál,čas a úrok

• paradoxem,že použitím nepřímých nebo zprostředkovaných výrobních metod se ek. stává nesrovnatelně produktivnější

• každý dělá práci přípravné povahy pro konečnou spotřebu jako vzdálený budoucí cíl

• musíme se vzdát současných spotřebních statků převedením zdrojů do takových oblastí užití, které přinesou plody až za nějaký čas

• tvorba nového K pomáhá ekonomice růst… vysunuje PPF SV směrem (čím vyšší jsou I, tím rychlejší je posun PPF)

ceny:

práce Þ mzda

půdy Þ renta

kapitál Þ úroková sazba (přínos v peněžních jednotkách z jedné jednotky za jednotku času)

TE… kapitál obvykle v soukromém vlastnictví a důchod z K plyne jednotlivcům (vlastnická práva: oprávnění využívat a směňovat, natírat, vrtat…)

4. Základní činitelé: nabídka a poptávka

Tržní mechanismus

• když se mění vkus lidí, když se mění zásoby VF, nebo když se zdokonalují výrobní metody, promítá trh tyto změny do cen a do množství I/ O. TM používá ceny, objemy prodejů a zisky jako signály výrobcům a spotřebitelům, a tím přiděluje zdroje, které jsou k dispozici pro jed. konkurující si způsoby využití.

Analýza nabídky a poptávky

Poptávková fce

• v každém okamžiku existuje zcela určitý vztah mezi tržní cenou zboží a množstvím, které jsou kupující ochotni si koupit = popt. fce (křivka)

• mezi cenou a mn. je nepřímý vztah (Q roste a P klesá)

Zákon klesající poptávky: pokud cena určitého zboží stoupne (ceteris paribus CP) mají kupující tendenci kupovat menší množství tohoto zboží. Podobně, sníží-li se cena, pak CP poptávané množství vzroste.

• spotřebitelé budou všeobecně jiné statky nahrazovat statkem levnějším, nebo-li nižší cena přiláká nové kupce + vyvolá i dodatečné nákupy u již existujících spotřebitelů

2 důvody:

1. substituční efekt… když cena statku stoupne, přirozeně se snažím substituovat za něj jiné, podobné statky

2. důchodový efekt… při růstu ceny jsem o něco chudší než dříve

tržní poptávka… celková suma všech individuálních poptávek

jiné faktory než je cena:

• průměrná úroveň důchodu (­ Þ lidé kupují více)

• velikost populace (zvětšuje se počet nákupů)

• ceny a dostupnost příbuzných statků (hlavně substituty… statky plnící stejnou fci)

• individuální vkus (soubor rozličných spol. a hist. faktorů; skutečné psychologické/ fyziologické potřeby; uměle vyvolané touhy; tradice nebo náboženství)

• specifické faktory: počasí (déšť u deštníků, sníh u lyží a teplota moře u surfů…)

Změna v poptávce

• změnou jiných faktorů, než je cena daného množství

• vzestup D (posun směrem doprava) = při každé z uvažovaných cen se bude nakupovat více např. aut

Nabídková fce a křivka

= vztah mezi tržní cenou S a množstvím tohoto zboží, které jsou výrobci ochotni vyrábět a prodávat

• křivka roste zdola zleva a směrem doprava nahoru

důvod:

zákon klesajících výnosů… při stejně omezených prostředcích je nutno přidávat více práce Þ méně dodatečného produktu Þ cena bude muset růst

faktory:

• zisk Þ výrobní N (jsou-li nízké, bude se statku vyrábět více)

• technika a ceny vstupů (technický pokrok sníží výrobní N)

• ceny výrobních substitutů (statky, které se mohou ve výrobním procesu snadno nahradit, vzroste-li cena jednoho VS, sníží se nabídka zboží)

• organizace trhu (monopoly… tendence zvýšení ceny odpovídající každé úrovni výstupu)

• faktory specifické: počasí (zemědělství a lyžařské potřeby), státní regulace…

Rovnováha nabídky a poptávky

• nastává při té ceně a tom množství, kdy jsou síly nabídky a poptávky vyrovnané, cena i množství mají setrvalou tendenci

• rovnovážná cena = „cena vyčišťující trh“ (nepřebývají žádné nabídky ani objednávky)

konkurencní trh

 

P D S

 

 

prebytek

 

 

E

 

 

nedostatek

 

Q

Vliv posunu křivek

posun S… nepřízeň počasí v zem.… S doleva (klesá), zvyšuje ceny a podle ZKP snižuje poptávané množství

! rozdíl posun křivky a pohyb podél křivky!

obrázek platí pro konkurenční trh

Alokace pomocí cen

trh přidělil (alokoval) vzácné statky spol.mezi různá možná použití

str. 68

5. Přehled makroekonomie

Makroekonomie (MAE) – studuje chování ekonomiky jako celku. Zkoumá celkovou úroveň národního produktu, zaměstnanosti, cen a zahraničního obchodu.

Mikroekonomie – věnuje se zkoumání individuálních cen, množství a trhů. Analyzuje dokonale a nedokonale konkurenční trhy, trhy vstupů a výstupů, dopad odborových organizací nebo diskriminace na trhy práce, efektivnost konkurenčních trhů…

Makroekonomické pojmy a cíle

Země může svou ekonomickou výnosnost ovlivnit makroekonomickou politikou.

Ukazatele ekonomické výkonnosti: HNP (GDP), zaměstnanost, inflace a čisté výnosy (saldo bilance zahraničního obchodu).

Cíle a nástroje v makroekonomii

Cíle	Produkt: Vysoká úroveň Rychlé tempo růstu	Zaměstnanost: Vysoká úroveň zaměstnanosti Nízká nedobrovolná nezaměstnanost Vytváření vhodných pracovních příležitostí s vysokou odměnou pro ty, kteří chtějí pracovat	Stabilita cenové úrovně v podmínkách volných trhů	Bilance se zahraničím: Rovnováha vývozů a dovozů Stabilita měnového kurzu
Nástroje	Fiskální politika: Vládní výdaje Zdanění	Monetární politika: Regulace nabídky peněz ovlivňující úrokové sazby	Ekonomie vnějších ek. vztahů: Obchodní politika