Referaty
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy

 

Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Ekonomie, zákl. ekonomické kategorie

Ekonomie, zákl. ekonomické kategorie

Ekonomie = společenská věda, která zkoumá nejobecnější souvislosti v ekonomickém (hospodářském) životě společnosti.

Ekonomika =oblast společenské praxe, zahrnující především výrobu statků a služeb, ale také jejich rozdělování, směnu a spotřebu. Ekonomika využívá teoretických poznatků ekonomie.

Ekonomie si všímá vzájemného poměru mezi člověkem jako univerzálním a neomezeným spotřebitelem ve světě omezených zdrojů.

--„oikos“ = řecky dům; „nomos“ = pravidlo,zákon

rozdělení : ä a) pozitivní ekonomii: zkoumá a popisuje fungování něčeho 28277tzv92vsc9n

æ b) normativní e.: snaží se skutečnost měnit

dále na : ì makroekonomii – zkoumá nejobecnější souvislosti, a to především na

úrovni celého národního hospodářství (komplexní)

i mikroekonomii - --- „---- a to především z pohledu jednotlivých zákl. zs277t8292vssc

ekonomických subjektů (domácnosti, podniky, stát).

Největší hybnou silou je uspokojovat potřeby.

Potřeba= vědomý pocit nedostatku, usilujeme o jeho překonání.

  1. hmotné (oděv) X nehmotné (láska)

  2. zbytné (postradatelné) X nezbytné (fyziolog. potřeby)

  3. biologické X kulturní

  4. individuální (potřeba jídla) X společenské (ochrana živ. prostředí)

  5. permanentní X občasné

  6. současné X budoucí

  7. vrozené X získané

Činitelé uspokojující lidské potřeby: A) STATKY –1) hmotné

2) nehmotné

B) SLUŽBY- ä osobní

æ věcné

Hospodářská činnost = produkce statků a poskytování služeb. Výsledkem může být

dvojí efekt: výrobní nebo konečná spotřeba.

Statek = předmět vhodný k uspokojování potřeb nebo k nějaké chtěné činnosti člověka (např. k výrobě výrobků). Statky mohou být hmotné (např, televizor) a nehmotné (např. televizní film).

Některé statky jsou k dispozici v neomezeném množství = statky volné (denní světlo), ale většina z nich existuje pouze v omezeném množství= statky vzácné = ekonomické. K nim patří všechny statky, které lidé vyrábějí, neboli výrobky.

Služby = užitečné lidské činnosti, které jedni lidé provádějí pro druhé ( různé opravy, taxislužba, šití šatů,..) Věcné služby jsou zaměřeny na obnovu hmotných statků (různé opravy). Osobní služby jsou zaměřeny na člověka(léčení, vzdělávání, obchod).

Skoro všechny ekonomické statky a služby jsou vzácné. To vyplývá z omezenosti zdrojů – přírodních i lidských, které má lidstvo k dispozici.

Výrobní zdroje = přírodní (půda a kapitál) a lidské zdroje (práce).

Vzácnost statků a služeb vede k tomu, že lidé jsou nuceni rozhodovat o tom, jakými výrobky a službami mají uspokojovat své potřeby a jak mají zvyšovat dostupnost statků (snižovat jejich vzácnost). Proto je ekonomie často definována jako věda o tom, jak se lidé rozhodují v podmínkách vzácnosti a jaké činnosti vykonávají k jejímu překonání.

Půda = spolu s bohatstvím země a přírodními silami (větrem, vodou, kvašením)

tvoří přírodní zdroje (ty jsou omezené)

Kapitál = peníze a také za peníze nakoupené stroje, zařízení, suroviny a technologie

  1. vlastní X b) cizí (úvěr)

Investování je umisťování kapitálu do činnosti a prostředků. Akumulace kapitálu je hromadění kapitálu do budoucna.

Práce = lidská, účelná a cílevědomá činnost, za použití kapitálu a přírody vytváří statky a služby, které jsou schopny uspokojovat lidské potřeby.

  • může být fyzická X psychická, tvůrčí X rutinní, složitá X jednoduchá,…

Tři základní ekonomické problémy:

w Co a kolik vyrábět?

w Jak vyrábět?

w Pro koho vyrábět?

Každá ekonomika řeší tyto otázky jinak: Podle toho, jakými mechanismy ekonomický systém z.ek.ot. řeší, rozlišujeme:

ä zvyková ekonomika – vzhledem k nízké úrovni rozvoje je vše ve společném vlastnictví, a otázky ekonomické se řeší podle zavedených tradic a rodových zvyků (muži válčí a loví, ženy pečují o děti)

ä příkazová ek. – direktivní, plánovaná ekonomika, v níž převládá státní vlastnictví, a proto státní orgány direktivním plánem a dalšími příkazy řeší zákl. ek. ot.

ä tržní ekonomika – převládá zde soukromé vlastnictví a odpověď zabezpečuje tržní mechanismus

Hospodářský proces:

výroba à distribuce à směna (oběh) à spotřeba

w poměřuje se vztah mezi jednotlivci a skupinou

Výsledkem výroby je produkt, u produktu může být jeho výrobce současně jeho spotřebitelem, ekonomii zajímá jen produkt určený pro trh = zboží.

Tržní ekonomika

Trh = prostor, kde se střetávají poptávka a nabídka a kde dochází ke směně zboží (ke koupi a prodeji).

Zájmy kupujících a prodávajících jsou protichůdné, dochází k jejich střetávání, což se projevuje zejména při sjednávání ceny.

Cena = peněžní částka, kterou je kupující ochoten zaplatit za dané zboží a za kterou je prodávající ochoten dané zboží prodat.

Poptávka = souhrn všech zamýšlených nákupů, které kupující chtějí uskutečnit za určité ceny. Cíl poptávky je koupit co nejefektivněji.

Nabídka = souhrn všech zamýšlených prodejů, které kupující chtějí uskutečnit za určité ceny. Cíl nabídky je zisk.

zákonitost trhu: Kupující zpravidla reagují na zvýšení ceny zboží tím, že jsou ochotni koupit menší množství, a na snížení ceny tím, že jsou ochotni koupit větší množství zboží.

Graf střetávání nabídky a poptávky:

Z grafu je zřejmé, že existuje situace (v rovnovážném bodu E), kdy se poptávané a nabízené množství rovnají. Poptávka je tehdy plně uspokojena, nabídka je plně využita a zboží se prodává za rovnovážnou cenu. Je to situace velmi mimořádná, na trhu existuje jen výjimečně, ale trh má tendenci se k tomuto rovnovážnému stavu přibližovat.

Není-li poptávka uspokojena, má trh tendenci přilákat další prodejce. Je-li nabídka vyšší než poptávka, zákonitě musí někteří prodejci trh opustit nebo musí přejít na jiný druh zboží.

Subjekty trhu = Nabídku a poptávku představují domácnosti, podniky a stát.

domácnosti trhpodniky

stát

Složky trhu = Základní složkou trhu je trh zboží (trh statků a služeb), kde se střetává nabídka zboží a služeb s poptávkou po zboží a službách.

Samostatnou složkou trhu je trh práce, kde se střetává nabídka práce s poptávkou po práci.

Třetí složkou je trh finanční, na něm se střetávají poptávka a nabídka peněz, cenných papírů a kapitálů.

Tržní mechanismus = Základním předpokladem pro fungování tržního mechanismu je tržní chování všech subjektů trhu. Tržní mechanismus podpírají 3 základní pilíře:

  1. soukromé vlastnictví majetku

  2. cenový systém

  3. konkurence

Peníze v tržní ekonomice

Peníze: a) mírou hodnot a měřítko cen

  1. prostředkem směny, platidlo

  2. uchovatelem hodnot.

Banky a bankovní soustava : Banky jsou podniky obchodující na peněžním trhu. Bankovní soustava zahrnuje: a) centrální banku,(u nás = ČNB) je pověřena

dozorem nad fin. systémem, makroekonomikou

b) komerční (obchodní) banky,(poskytují úvěry,

přijímají vklady a zprostředkovávají placení pře-

vodem, směnárny, depozitní služby)

c) specializované finanční instituce.(pojišťovny)

konvertibilita měny = volná směnitelnost měny za měny jiných zemí, od r. 1995

je u nás plná konvertibilita koruny (neexistuje omezení při

nákupu cizí měny)

inflace = je důsledek ekonomické nerovnováhy, projevuje se zvyšováním celkové hladiny cen statků a služeb v průběhu delšího období. Index spotřebních cen je označován jako míra inflace.

platební bilance = porovnání exportu a importu

wvaluty = cizí měna v reálné podobě

wdevizy = pohledávky, které znějí v zahraniční měně a v cizině jsou splatné

wDp = devizové platby- my někomu platíme, protože jsme dlužni

wDi = devizová inkasa – někdo nám platí, protože je nám dlužen

Zaměstnanost

Úkolem hospodářské politiky státu a úkolem ekonomiky je účelné a účinné využití lidského kapitálu.

Mzda = v penězích vyjádřená odměna za vykonanou práci

= cena práce

nominální mzda – peněžní částka, kterou zaměstnanec skutečně dostává

reálná mzda – objem statků a služeb, které si zaměstnanec za získanou mzdu koupí, měří se pomocí vybraného koše spotřebního zboží v delším časovém období

Mzdová soustava: 1) kvalifikační katalog 2) tarifní stupnice 3) pohyblivé složky mezd

wmzda časová = plat – součin skutečně odpracovaných hodin a hodinové sazby

wmzda úkolová = vypočítá se podle skutečně provedeného kvalitního výkonu a předem stanovené sazby za jednotku výkonu

Čistá mzda vzniká po odečtení daně z přijmu, zdravotního a sociálního pojištění, exekuce a dobrovolné částky ze mzdy hrubé.

Nezaměstnanost

= existence skupiny práceschopného obyvatelstva v produktivním věku, která nabízí svou práci, ale nenachází pro ni uplatnění.

dobrovolná nezaměstnanost – nezájem o zaměstnanost

nedobrovolná n. – problém ekonomiky

  1. frikční n. – místa jsou, ale informace k vám nedorazila

  2. strukturální – vyvolána technickým pokrokem a změnami v požadavcích

  3. cyklická – sezónní (třeba v zemědělství, stavebnictví,…)

Výkonnost české ekonomiky

charakterizujeme ji pomocí makroekonomických ukazatelů : HDP či HNP, tempo růstu, míru nezaměstnanosti, míru inflace, vývoj obchodní a platební bilance.

HDP = objem vyrobených statků a služeb v ekonomice určitého státu za rok (jen na území toho státu)

HNP = ---„---- může i na území cizího státu, když je ve vlastnictví příslušníka národa

Výkonnost ekonomiky lépe než celkový objem HDP vyjadřuje HDP na 1 obyvatele. Podle informací z poslední době má ČR HDP na 1 ob. okolo 13 000 USD (podle parity kupní síly). To je asi o 10 procent méně než má nejchudší stát EU.

Ekonomické teorie

Keynesiánská – reagovala na předválečné klasické torie, zakladatel J:M: Keynes shledal, že výsledkem automatického fungování tržních sil (bez zásahu státu) je vytváření stavů při nižší než plné zaměstnanosti.

Trh není schopen zajistit plné využívání disponibilních zdrojů.

Monetaristická torie – vychází z představy, že trhy disponují dostatečnými samoregulačmíni silami, které jsou schopny navracet tržní ekonomiku bez výraznějších negativních dopadů do stavu rovnováhy. Stát se v podstatě zříká jakýchkoliv větších zásahů do ekonomiky.

Marxistická – tento přístup zdůrazňuje negativní stránky fungování tržního mechanismu a zejména vykořisťování dělnické třídy vlastníky kapitálu. Proto je třeba odstranit soukromé vlastnictví prostředků a tržní mechanismus nahradit plánováním.