Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Úvod do makroekonomie

Úvod do makroekonomie

1. Mikroekonomie a makroekonomie

Ekonomie (obecná ekonomická teorie) je studium vybraných oblastí hosp. aktivity. Zpravidla bývá členěna na mikro- a makroekonomii.

Mikroekonomie: chování individuálních ek. subjektů – dílčí jev.

Makroekonomie se zabývá souhrnnými (agregátními) ek. jevy.

2. Makroekonomické subjekty 12785ldz32fjd8r

Toto rozdělení vyplývá ze zapojení do makroek. koloběhu SaS, výr. faktorů a důchodů.

  1. domácnosti



  • jsou vlastníky výr. faktorů (půdy, práce a kapitálových statků)

  • z vlastnictví výr. faktorů plynou domácnostem z podniků příslušné důchody (mzdy, renty, zisky, dividendy, nájemné,…) dj785l2132fjjd

  • na základě přerozdělování získávají domácnosti také transferové důchody

  • za část svých důchodů nakupují od podniků SaS

  • patří sem domácnosti osob + ústavní domácnosti (domovy důchodců, kláštery,…)

  1. podniky

  • využívají služby výr. faktorů k výrobě SaS

  • tyto statky poskytují všem zbývajícím sektorům i mezi sebou navzájem

  • patří sem materiální výrobní sféra i sféra služeb, veřejné i soukromé vlastnictví, tržní i netržní podniky, jednotlivci

  1. vláda

  • je představována soustavou veřejných rozpočtů

  • příjmy vlády tvoří před. daně a povinné platby na ZSP

  • výdaje lze členit na vládní nákupy SaS a na vládní transferové platby (neekvivalence)

  1. zahraničí

  • nerezidenti – zahraniční subjekty typu domácnost, podnik, vláda

  • export a import statků, různé typy důchodů

3. Makroekonomický koloběh

domácnosti

(duchody z výr. faktoru)

vláda

(duchody z daní)

podniky

(duchody z prodeje produkce)

zahranicí

4. Základní makroekonomické veličiny

PRODUKT (DŮCHOD) = souhrn všech vytvořených statků za rok; větš. se uvádí jako míra růstu (tempo)

ZAMĚSTNANOST – resp. míra nezaměstnanosti (podíl nezaměstnaných na celk. pracovní síle dané země)

CENOVá HLADINA v podobě různých cenových indexů (před. index spotřebitelských cen) – vyjadřují všeobecný vývoj cen

VNĚJŠí EKONOMICKá POZICE – souvisí s vývojem platební bilance dané země

5. Stabilizační makroekonomická politika

  • makroekonomickou stabilitu představuje:

  • stabilní tempo růstu produktu, odpovídající vývoji potenciálního produktu

  • stabilní nízká míra nezaměstnanosti

  • stabilní nízká míra inflace

  • vyrovnaná platební bilance

  • nestabilita má většinou podobu cyklického kolísání těchto veličin

Různé přístupy:

  1. liberální přístup

  • vychází z předpokladu, že trhy se pružně přizpůsobují změnám v poptávce a nabídce změnou cen à makroek. veličiny automaticky směřují k rovnováze při přirozeném stupni využití výr. faktorů

  • odchylky od této rovnováhy jsou způsobeny příčinami neekonomickými, před. nevhodnými zásahy autorit (vládní selhání)

  • před. klasická ekonomie (A. Smiths – neviditelná ruka trhu), neokonzervatizmus (monetaristická teorie – M. Friedman, racionální očekávání – R. Lucas, T. Sargent, R. Barro, ekonomie strany nabídky – A. Laffer, teorie reálného hosp. cyklu – Ch. Plosser, J. Long)

  1. intervencionalistický přístup

  • makroekonomické poruchy jsou tržním selháním à automaticky se nic udržovat nebude à zásahy jsou nutné

  • zásahy vlády: před. prostřednictvím fiskální politiky, důležitá je však i měnová a obchodní politika, regulace měn. kurzů a důchodová politika

  • keynesiánci (J. M. Keynes – 30. léta), neokeynesiánství (G. Mankiw, D. Romer, O. Blanchard)

  1. Makroekonomický produkt a důchod

1. Finální statky

  • výsledkem fungování urč. NH za dané období je jeho výstup v podobě SaS

  • ke zjištění výstupu NH v podobě makroek. produktu sčítáme pouze hodnotu finálních statků, nikoli meziproduktů

  • meziprodukty = vstupy podniků v podobě statků jednorázově spotřebovaných nebo dále zpracovaných a upravených ve výrobě (před. suroviny, energie, palivo, polotovary, materiály, služby podnikům)

  • důvodem vyloučení meziproduktů z makroek. ukazatelů produkce je několikanásobné započítávání jejich hodnoty, ke kterému by docházelo při sčítání hodnoty produkce všech podniků

FINáLNí PRODUKT =

+ EXPORTOVANÉ STATKY

+ SPOTŘEBNí STATKY – nakupovány domácnostmi nebo vládou

+ INVESTIČNí STATKY (investice) – nakupovány podniky à vracejí se do výroby, kde rozšiřují zásobu kap. statků

  • investice do fixního kapitálu – ve výr. dochází k postupnému znehodnocení

  • investice do zásob – tvoří je přírůstek zásob podniků

à celkově jde o HRUBÉ (NETTO) INVESTICE

  1. investice obnovovací (restituční, IR) – odpovídají hodnotě znehodnocení

  2. investice čisté (netto, IN) – hodnota investic v daném období, která převyšuje hodnotu opotřebení fix. kapitálu à rozšiřuje hodnotu souč. stavu kap. statků

IB = IR + IN

2. Přidaná hodnota

= hodnota výstupu podniku, zmenšená o hodnotu spotřeb.a zprac.meziproduktů

  • jde o tzv. produktovou (odvětvovou) metodu zjišťování makroek. výstupu

  • vzhledem k zahrnutí hodnoty opotřebení fix. kapitálu jde o tzv. hrubou PH

  • pokud připočítáme nepřímé daně (dně zvyšující cenu výrobku – DPH, SpD, clo) a odečteme subvence podnikům, získáme čistou PH

à hrubý produkt (po odečtení obnovovacích investic à čistý produkt)

  • další specifikace produktu:

  • HDP – výsledek fungování výr. faktorů, umístěných v dané zemi (bez ohledu na vlastníka)

  • HNP – výsledek fungování výr. faktorů ve vlastnictví rezidentů dané země (zvýšení HDP o saldo zahr. důchodů)

3. Národní důchod

  • důchodová (nákladová) metoda jako jiný přístup ke zjišťování makroek. výstupu

  • tvorbě statků odpovídá tvorba důchodů, plynoucích z poskytování služeb výr. faktorů, potřebných k vytvoření daných statků; důchody jsou zároveň nákladem na získání služeb výr. faktorů

  • vyjádřením podílu jednotlivých příjemců důchodů na celk. důchodu je zároveň vyjádřeno prvotní rozdělení produktu

Sčítáme:

+ mzdy a platy + ostatní N zaměstnavatelů na PS (ZSP)

+ čisté úroky získané domácnostmi a vládou (přijaté – placené)

+ renty (důchody plynoucí domácnostem z vlastnictví půdy a nemovitostí; vč. fiktiv.

renty, kterou by majitel vyplácel sám sobě)

+ důchody ze sebezaměstnání (živnostníci)

+ zisky ostatních podniků – před rozdělením; PH netto – mzdy

à ČISTÝ DOMáCí DŮCHOD

+ znehodnocení kapitálu

à HRUBÝ DOMáCí DŮCHOD

OSOBNí DŮCHOD = celk. důchod získávaný domácnostmi

= HNP- znehodnocení kapitálu à čistý národní produkt

- daně ze zisků podniků, příspěvky na ZSP, nepřímé daně + subvence

- nerozdělený zisk podniků

- úroky získané vládou

+ úroky placené domácnostmi podnikům

+ úroky, které získávají ostatní sektory od vlády

+ transfery

- osobní daně à (OSOBNí) DISPONIBILNí DŮCHOD

4. Užití produktu

  • výdajová (spotřební) metoda určení makroek. produktu

  • tato metoda sčítá výdaje na nákup hodnoty, nově vytvořené v dané EKO à výdaje na nákup finálních statků

+ výdaje domácností na spotřební statky (C)

+ soukromé výdaje na hrubé investice (I) – z podnik. zdrojů

+ výdaje vlády na nákup SaS (G)

  • vládní výdaje na investice

  • vládní výdaje na spotřební statky

POZOR, NEPATŘí SEM TRANSFERY!!! – nepřestavují nákup

+ čistý export (NX) = rozdíl mezi exportem X a importem M SaS (NX = X – M)

à HDP = C + I + G + NX

à HNP = HDP – saldo zahr. důchodů

à ČISTÝ DOMáCí PRODUKT = HDP – znehodnocení kapitálu

5. Produkt nominální a reálný

  • k ocenění produktů je možno použít běžné ceny (ceny běžného roku) à nominální produkt

  • stálé ceny určitého zákl. roku à produkt reálný

  • důvod: můžeme odlišit, zda byla změna nominálního produktu způsobena větším objemem SaS, nebo pouhým vzestupem cen (anebo obojím)

6. Ekonomická úroveň, ekonomický blahobyt

  • absolutní výše produktu, vytvořeného za urč. období – ukazatel ekonomické síly

  • relativní výše produktu (produkt na obyvatele) – ukazatel ekonomické úrovně

  • je zapotřebí mezinárodní srovnání – převod na dolary

  • k přepočtu lze použít měnový kurz, ale častěji se přepočítává podle parity (rovnosti) kupních sil národních měn

  • nelze tak však plně vystihnout celk. vyspělost dané země à další ukazatelé:

  • odvětvová struktura NH (u RZ jednostrannost)

  • demografická struktura (venkované)

  • další ukazatelé – střední délka života, gramotnost

à např. ukazatel lidského rozvoje

  • čistý ekonomický blahobyt – zohlednění více aspektů kvality života:

  • volný čas

  • výsledky práce domácností, které neprocházejí trhem

  • šedá ekonomika – aktivita fm a zam., která je legální, ale není úředně hlášená

  • ODEČTENí škody na ŽP (hodnota negativních externalit)

  • národní bohatství = bohatství doposud vytvořené + potenciální (hodnota disp. přír. zdrojů, vytvořené kap. statky, lidský činitel, sociální kapitál – lidské soužití, SZ)

  1. Celkové výdaje a produkt

1. Charakteristika modelu

  • budeme uvažovat keynesiánský model (model s linií 45o, model s multiplikátorem)

  • princip: srovnání vytvořeného produktu (důchodu) s celk. výdaji, které ek. subjekty zamýšlejí učinit při dané úrovni důchodu na nákup jednotlivých částí tohoto produktu

(zamýšlené výdaje)

AE = C + I + G + NX

  • autonomní – nezávislé na výši důchodu

  • indukované – odvozené od důchodu, důchodem vyvolané

Předpoklady

  1. v EKO existuje dostatečné množství nevyužitých výr. faktorů à mezera produktu

  2. podniky jsou schopny uspokojit jakkoliv vysokou poptávku (běžnou výrobou, ze zásob) à neexistuje omezení ze strany nabídky

  3. abstrahujeme od hrubých úspor podniků (zadržený zisk, znehodnocení kapitálu)

  4. cenová hladina je stabilní à ztotožníme vývoj nom. a reál. produktu + eliminujeme vliv cen. hladiny na úrok. sazbu a na vývoj nom. mzdových sazeb

  5. neuvažujeme, že by se pod vlivem změny důchodu měnila úrok. sazba (ta se mění pouze pod vlivem měn. politiky)

2. Dvousektorový model: spotřeba a investice

à sektory DOMáCNOSTI a PODNIKY

à celk. výdaje = C + I

à Y (důchod) = YD (disponibilní důchod)

Spotřební výdaje domácností (C)

  • vycházíme z keynesiánského pojetí spotřební funkce: s růstem YD rostou spotřební výdaje

  • výdaje:

  1. autonomní (Ca) – jsou nezávislé na YD (nájemné, nezbytné výdaje na potraviny,…)

  2. indukované – existují vždy, když YD > 0 – z každé další jednotky YD, kterou domácnosti získají, je část vynaložena na spotřebu

à poměr těchto dodatečných C k přírůstku YD = mezní sklon ke spotřebě (MPC)

Dále budeme předpokládat, že MPC = 2/3; je to konstantní veličina (stabilní při jakékoli úrovni YD).

Jestliže MPC = 2/3, potom také 2/3 z celého YD jsou vynaloženy na spotřebu

à spotřební funkce: C = Ca + cYD

Úspory domácností (S)

  • jedna část YD domácností je vynakládána na spotřebu, druhá na úspory (nespotřebovaná část YD)

YD = C + S

  • výše úspor je závislá na výši YD à je určena MPS (mezním sklonem k úsporám = podíl přírůstku úspor k přírůstku YD)

  • pokud existuje autonomní spotřeba, musí existovat i autonomní úspory (Sa) ve stejné výši jako Ca, ale v záporné hodnotě

à úsporová funkce : S = -Sa + sYD

  • kladné úspory vznikají až od okamžiku, kdy YD > C

  • protože disponibilní důchod je rozdělen pouze na spotřebu a úspory, poměr obou způsobu jeho použití musí být ve svém součtu roven jedné:

MPC + MPS = 1

Dlouhodobý vývoj spotřebních výdajů

  • doposud jsme předpokládali, že se podíl spotřebních výdajů na disponibilním důchodu snižuje (při absolutním růstu spotřebních výdajů

  • dlouhodobý vývoj: dlouhodobě je MPC stabilní

  • možná vysvětlení:

  1. hypotéza životního cyklu (F. Modigliani)

  • proměnlivý podíl úspor na YD v průřezové funkci živ. cyklem domácností

  • v etapě vysokých důchodů spotřební výdaje odkládáme (úspory na stáří, splácení dluhů)

  • v etapě nízkých důchodů úspory čerpáme nebo se zadlužujeme

  • dlouhodobá konstantnost je způsobena rozdělením společnosti na chudé a bohaté

  1. permanentní důchod (M. Friedman)

  • spotřeba je odvozena od stabilního ročního Ø důchodu, odvozeného z očekávaného celoživotního důchodu

Investiční výdaje (I)

  • zbývající součást celk. plánovaných výdajů

  • jsou tvořeny výdaji na nákup fixního kapitálu a na zvýšení zásob

  • budeme předpokládat, že jsou na důchodu zcela nezávislé (autonomní) à I = Ia

  • jsou ovlivněny před. úrokovou sazbou + jejím vztahem k očekávanému čistému výnosu z daného inv. statku

Jednoduchý model předpokládá po celou dobu životnosti konstantní očekávaný roční čistý výnos daného statku (T za vyprodukované statky – náklady /mzdy, materiál, energie, opotřebení/) + stabilní úrok. sazbu (i).

  • různé investiční statky mají různou míru výnosu – výnosnost (r) – poměr mezi očekávaným ročním čistým výnosem a cenou investičního statku

Dále předpokládáme, že s poklesem výnosnosti se růst celk. hodnoty všech plánovaných inv. projektů zrychluje (existuje více možností investovat do méně výnosných projektů ve srovnání s možnostmi více výnosných projektů) à klesající křivka poptávky po investicích – často vyhlazená.

  • keynesiánská verze poptávky po investicích pracuje s tzv. mezní efektivností kapitálu (MEC) = úrok. sazba, při které se současná hodnota (PV) vyrovná ceně, za kterou je daný inv. statek nabízen à čistá současná hodnota je nulová (NPV = 0)

  • poptávka po investicích tedy zahrnuje pouze ty projekty, jejichž MEC je větší než běžná úrok. sazba

  • vliv úrok. sazby na rozhodování závisí na fázi cyklického vývoje (recese, expanze)

  • vliv má také zdanění zisků: vyšší zdanění à nižší čisté výnosy à nižší P po investicích

  • další ovlivnění: očekávání celkového budoucího hosp. vývoje (podnikatelská důvěra)

Rovnovážný produkt

AE = A + cYD

(A = Ca + I)

Podmínky rovnovážného produktu:

  1. Y = AE

  2. IU = Y – AE = 0neplánované zásoby

  3. celk. plánované nespotřební výdaje = celkové úniky

3. Multiplikátor

  • ke změně rovnovážného produktu dochází pod vlivem změny autonomních plánovaných spotřebních a investičních výdajů

  • přírůstek produktu však není ve stejné výši, jako změna výdajů (je větší, je to určitý násobek přírůstku autonomních výdajů)

AE = A + cYà Y = A + cY àY = A/(1-c)

  • výraz 1/(1-c) = jednoduchý výdajový multiplikátor (α)

  • je zřejmé, že výše multiplikátoru závisí na mezním sklonu ke spotřebě z disponibilního důchodu (čím bude MPC vyšší, tím vyšší bude i α)



Paradox spořivosti

  • vyšší úspory domácností à posun úsporové funkce rovnoběžně nahoru à měl by následovat růst poptávky po investicích à růst zaměstnanosti produktu

  • ALE produkt à úspory klesají!!! à PROČ ???

  • růst úspor je doprovázen poklesem spotřebních výdajů, který není ničím kompenzován à Y klesá à AE se posune dolů o stejnou vzdálenost, jako činil posun křivky úsporové funkce nahoru

4. Třísektorový model: vládní výdaje a daně

à zahrnutí sektoru VLáDA

à celkové plánované výdaje se rozšíří o vládní nákupy (G)

  • vládní nákupy považujeme za autonomní à G = Ga

AE = C + I + G

  • existují však daně (TA – patří sem i ZSP) a transferové platby (TR) à Y ≠ YD

Y = YD + TA – TR

YD = Y – TA + TR

Celkové daně

  1. závislé na důchodu (tY)

  • před. daně z příjmů (z mezd, zisků, úroků), DPH

  • autonomní

  • = paušální; TAa

    • např. daň z nemovitostí, daň dědická a darovací,…

    TA = tY + TAa

    • transfery budeme považovat za autonomní veličinu à TR = TRa

    AE = C + I + G

    AE = Ca + C(Y – tY - TAa + TR) + I + G

    AE = A + c(1-t)*Y kde A = Ca – cTAa + cTR + I + G

    Podmínky rovnovážného produktu:

    1. Y = AE

    2. IU = 0

    3. S = I + [(G + TR) - TA]

    výraz v závorce představuje rozpočtové saldo

    Důsledky

    1. vyšší G à vyšší rovnovážný produkt (multiplikačním procesem)

    t = sazba důchodové daně

    1. vyšší t à menší sklon křivky C resp. AE à nižší rovnovážný produkt; změna t ovlivní také velikost multiplikátoru à účinnost např. vládních nákupů nebo inv. výdajů

    2. multiplikátor transferových plateb (c * multiplikátor)

    Δ Y = multiplikátor * c * ΔTR

    1. multiplikátor autonomních daní (-c * multiplikátor)

    Δ Y = -multiplikátor * c * ΔTAa

    5. Čtyřsektorový model: čistý export

    à celkové plánované výdaje jsou rozšířeny o ČISTÝ EXPORT

    • export považujeme za autonomní veličinu à X = Xa

    • import se člení na autonomní (Ma) a indukovaný (s růstem důchodu roste poptávka po zahr. zboží)

    M = Ma + mY

    • mezní sklon k importu (MPM) = ΔM/ΔY = m

    NX = NXa – mY

    (NXa = X – Ma)

    AE = C + I + G + NX

    AE = A + c(1 – t)*Y – My

    A = Ca – cTAa + cTR + I + G + NXa

    Podmínky rovnovážného produktu:

    1. Y = AE

    2. IU = 0

    3. I + G + X = S + NT + M (identita celk. plánovaných nespotřebních výdajů a celk. úniků)

    CELK. HRUBÉ NáRODNí INVESTICE (IT)

    + přírůstek zahr. aktiv (snížení zahr. závazků) = X – M (čisté zahr. investice)

    + zvýšení zásoby kap. statků ve výši výdajů na investice (I)

    à IT = I + (X – M)

    CELK. HRUBÉ ÚSPORY (ST)

    + soukromé úspory: osobní (PS) + hrubé úspory podniků (GBS)

    + vládní úspory (rozpočtové saldo – BS) à BS = TA – (G + TR)

    à ST = PS + GBS + BS


    struktura vytvořeného produktu:C + I + G + NX

    struktura důchodové veličiny:YD + GBS + (TA – TR)

    IT = I + NX, YD = C + PS, BS = TA – (TR + G)

    C + I + G + NX = C + PS + GBS + (TA – TR – G) + G

    I + NX = PS + GBS + BS

    IT = STà celk. hrubé nár. investice musí být vždy stejně vysoké jako celk. hrubé úspory

    Výdajový multiplikátor v otevřené EKO

    • lze jej aplikovat i na místní úrovni jako tzv. oblastní multiplikátor

    Δ NX = -m * multiplikátor * ΔG (při Δ NXa = 0)

    výraz "-m * multiplikátor" = multiplikátor čistého exportu

    1. Agregátní poptávka, agregátní nabídka

    • model s AD a AS je pokračováním výkladu rovnovážného produktu

    • oproti předchozímu modelu (45o) zahrnuje i vliv proměnlivé cen. hladiny

    • rovnovážný produkt je takový, kdy při urč. cenové hladině množství nabízených statků přesně odpovídá poptávanému množství statků

    1. Agregátní poptávka

    • představuje objem celk. plánovaných výdajů na nákup výstupu dané EKO (výdaje na domácí statky, C + I + G + NX) při urč. cenové hladině

    Tvar křivky

    • vztah mezi vývojem cen. hladiny a vývojem celk. plánovaných výdajů má charakter nepřímé závislosti à pokles cen. hladiny = růst reálných celk. plán. výdajů

    Proč ???

    1. pokles cen. hladiny à růst kupní síly peněz à MŮŽE to vést k růstu poptávky po obligacích à pokles nominální úrok. sazby à vliv na poptávku po investicích, příp. po dl. spotřebních statcích a na výdaje G = KEYNESŮV EFEKT

    2. efekt bohatství: spotřební fce vychází ze skutečnosti, že s růstem bohatství domácností roste objem spotřebních výdajů à součástí je i efekt reálných peněžních zůstatků (domácnosti drží část svých fin. aktiv v podobě peněžních zůstatků) à v případě nižší cen. hladiny: růst reálné hodnoty těchto peněž. zůstatků à domácnosti jsou bohatší à rostou jejich spotřební výdaje = PIGOUŮV EFEKT

    3. pokles domácí cen. hladiny à růst poptávky zahr. subjektů po zlevňujících se statcích dané EKO + pokles domácí poptávky po relativně dražším dováženém zboží (část výdajů se přesměruje na produkci domácí EKO)

    Důvody poptávkových šoků (posunů křivky AD)

    1. růst bohatství domácností (např. růst cen akcií) à vyšší spotřební výdaje

    2. pokles míry zdanění YD à vyšší YD à vyšší spotřební výdaje

    3. pokles míry zdanění důchodů podniků à růst poptávky po investicích

    4. pokles úrok. sazby à můžou se realizovat méně výnosné inv. projekty à vyšší poptávka po investicích (nepřímý projev)

    5. pokles peněžní zásoby à rostoucí poptávka po statcích (přímý projev)

    6. optimistická očekávání budoucího hosp. vývoje à růst AD

    7. růst populace à růst spotřebních výdajů

    8. vyšší vládní nákupy (G) à růst AD

    9. růst transferových výdajů à růst spotřebních a investičních výdajů

    10. růst zahr. důchodů + cen. hladiny + znehodnocení nom. kurzu měny zkoumané EKO + proexportní opatření à stimulace exportu

    11. očekávání růstu cen. hladiny (míry inflace) à v současnosti porostou plán. výdaje

    12. další okolnosti – klimatické, administrativní regulační opatření, změna preferencí spotřebitelů,…

    Důsledky změny AD

    à posun křivky AD

    1. doleva/doprava – Δ reál. produktu při stabilní cen. hladině

    2. nahoru/dolů – Δ cen. hladiny při stabilním reál. produktu

    3. doprava nahoru/doleva dolů – Δ reál. produktu i cen. hladiny

    2. Agregátní nabídka při stabilních mzdách

    = množství produkce, kterou bude sektor podniků ochoten vyrábět a nabízet s urč.

    cenami (při urč. cenové hladině)

    předpoklady:

    1. v EKO existuje množství nevyužitých výr. faktorů

    2. produkt je na nízké úrovni

    1. růst:

    • za této situace začne růst AD

    à dosavadní produkt se stává nerovnovážný

    à výrobci začnou zapojovat více proměnlivých výr. vstupů (práce, suroviny, energie,…)

    à je vyráběno větší množství produkce

    à vývoj cen. hladiny:

    • nominální mzdové sazby – uvažujeme, že jsou fixní

    • fyzické množství potřeb. vstupů à Nk na jed. – předpokládáme stabilní N/jed.

    à roste objem nabízené produkce (Y) a cenová hladina (P) zůstává nezměněna

    à křivka AS má horizontální tvar (vodorovná) = KEYNESIáNSKá VERZE

    2. růst:

    à nutné je zapojení dalšího množství proměnlivých vstupních nákladů k již plně

    fungujícímu fix. kapitálu

    à pokles mezního produktu práce (zákon klesajících výnosů)

    à každá nová jednotka produkce vyžaduje vyšší pracovní náročnost

    à rozšířená výroba à růst jednotkových pracovních nákladů à mzdových nákladů

    à růst ceny statků

    à růst cen. hladiny (P)

    à křivka získává pozitivní sklon

    3. růst:

    • množství PS, schopné být v daném období zapojeno ve výrobě, je absolutně limitováno

    à výrobci budou PS využívat ke zvyšování cen (à zisků), aniž poroste objem nabízené

    produkce (Y)

    I PŘI NEUSTáLÉM RŮSTU AD ZŮSTáVAJí NOMINáLNí MZDOVÉ SAZBY FIXNí. (kolektivní smlouvy)

    Makroekonomická rovnováha (Y, P)

    • úroveň produktu, nabízeného podniky při urč. cenové hladině, při které je tento produkt stejně velký jako AD = rovnovážná úroveň produktu

    • cenová hladina, při které je produkt rovnovážný = rovnovážná cen. hladina

    à MAKROEKONOMICKá ROVNOVáHA jako kombinace těchto dvou rovnovážných veličin

    Posun křivky AS

    • à nastává změna makroekonomické rovnováhy - důvod: nabídkové šoky:

    • růst nákladů na PS

      • zvýšení povinného ZSP

      • zvýšení nominálních mzdových sazeb (příčiny)

      • růst cen. hladiny + pokles reálných mzdových sazeb

      • rostoucí zdanění os. důchodu à pokles YD à tlak na růst mezd

      à výrobci se budou snažit zvýšit ceny à při každé úrovni produktu dojde ke zvýšení

      cen. hladiny à posun křivky NAHORU (negativní šok)

      1. růst cen surovin na svět. trzích

      • ropné šoky, kartelová politika OPEC, vyšší dovoz. cla, znehodnocení nom. kurzu měny

      à snaha zvýšit ceny à posun křivky NAHORU

      à pravděpodobně současně nastane i poptávkový šok (převádění poptávky na domácí

      substituty) à růst cen. hladiny zesílí

      1. růst daní

      (přímých i nepřímých) à posun křivky NAHORU

      1. změna v produktivitě výr. faktorů

      • vyšší kvalifikace PS, zdokonalení tech. úrovně strojů, zvýšení úrodnosti půdy, přechod na kvalitnější nerostné suroviny,…

      à posun křivky DOLŮ (pozitivní šok)

      1. změna množství disponibilních výr. faktorů

      • likvidace výr. zařízení, přirozený úbytek obyvatelstva, odliv PS do zahraničí,…

      à kromě Δ kapacity nastává i Δ důchodu à vliv na AD (rychle) i AS (pomalu)

      3. Agregátní nabídka v dlouhém období, potenciální produkt

      • v podmínkách vysoké zam. se při klesajících reál. mzdách po čase začne snižovat nabídka práce à prosadí se růst nom. mzdových sazeb à posun křivky AS nahoru (tedy vyšší P a nižší Q)

      • posun křivky se zastaví v bodě rovnováhy na trzích práce (N = P po práci)

      • skutečný (aktuální) produkt = PP (produkt na přir. úrovni): produkt vytvořený při plné zaměstnanosti (přir. míra nezaměstnanosti) à stabilita cen. hladiny

      DLOUHODOBĚ SE TEDY ROVNOVáŽNÝ REáL. PRODUKT UDRŽUJE NA SVÉ POTENCIáLNí ÚROVNI A ZAMĚSTNANOST NA ÚROVNI PLNÉ ZAMĚSTNANOSTI.

      DLOUHODOBá KŘIVKA AS Má VERTIKáLNí TVAR A PROTíNá VODOROVNOU OSU NA ÚROVNI POTENCIáLNíHO PRODUKTU.

      • růst nebo pokles AD (pohyb AD nahoru/dolů) tedy vede pouze ke změně cen. hladiny a tedy i nominálního produktu, reálný produkt se nemění

      • dlouhodobě se tedy reálný produkt může změnit jen tehdy, dojde-li ke změně PP

      4. Agregátní nabídka v podmínkách pružných mezd

      • předpokládáme, že nominální mzdové sazby (W) i ceny vyráběných statků jsou dokonale pružné v krátkém i dlouhém období

      à vyšší AD (posun doprava) à vznik záporných neplánovaných zásob à podniky chtějí rozšířit výrobu à nutná je vyšší zaměstnanost à růst nákladů na jednotku produkce à růst cen a cen. hladiny à IHNED dojde k růstu nom. mzdových sazeb

      • N na rozšíření výroby jsou vyšší než růst příjmů podniků à pokles zaměstnanosti

      • pokud tyto procesy probíhají dostatečně rychle, zaměstnanost a produkt se prakticky nezmění à trhy práce jsou neustále v rovnováze + produkt je na úrovni PP

      1. Ekonomický růst

      1. Pojetí ekonomického růstu

      • různá pojetí – my tím chápeme vývoj reálného produktu

      • musíme rozlišit krátkodobý růst (po kterém následuje pokles produktu) a dlouhodobý trend (spojený se zvýšením produkčních možností EKO při plné zaměstnanosti výr. faktorů

      • jde o posun křivky AS (dlouhodobé či krátkodobé) doprava

      • můžeme měřit také růst reálného a nominálního produktu (množství, tempo, produkt/ob., kapitálová vybavenost práce)

      2. Zdroje ekonomického růstu

      • lidské zdroje

      • množství práce

      • kvalifikace PS (lidský kapitál), N na její získání, motivace, schopnost podnikání

      • přírodní zdroje

      • množství půdy a nerost. bohatství

      • kvalita těchto zdrojů

      • kapitálové statky (v podobě fix. kapitálu)

      • stroje a zařízení, budovy, stavby

      • technická úroveň těchto statků

      1. kvantitativní à extenzivní růst

      2. kvalitativní à intenzivní růst

      • růst/pokles produktivity = technologická změna

      3. Modely ekonomického růstu

      A/ Klasický

      (D. Ricardo, T. R. Malthus)

      • předpoklady: veškerá půda je využívána, růst množství kapitálu a jeho tech. rozvoj je bezvýznamný

      • jediným zdrojem růstu je růst obyvatelstva à klesající mezní produkt práce

      • následky: tempo růstu produktu se postupně snižuje, až se dostane pod tempo růstu obyvatelstva à klesá produkt/ob. + reálné mzdy (na úroveň živ. minima)

      • řešení: vyšší úmrtnost nebo nižší porodnost

      B/ Neoklasický

      (R. M. Solow)

      • předpoklady: růst množství fixního kapitálu (akumulace kapitálu)

      • následky: dlouhodobý růst reál. mezd, kapitálové zásoby, technologický pokrok, permanentně vyčištěné trhy (plná zaměstnanost)

      C/ Keynesiánský

      (R. F. Harrod, E. D. Domar)

      • předpoklady: plná zaměstnanost

      • zkoumá vlivy na růst produktu

      4. Bariéry ekonomického růstu

      nízké tempo rustu kapitálu

      nízké úspory

      nedostatecná vybavenost práce kapitálem

      BLUDNÝ KRUH

      NEROZVINUTOSTI

      nízký duchod/ob.

      Možnosti zvýšení tempa ek. růstu

      • snaha o sebeudržující se růst – v urč. odvětví

      • větš. je nutná vládní regulace (podpora vývozu nebo nahrazování dovozů – ochrana domácí v&yacut