Vymezení, význam a vývoj

Obchod – pojem

• činnost – funkcionální pojetí

• soubor institucí – institucionální pojetí

• „store“

• orientace na spotřebitele à B2C = Business to Consumer (obchod spotřeb. zbožím) 15149uyu82zus4o

• orientace na obchod à B2B = Business to Business (např. Ferona)

Německo

• Handelstriebe (specializovaná na obchod, nákup za účelem prodeje a prodej)

• Kaufmischetriebe (podnik vstoupí do obchodních vztahů) yu149u5182zuus

obchod tvoří mezičlánek mezi výrobcem a spotřebitelem

„Význam obchodu je dán souhrnem užitečných služeb, kt. poskytuje.“ (Schär). Další výhodou je, že výrobce dostane za zboží zaplaceno dřív, než se zboží dostane k finálnímu spotřebiteli.

• hodnotové ukazatele: výrobce použije obchod, pokud to bude pro něj výhodnější (ušetří N oběhu, ale vzdá se části zisku ve prospěch obchodu; u hromadně vyráběného zboží je výhodnější použít obchod jako mezičlánek)

• počet vazeb: bez O je N(N-1)/2 a s obchodem méně

Článkovitosti obchodu

V à O à Snepřímá cesta

V à Szatížení náklady na oběh (à zboží individuálního charakteru, specifické

služby, málo odběratelů)

Historický vývoj

• patronem obchodníků je MERKUR (též zlodějů)

• obchod jako samostatná činnost vzniká v okamžiku přílišné složitosti směny (přibližně po 3. dělbě práce)

• už 2000 BC existuje v Mezopotámii obchodní zákoník, úvěry,…

• patronem obchodníků a zlodějů byl Merkur

• v ČR je prvním historicky doloženým obchodníkem Sámo

• panovník je výlučným zákazníkem (většinou kupci z orientu); obchodníci: Židé, moham., pravoslavní (obchod považován církví za lichvu Þ „nekřesťanské peníze“)

• jediní obchodníci vždy financovali VTR (velká prům. revoluce)

• ve 14. a 15. století začaly vznikat obchodní společnosti s kořeny v námořním obchodě

• vznikaly předchůdci a. s. (výnosy někdy až 100%)

• koloniál (rýže, cukr…)

• období VTR: dělení na obchod spotřebním a nespotřebním zbožím; další specializace na přelomu 19/20. století

• družst. obchod – vznik v 19. stol. na ochranu MSP, orientace na chudší městské ob.

• 1930‘: do obchodu vstupuje průmyslový kapitál (Baťa – prodává si sám ß nízká kupní síla a úroveň prodeje); podomní obchodníci

• 1948: znárodnění + družstva vytlačena na venkov (jako přechodná forma mezi soukromým a stát. vlastnictvím byla určena k vyhynutí à venkov ß je tam menší koncentrace poptávky) Jednota, Včela (PHA), Budoucnost (Brno)

• 1990: odstátnění – formou restitucí a privatizace (malá – MO, velká – OD, hotely, sklady, VO)

• současnost: atomizace obchodu (1989: 49.000 à 1999: 109.000 MO jednotek)

• dnes je nejúspěšnější formou spojení MO a VO

• 16 % ek. činných obyvatel pracuje v obchodní sféře

• e-business: patří do zásilkového obchodu; okamžitá odezva a blízkost k zákazníkovi

JEDINÝM ŘEŠENÍM JE KONCENTRACE.

1. volnější – firmy se dobrovolně spojí v kooperující jednotku

2. integrace (fúze)

à KONKURENCE – KOORDINACE - KOOPERACE

• dochází ke střetu zájmů účastníků trhu (mezi N; mezi P; napříč trhem – N co nejdráž a P co nejlevněji)

• řešením je koordinace – spontánní a smluvní (kartelové dohody)

• jednou z forem koncentrace je kooperace à spolupráce (urč. formou je i franchising)

• spojení MO: nákupní aliance / svazy – MO nakupují společně

• spojení VO: dobrovolný řetězec – VO má urč. zaručený odběr od MO, řetězový efekt

• 2. stupeň: VO vůči výrobci

• lze i na nadnárodní úrovni – kontor (každý člen musí být alespoň část. VO, jinak by to bylo zdržení)

• centrála může poskytovat i doplňkové služby (poradenství, VT)

• hl. zdrojem jejího příjmu je DECREDERE (poplatky za věrnost, kt. jí platí D à nákupní ceny = prodejní ceny)

• TOTO VŠE PŘEDSTAVUJE VERTIKÁLNÍ KOOPERACI (snaha sehnat co nejlevněji)

• horizontální kooperace: shopping-centrum, sklad. areál (stejné podmínky prodeje)

Prostředníci a zprostředkovatelé

= mezičlánky (stupně) obchodu

Prostředníci

• jsou plnohodnotným mezičlánkem à přechází na ně vlastnictví zboží

Zprostředkovatelé

• za úplatu zprostředkují setkání D a O

• nejsou zaměstnanci (jsou samostatnou firmou), nakupují PŘEDEVŠÍM na cizí účet + cizím jménem

• obchodní zástupce, obchodní cestující

• komisionář - nakupuje pod svým jménem! (pokud i na vl. účet, jde o samovstup komisionáře)

• obchodní makléř – nezastupuje nikoho trvale

• speditéři, dopravci

• veřejný sklad

• burzy, aukce, veletrhy

• burzy: zboží je hromadné, nepřítomné, zastupitelné

• efektivní – cílem je prodat / koupit

• spekulační (diferenční) – čekání na růst / pokles kurzu

• aukce

• veřejná dražba, zboží je přítomno (nebo si jej lze prohlédnout)

• holandská dražba, zapisovací řízení („obálková metoda“)

• veletrh

• funkce: komerční, propagační, informační, vzdělávací

Typy MO a VO

MO

• store retail

• non store – zásilky, automaty, pochůzky

VO

• dodávkový

• C & C – např. Makro (B2B i B2C)

• agenturní – zboží v něm fyzicky není

• prodejní sklady – před. na stavebniny

• regálový – VO provozuje MO v cizí prodejně

„Globální“ obchody

• k nám není dováženo zboží, ale know-how

• důvody: těsný trh, firma má téměř monopol

• strategie:

• globální – ve všech zemích stejná

• multinacionální – část se přizpůsobí

• transnacionální – z jedné země jsou poznatky přenášeny do jiné

• proces vstupu na zahraniční trh

• opatrovnicky (povahově stejné státy)

• více

• vzdálenější trhy

• znaky:

• koncentrace – růst firmy, fúze + růst prostor

• diverzifikace à divize dle oborů

• tržní dominance – diktují výrobcům podmínky – CO, ZA KOLIK, KDY, KAM,…

• hyperkonkurence – „velcí“ si konkurují navzájem

Další druhy obchodu

• elektronický – MO, zásilkový obchod, dochází k novému spojení obchodník / zákazník, boj o co největší přiblížení se zákazníkovi

• družstevní – dříve tvořil 30% obchodu, hlavně na venkově

vznikl ve 20. letech na ochranu spotřebitele (soc. fce)

po r. 1948 vytlačen na venkov, protože:

1. byl přechodnou formou (malá koncentrace poptávky)

2. v roce 1953 poklesl zájem o JZD

Sortiment spotřebního zboží

= uspořádaný (utříděný) soubor

• obchod je činitelem, který přetváří výrobní sortiment na obchodní (viz. předchozí přednáška)

• sortiment má vnitřní strukturu (hierarchii)

• nejmenší článek = komerční druh (položka, artikl, EAN druh – na základě čárkového kódu – jedinečný, nezaměnitelný, jednoznačně rozlišený…)

Příklad:

stupeň 1: komerční druh sprchová baterie 1609, 0,5*100

druh zboží… sprchová baterie

sortimentní podskupina… zdravotnické armatury

sortimentní skupina… armatury a fitting a instalační materiál

obor… železářství

třída zboží… průmyslové zboží

souborná třída zboží… nepotraviny/ potraviny

Rozměr sortimentu

• šířka (počet druhů pro různou potřebu, výrobky a b c d e…)

• hloubka (možnost volby jak potřebu uspokojovat a1 a2 a3…)

• prodejny se pak více či méně specializují na jednotlivé úseky sortimentu Þ sortimentní specializace

pohnutky ke specializaci

• subjektivní

• objektivní (souvisí s vývojem společnosti, specializace obchodu na základě specializace výroby, způsob užívání výrobku – např. předměty pro sport, frekvence poptávky…)

Změny sortimentu

• sezónní

• vývojové

Pracnost sortimentu

• vlastní nároky na živou pracovní sílu

• bezpečnostní opatření

• zařízení prodejny (mrazák…)

• údržba

• prodejnost

Obchodní logistika

= vědní a pragmatická disciplína (ve smyslu nauka nebo praktická činnost účelově koncipována, aby něco řešila) zabývající se integrovaným řízením fyzického pohybu zboží a informace (objednávka, příkaz ke vyskladnění…) uvnitř podniku a mezi podniky tak, aby správné zboží bylo ve správnou dobu na správném místě s co nejnižšími náklady

• logistický řetězec = posloupnost aktivit (míst) zpracování materiálního (zbožového) toku

• kontrola vlastníkem = existuje-li v řetězci článek ovládající podstatnou část řetězce

• horizontální dekompozice (členění řetězce z hlediska jednotlivých činností, např. článek dopravní, obalový, skladování…)

• vertikální členění (3 základní vrstvy):

0. systém řízení

1. informační systém

2. materiálový systém

• v logistice existuje určitá orientace na zákazníka (příčina je v tom, že logistika je v postatě podřízena mtg)

Orientace logistiky

1. výkonový (vnější) cíl = zmíněná orientace na zákazníka

2. vnitřní (ekonomický) cíl = orientace na náklady

3. obě dvě složky na sebe vzájemně působí

• logistická místa styku kladou toku informací určitý odpor (např. jiné standardy…)

• úkolem logistiky je vytvořit plynulý přechod mezi subsystémy (používá se standardizace Þ zjednodušení a zlevnění celého procesu)

• je nutno rozlišovat mezi americkým (orientace na dopravu v daném čase) a evropským (orientace na zákazníka, mtg) přístupem

Logistické dodavatelské služby

• chápeme jako vztah dodavatel / odběratel

• úroveň těchto služeb je dána:

• dodací lhůtou (= čas přínosu informace + zpracování + vyskladnění + doprava…)

• dodací spolehlivostí (splnění dohodnutých parametrů)

• dodací flexibilitou (schopnost pružně reagovat na změny požadavků zákazníků)

• dodací kvalitou (např. požadovaný obal, vyřízení reklamace, informovanost zákazníka…)

Historie logistiky

• vznikla ve vojenství (1 subjekt, hromadné toky…)

• 1944 invaze spojenců do Evropy (2 mil Američanů Þ GB Þ Evropa)

• do civilu se dostala na konci 40. let (obnova výroby, velký tok materiálu a zboží Þ nutnost regulace)

Předpoklady uplatnění logistiky

• existence tržní ekonomiky

• propojení účastníků informačními systémy a technologiemi (ISYT)

• rozvoj dopravních, manipulačních a skladovacích technologií

• hromadnost toků

Koncentrace

• organizační (např. veškeré toky jsou soustředěny mezi 4 podniky)

• provozní

• logistika byla nejdříve uplatňována v průmyslu

• na konci 50. let se dostala i do obchodu

Ukazatel míry koncentrace

způsoby výpočtu (4):

1. pomocí Lorenzovy křivky, tzv. Geniho metoda

2. koncentrační koeficient (K₅… pro 5 největších firem)

výkon 5 firem

výkon všech

3. Herfindal-Hirschmann index

nabývá hodnot od 0 do 10000, poskytuje celkový pohled na odvětví

n… počet firem

x_i… obrat konkrétní firmy

0 – 1.000… trh nekoncentrovaný

1.001 – 1.800… trh mírně koncetrovaný

1.801 – 9.999… trh vysoce koncentrovaný

10.000… monopol

4. Paretovo pravidlo

poměr 20/80

pochází z historie Itálie (1987)

znamená, že 20% příčin Þ 80% následků, nebo-li 20% firem zapříčiňuje 80% výkonu

Lorenzova křivka

kumulovaný

obrat = y a

b koncentrace se prohlubuje

0 25 50 75 100 (%)

kumulace x = počet podniků

čím větší oblast a, tím větší je na trhu koncentrace

početná část (osu x) vždy rozdělím podle bodů t₁… t₄

tyto body získán lineární interpolací (zvolíme si pomocné body z₁… z₄, kterými v jiném obrázku rozdělíme osu x na 4 stejné části a pomocí vzorečku získáme požadovaná t)

je důležité si v následujícím příkladě zvolit správné výchozí intervaly, abychom mohli proložit vhodnou přímku

Příklad:

zvolíme:

z₁ = 40

z₂ = 80

z₃ = 120

z₄ = 160

t₁ = 0 + ((40 - 0)/ (69,69 – 0))(24,45 – 0) = 14,03

t₂ = 24,45 + ((80 – 69,69)/ (131,2 – 69,69))(26,72 – 24,45) = 24,83

t₃ = 24,45 + ((120 – 69,69)/ (131,2 – 69,69))(26,72 – 24,45) = 26,31

t₄ = 26,72 + ((160 – 131,02)/ (164,33 – 131,02))(20,99 – 26,78) = 21,24

výsledná koncentrace je 0,36… malá míra koncentrace

Logistika – postup

1. Surovina

2. Výroba: surovina à díly à hotový výrobek

3. Odbyt: hotový výrobek à zboží

Zvláštní systémy

1. push (tlačný): výrobce přenáší zásoby na VO

2. pull (tažný): metoda JIT (MO si vytahuje zboží právě v dobu, kdy je potřebuje, od VO)

Efficient Consumer Response – odezva na přání zákazníka (ú