seminární práce

Světová ekonomika (SE 206)

NAFTA - dopad integrace na ekonomiky signatářských států

Obsah

ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j

Úvod1

Motivy vzniku NAFTA1

Očekávání2

Obsah Dohody3

Výhrady3

Dopad NAFTA4

Vývoj obchodu4

NAFTA a Investice5

Dopad na zaměstnanost, mzdy a důchod5

Závěr7

Zdroje informací7

Úvod

V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j celosvětové společnosti se v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j dnešní době vytváří spletitý systém vazeb a vztahů. Nejvíce provázanou oblastí je sféra ekonomická. Síla nadnárodních koncernů nabývá na stále větším významu. Globalizace v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j tomto směru postupuje dokonce rychleji než liberalizace světového obchodu. Navíc, liberalizaci v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j celosvětovém kontextu dnes předstihují snahy o regionální hospodářskou integraci.

Nejsmělejším plánem, který již je realizován dlouhá léta, je hospodářské seskupení evropské. Státy dnešní Evropské unie mají obrovský ekonomický potenciál, čehož si jsou dobře vědomi jejich “konkurenti”, především z ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j regionu severoamerického. Bezesporu to byl právě vzor evropské ekonomické integrace, jenž byl podnětem pro vznik obdobných iniciativ právě v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Severní Americe.

V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 1987 byly završeny snahy o vytvoření zóny volného obchodu mezi USA a Kanadou – byla přijata Dohoda o volném obchodu (The Canada-U.S. Free Trade Agreement, FTA). Dohoda neměla takový přínos, jak se očekávalo, především díky již tak velké provázanosti obou ekonomik a nízkým překážkám vzájemného obchodu. Objem obchodu mezi nimi se dokonce v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j následujících letech snížil. Spojené státy také uzavřely tři obchodní dohody s ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexikem v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j letech 1985 až 1989. Obchodní výměna mezi těmito zeměmi vzrostla v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j průběhu těchto let na dvojnásobek. Ve stejné době začala jednání mezi Kanadou a Mexikem, která se však netýkala vzájemného obchodu. Až v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j březnu 1990 podepsaly státy deset dohod ohledně výměny informací v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j oblastech zemědělské produkce, životního prostředí a dalších. Všechny tři státy, především USA, směřovaly však dále k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j užší integraci, k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j uzavření třístranné Severoamerické dohody o volném obchodu – NAFTA (North American Free Trade Association, NAFTA / ALENA / TLCAN). Uvažuje se dokonce o přistoupení Chile k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Dohodě. Nakonec celá “západní hemisféra” hodlá v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j budoucnu vytvořit Americkou zónu volného obchodu (AFTA).

Motivy vzniku NAFTA

Jde o první spojení rozvinutých zemí a země rozvojové (ačkoliv Mexiko je od r. 1994 také členem OECD) do takového integračního seskupení. Reflektuje existující a stále vzrůstající interdependenci těchto tří států. V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j seskupení jednoznačně dominuje obrovský hospodářský potenciál Spojených států, které jsou největšími obchodními partnery obou menších zemí. Na USA jsou navázány více než 2/3 kanadského a ¾ mexického zahraničního obchodu. Dohoda ekonomicky integruje téměř 370 mil. spotřebitelů. Pokud budou následovat i další země Latinské Ameriky, bude se rozsah tohoto sjednocení dále zvětšovat.

Severoamerická dohoda o volném obchodu není pouhou celní unií. Umožňuje volný pohyb zboží, služeb a také kapitálu (má velký vliv na příliv přímých zahraničních investic mezi členskými státy). Jejím cílem však na druhou stranu není vytvoření společného vnitřního trhu. Pohyb pracovní síly je (především přes mexickou hranici) stále omezen. Došlo pouze k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j uvolnění podmínek pro práci kanadských odborníků v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j USA (dočasné pracovní povolení, tzv. status TN-1). NAFTA také nezahrnuje třístrannou dohodu v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j oblasti zemědělských produktů. Takové dohody uzavřely Kanada a USA s ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexikem zvlášť. Volný obchod se zemědělskými výrobky by měl být vybudován v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j rámci NAFTA zhruba v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 2010.

Uzavření dohody se nevymyká rámci celosvětových liberalizačních procesů v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j rámci GATT a WTO. Navíc má působit na zvýšení konkurenceschopnosti zemí na světových otevřených trzích. Před přijetím Dohody byl totiž zahraniční obchod všech tří států dlouhodobě schodkový, což se projevilo ve vzrůstajícím zahraničním dluhu. Ani v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j rámci vzájemného obchodu nevykazovaly země vůči zbývajícím dvěma přebytky (rok 1992). Každá země přijala proexportní politiku. Jejich součástí bylo i vytvoření NAFTA.

Očekávání

USA byly asi nejvíce motivovány rozšířením obchodních vztahů s ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexikem a Kanadou. Slibovaly si od něj nárůst objemu amerického exportu především v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j tehdy stagnujících a klesajících odvětvích průmyslu (automobily, výroba oceli, textilu, počítačů a jiné spotřební elektroniky). Otevření hranic mělo přinést růst zaměstnanosti v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j těchto tradičních odvětvích. Dohoda zajišťovala také ochranu před protekcionizmem a intervencemi, aby mohly americké firmy investovat v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j partnerských zemích a upevnit tak svoji pozici. Americkým společnostem se měl otevřít mexický trh v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j oblasti služeb – odbytu technologií, bankovních činnostech, telekomunikacích, vzdělání, turistice a poskytování dalších služeb.

Spojené státy nečekaly obrovský efekt v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j krátké době; překážky obchodu již od poloviny 80. let (též pro Kanadu) nebyly nijak velké, především díky jednostrannému zvýhodnění importů do Mexika. Chtěly spíše pomoci mexickému hospodářství uskutečnit nutné změny. Cílem amerického snažení zajistit prosperitu jižnímu sousedu bylo zajištění stability potenciálního trhu v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j budoucnosti a řešení problému migrace z ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j mexické strany do USA. Motiv USA nebyl tedy jen bezprostředně ekonomický.

Zdá se, že Kanada neměla takový zájem na vytvoření Dohody jako Spojené státy. Již tehdy byly oba sousedé velice ekonomicky provázáni a překážky vzájemného obchodu, především pohybu zboží nebyly velké. Obchod Kanady s ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexikem nehrál vůbec významnou roli. Počátkem 90. Let nepřesahoval vývoz do Kanady 3 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % celkového mexického vývozu a kanadský do Mexika se pohyboval dokonce jen kolem 0,5 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j %. Na jedné straně se mohl Kanadě otevřít prostor pro uplatnění svých výrobků a služeb na mexickém trhu, avšak konkurence Mexiku daleko bližších USA neslibovala velký efekt. Navíc Kanada obecně není tak liberální zemí jako USA (liberální politika Trudeauovy vlády v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Kanadě byla prováděna pod tlakem obrovského vzrůstu veřejného dluhu v 80. letech), kanadská společnost nebyla ochotna přistoupit například ke změně struktury ekonomiky, což by se stalo možným důsledkem Dohody.

Uzavřením pouze dvoustranné dohody mezi Mexikem a USA by však Kanada bývala ztratila výhodnou pozici vyplývající z ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j volného obchodu s ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j USA v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j rámci FTA (výhody v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j oblasti automobilového průmyslu a energetiky). Nevyužila by navíc stejných podmínek pro vstup na mexický trh. Chtěla zpřístupnit americké a mexické trhy kanadským finančním institucím a zemědělské produkci. Kanadská vláda by neprojevením zájmu o NAFTA ztratila významnou pozici, kterou měla ve vyjednáváních o tvorbě mezinárodního obchodního systému.

Mexiko je si vědomo nutnosti provést nezbytné reformy a strukturální proměnu svého hospodářství. Pro ekonomický rozvoj země je tedy nutné provést přizpůsobení obchodní a investiční politiky politikám Kanady a USA a zajistit přístup na obrovský a rozvinutý trh obou partnerů. Úspěch na těchto trzích je podmíněn právě zvýšením konkurenceschopnosti mexických firem, což povede ke zlepšení celkové situace mexického hospodářství. Dohoda také umožňuje příliv kapitálu do Mexika, především přímých zahraničních investic (FDI).

Mexiko hodlá v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j rámci Dohody reformovat automobilový a energetický průmysl a podpořit restrukturalizaci v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j sektoru bankovnictví a pojišťovnictví. Velkým problémem Mexika je závažné průmyslové znečištění země. Přístup k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j americkým a kanadským ekologickým technologiím může pomoci vyřešit tuto záležitost. Dohoda zavazuje k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j dodržování podmínek v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j oblasti životního prostředí a také v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j otázkách dalších norem, především pracovních (bezpečnost práce, dětská práce, mzdy).

Obsah Dohody

NAFTA má tedy jednoznačně přispět k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j větší prosperitě především mexického hospodářství a k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j zabezpečení dosavadního dobrého postavení USA a Kanady ve světové ekonomice. Cílem deklarovaným v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Dohodě je odstranit překážky ve vzájemném obchodu, podpořit konkurenci, rozšířit příležitosti pro investování, zajistit ochranu duševního vlastnictví a zajistit postupy pro aplikaci Dohody a řešení sporů. V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Dohodě jsou nejvýznamnějšími ustanovení o pohybu zboží, pravidlech o jeho původu, obchodech se službami a pravidlech pro investování a řešení sporů.

Text dohody také zahrnuje ustanovení o možném přístupu dalších zemí k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Dohodě. Výslovně ale není řečeno, že NAFTA je otevřena pro všechny země. Navíc existuje spousta ujednání, které prakticky znemožňují dalším zemím (především latinskoamerickým) přistoupit k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Dohodě. Základními podmínkami k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j přistoupení jsou ekonomická stabilita, tržní hospodářství, přijetí ustanovení o duševním vlastnictví, investicích a službách a další. Nejblíže se ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j přístupu k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j NAFTA přiblížila Chile, ale úvahy o přistoupení této a dalších zemí oddálila krize mexického měny, pesa.

Výhrady

Odpůrci z ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j USA a Kanady vždy argumentovali obrovskými ztrátami pracovních míst, které podle nich Dohoda způsobí. Obávali se totiž sociálního a ekologického dumpingu v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j důsledku toho, že NAFTA je spojením světa rozvinutého a rozvojového. Snižování nákladů americkými a kanadskými firmami povede podle odpůrců k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j přesouvání výroby do Mexika a k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j externalizaci některých mzdových nákladů a nákladů spojených s ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j přísnými ekologickými standardy v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j USA a Kanadě. Už před vznikem Dohody totiž došlo k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j obrovskému rozmachu průmyslových zón na severu Mexika, tzv. maquiladora.

V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 1984 zaměstnávaly továrny v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j maquiladoras asi 200 tisíc pracovníků a vytvořily čistý vývoz ve výši 1,2 mil. USD, v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce implementace Dohody zde pracovalo již 580 tis. pracovníků a čistý export se zvýšil pětkrát, na 6 mil. USD.Problémy se vznikem těchto průmyslových zón nastaly především v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexiku. Obrovská migrace obyvatelstva do těchto oblastí způsobila problémy se zabezpečením základních hygienických podmínek obyvatel jako pitné vody a zdravotnické péče. V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexiku již tak vysoká migrace z ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j vesnic do měst by mohla navíc být prohloubena ztrátou zaměstnanosti v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j zemědělském sektoru.

Odpor vůči NAFTA v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j USA a Kanadě stále existuje. Navíc může být podložen některými fakty. Hodnotit dopady Dohody je však těžké, není snadné určit, co je bezprostředním důsledkem a co by se v ekonomice dělo bez přijetí Dohody.

Dopad NAFTA

Nejpodstatnější vliv mělo uzavření Dohody NAFTA v oblasti zahraniční obchod a přílivu kapitálu. Dopady Dohody lze nejlépe pozorovat na ekonomických ukazatelích jako je HDP, zaměstnanost a výše mezd.

Vývoj obchodu

Už v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j prvním roce existence Dohody došlo k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j nárůstu obchodu o 17 %. Příznivý vývoj pokračuje stále, jen v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 1998 mírně stagnoval. V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 1999 dosáhl obchod objemu 579 mld. USD (meziročně vzrostl o 11 %), to představuje růst o 147% od roku 1990 a 95 % od roku 1993. Navíc odstraňování cel bylo ještě urychleno, než bylo stanoveno v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Dohodě. Podíl obchodu v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j rámci NAFTA na celkovém exportu členských zemí se od počátku existence NAFTA zvýšil z 46,2 % na 54,1 % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 1999. Vnitroregionální obchod tedy převyšuje export zemí NAFTA do všech ostatních zemí světa.

Liberalizace obchodu měla největší vliv na vztahy USA s ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexikem. Obrovský nárůst zahraničního obchodu začal již v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 1994 (22%), ale značně jej poznamenala (zvláště americký import) mexická krize v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j r. 1994/95. Mexické vývozy do USA se do r. 1999 za dobu existence dohody zvýšily o 148 %, na absolutní částku na 199,3 mld. USD ročně. Na obchodu mezi Mexikem a Kanadou se důsledky liberalizace obchodu v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j rámci NAFTA projevily vzrůstem vzájemného obchodu o 80 %, v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j absolutních částkách však ani dnes není obchod mezi nimi tolik významný.

Ve vzájemném obchodu USA a Kanady se opatření NAFTA neprojevily tak výrazně díky dříve existující Dohodou o volném obchodu mezi USA a Kanadou (FTA). Do roku 1998 došlo k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j úplnému odstranění cel na zboží, kromě mléčných výrobků a některých dalších zemědělských komodit. Kanadské exporty do USA vzrostly o 58,6 % a stejně i importy (56,3 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j %). Pro Kanadu jsou USA stále nejvýznamnějším obchodní partnerem. Obchod mezi některými provinciemi Kanady dokonce nedosahuje takových objemů jako obchod mezi provinciemi a USA.

NAFTA měla nesporně obrovský vliv na vzrůst vzájemného obchodu jejích členských zemí, největší vliv pak na vývoj obchodu mezi USA a Mexikem. Obchod mezi Kanadou a Mexikem nehraje v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j absolutních číslech velkou roli, což je dáno polohou obou států. Nejmenší vliv měla na obchod mezi USA a Kanadou, právě pro předchozí existenci FTA.

NAFTA a Investice

Posílení investičních a kapitálových toků po vstoupení NAFTA v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j platnost je evidentní. Ustanovení NAFTA o volném pohybu kapitálu se projevila především v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j pohybu kapitálu mezi USA a Mexikem. Kromě roku 1994/95, kdy došlo v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j důsledku krize pesa ke stagnaci přílivu amerických investic, ve všech letech objem přímých zahraničních investic (FDI) stoupal a v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j r. 1998 dosáhl 25,9 mil. USD. Příliv Mexických FDI vzrostl od r. 1993 téměř čtyřnásobně. Podstatný nárůst investic zaznamenalo Mexiko také z ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Kanady, objem vzrostl zhruba trojnásobně.

Kanada zpřístupnila dříve chráněná odvětví zahraničním investicím. Podstatný příliv amerických FDI zaznamenala odvětví jako přírodní zdroje, telekomunikace a finanční služby. K ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j přílivu také přispěla příznivý kurs kanadského dolaru a jeho stabilizace. Konstantní zásoba amerických FDI v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Kanadě do roku 1993 pod 70 mld. USD vzrostla na 104 mld v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 1998. Kanadské FDI v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j USA vzrostly zhruba dvakrát, na 76 mld USD. USA je hlavním cílem kanadských investic.

Polovina FDI do Mexika plynula především do průmyslových podniků. Dalším odvětvím, kam směřovaly FDI byl sektor finančních služeb a obchodní společnosti. Obavy odpůrců NAFTA z ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j ekologického dumpingu se většinou nepotvrdily, investice plynuly jen malé míře do odvětví velmi zatěžujících životní prostředí. Zahraniční investice přinesly mexickým firmám také nové technologie ze dvou partnerských rozvinutých zemí a vedly také k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j nárůstu obchodu mezi mexickými firmami. V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j dnešní době slyšíme však námitku likvidace malých podnikatelů velkými nadnárodními koncerny, která v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexiku platí také.

Dopad na zaměstnanost, mzdy a důchod

Volný obchod a pohyb kapitálu měly zajistit vyšší ekonomický růst a tvorbu nových pracovních míst v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j zemích NAFTA. Takový vliv bude mít Dohoda spíše dlouhodobě než v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j období několika let bezprostředně po jejím uzavření. Krátkodobé ukazatele jsou spíše výsledkem makroekonomického vývoje v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j zemích.

Objevily se sice hlasy, že mexickou krizi v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 1994 zavinil právě vstup do NAFTA, ten byl však zapříčiněn jinými faktory – nadhodnocený kurs pesa, pokles devizových rezerv, snížení přílivu kapitálu v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j důsledku vyšších amerických úrokových sazeb, politická krize spojená s ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j povstáním ve státě Chiapas a atentátem na prezidentského kandidáta atd. Pokles (v roce 1995 o ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j 6,2 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j %) vůbec nebyl způsoben zavedením NAFTA, neboť ani jednu z ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j příčin krize nelze přičítat dopadům Dohody. Naopak, v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j následujících letech již došlo k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j výraznému růstu – 5,2 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 1996 a až 7 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 1997. Hlavním tahounem růstu byly exporty, které vzrostly o celou třetinu. Nejvíce vzrostla výroba automobilů, dílů, textilu a oděvů, potravin a některých zemědělských výrobků. Rychlému zotavení z ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j krize přispěly strukturální změny probíhající již od počátku 90. let, které by však mimo NAFTA probíhaly daleko delší dobu.

Snížení tempa růstu v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Kanadě v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j letech 1995 až 1996 je přičítáno vývojem celé světové ekonomiky. Naopak obrat k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j vyššímu růstu HDP (3 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j r. 1997 a 1998; 4,5 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j r. 1999) je důsledkem vrcholu americké konjunktury v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j následujících letech která byla způsobena úspěšnou hospodářskou politikou Clintnonovy administrativy.

Obavy panovaly z ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j dopadů NAFTA na zaměstnanost, a to na straně USA. Různé odhady snížení počtu pracovních míst byly příčinou odmítavých postojů Američanů k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j NAFTA (Třetina Američanů je přesvědčena, že FTA a NAFTA způsobují ztrátu pracovních míst.). Odpůrci argumentovali přesunem méně konkurenceschopných výrob do Mexika v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j důsledku nižších nákladů (sociální a ekologický dumping) a dovozy z ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexika nenáročné na práci. Obavy se i přes skeptické výsledky některých modelů ukázaly v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j zásadě za neopodstatněné. V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j období 1994-1997 je odhadován Hinojosa-Ojedovým modelem dopad Dohody 37 tis. ztracených pracovních míst v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j důsledku mexických a 57 tis. v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j důsledku kanadských dovozů do USA měsíčně, což tvoří přibližně 2% podíl na celkové ztrátě pracovních míst.

Podle vládního programu NAFTA-TAA pro měření dopadů na zaměstnanost došlo v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j důsledku Dohody k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j červenci 1999 ke ztrátě 238 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j 051 pracovních míst, to představuje ztrátu 3 662 míst měsíčně. To představuje Model však není tolik spolehlivý co se týče ztrát v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j důsledku mexických importů. Odhady programu NAID-Armington jsou ještě o 70 – 90 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % vyšší. Na druhé straně Dohoda přispívá také k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j vytváření nových pracovních míst. V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j USA došlo k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j poklesu nezaměstnanosti na 4,2 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j r. 1998 z 7,5 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 1992. NAFTA se podle odhadů podílí na tomto zvýšení zaměstnaností vytvořenými 90 – 160 tis. pracovními místy.

Kanadská nezaměstnanost je ovlivněna vývojem kanadské ekonomiky a zaváděním přísnějších opatření v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j souvislosti s ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j potlačením obrovského veřejného dluhu a deficitů rozpočtu. Vláda také v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j polovině 90. let omezila investice v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j důsledku vysokých úrokových měr. Nezaměstnanost v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Kanadě dosáhla na konci recese v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j r. 1992 11,3 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % a poté se snižovala až na 7,6 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 1999.

V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexiku se v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j rámci pozitivního dopadu Dohody na ekonomický růst a restrukturalizaci mexického hospodářství předpokládal vliv na růst zaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti se v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j letech 1993 – 1999 pohybuje kolem 3 %, kromě vzrůstu na 6,3 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j r. ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j 1995. NAFTA se podílela na tvorbě nových pracovních míst (přes 2 mil.) především v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j oblasti výroby zaměřené na vývoz. V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j zónách maquiladoras vzrostla zaměstnanost od r. 1994 asi dvakrát a podílela se na celkové tvorbě prac. míst jednou třetinou (v roce 1999 se podílely maquiladoras na mexickém vývozu 47 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j %). Zaměstnanost kromě toho ovlivnil nárůst krátkodobých pracovních míst a devalvace pesa po mexické krizi.

V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j oblasti mezd se Dohoda projevila v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j USA a Kanadě jejich mírným poklesem v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j méně kvalifikovaných zaměstnáních, v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j ostatních vzestupem. V ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexiku však dohoda růst mezd nezpůsobila takřka vůbec. Kupní síla se v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j důsledku poklesu reálných mezd o 30 % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j období 1993 – 1998 snížila o 35 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j %; to mělo obrovský vliv na zvýšení podílu lidí žijících pod hranicí chudoby. Ten byl v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j deseti letech před NAFTA stabilně asi třetinový, ale do r. 1999 se zvýšil na obrovských 60 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j %! Mzdy v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j maquiladoras jsou sice o 15 % vyšší než v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j neexportujících podnicích, ale podíl na celkové zaměstnanosti tvoří tyto nové průmyslové zóny zanedbatelný.

Závěr

Obecně lze říct, že dopad NAFTA na ekonomiky členských zemí byl převážně pozitivní. Dohoda přispěla k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j ekonomickému růstu všech tří členů – průměrný roční růst HDP za období 1994 – 1998 byl 2,8 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Kanadě, 3% v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexiku a v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j USA 3,3 %. Vytvořila též nová pracovní místa – 2,2 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j mil. mexických, 1,3 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j mil. v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Kanadě a 12,8 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j mil. v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j USA. To tvoří nárůst celých 22 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexiku a přes 10 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j rozvinutých zemích NAFTA. Ekonomický růst a zaměstnanost vykazují zlepšení, jediným negativem, které navíc nabývá hrozivého rozměru je snížení životní úrovně Mexičanů tak, že 60 ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j % jich žije pod hranicí chudoby. Je to projev nutnosti provést v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j Mexiku rozsáhlé strukturální změny a přiblížit se ekonomikám vyspělých partnerů.

Zvýšil se tok zboží, služeb a kapitálu v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j rámci zóny NAFTA, do Mexika přicházejí společně s ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j FDI nové technologie, což je výrazným pozitivem pro restrukturalizaci jeho hospodářství. Navíc ještě nebyly eliminovány všechny překážky obchodu, další etapa uvolnění skončí v ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j roce 2003 a do roku 2008 má být vytvořeno pásmo volného obchodu. Dlouhodobě lze tedy očekávat další pozitiva spojená s přistoupením k ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j NAFTA i přes možnou skepsi z ye745p6454beeo 46745pyk54beo3j poklesu životní úrovně, který je daní za přeměnu stále ještě rozvojového Mexika na vyspělou ekonomiku.