|
Pojem a předmět občanského práva, občanský zákoníkPojem a předmět občanského práva, občanský zákoníkObčanské právo = základní odvětví soukromého práva tvořeno souhrnem PN, jež upravují majetkové vztahy FO a PO právní úprava majetkových vztahů je charakterizována vzájemně rovným a nezávislým postavením právnických subjektů (FO, PO), jako vlastníků hodnot, s nimiž disponují na základě projevů vlastní vůle a prostřednictvím dobrovolně uzavíraných smluv základní rysy občanskoprávní úpravy: úprava a ochrana vlastnického práva smluvní princip vzájemných majetkových vztahů Občanský zákoník =základní pramen občasnkého práva obsahuje základní úpravu obecných institutů soukromého práva: právní subjektivita právní úkony zastoupení atp. podstatné části: úprava tzv. věcných práv (před. právo vlastnické a závazkové) úprava dědění další úprava majetkových vztahů je pro určité osoby stanovena odchylně od občanského zákoníku ve zvláštních zákonech, tato úprava má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku 2. Pojem obchodního práva Historický vývoj obchodní právo tradičně upravovalo postavení určitých subjektů a jejich právní jednání (obchody) v kontinentálním právu se vedle obecné úpravy v občanském zákoníku vyvinula v průběhu 18/19. století určitá specifická úprava vztahů spojených s profesionální podnikatelskou činností, která se nazývá obchodním právem Kategorie obchodu 36144und13xgo8b obchod jako kategorie ekonomická: obchod = vzájemný styk hosp. subjektů, způsobený oběhem statků obchod v užším slova smyslu = ekonomická teorie zprostředkování oběhu zvláštní kategorií osob, jehož podstatou je směna zboží za peníze provozovaná po živnostensku (Trh je širší kategorie, kromě vztahů zahrnuje i místo a čas, kde se střetává nabídka s poptávkou po zboží.) obchod jako kategorie právní: jde o posouzení toho, zda obchod je právním vztahem nebo právní skutečností tento vztah zakládající (smlouvou) - zda je obchod právem regulovaný vztah při směně zboží pokud to platí, pak obchod = směnný vztah regulovaný právem dříve právní nauka ani pozitivní právo nepovažovaly obchod za právní vztah, ale za právní skutečnost (smlouvu) Systémy obchodního práva pojem obchodu jako právní skutečnosti (smlouvy) se vyskytuje ve všech státech s TE subjektivní - pojem obchodu je odvozen od pojmu obchodníka (právo německé) objektivní - za obchody jsou považována určitá právní jednání (právo francouzské) obě pojetí ale v podstatě kombinují princip subjektivní i objektivní smíšený systém za obchody považuje určitá jednání bez ohledu na to, kdo je činil (tzv. absolutní obchody - koupě movitých věcí s úmyslem je zcizit či jejich prodej za týmž účelem, převzetí pojištění za prémii, převzetí dopravy zboží nebo osob po moři a půjčka na lodě, burzovní obchody) určitá jednání jen podle toho, kdo a jak je činil (tzv. relativní obchody - ty, které byly uzavírány po živnostensku nebo sice jednotlivě, ale kupcem při provozování jeho obchodní živonosti) (Všeobecný obchodní zákoník rakouský z r. 1863)
obchodní právo je chápáno jakou součást systému soukromého práva, která upravuje specifika majetkových vztahů mezi podnikateli tam, kde vedle občanských zákoníků existuje specifická úprava majetkových vztahů v podnikatel. oblasti, se hovoří o tzv. dualismu soukromého práva, jež je vyjádřen dvěma kodexy - občanským a obchodním zákoníkem obchodní zákoník je pak chápán jako zvláštní právní předpis ve vztahu k občanskému zákoníku komercializace občanského práva: mezi obecným občanským právem a obchodním právem dochází postupně k vzájemnému ovlivňování a sbližování úpravy zejména na úseku obecné úpravy závazkového práva = komercializace občanského práva 3. Pojem obchodního práva ČR ng144u6313xggo = soubor PN, které upravují majetkoprávní postavení podnikatelů a vztahy vznikající mezi nimi v souvislosti s jejich podnikatelskou činností ve vymezeném rozsahu však upravuje také vztahy mezi nepodnikatelskými subjekty a některé veřejnoprávní vztahy mezi podnikatelem a státem (např. úprava obchodního rejstříku, účetnictví podnikatelů) 4. Obchodní zákoník = hlavní pramen obchodního práva v ČR = speciální právní předpis upravující oblast podnikání a obchodu včetně postavení podnikatelů obchodní závazkové vztahy některé vztahy s podnikáním související (nekalá soutěž, OR, UCE podnikatelů) účinnosti nabyl 1. 1. 1992, 3 novelizace navazuje na novelizovaný občanský zákoník obsahuje základní úpravu soukromoprávních vztahů týkajících se podnikání a podnikatelů občanský zákoník je zákonem obecným, obchodní zákoník je zákonem zvláštním
1. část - Obecná ustanovení 2. část - Obchodní společnosti a družstva 3. část - Obchodní závazkové vztahy 4. část - Ustanovení společná, přechodná a závěrečná 5. Předmět úpravy obchodního zákoníku = právní postavení podnikatelů v soukromoprávních vztazích neupravuje podmínky, za nichž se FO nebo PO může podnikatelem stát (podmínky podnikání upravuje živnostenský zákon) Řídí se jím podnikatelé právní vztahy jiných osob, které mají postavení podnikatelů obch. zák. (ustanovení obchodního zákoníku upravující hosp. soutěž, pokud se jí účastní i jiné osoby než podnikatelé) závazkové vztahy, i když jejich subjekty nejsou podnikatelé vztahy vzniklé při zajištění plnění z těchto vztahů osoby, které nejsou podnikateli (účastníci závazkového vztahu se mohou kdykoli dohodnout, že jejich závazkový vztah se bude řídit zákonem obchodním, a ne občanským - tzv. volba zákona) opačná dohoda možná není! jinými vztahy, které souvisejí s podnikáním, jsou vztahy týkající se obchodního rejstříku, účetnictví podnikatelů, obchodního práva a hospodářské soutěže 6. Úprava občansko-právních vztahů = jedna z právních garancí, jimiž se konkretizuje ochrana zákl. lidských práv a svobod zaručených ústavou = ochrana osobnosti podle Listiny zákl. práv a svobod („Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest a chráněno jeho jméno.“) v souladu s Listinou upravuje občanských zákoník i vlastnické právo a dědění („Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochrana dědění se zaručuje.“) předmět úpravy obč. zákoníku = majetkové vztahy FO a PO pokud vystupuje v občansko-právních vztazích stát, má v nich postavení PO, tedy rovné postavení jako ostatní účastníci (stát tedy vystupuje jako jeden z účastníků soukromoprávních vztahů) - např. jestliže stát nakupuje zboží, které potřebuje pro materiální zajištění činnosti stát. orgánů, prodává či pronajímá státní majetek,... 7. Ochrana občansko-právních vztahů každý z účastníků občansko-právních vztahů se může při ohrožení nebo porušení svého práva dovolat soudní ochrany zákon může jako výjimku z této zásady stanovit, že ochrana urč. práv je poskytována správním orgánem - např. rušená držba (soused přesune oplocení svého pozemku na úkor sousedícího pozemku s tvrzením, že mu tato část pozemku patří - ten, na jehož úkor bylo přesunutí provedeno, se může dovolat ochrany dosavadního stavu u příslušného správního orgánu, ten uloží rušiteli uvést vše do pův. stavu, a tvrdí-li rušitel, že dotčená část pozemku je v jeho vlastnictví, odkáže ho, aby toto tvrzení prokázal v soudním řízení) ochrana práv musí být uskutečněna zákonnými prostředky, tedy před. cestou dovolání se ochrany u soudu (ZÁKON NEPŘIPOUŠTÍ TZV. SVÉPOMOCNOU OCHRANU PRÁV - tzn. jestliže se někdo domnívá, že urč. osoba neoprávněně drží jeho věc, nemůže mu vniknout do bytu a udělat tam prohlídku atp. - bylo by to protiprávní jednání, které podle okolností bude kvalifikováno jako trestný čin či přestupek; svépomocná ochrana je připuštěna jen výjimečně - jestliže hrozí neoprávněný zásah bezprostředně a lze jej odvrátit přiměřeným způsobem - např. bránit se proti odejmutí věci) 8. Fyzické a právnické osoby = vlastníci soukromoprávních vztahů Osoby fyzické způsobilost k právům a povinnostem maji FO od narození do smrti obč. zákoník přiznává způsobilost k právům a povinnostem i tzv. „nasciturovi“, tj. již počatému, ale dosud nenarozenému dítěti, pod podmínkou, že se narodí živé od způsobilosti k právům a povinnostem se odlišuje způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu se nabývá způsobilosti k práv. úkonům dosažením zletilosti (uzavřením manželství) omezenou způsobilost k právním úkonům mají nezletilici a osoby, jejichž způsobilost k právním úkonům byla omezena soudem pro duševní chorobu nebo nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo omamných prostředků či jedů z těchto důvodů může soud zbavit FO způsobilosti k práv. úkonům i zcela Osoby právnické obč. zákoník upravuje obecně i institut PO jako hl. typy PO se uvádí: sdružení FO nebo PO účelová sdružení majetku jednotky územní samosprávy jiné subjekty, o kterých to stanoví zákon NE VŠECHNA SDRUŽENÍ OSOB A MAJETKU JSOU PO příznačným rysem PO je takový stupeň majetkového osamostatnění, kdy se vytváří urč. majetková podstata, která je právně oddělena od majetku osob sdružených v korporaci či zakladatelů PO nadačního typu znaky PO vlastní název a sídlo pevná pravidla a vnitřní organizace určení orgánu, jímž PO jedná navenek (statutární orgán) soukromoprávní PO obchodní společnosti a družstvo - sdružení osob (korporace), které ma vlastní právní subjektivitu občanská sdružení (spolky, společnosti, svazy, občanská hnutí) pol. strany zájmová sdružení PO nadace vznikají z iniciativy osob sdružených v korporaci veřejnoprávní PO stát, obce a jejich svazy, popř. vyšší samosprávné územní celky (země, kraje) veřejně prospěšné „fondy“ - vytvářené zákonem - PO veřejnoprávního charakteru vznikají větš. na základě zvláštních zákonů
zákon umožňuje, aby práv. úkony činil jménem FO či PO za tuto osobu její zástupce v některých případech je zastoupení nutné, v jiných záleží na úvaze zastoupeného, zda bude jednat sám nebo jednáním pověří někoho jiného - dobrovolné zastoupení práva a povinnosti z právního úkonu vznikají zastoupenému Druhy zastoupení zákonné zastoupení zastoupení vyplývá přímo ze zákona (zastupování dětí rodiči) nebo vzniká na základě rozhodnutí stát. orgánu zvláštní úpravou zákonného zastoupení podnikatelů upravuje obch. zák. zákonné zastoupení podle obč. zák. se uplatňuje před. v případech, kdy jde o jednání za FO, které nemají plnou způsobilost k práv. úkonům, jako zákonní zástupce jednají jménem nezletilých dětí jejich rodiče zákonným zástupcem FO, které byly soudem zbaveny způsobilosti k práv. úkonům nebo jejichž způsobilost byla omezena, je opatrovník určený soudem zvlástním případem zákonného zastoupení je tzv. kolizní opatrovník - ustaví jej soud v případech, kdy dochází ke kolizi zájmů mezi zákonným zástupcem a zastoupeným PO je zvláštním subjektem vlastnického práva a má také vlastní majetkovou odpovědnost. Pokud sdružení osob nebo majetku nedosáhne tohoto stupně majetkového osamostatnění, je třeba je posuzovat jako sdružení jednotlivých FO sledující urč. společný zájem, ale vystupujících pod vl. jménem. naproti tomu korporace nám vyznačuje takový stupeň sdružení osob, který vytváří nový zvláštní právní subjekt odlišný od členů sdružení ve skutečnosti JE VŽDY TŘEBA, ABY ŠLO O TAKOVOU FORMU SDRUŽENÍ OSOB ČI MAJETKU, KTEORU ZÁKON PŘÍMO ZA PO OZNAČUJE dobrovolné zastoupení zastoupena může být kterákoli FO či PO, rovněž zástupcem může být kterákoli FO či PO předpokladem vzniku smluvního zastoupení je dohoda mezi zastoupeným a zástupcem, z níž vyplývá právo zástupce zastoupeného zastupovat
= jednostranný práv. úkon zmocnitele, který sděluje třetím osobám, že zmocněnec je oprávněn jednat jeho jménem v rozsahu plnou mocí určeném musí obsahovat vymezení rozsahu zmocnění členění: generální - opravňuje ke všem práv. úkonům kromě těch, pro které vyžaduje zákon speciální plnou moc speciální - může opravňovat k urč. právnímu úkonu (uzavření kupní smlouvy) nebo k urč. druhu právních úkonů (inkasovat peněžní pohledávky) kolektivní - zvláštní druh, udělena současně několika zmocněncům zvláštním případem zastoupení na základě plné moci je prokura, která je upravena v obchodním zákoníku písemná forma plné moci je předepsána pro všechny plné moci 10. Občansko-právní úkony = projevy svobodné vůle směřující k založení, změně nebo zániku právního vztahu; jedna z forem právních skutečností Úkon musí být svobodný obsahuje skutečnou vůli jednajícího není jím projev vůle, k němuž byl někdo donucen fyzickým nebo psychickým násilím nebo bezprávnou výhrůžkou vážný jednající musí skutečně sledovat účel založit, změnit nebo zrušit právní vztah určitý a srozumitelný z projevu vůle musí být zřejmé, čeho se týká a vůči komu je činěn ten, kdo činí právní úkon, musí být k takovému právnímu úkonu způsobilý
předmětem právního úkonu nesmí být plnění nemožné faktická nemožnost - nemožnost určitého plnění vzhledem k daným okolnostem (např. zajistit nesmrtelnost, přinést modré z nebe) právní nemožnost - např. prodej něčeho, co prodávajícímu nenáleží, ani to nemá ve své držbě právní úkon musí být dovolený nesmí být svým obsahem nebo účelem v rozporu se zákonem nesmí být učiněn se záměrem obejít kogentní ustanovení zákona - předstírání, že jde o jiný právní úkon, než je ve skutčnosti zamýšleno nesmí se příčit dobrým mravům. Náležitosti formy zákon obecně vychází z neformálnosti právních úkonů, před. ústních sdělení pro některé právní úkony předepisuje zákon písemnou formu (např. kupní smlouva) v oblasti obch. práva je písemná forma předepsána pro všechny právní úkony týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní společnosti, smluv písemný projev vůle je platný, pokud je podepsán jednající osobou v některých případech je předepsána forma úředního zápisu notářský zápis zápis do soudního protokolu Neplatnost právních úkonů kdy: jestliže nemá předepsané náležitosti následek: nenastanou právní důsledky právním úkonem sledované kdo se jí může dovolat: ten, kdo jí byl dotčen, nikoliv kdo ji způsobil absolutní neplatnost - neplatnost nastává přímo ze zákona, neplatnosti se může dovolat kdokoli (účastníci, soud, státní orgány k ní přihlížející z úřední povinnosti) relativní neplatnost - neplatnost se vztahuje jen vůči určité osobě a tato osoba se musí výslovně neplatnosti dovolat
od relativní neplatnosti se odlišují případy, kdy pro urč. nedostatky náležitosti práv. úkonu vznikají jeho účastníku právo odstoupit od smlouvy např. účastník uzavřel smlouvu v tísni za nápadně výhodných podmínek - vyloučeno pro oblast obchodních závazkových vztahů (v této oblasti nemá jednání v tísni žádný právní význam) náhrada škod z neplatného úkonu pokud bude neplatným právním úkonem způsobena škoda v oblasti působnosti obchodního zákoníku, je ten, kdo způsobil neplatnost právního úkonu, povinen nahradit škodu osobě, které byl právní úkon určen Konverze a simulace konverze neplatný právní úkon má náležitosti jiného právního úkonu simulace právním úkonem (simulovaný) má být zastřen jiný právní úkon (disimulovaný) pak platí disimulovaný úkon, jestliže to odpovídá vůli účastníků a jsou-li splněny všechny jeho náležitosti Odporovatelnost právním úkonům = možnost věřitele domáhat se soudního určení, že jsou vůči němu neúčinné urč. právní úkony, které zkracují uspokojení jeho vymahatelné pohledávky |
