Princip jednoduchého účetnictví

právní úprava účetnictví, účetní jednotka, účetní zásady
osoby účtující v soustavě jednoduchého účetnictví
účetní knihy - princip vedení peněžního deníku, členění

Právní úprava účetnictví

Základní právní dokumenty upravující účetnictví jsou: Obchodní zákoník, Živnostenský zákon, Zákon o účetnictví. Zákon o účetnictví 563/91 Sb. z 12. 12. 1991 platí pro všechny podnikatelské subjekty, (tj. jak pro fyzické, tak i pro právnické osoby), které vykonávají výdělečnou činnost a to pouze tehdy, když prokazují pro daňové účely skutečné výdaje nutné pro dosažení a udržení příjmů ve skutečné výši.

Účetní jednotka

Účetní jednotkou jsou: všechny právnické a některé fyzické osoby řídící se Zákonem o účetnictví. Účetní jednotkou nejsou: ostatní fyzické osoby, které se tímto zákonem neřídí a své výdaje vyjadřují procentem stanoveným zákonem o dani z příjmu.

Obecné účetní zásady

Zásady jsou souhrnem pravidel, kterými se řídí účetní jednotky při vedení účetnictví a při sestavování účetní závěrky. Z těchto zásad pak vychází i účtová osnova pro podnikatele. Zásady jsou následující:

Zásada účetní jednotky = účetní jednotka je celek, za který je vedeno účetnictví, a za který je sestavována účetní závěrka.

Zásada nepřetržitosti trvání účetní jednotky = z toho vyplývá povinnost vedení účetnictví v období po sobě následujících od vzniku až do zániku účetní jednotky.

Zásada nezávislosti jednotlivých účetních období = tj. , že účetní jednotka

zaznamenává účetní případy do období s nimž časově i věcně souvisí. Účetní období je kalendářní rok, za který se zjišťuje hospodářský výsledek.

Zásada objektivity účetnictví = vyplývá, že účetní jednotky musí vést účetnictví úplně, průkazně a správně tak, aby věrně zobrazovalo předmět účetnictví.

Účetnictví je úplné, jestliže účetní jednotka zaúčtovala všechny účetní případy týkající se účetního období.

Účetnictví je vedeno průkazným způsobem, když účetní jednotka doložila účetní případy a zápisy o nich a inventarizovala majetek a závazky.

Účetnictví účetní jednotky je správně, když nebyly porušeny povinnosti uložené zákonem.

5. zásada oceňování majetku a závazků

- pořizovací cena = cena majetku + vedlejší pořizovací náklady (doprava, clo, pojištění atd).

- cena pořízení = cena majetku bez vedlejších pořizovacích nákladů.

- reprodukční cena = nám říká, za jakou cenu bychom nakoupili daný majetek v době, kdy se o něm účtuje. Př. touto cenou oceníme dary.

- vlastní náklady = užívá se při pořízení majetku vlastní činností. Vlastní náklady jsou náklady vynaložené přímo na výrobu.

Zásada bilanční kontinuity = z ní vyplývá navazování konečných zůstatků a počátečních stavů rozvahových účtů mezi jednotlivými účetními obdobími.

Zásada oceňování majetku a závazků = správnost účetnictví a věrné zobrazení předmětu účetnictví jsou závislé na reálném ocenění majetku a závazků.

Zásada zákazu kompenzace = znamená, že zákonem o účetnictví je zakázáno vzájemné vyrovnávání aktiv a pasiv, nákladů a výnosů, nebo příjmů a výdajů.

Rozeznáváme dvě účetní soustavy:

V soustavě jednoduchého účetnictví účtují:

a)podnikatelé nezapsaní v obchodním rejstříku;

b)ostatní fyzické osoby, které provozují podnikatelskou činnost, pokud prokazují pro daňové účely své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení svých příjmů /advokáti, tlumočníci, veterináři ../;

c)příspěvkové organizace, jejichž roční objem výdajového rozpočtu nepřesáhl částku 500 000,-- Kč;

d)občanská sdružení, jejich organizační složky a orgány, které mají právní subjektivitu, sdružení právnických osob a nadace, pokud nepodnikají nebo pokud jejich příjmy nedosáhly v předchozím roce 3 mil. Kč;

e)církve a náboženské společnosti, jejich orgány, církevní instituce, které mají právní subjektivitu, pokud nepodnikají nebo pokud nejsou příjemci dotací ze státního rozpočtu;

B. Všechny ostatní účetní jednotky účtují v soustavě podvojného účetnictví

Charakteristickým rysem jednoduchého účetnictví je , že je zde odděleno účtování o finančním hospodaření v peněžním deníku od evidence pohledávek, závazků a majetku. V jednoduchém účetnictví se zapisují pouze skutečné pohyby peněžních prostředků, nikoli jejich předpis. (např. došlá faktura a její úhrada se zachytí v závazkové části knihy pohledávek a závazků, v peněžním deníku se uvede pouze její úhrada).

Účetní knihy

- peněžní deník

- kniha závazků a pohledávek

- pomocné knihy- kniha materiálových zásob

- mzdové listy

- kniha zakázek

- kniha cestovného

- kniha tržeb

- inventární karta

- kniha odeslané a došlé pošty atd.

Pozn: pomocné knihy poskytují informace o ostatních složkách majetku. Užívají se jen v případě, že podnikatel má pro ně náplň.

Peněžní deník

Forma peněžního deníku není v zákonem stanovena, ale každý peněžní deník musí obsahovat minimálně údaje o:

- peněžních prostředcích v hotovosti, na účtech, u peněžních ústavů a průběžných položkách;

- příjmech celkem a v členění požadovaném pro jejich zdanění;

- výdajích celkem a v členění požadovaném pro daňové účely;

- platbách, které nejsou výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů a nesmí ovlivnit výsledek hospodaření.

Průběžné položky = mají příjmovou a výdajovou část. Slouží k překlenutí časového nesouladu při účetním převodu mezi pokladnou a bankou do doby než nám přijde výpis z běžného účtu.

Příjmy celkem (příjmy zahrnované do základu daně) = do tohoto sloupce účtujeme všechny příjmy dosažené z podnikatelské činnosti. Současně s účtováním ve sloupci příjmy celkem musíme zachytit pokladna příjem nebo běžný účet příjem. Hlavními příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou doplňovány ještě dalšími, např. hmotný a nehmotný investiční majetek vytvořený vlastní činností, úroky z vkladů nezdaňované u zdroje srážkou. V peněžním deníku jsou příjmy celkem dále děleny na příjmy za zboží, výrobky a služby a ostatní.

Výdaje celkem (výdaje zahrnované do základu daně) = sem zaúčtujeme veškeré výdaje nutné k dosažení, zajištění, udržení příjmů. (společně účtujeme pokladna nebo běžný účet výdej). Podle zákona o účetnictví se sledují v celkové výši a v členění požadovaném pro daňové účely.

Pojistné, nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení = sem účtuje podnikatel částku sociálního pojištění, které platí za sebe nebo za manželku (la), či zaměstnance.

Odbytové náklady = náklady spojené s prodejem.

Provozní režie = tvoří nejpočetnější skupinu hotově vyplácených nebo z peněžního ústavu uhrazovaných výdajů, např. spotřeba energie, opravy, telefon, poštovné, nájemné apod. Součástí provozní režie jsou i odpisy hmotného a nehmotného majetku, které však nepředstavují úbytek peněžních prostředků.

Mzdy, daň ze mzdy a srážka ze mzdy = podnikatel užívá pouze má-li zaměstnance, slouží k evidenci hrubých mezd zaměstnanců. (př. spoření, splátky půjček, pojištění odpovědnosti, výživné, zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti, pojištění zdravotní a sociální).

Materiál, DKP, zboží = do těchto sloupců zachycuje podnikatel hodnotu zásob při nákupu.

Ostatní platby = sem účtuje podnikatel platby, které nesmí podle zákona o dani z příjmu zaúčtovat do výdajů nutných k dosažení zisku. (př. nákup HIM, výběr pro vlastní spotřebu, platba daně z příjmu.)

Výdaje nezahrnované do základu daně = jsou takové, které podle zákona o dani z příjmů nepatří do výdajů, i když znamenají úbytek peněžních prostředků. Jde např. o výdaje na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku., splátky úvěrů (uznaným výdajem jsou jen úroky), výdaje na reprezentaci, na osobní potřebu podnikatele, dary, daň dědickou, darovací, daň z převodu nemovitostí, úhrada pokut atd.

Příjmy nezahrnované do základu daně = jsou takové příjmy, které rovněž neovlivňují základ daně, např. přijaté úvěry, peněžní vklady vlastníků aj.