Význam celních skladů pro rozvoj podnikatelských aktivit v podmínkách českého trhu

Úvod

Celní zákon:zákon České národní rady č.13/1993 Sb.(změny zákon č.35/1993 Sb. a zákon č.113/1997 Sb. )

Celní sklad je jakékoliv zajištěné prostranství , objekt nebo prostor , v němž se zboží uskladňuje za podmínek stanovených celním úřadem.

Celní sklad je možno provozovat jen na základě povolení , které na žádost osoby, která ho chce provozovat, uděluje celní úřad, v jehož územním obvodě se má celní sklad nacházet.

Oprávnění provozovat celní sklad může být uděleno pouze české osobě. 37585hfc94tlu3p

Uskladňování v celních skladech

Celní režim uskladňování v celních skladech oslnil mnohé celní deklaranty představou , že dovezou ze zahraničí zboží , mají k  němu dispoziční právo a než se rozhodnou , jak s ním naložit , tak nebudou platit clo , ani DPH. Tato příliš jednoduchá představa nechala v ČR vzniknout neúměrně vysokému počtu celních skladů.

Celní režim uskladňování v celních skladech patří do skupiny celních režimů s podmíněným osvobozením od cla podle § 133 celního zákona, a proto se uskutečňuje ze zboží , které je v celním skladu uskladněno , neplatí clo , ani DPH. Až potud je vše pravda, ale celá záležitost je podstatně složitější. fl585h7394tllu

Celní řízení směřuje u celního úřadu ke konečnému rozhodnutí , zda zboží je, či není, nebo za jakých podmínek , propuštěn do navrženého celního režimu . Celní zákon upravuje jednotlivá specifika celních režimu.

Uskladňování v celních skladech patří do jednoho z  druhů celního režimu s ekonomickými účinky.

Celní sklady rozeznáváme 2 druhy:

• Celní sklad soukromý

• Celní sklad veřejný

Celní sklad soukromý je celní sklad , kde skladovat , tj. provozovatel skladu, a soba ,pro kterou je zboží uskladňováno , je jedná a táž osoba. V praxi to představuje skutečnost , že firma, která provozuje soukromý celní sklad , si sama doveze ze zahraničí zboží , které po celním projednání u celního úřadu a propuštění do režimu uskladnění v celním skladu uskladní ve vlastním soukromém celním skladu. Nikdo jiný než ona sama zboží pro ni dovezené, v soukromém celním skladu skladovat nemůže.

Celní sklad veřejný je celní sklad , kde skladovat , tj. provozovatel skladu, a soba ,pro kterou je zboží uskladňováno , jsou rozdílné firmy, z nichž jedna se zabývá profesionálním provozováním veřejného celního skladu a druhá dováží ze zahraničí zboží, které si po celním projednáním na celním úřadu a propuštění do režimu uskladnění v celním skladu uloží k uskladnění do veřejného celního skladu. Takže shrneme-li znaky veřejného celního skladu, provozovat celní sklad může jedna firma uskladňovat může kdokoliv.

Oba druhy celních skladů mají však několik věcí společných. Nejzákladnější je, že provozovat celní sklad může pouze osoba, které bude na její žádost uděleno celním orgánem povolení k provozování celního skladu (§ 147 celního zákona) . Ještě před tím, než je podána žádost o povolení provozovat celní sklad , je nutno s předstihem zajistit:

• Zajistit prostory, které jsou uzavíratelné tak, aby do nich po uzavření nebylo možno žádné zboží vložit z, ani vyňat. Prostory, které jsou účinným způsobem zabezpečeny proti vykradení a jsou všestranně pojištěny. Jde-li o prostory pronajaté, pak je třeba opatřit si smluvní písemný souhlas jejich majitele , že v nich je možno zřídit a provozovat celní sklad. Prostor musí být oddělen od ostatních prostor a po zřízení celního skladu nesmí být užíván k jiným účelům. V prostorách nesmí být skladováno žádné jiné zboží než jen zboží celně propuštěné do režimu skladování v celním skladu.

• Je nutno zvolit druh celního skladu , zda jde ocelní sklad soukromý, či celní klad veřejný.

• Projednat s bankou poskytnutí bankovní záruky pro otevření globální záruky u příslušného Celního ředitelství, v jehož pracovním obvodu se prostory celního skladu budou nacházet, neboť zajištění celního dluhu na veškeré uskladněné zboží v celním skladu je podmínkou pro jeho povolení. Pro stanovení výše zajištění celního dluhu je nutno vycházet z odhadnuté maximální výše hodnoty zboží, které naráz bude někdy v celním skladu uskladněno . Celní dluh musí být zajištěn v maximální výši , v jaké by mohl vzniknout , a pouze jedním druhem záruky . Současně je nutno s bankou projednat , aby záruční listina byla přesně ve znění přílohy č.35 vyhlášky MF č.135/1998 Sb., neboť celní správa jinou záruční listinu nemůže uznat.

• Je nutno stanovit jedinou osobu, která bude pověřena odpovědnosti za provoz celního skladu, neboť celní orgány požadují od provozovatele skladu jedinou nedělenou adresnou konkrétní odpověď.

• Je nutno zpracovat podrobný ekonomický projekt rentability provozu celního skladu , neboť podle ustanovení §148 odst.2 celního zákona je nutno celnímu úřadu prokázat, že zřízení celního skladu je ekonomicky odůvodněné.

Jsou-li provozní podmínky splněny, je možné podat žádost o povolení globální záruky za celní dluh u příslušného celního ředitelství, v jehož pracovním obvodu se budoucí celní sklad bude nacházet. K formální žádosti je třeba připojit bankovní záruční listinu vystavenou a potvrzenou bankou a také vyplněný formulář osvědčení o globální záruce podle přílohy č.39 vyhlášky MF .135/1998 Sb..Po kladném vyřízení žádosti o rozhodnutí celního ředitelství obdržíte potvrzené osvědčení o globální záruce.

Dalším krokem je podání žádosti o povolení provozovat celní sklad k příslušnému celnímu úřadu, v jehož pracovním obvodu se celní sklad bude nalézat . Žádost je nutno zpracovat podle ustanovení §148 celního zákona. Musí obsahovat následující údaje:

• Údaje o skladovateli , tj. provozovateli skladu , tzn. název, adresu ,IČO,DIČ;

• Údaje o prostranství, objektu nebo prostoru skladu a jeho umístění (adresa skladu);

• Údaje o druhu celního skladu (veřejný nebo soukromý);

• Předpokládané datum zahájení provozu celního skladu;

• Způsob zajištění celního dluhu (číslo, výše a platnost otevřené globální záruky);

• Údaje o technických podmínkách celního skladu (materiál, ze kterého je prostor celního skladu postaven, druh vrat, dveří apod.);

• Údaje o podmínkách správy a zajištění celního skladu (odpovědná osoba za provoz celního skladu ,jméno a příjmení ,datum narození , rodné číslo , adresa, telefon, fax).

• Popis ochrany skladu (uzamykatelnost vrat, dveří, zabezpečení oken, popis hlídání skladu a celého objektu, tj. elektronický zabezpečovací systém, hlídací služba, strážný pes, atd.);

• Údaje o podmínkách a mechanismu uskladňování zboží, realizace zboží ze skladu, účetní evidence a inventarizace(Zde popsat navrhovaný oběh zboží od dovozu, celního projednání k uskladnění po jeho realizaci z celního skladu, navrhnout , u kterých pracovišť celního úřadu by zboží bylo předloženo a projednáno, v jakých termínech, zda každé vyskladnění zvlášť samostatné či souhrnné zjednodušené celní projednání všech vyskladnění jedenkrát za měsíc. Dále popsat vedení samostatné skladové evidence celního skladu a provádění pravidelné inventarizace skladu se stanovením lhůt a předpokládání inventarizačních protokolů celnímu úřadu.)

• Připojisti jako přílohy:

• Kopie výpisu z  obchodního rejstříku nebo kopie živnostenského listu skladovatele

• Kopie rozhodnutí o přidělení DIČ skladovatele

• Souhlas majitele objektu se zřízením a provozováním celního skladu v objektu, není-li skladovatel přímo majitelem objektu skladu

• Jednoduchý stavební plánek prostor celního skladu

• Fotokopie osvědčení o globální záruce

• Ekonomické zdůvodnění zřízení celního skladu

Výhody celního skladu lze obecně spatřovat v tom , že je možnost dovézt velké množství zboží ze zahraničí bez nutnosti ihned po dovozu uhradit celní dluh (tj. clo , spotřební daň, DPH )z veškerého dovezeného zboží. Výhodou je možnost rozložit tuto platbu celního dluhu na dílčí menší platby spojené s dílčími realizacemi zboží z celního skladu. Toto vyskladnění je z celního skladu je možné dělat vždy, až je obchod s tímto zbožím připraven. Navíc budoucí obchod je možno podmínit zálohou platbou předem, alespoň částečnou , a tím je možno snížit i náročnost čerpání vlastního kapitálu úhradou celního dluhu z této zálohové platby.

V případě reexportních obchodů je možno z celního skladu posílat v režimu tranzitu dál do zahraničí, aniž je v tuzemsku z tohoto zboží placeno clo, tudíž exportní cena není zatížena tuzemským clem a je možno dosáhnout příznivějších exportních relací. Je možno ve skladu provést kvalitativní prohlídku zboží a zajištěné vadné kusy vyvézt zpět zahraničnímu dodavateli v režimu tranzitu jednodušším reklamačním postupem, než by vyžadovalo vrácení zboží, které již bylo vycleno se zaplacením celního dluhu.

V případě zboží ,jehož dovoz nebo vývoz z ČR je podmíněn dovozní nebo vývozní licencí, je možné provozovat reexportní obchody přes celní sklad , aniž česká firma musí mít vyřízenu a udělenu licenci.

Velmi výhodné mohou být přes celní sklad i obchodní operace se zbožím, které v ČR podléhá kvótám, tj. v případě dovozu tohoto zboží v době stanoveném otevřené kvóty se clo vypočítává nižší sazbou než při dovozu téhož zboží v době , kdy kvóty stát uzavře. U těchto obchodů je tedy možné , aby dovozce nakoupil v zahraničí zboží podléhající v ČR kvótám v obchodě, kdy z hlediska nákupní ceny je to nejvýhodnější , a to bez ohledu , zda v ČR je, či není kvóta otevřena. Po dovozu do ČR v případě, že kvóta není otevřena, uloží zboží v celním skladu a vyčká, až stát kvótu otevře , a pak teprve zboží výhodně vyclí sníženými sazbami. Těmto obchodním transakcím nahrává i další výhoda celního skladu, a tou je skutečnost , že podle § 152 celního zákona č.13/1993 Sb. až na zvláštní výjimky je doba skladování zboží v celním skladu neomezená.

Výhody soukromého celního skladu zahrnují možnost ovlivňování režijní zátěže plynoucí z provozu soukromého celního skladu do ceny uskladněného zboží s možností jejich minimalizace. Výhodou je i pružnost provozu soukromého celního skladu , neboť není nutno předem avizovat vyskladnění cizímu provozovateli skladu, nejste vázání pracovní dobou celního skladu apod.. 

Výhody veřejného celního skladu zahrnují výhody jednak pro provozovatele a jednak pro osoby , které ve skladu uskladňují zboží. Výhody pro skladovatele,tj.provozovatele veřejného celního skladu , jsou možnosti skladovat zboží ze zahraničí pro více uskladňujících firem a tím v možnosti dosáhnout nízkých režijních nákladů na jednotku uskladněného zboží. Skutečnost, že je zboží skladováno pro více firem , je možnost kombinace a skladby sdružených reexportních zásilek do zahraničí v režimu tranzitu bez nutnosti platby celního dluhu. Ve veřejném celním skladu lze převádět vlastnictví k uskladněnému zboží i na další osoby, a to bez placení celního dluhu, přičemž tuto změnu je nutno oznámit místně příslušnému celnímu úřadu, další celní řízení je pak již vedeno přímo s novým vlastník zboží. Tak je možno realizovat složité reexportní obchodní operace bez finanční zátěže exportní ceny zaplaceným clem v tuzemsku , kdy reexportu se účastní minimálně 2 tuzemské subjekty, z nichž jeden obstarává dovoz zboží, druhý reexportní vývoz, ale každý z nich chce utajit svého zahraničního obchodního partnera.

Výhody pro osobu, která ve veřejném celním skladu uskladňuje zboží , jsou , že nemusí zřizovat vlastní celní sklad, nepotřebuje skladovací prostory a nemusí se starat o provoz celního skladu . Nemusí v souvislosti s uskladněním v celním skladu zajišťovat celní dluh, starat se a platit za bankovní záruku spojenou s tímto zajištěním. Nemusí vést samostatnou skladovou evidenci celního skladu a nenese riziko spojené s jeho provozem. Neodpovídá za ztrátu či zcizení zboží ve skladu vůči celní správě a vždy má jedinou osobu pro uplatnění náhrady škody v případech ztráty či zcizení, a to skladovatele.

Nevýhody celního skladu obecně lze spojovat s omezenou pružností rychlého vyskladnění, která je odvislá od rychlosti celního řízení na celním úřadu, pod který celní sklad spadá. Další nevýhodou je zajištění maximálního celního dluhu za zboží ve skladu teoreticky uskladněné v maximálním objemu, takže je vlastně zajištěn trvale finančně vyšší, než by při běžných jednotlivých dovozech byl celní dluh. V případě bankovní záruky se nevýhodně navyšují režijní náklady skladu o poplatky bance za poskytnutí bankovní záruky. Navíc nutno počítat se zhoršením bonitního hodnocení firmy pro případné žádosti o jiné úvěry, neboť část majetku firmy je již zatížena zárukou pro banku za ručení celní správě. Celní sklady jsou vystaveny dost vysokému riziku vykradení pro atraktivnost uskladněného zboží.

Nevýhody soukromého celního skladu spočívají v riziku , že ve vlastní firmě existuje prostor, kde ačkoliv je zboží jeho použití blokováno podmínkou napřed jeho vyclením a uvolněním z celního skladu , pak je teprve možnost jeho použití. Často sestává , že ze sebelepších úmyslů dojde k vynětí zboží z celního skladu bez jeho předchozího proclení a následky v podobě sankce ze strany celních orgánů jsou po ekonomické stránce velmi citelné, ale mohou též ohrozit další existenci celního skladu. Riziko vzniku svodů k nedovolené manipulaci zboží v soukromém celním skladu je velmi vysoké.

Nevýhody veřejného celního skladu můžeme složit z nevýhod pro skladovatele a nevýhod pro osoby uskladňující zboží. Mezi nevýhody pro skladovatele-provozovatele veřejného skladu lze zařadit malou výnosnost tohoto druhu podnikání, neboť celkově patří veřejný celní sklad do služeb s malou ziskovostí. Výhodnost uskladnění ve veřejném celním skladu se měří poměrem ceny skladného vůči výši provozních nákladů soukromého celního skladu na jednotku zboží. Právě tento faktor nedělá z provozování veřejného celního skladu výnosné podnikání.

Velmi rizikové jsou vztahy mezi provozovatelem a uskladňující firmou, neboť v případě neplacení skladného jeho úhrada formou propadnutí uskladněného zboží provozovateli skladu a jeho prodej v dražbě je vždy velmi komplikovanou záležitostí, do které vstupuje celní správa s podmínkou vyclení zboží a úhradou celního dluhu. Neplacení skladného je velmi časté.

Další nevýhodou je, že skladovatel nemůže posoudit skutečnou cenu zboží včetně úplného kvalitativního stavu veškerého na sklad přijímaného zboží. Nedojde-li v případě uměle nadhodnoceného zboží k zaplacení skladného a dalších poskytnutých služeb skladu a úhrada je realizována z prodeje uskladněného zboží v dražbě, může být výsledek po zaplacení celního dluhu finanční ztráta a nikoliv úhrada skladného.

Velmi často se vyskytují pokusy o uskladnění kvalitativně poškozeného zboží, např. zboží napadeného plísní apod. Pokud toto poškození nezjistí skladovatel ihned po příjmu zboží na sklad, uplatňuje odpovědnost za škodu ze zničeného zboží později majitel zboží na skladovateli s tvrzením, že bylo-li zboží přijato na sklad bez výhrad bylo v pořádku a plísní bylo napadeno a zničeno až ve skladu, tudíž odpovědnost nese skladovatel.

Nevýhody pro firmu uskladňující ve veřejném celním skladu zboží jsou větší časová i organizační náročnost při jakémkoliv zájmu o uskladnění zboží. Při vyskladnění zboží je nutno v časovém předstihu oznámit tuto skutečnost skladovateli, uskladněné zboží zkontrolovat, přebalit, atp. Je nutno s časovým předstihem dohodnout se skladovatelem termín těchto operací, neboť skladovatel je osobou odpovědnou za uskladněné zboží vůči celní správě a veškeré tyto úkony ve skladu lze dělat jen za jeho přítomnosti a pod jeho dohledem.

Závěr

Celní sklad je tedy instituce zřizována podle celního zákona, ale má podnikatelský charakter. Ekonomické odůvodnění zřízení celního skladu musí vycházet z posouzení všech výhod a nevýhod výše naznačených a z jejich hodnotového vyjádření. Pokud výhody převýší nad nevýhodami, pak stojí za to celní sklad provozovat a má to své ekonomické opodstatnění.

Ekonomickou stránku provozu celního skladu mohou dále ještě umocnit celním zákonem umožněné činnosti. Jednak v něm je možné dělení zásilek , sdružování nákladových kusů, výběr a třídění zboží , dolévání, přebalování, čištění, nové označování , doplňování , prohlížení , denaturování, odebírání vzorků.Doba , po kterou je možno skladovat zboží v celním skladu , není omezena.

Formy manipulace a podmínky jejich provádění musí být předem dohodnuty s celním úřadem. Stejně celním úřadem musí být předem povoleno i možné přepracování zboží v celním skladu , což je možné podle §154 celního zákona. Za určitých podmínek a se souhlasem celního úřadu je možné i dočasné vyjmutí zboží z celního skladu za účelem např. ukázky či nabídkového předvedení (§153).

Celní sklady – Ostrava

Na základě poskytnutých informací celního úřadu se v Ostravě nachází celkem 11 veřejných a 24 soukromých celních skladů.

Osobně jsem si vybrala firmu DANZAS a.s. , která v rámci komplexní nabídky spedičních služeb nabízí možnost celního odbavení zásilek na hraničních přechodech ve vlastních hraničních kancelářích na hranicích se SRN, Polskem a Slovenskou republikou. Mimo hraniční pracoviště zajišťují celně deklarační služby i pracoviště ve vnitrozemí spadající pod jednotlivé filiálky rozmístěné po celé České republice. Zde je možnost rovněž získat konkrétní informace týkající se celní problematiky a využít i poradenských služeb celních deklarantu.

Import

• vystavování tranzit. cel. prohlášení (režim tranzitu včetně ručení)

- vystavování jednotných celních deklarací

- zastupování v celním řízení, přímé a nepřímé

- globální celní garance

- celní sklady

- poradenství v celní problematice

- telefon, fax, telex a kopírovací služby na všech pracovištích

Export

- vystavování tranzitních celních prohlášení

- vývozní odbavení

- CMR, CIM vystavení

- karnety TIR vyplnění

- EUR1, EUR2 vystavení

• celní odbavení v režimu společného tranzitu T1, T2

DANZAS a.s. veřejný celní sklad

Středisko Sprint

Mariánskohorská ulice č.38,  Ostrava-Přívoz

Vedoucí skladu: Ing. Daniel Novák

Celní sklad : Veřejný

Rozloha : 2.500 m²

Počet pracovníků: 14

Pracovní doba :5³⁰-17⁰⁰

Manipulační prostředky:

• Vysokozdvižný elektrický vozík :2x

• Paletový elektrický vozík : 1x

• Paletový ruční vozík :6x

• Paletový vozík s váhou :1x

• Rudly : cca. 10x

Zakázaný sortiment(skladovat ): HDR - nebezpečné zboží ;

ADR - chemikálie;

Výbušniny:3 třídy;

Potraviny.

Rozdělení skladu: Zásilky (celní)

Zboží na uskladnění v režimu celního skladu(90%)

Doprava :Silniční(najímají si TIR)

Vlaková(železniční uzel)

Uskladnění : Volné

Na paletě (90% zb.v režimu celního skladu)

Výpočet cen : U zásilek nad 3000 kg se ceny stanovují dohodou.

Sazby jsou uvedeny v Kč bez DPH ve výši 22%.

Pro objemné zboží použít přepočet 1 cbm = 250 kg.

.

Přepravní podmínky expresního systému SPRINT

1. Rozsah služeb

Sprint je expresní přepravní systém určený pro přepravu kusových zásilek na území České republiky. Zajišťuje rovněž přepravy mezi ČR a SR, je přímo napojen na obdobný expresní systém Šprint ve Slovenské republice.

Sprint přijímá k přepravě kusové zásilky do 3 000 kg, přičemž jednotlivé kusy nesmí přesáhnout hmotnost 1 200 kg, délku 300 cm, výšku 170 cm a šířku 200 cm. Zásilky přesahující stanovené limity lze přepravit na základě individuální dohody. Zákazník musí zabezpečit předání a převzetí zásilek do 17.00 hodin.

V systému Sprint není možná přeprava:

- věcí majících mimořádnou uměleckou nebo kulturní hodnotu

- živých zvířat

- zboží podléhajícího řízenému teplotnímu režimu

- věcí, které podle platných předpisů nebo s ohledem na jejich povahu, nelze přepravovat společně s jinými zásilkami

- volně ložených substrátů

- nedostatečně zabalené zboží

2. Objednávka přepravy

Zákazník si objednává přepravu kusové zásilky v příslušné oblastní kanceláři Sprintu písemně, faxem, telefonicky nebo osobně v době od 6.00 hod. do 17.00 hod. každého pracovního dne. Objednávky, které byly uplatněny po 8.00 hod. daného dne, budou převzaty Sprintem k přepravě následujícího dne.

V objednávce musí zákazník uvést:

- úplný název nebo jméno objednavatele přepravy, včetně kontaktní osoby a telefonu

- přesnou adresu místa nakládky a vykládky zásilky včetně kontaktní osoby a telefonu

- úplné údaje o plátci přepravy - jeho jméno a příjmení jde-li o fyzickou osobu a úplné obchodní jméno jde-li o právnickou osobu, přesnou adresu, včetně PSČ, IČO, DIČ a bankovní spojení

- údaje o zásilce - počet kusů, balení, hmotnost (objem) a pojmenování obsahu zásilky

3. Smlouva o přepravě

Smlouva o přepravě je uzavřena přijetím objednávky nebo převzetím zásilky k přepravě a potvrzení na přepravním listu.

4. Dodací lhůty

Přepravní systém Sprint zajišťuje přepravu kusových zásilek v dodacích lhůtách: 24 hodin, 48 hodin a 5 dnů.

Dodací lhůty začínají plynout 17.00 hodinou v den převzetí zásilky k přepravě. O sobotách, nedělích a svátcích dodací lhůta neplyne, termín dodání zásilek se přesouvá na další pracovní dny.

Přepravní list doprovází zásilku od odesílatele k příjemci. Přepravní list vyplňuje kancelář Sprintu podle údajů v objednávce zákazníka. Po dohodě se Sprintem může přepravní list vyplňovat i odesílatel zásilky

V systému Sprint je využíván 5-ti dílný přepravní list s následujícím určením

1.díl - příjemce zásilky

2.díl - podejové středisko Sprintu

3.díl - vyúčtování přepravného (příloha daňového dokladu)

4.díl - doručující středisko Sprintu

5.díl - odesílatel zásilky

5. Přepravné

Přepravné se u expresního systému Sprint určí podle cenové nabídky -sazebníku. Stanoví se podle hmotnosti nebo objemu zásilky a přepravní vzdálenosti. Přepravné neobsahuje sazby za služby nad rámec přepravy (marná jízda, čekání vozidla nad 15 min. atd). Tyto ceny jsou účtovány zvlášť .

6. Označení zásilky a obal zásilky

Odesílatel je povinen podat zásilku k přepravě jako ucelenou manipulační jednotku v řádném obalu tak, aby byla chráněna při přepravě a při manipulaci před ztrátou, poškozením nebo zničením, aby nepoškodila společně přepravované zásilky, dopravní prostředky, zařízení překladiště a zároveň aby neohrozila bezpečnost osob manipulujících se zásilkou. Odesílatel je povinen jednotlivé kusy zásilky označit adresou příjemce a odesílatele, údajem o počtu kusů tvořících zásilku a signem. Označení a obal zásilky se řídí ustanovením § 46 vyhl. 133/1964 Sb. a § 420 Obchodního zákoníku číslo 510/1991 Sb. Pokud povaha zásilky vyžaduje, aby s ní bylo během přepravy a při manipulaci zacházeno určitým způsobem, nebo aby byla ukládána v určité poloze, je odesílatel povinen označit ji manipulační nebo výstražnou značkou. Zjistí-li řidič svozového vozidla Sprintu, že obal zásilky chybí nebo je nedostatečný, převezme zásilku jen s uvedením výhrady do přepravního listu a prokazatelným souhlasem odesílatele s touto výhradou. Po dohodě se zákazníkem může Sprint zajistit zabalení a označení zásilky na náklady zákazníka.

7. Odběr a doručení zásilky

Sprint odebere zásilku dle dohody se zákazníkem. Po převzetí zásilky k přepravě předá řidič svozového vozidla odesílateli kopii přepravního listu jako doklad o převzetí zásilky Sprintem k přepravě.

Zásilka je doručena příjemci dle dodací lhůty uvedené v objednávce. Příjemce zásilky po jejím obdržení zapíše datum a hodinu převzetí zásilky do přepravního listu a svým podpisem a razítkem (rodným číslem) potvrdí bezchybné doručení.

Odesílatel zásilky může po předchozí dohodě se Sprintem podat zásilku v překladišti a příjemce zásilky si ji tam může také vyzvednout. Jinak se přepravou z domu do domu rozumí odebrání a doručení zásilky na rampě nebo chodníku před domem zákazníka.

Má-li zásilka nebo několik zásilek manipulovaných u jednoho zákazníka vyšší hmotnost než 500 kg nebo obsahuje-li kus o hmotnosti vyšší než 60 kg, je zákazník povinen poskytnout přiměřenou pomoc řidiči svozového nebo rozvozového vozidla Sprintu při nakládce a vykládce.

8. Pojištění zásilek

Zásilky přepravované Sprintem je možno dle dispozic na náklady zákazníka připojistit .

9. Zásilky na dobírku

Přepravní systém Sprint přijímá k přepravě i zásilky na dobírku do hodnoty dobírky 50 tis.Kč . Tyto zásilky mohou být převzaty k přepravě pouze za předpokladu, že odesílatel zásilky předá vyplněnou poštovní poukázku typu A včetně uvedení částky hodnoty dobírky. Povinností odesílatele zásilky je vyrozumět příjemce zásilky, že zásilka je odeslána přepravním systémem Sprint s dodací lhůtou 24 hodin, 48 hodin nebo 5 dnů. Zároveň je povinností odesílatele, aby sdělil příjemci zásilky na dobírku její hodnotu.

Za vybrání dobírkové částky inkasuje středisko Sprintu paušální poplatek 100,- Kč. Tento poplatek podléhá zdanění ve výši 5% DPH.

10. Reklamace

Poškození nebo částečnou ztrátu zásilky reklamuje její příjemce, úplnou ztrátu pak odesílatel nebo ten, kdo je k tomu oprávněným zmocněn. Za jiné škody, než škody na přepravované zásilce, odpovídá Sprint jen tehdy, byly-li způsobeny překročením dodací lhůty, a to pouze do výše dovozného.

Právo na náhradu škody musí oprávněný uplatnit písemně do šesti měsíců od vydání zásilky příjemci nebo, jestliže k vydání zásilky nedošlo, do šesti měsíců od převzetí zásilky k přepravě.