Funkce peněz

Peníze plní zejména tyto funkce:

1. Peníze jako míra hodnoty a měřítko cen

Podstata této funkce spočívá v tom, že hodnota všeho zboží je vyjadřována určitým . množstvím peněz, zlata, nebo stříbra

2. Peníze jako směnný prostředek neboli oběživo

Jedná se o historicky nejstarší funkci peněz.Tato funkce ovlivnila do značné míry i konkrétní formu, tj. podobu peněz.Zatímco hodnotu lze vyjadřovat v penězích ideálně, zboží nelze směnit za jiné zboží, aniž by tato směna byla zprostředkována reálně existujícími penězi.Peníze zprostředkují pohyb zboží z rukou jednoho vlastníka do rukou jiného vlastníka, jsou směnným prostředkem.

3. Peníze jako uchovatel hodnoty neboli poklad

Peníze jsou absolutním, nejobecnějším představitelem bohatství, lze je kdykoli přeměnit v libovolné zboží.Odtud vyplývá snaha odnímat peníze oběhu a soustřeďovat a uschovávat(též tezaurovat= z lat. Thesaurus, což znamená poklad)je jako poklad.Tato tezaurace může mít podobu úspor, které si ponecháme doma, anebo formu vkladu, který postupujeme bance.Peníze uložené doma jsou sice vysoce likvidní, ale nepřináší úrok.Uložení peněžních úspor v bance přinese sice úrok, ale za cenu snížení jejich likvidity.V obou těchto případech však peníze vystupují jako uchovatel hodnot.

4. Peníze jako platidlo

Jako platidlo vystupují peníze jenom tehdy, je-li zboží prodáváno na úvěr, takže placení hotovými penězi je odloženo.Po uplynutí dlužní lhůty přecházejí peníze z ruky do ruky bez jakéhokoli protipohybu zboží.Ovšem zde vzniká nebezpečí tzv. druhotné platební neschopnosti, což vede k řetězovému omezování výroby.

5. Peníze jako světové peníze 55564mom87ufm4d

K vyjádření cen a zúčtování pohledávek a závazků v zahraničních a mezinárodních peněžních vztazích, buď ve formě zlata nebo národní měny, která je volně směnitelná.

Funkce peněz, které jsem zde vyjmenovala, mohou však plnit jen ta aktiva, která splňují tyto 2 základní požadavky:

• Vysoký stupeň likvidity

• Neexistence výrobní substituce

Likvidita je rozhodující vlastnost peněz. Např.bankovky jsou dokonale likvidním aktivem, kterým okamžitě platíme svoje závazky, aniž bychom museli vynaložit nějaké dodatečné náklady. Použití méně likvidního prostředku (cenný papír, nemovitost, automobil), musíme vynaložit dodatečné náklady , abychom mohli transakci uskutečnit. Dodatečné náklady jsou tím větší, čím menší je likvidita aktiva. Požadavek neexistence výrobní substituce prakticky znamená, že peníze nemohou být vyrobeny libovolnými tržními subjekty nebo být nahrazeny jiným, reprodukovaným statkem. Peníze se tak stávají vzácným statkem.

5.Měna

Od obecného pojmu peníze je třeba odlišit pojem měna. Měnu chápeme jako národní formu peněz. Neboli peníze, které mají konkrétní formu a jejich použití je vymezeno národními hranicemi, nazýváme národní měnou.

Každá národní měna je určena těmito charakteristikami:

• Název měnové jednotky (marka, lira, koruna)
  

• Základní hotovostní druhy
  of564m5587uffm

• Nominální soustava. V ČR to v současné době jsou bankovky o hodnotách 5000,2000,1000, 500,200,100,50,20 korun, mince:50,20,10,5,2,1koruna, a 50,20,10 haléřů.
  

• Výlučnost měny jako jediného platidla na daném území
  

• Pravidla emise, nabývání a používání při platebním styku jsou upravena zákonem.Národní měna je rovněž zákonem chráněna.Podle české právní úpravy je například trestné nejen padělání a poškozování bankovek a mincí, ale i používání jejich reprodukcí bez svolení.
  

• Způsob stanovení měnového kursu (stanovení poměru domácí měnové jednotky vůči zahraničním měnovým jednotkám), zlatý obsah – u nás koruna obsahuje 0,123426 gramu zlata.

6.Bezhotovostní peníze

Vývoj peněžních forem se nezastavil u hotovostních papírových peněz. Především ekonomické důvody, jako jsou nižší náklady oběhu, vyšší rychlost peněžních operací, větší bezpečnost, snadnější manipulace atd., ale i další důvody, si vynutily vznik bezhotovostních- tzv. žírových peněz. V některé literatuře lze nalézt i pojem bankovní peníze.

Systém oběhu funguje tak, že banka svým klientům otevře účet (nejčastěji běžný účet)

Na příjmové straně účtu eviduje banka všechny příjmy klienta, na výdajové straně účtu eviduje banka všechny úhrady závazků.. Kreditní zůstatek vznikne při převaze příjmů nad výdaji, v opačném případě, tj.záporném výsledku(větší výdaje než příjmy) mluvíme o tzv. debetu.Bezhotovostní peníze na bankovních účtech vystupují jednak jako vklady, neboli depozita a zároveň jako prostředek k placení.

Používání bankovních účtů se velmi rychle rozšířilo, protože bez těchto nástrojů by nebyl ani možný mechanismus bankovní úvěrové emise.