Peněžní trh

Ústředním problémem je problém peněžní rovnováhy. Je poptávka po penězích a nabídka.

Od jiných trhů se odlišuje:

1.poptávková křivka je vysoce elastická - jestliže se mění cena peněz (cena u peněz je úrok), poptávka po penězích je velmi pružná (velmi rychle expanduje). Nabídka je strmá (nabídka je málo pružná). Nabídková křivka peněz je velmi nepružná. Nabídku na peněžním trhu tvoří dočasné úspory (příjmy firem, peníze jednotlivců - pokud je příjem větší než výdaje). Nabídku tedy netvoří banky, ale právnické a fyzické osoby atp.

S jistými výhradami to může být centrální banka. Působí v roli rozhodčího (může z trhu stáhnout peníze).

Do určité míry působí výše ceny peněz (úroková míra) stimulačně. To co můžu nabídnout je rozdíl mezi mými příjmy a výdaji. Jestliže mi banka nabídne vysoký úrok, tak mě může stimulovat k tomu, že si nekoupím určitou věc (kromě věcí, které potřebuji k životu). Poptávka po penězích je neomezitelná. 59489tdx26jvl1i

Toto je problém peněžní rovnováhy.

2.Opět se s tímto problémem setkáme jen na finančním trhu. Kromě centrální banky (ČNB - zk. O české národní bance - nastudovat). Tato banka kontroluje kvalitu měny, emisní funkce, odebírá či uděluje bankovní licence, stanovuje spoustu pravidel, které musí instituce, která chce být bankou, dodržovat (např. pravidlo kapitálové přiměřenosti atp.). Součástí bankovní soustavy jsou komerční banky. Centrální banka má k dispozici nástroje, kterými může trh řídit. Mluvíme o monetárních nástrojích. Jedním z nástrojů je povinná výměra bankovních rezerv. CB má právo stanovit bankám povinnou míru (bankovní depositum). Vzniká rozdíl mezi úrokovou mírou U1 a U2. Někdy se stalo, že banka ztratí schopnost likvidity (časový nesoulad mezi tím, že peníze půjčí a tím, kdy je chce zpátky - banky někdy neodhadnou, kolik by měly nechat v hotovosti, aby mohly uspokojit požadavky střadatelů).Aby toto nenastalo, tak je potřeba řídit bankovní likviditu. CB stanovuje povinnou míru likvidních rezerv - určité %, na které banka nesmí sáhnout. Tuto částku je obchodní banka povinna bezúročně odvést do CB. Je to velmi razantní monetární nástroj. V ČR je to asi 50 miliard.

Připusťme že povinná míra rezerv je 10 %. Nastává jev, který komplikuje rovnováhu. Firma uloží do B1 1000 jednotek. Ze zákona je B1 povinna odvést 100 jednotek (10 %). Zbytek B1 půjčí firmě F1. Tomuto procesu říkáme multiplikace bankovních deposit. Můžeme říci, že ačkoli na začátku je 1000 jednotek, tak procesem rozmnožování se peníze zmnoží 10x tolik. U jiného zboží to neexistuje (1 auto se rozmnoží na 10 aut).

Peněžní rovnováha dv489t9526jvvl

Kolik peněz by mělo být, aby peníze plnily funkci, kterou od nich očekáváme (hodnota cen ... atp.). Peněz musí být určité množství, aby tuto funkci plnily. Na jedné straně stojí peníze a na druhé straně jsou produkty. Musí být stanoveny ceny.

F = P * Y/v

v - rychlost obratu

Často dochází ke vztahu: množství peněz je větší než tento vztah. Tomuto jevu říkáme inflace.

Inflace je porucha peněžní rovnováhy způsobená

Inflací je celá řada (poptávková atp.).

Jedním z největších příčin inflace je vztah produktivity práce (výsledkem je nějaké zboží) a mezd - rozpor mezi růstem produktivity práce a růstem mezd.

Pokud je růst produktivity práce a mezd vyrovnaný, tak i přesto může dojít k inflaci (za určitých podmínek).

V bankovnictví neúměrně narostly mzdy, ale produktivita práce stagnovala. Tento faktor se velmi silně podepisuje na inflaci (dále schodek státního rozpočtu atp.).

Mnohdy se nesprávně uvádí, že příčinou inflace je růst cen (nesmysl). Důsledkem inflace je, že rostou ceny.