Vývoj národního hospodářství

Zajímá nás, jak se vyvíjí stav jednotlivých ekonomik v jednotlivých státech.

Merkantilismus - kladl mimořádný důraz na úlohu zahraničního obchodu. Od této merkantilistické myšlenky se děla řada opatření.

Merkantilismus, který se odvíjel ve Francii (přelom 16. a 17. stol.), později v Anglii, do Rakouska dorazil na konci 18. stol. Začátek 19. stol. byla realizace myšlenek merkantilismu v Rakousku.

Začátek 19. stol. (průmyslová revoluce - vynález parního stroje). Parní stroj umožnil radikálně změnit organizaci výroby. Vedlo to k rozvoji manufaktur. I dnes se ozývá hlas po proexportní politice.

Body merkantilismu: 43714rsp32zxn7c

1.Orientace na vývoz

2.Podpora manufakturní výroby

Praktická opatření: celní ochrana výrobků (minimální, nebo žádná vývozní cla a pokud možno velká, někdy to vyústilo v zákazy dovozu konkurenčních výrobků).

Vznik orgánů pečující o rozvoj továren, zejm. těch, které vyráběly výrobky určené pro export. sx714r3432zxxn

Stát administrativně omezoval cechovní moc (1852 - zrušení cechů). Cechy omezovaly průmysl (limitovaly počet učedníků, taxativně určovaly kolik, kdo čeho může vyrábět).

Dotace do výroby

Daňové prázdniny - daňové úlevy pro ty výrobce, kteří vyráběly produkty určené na export (snížení daní pro tyto podniky).

Prezenční služba trvala sedm let, ale Rakousko zprostilo branné povinnosti ty, kteří pracovali v důležitých podnicích.

Rakousko podporovalo různá školení odborníků, zejm. metody v textilním, sklářském, keramickém průmyslu.

Počet parních strojů (energetický výkon - určuje se dodnes) je souhrnným ukazatelem ekonomické vyspělosti.

V r. 1841 v českých zemích bylo instalováno 156 parních strojů o celkovém výkonu 1845 koňských sil. 52 % bylo v textilní výrobě, 13 % v železárnách, 12 % cukrovary atd.

Čechy byly považovány za velmi rozvinutou část, na rozdíl od Uher. V Uhrách bylo v r. 1841 instalováno 11 parních strojů.

V Čechách bylo 10-12 krát méně energetického výkonu než v Anglii.

Základním energetickým nositelem bylo v té době uhlí. Velká část parních strojů byla určena pro hornictví, železárny. Díky parním strojů vzrostla produktivita uhlí.

1819 - černé uhlí, 61000 tun

1819 - 33000 tun

1848 - 429000 tun

1848 - 184000 tun

Rozvoj železnic v rámci R-U

1873 - 16050 km

1900 - 46000 km

Díky tomuto příznivému rozvoji se to projevovalo v růstu počtu průmyslových podniků, kterých bylo kolem r. 1900 2880 v rakouské části monarchie (bez Uher). 2880 podniků představovalo podniky s větším počtem zaměstnanců než 100.

Poslední třetina 19. stol. je období, kdy vzniká nová technologie, která je nesmírně drahá (vynález dynama - vynálezce Siemens, spalovací motor - Rudolf Diesel). Bylo nutno reagovat v oblasti organizace výroby. Individuální kapitál, který byl nekoncentrovaný. Vzniká potřeba koncentrovat kapitál k nákupu drahých technologií. Toto období je typické vznikem akciových společností. Škodovy závody v Plzni vznikají v poslední třetině 19. stol.

Forma sdružování akciových společností měla podobu čtyř smluvních dohod:

-kartely

-syndikáty

-trast

-koncern

Rozdíl mezi nimi jsou ve stupni závislosti na podniku. Nejmenší závislost byla u kartelu. U koncernu byla největší závislost.

Kartely sdružovaly podniky zaměřené na stejnou činnost. Tyto podniky byly samostatné, ale měly dohodu, že z hlediska odbytu budou postupovat společně. Nejvýznamnějším kartelem byl cukrovarnický kartel (sdružoval 85 % výrobců cukru). Měl podobu cenového kartelu. Každý cukrovar sdružený do kartelu si vyráběl kolik chtěl, ale domluvily se na nejnižší možné ceně. Vznikaly monopoly (ten, kdo si chtěl koupit cukr si téměř nemohl koupit cukr mimo kartel).

90 % veškerých kartelových dohod je na bázi cen. Sedm největších těžařů ropy je cenovým kartelem. Tento cenový kartel kryje 70 % zpracování ropy.

Základní funkcí státu je bojovat proti těmto kartelům. Každý stát má např. monopolní úřad, aby k těmto dohodám nedocházelo. V USA ve 20. letech vznikaly protitrastové zákony. Stát by měl pečovat o to, aby udržoval dokonalou konkurenci. Dokonalá konkurence je ideálním stavem, který může vytvořit rovnováhu nabídky a poptávky. Jakákoliv monopolní dohoda nastoluje nerovnováhu. Nerovnováha může být ve prospěch výrobce nebo i spotřebitele.

Legislativní akty, které R-U na podporu rozvoje podnikání provedlo:

1850 - vznik obchodních a živnostenských komor

1852 - zrušení cechů

1852-54 - reforma celního tarifu

1859 - vydán živnostenský řád

1862 - vypracován obchodní zákoník

1865 - liberalizace podmínek pro prodej a nákup půdy (pro vznik nových továren bylo potřeba uvolnit tvrdé podmínky nákupu a prodeje půdy)

Přes tyto nesporně důležité rysy vývoje, jsou do hospodářského mechanismu R-U zakomponovány brzdy hospodářství R-U jako celku za vývojem v západní Evropě: zastaralá legislativa, která výrazně omezovala podnikání (i přes uvedené zákony). Ukázka vývoje:

Těžba uhlí v tunách na obyvatele

1910 - R-U 0,75 tun/obyvatel, Německo 2,86 tun/obyv., USA 5,35 tun/obyv.

Obilí na obyvatele

R-U 53 kg, Německo 176, USA 329 kg

Bavlna v kg na obyvatele

R-U 4, Německo 8, USA 12

Základní odvětví ekonomiky rozdělujeme do tří skupin:

-zemědělství

-průmysl

-služby

Souhrnným ukazatelem vyspělosti, do které se promítá veškerá vyspělost ekonomiky se projevuje v podílu obyvatelstva v těchto třech odvětvích.

Vyspělost ekonomiky: malý počet obyvatel v zemědělství.

Dánsko a Holandsko (současnost) - 3 % činného obyvatelstva v zemědělské výrobě (tato 3 % uživí zbylých 97 %)

Indie (55 % obyvatelstva v zemědělství - nízká úroveň)

Tabulka

Vybrané státy, sčítání obyvatelstva (1910-11), kolik % připadalo na zemědělství, průmysl, obchod

GB

8,9 % se zabývalo zemědělstvím

47,2 % v průmyslu a hornictví

25,5 % v obchodě

USA

33,2 % v zemědělství

30,3 % v průmyslu

16,4 % v obchodu a dopravě

Hospodářská krize ve 20. a 30. letech - v USA probíhala centralizace.

Německo

35,2 - z.

37,5 - p.

12,4 % obchod a doprava

Předlitavsko (Rakousko a české země)

53,1 % v zemědělství

22,6 % obyvatel v průmyslu

9,9 % v obchodě a službách

Zalitavsko

64,5 % v zemědělství

17,1 % v průmyslu

6,5 % v obchodě

Rusko

75-80 % v zemědělství

15-16 % průmysl

4 % doprava

Bankovní sektor

Nebyl příliš silný a byl poměrně rozptýlen. Proces koncentrace probíhal také v poslední třetině 19. stol.

První český peněžní ústav vznikl v r. 1824 (Česká spořitelna).

Praha: Bömische Eskobank

Brno: Märische Eskobank

Mocný rod Rotchildů financoval již v minulosti mocné dvory (Francie).

Počet bankovních domů v 80. letech byl 34

V r. 1868 vzniká Živnobanka (malý peněžní ústav - orientoval se na podporu malého a středního podnikání).

V období 1. svět. války a těsně po ní (nostrifikace), tak na tom Živnobanka vydělala (všechny operace šly přes ni - stala se nejsilnější finanční a kapitálovou skupinou).

Na počátku 20. let byla nejsilnější: Živnobanka, Pražská úvěrová banka.

V 1914-5 - 94 peněžních ústavů

Nejdůležitější body měnového vývoje

1753 - měnová konverze (sjednocení) s Bavorskem (zaveden říšský tolar - 0,4 g zlata v jednom tolaru). Byla to velice kvalitní měnová jednotka. První emigranti do USA ji tam odvezli a vznikl dolar

1761 - první papírové peníze (bankocetle - zavádí Marie Terezie). V důsledku krachu státních financí, musela vzít úvěr. Bankocetl byla úvěrová bankovka.

1800 - vznikly státovky

1811 - Balisova měnová reforma

1816 - Stadionova měnová reforma (státovky z r. 1800 byly nahrazeny konvertibilními

1892 - zavedena nová měnová jednotka koruna. Byla to poměrně kvalitní měna (0,3 g zlata v jedné koruně).

První světová válka

Tehdejší R-U uneslo vstup do války celkem dobře. Převedlo strojírenskou výrobu na zbrojní - R-U to ustálo v prvním období velmi dobře. Potíže se projevily v r. 1995-16 - musel se zavést přídělový systém.

Bylo řízení ekonomiky, podnikatelé se museli sdružovat do průmyslových svazů a tzv. válečných ústředen. Válečné ústředny rozhodovaly co se bude vyvážet, prodávat, kolik atp.

1917 - výraznější pokles efektivity hospodářství. R-U se dostává do velkých zásobovacích a ekonomických potíží.

Poválečný vývoj Československa

Určité ekonomické podmínky vzniku Československa byly poměrně příznivé - české země byly nejprůmyslověji rozvinutou oblastí R-U (60 % veškeré průmyslové kapacity R-U na našem území). Územní rozlohou Československo nepředstavovalo 60 % území R-U.

Válečné operace prakticky neprocházely přes české země.

Vznik Československa byl provázen ekonomickým chaosem (válečné, politické události).

Ekonomická politika

Nepříznivý měnový vývoj:

-na našem území nebyl ústav, který by se zabýval emisní činností (ten byl ve Vídni), nebyly zkušenosti

-na území českého státu obíhala řada zahraniční měny

-vlivem válečných událostí byla obrovská inflace (množství oběživa v r. 1914 - 5,5 miliardy, 1918 - 36 miliard)

České země na tom byly lépe než Maďarsko, Německo atp. Inflace byla jednou z příčin, která nastartovala požadavek po silné ruce, která by zavedla pořádek.

Jeden z nejdůležitějších úkolů byla měnová reforma v r. 1919 a postavit silnou bariéru proti chaotickému vývoji v okolních zemích.

Rašínova reforma byla velmi razantní (vytvořila z české měny jednu z nejstabilnějších měn). Některými technickými prvky měnové odluky (rozpad federace) byly čerpány z Rašína (kolkování peněz).

Měnová reforma:

-v březnu 1919 se uzavřely hranice a provedlo se okolkování peněz

-obrovský nárůst oběživa bylo třeba zredukovat - provedla se blokace měny (měna byla blokována na účtech, z kterých nebylo možno čerpat), část měny se zlikvidovala.

Po měnové reformě byl kurs koruny stabilní i po krizi v r. 1933.

Bylo potřeba, aby vznikla emisní banka. V rámci měnových opatření vznikla emisní banka v rámci ministerstva financí.

V r. 1926 vzniká československá národní banka.

Nostrifikační zákon (191) - přikazoval podnikům, které chtěly podnikat na území nového státu převést své sídlo na toto území. Převážná část podniků měla sídlo ve Vídni. Týkalo se to 235 podniků. Nostrifikace trvala 10 let (První brněnská strojírna, Pražská železářská společnost atd.).

Nostrifikační zákon podmínil proces repatriace akcií - příslušné balíky akcií repatriovat do peněžních ústavů na území našeho státu. Touto repatriací byla pověřena Živnobanka (nejsilnější peněžní ústav v zemi - generální ředitel Preis).