|
Dokonalá konkurenceDokonalá konkurenceVýše výstupu odvětví a cena výrobků je především závislá na struktuře trhu - od počtu firem, které v daném odvětví působí a od jejich vzájemného působení. Na dokonalém trhu působí mnoho výrobců a kupujících, přičemž žádný z nich nemůže ovlivnit tržní cenu výrobků. To znamená, že každá firma musí akceptovat cenu existující na trhu a poptávková křivka má horizontální průběh. Aby tento případ mohl existovat, musí být splněny tyto podmínky:
Dokonalý konkurent bude schopen prodat jakékoliv množství výrobků za platnou tržní cenu, protože za daných podmínek má každý výrobce zcela vodorovnou poptávkovou křivku. To znamená, že mezní příjem je rovný ceně a firma maximalizující zisk stanoví svou produkci na takové úrovni, při které se mezní náklady rovnají ceně. Mezi hlavní otázky patří : ,, Jaké množství vyrábět, aby byl zisk maximalizován “ Proto platí:- v dokonalé konkurenci musí firma, jenž se snaží maximalizovat svůj zisk, vyrábět takové množství produkce, při kterém se mezní náklady rovnají právě tržní ceně. Optimální rozsah produkce firmy v dokonalé konkurenci cv671g5555hvvq Z předešlého obrázku vyplývá, že firma může dosáhnout dodatečného zisku, pokud je cena vyšší než mezní náklady, které si tato poslední jednotka vyžádala. Zisk dosahuje svého maxima, jestliže neexistuje žádný dodatečný možný zisk. =>cena se tedy rovná mezním nákladům a firma je v rovnováze. Vyrobí-li firma větší množství než je Q3 a P3, byly by tyto produkty ztrátové (mezní náklady by byly vyšší než je jejich tržní cena). Konkrétně by to znamenalo, že by firma vyrobila množství Q4 a tím by utrpěla relativní ztrátu velikosti trojúhelníku svisle vyšrafovaného. Naproti tomu, kdyby firma vyrobila pouze množství Q2 při ceně P3 utrpěla by tzv. ztracenou příležitost o ploše trojúhelníku vodorovně vyšrafovaného. Pokud by byla cena P2 a vyráběné množství Q2, znamenalo by to, že firma vyrábí optimální množství. Jestliže by firma vyráběla množství Q5 při ceně P3, pak by byla její ztráta absolutní, protože by byly vyšší náklady než cena na trhu (jedná se o čtverečky vyšrafovaný trojúhelník). Zároveň platí, že křivka mezních nákladů firmy je zároveň její nabídkovou od bodu ukončení činnosti. Podmínka ukončení činnosti firmy Mezi nejdůležitější faktory podmínky uzavření firmy jsou variabilní a fixní náklady. Firma by při nízké ceně na trhu mohla být postavena před otázku, jestli by nebylo lepší danou činnost ukončit. Proto platí, že firmy ukončí svou činnost v krátkém období v momentě, kdy cenou nejsou pokryty ani variabilní náklady. Pro fixní náklady platí, že je nutné je hradit, i když se nevyrábí, proto jejich výše nemá zásadní vliv na rozhodnutí o ukončení činnosti. Proto se porovnává, zda ztráta ze zastavení činnosti je větší než ztráta z další výroby. Bod ukončení činnosti je potom hranicí zastavení výroby. Cena, která se rovná průměrným variabilním nákladům představuje bod ukončení činnosti firmy. Množství vyráběné při každé ceně nad touto cenou představuje nabídkovou křivku firmy v krátkém období - danou krátkou dobou křivky mezních nákladů. Bod, ve kterém se cena rovná průměrným nákladům, se nazývá bodem vyrovnání. V krátkém období firmy mohou pokračovat v činnosti i když ztrácejí peníze tím, že prodávají za cenu nižší než průměrné náklady (ale vyšší než průměrné variabilní náklady). Kdyby totiž ukončily činnost, ztratily by ještě víc. V předchozím obrázku je uvedena cena P1, jenž je nejnižší možnou, při které se ještě vyrábět alespoň v krátkém období vyplatí, neboť ta ještě zcela pokrývá variabilní náklady firmy. Při ceně P1 se vyplatí vyrábět pouze množství Q1. Cena P2 by ale nepokrývala zcela už ani náklady variabilní. Proto při ní výroba ani v krátkém období realizována nebude. Vzrostla-li by cena na P3, vyplatilo by se vyrábět množství Q3, což potvrzuje výše uvedený fakt, že křivka mezních nákladů je křivkou nabídky firmy. Efektivnost dokonale konkurenčních trhů Celková nabídka a poptávka odvětví je načítání nabídkových křivek firem a poptávkových křivek zákazníků. Efektivnost je na trhu dosažena, jestliže žádné z možných seskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kterýkoliv ze subjektů lépe, aniž na tom bude jiný hůře. V podmínkách efektivnosti se tedy může zvýšit užitek jednoho subjektu pouze snížením užitku jiného. Na druhé straně je-li odvětví pod hranicí produkčních možností, pak posune-li se na ni, nikomu se nemusí snížit užitek, všichni získají. To je pak důkaz stavu neefektivnosti. Trh dokonalé konkurence je trhem efektivním, neboť v případě dokonalé konkurence dochází k unikátní rovnosti MU = P = MC zachycující vztah mezi výrobcem a spotřebitelem.
Tato rovnost znamená, že cena, kterou kupující musí zaplatit, se rovná částce, za kterou by nemohl nakoupit nic jiného pro něho užitečného.
Znamená, že cena, kterou výrobce utrží za určitý výrobek, se rovná částce, za kterou si může koupit něco, co by nedokázal se stejnými náklady vyrobit.
Tato rovnost znamená, že vyrobené množství za cenu P přesně odpovídá požadovanému množství za tuto cenu ze strany spotřebitelů. Na dokonale konkurenčním trhu je zpravidla realizován tzv. spotřebitelský přebytek. (je to rozdíl mezi částkou, kterou by byl ochoten zaplatit za produkt a kolik za něj skutečně zaplatit musí). Ekonomika je tím úspěšnější, čím větší je spotřebitelský přebytek.
Závěr: Pokud se vyrovnají ceny mezním nákladům, dokáže ekonomika získat optimální výstup ze svých zdrojů. Jestliže se mezní náklady(MC) každé firmy shodují s MC ostatních firem, bude odvětví vyrábět s minimálními náklady. Dokonalá konkurence je v čisté praxi nereálná. |
