|
PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍSoukromá vysoká škola ekonomických studií, s.r.o. Seminární práce PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍPodnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem se dle obchodního zákoníku rozumí:
Do obchodního rejstříku se zapisují obchodní společnosti, družstva a jiné právnické osoby o nichž to stanoví zákon, zahraniční osoby a některé fyzické osoby, kterým to ukládá zákon a také fyzické osoby, které se tak rozhodly učinit dobrovolně. Právní formy podnikání jsou:
Fyzické osoby jsou podnikatelé, většinou živnostníci, kteří obvykle podnikají na základě Živnostenského listu nebo Koncesní listiny. Za fyzickou osobu jedná vždy sama fyzická osoba nebo její zástupce. Fyzické osoby mohou tvořit společně sdružení bez právní subjektivity.
Právnické osoby jsou většinou obchodní společnosti - společnost s ručením omezeným, akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost - a družstva. Podnikají obvykle na základě Živnostenského listu nebo Koncesní listiny a musí být zapsány v Obchodním rejstříku. Podnikat mohou i různé nadace, občansko-prospěšné společnosti, sportovní kluby apod., které nejsou a nemohou být založeny za účelem podnikání a nemusí být vždy zapsány v Obchodním rejstříku. Podnikatelská činnost je u nich vždy vedlejší činností a jejich hlavní činnost bývá dobročinná, humanitární apod. Jejich vedlejší podnikatelská činnost – pokud ji vůbec provozují se rovněž musí řídit Živnostenským zákonem i Obchodním zákoníkem. Druhy živností ohlašovací:
koncesované:
Ohlašovací živnosti mohou být provozovány na základě ohlášení při splnění stanovených podmínek. Koncesované živnosti mohou být provozovány na základě koncese. Živnosti řemeslné Živnosti řemeslné jsou vyjmenovány v příloze č. 1 Živnostenského zákona. Jsou to např. hodinářství, zlatnictví, zednictví, tesařství hostinská činnost atd. Pro provozování řemeslné živnosti je nutné prokázání odborné způsobilosti, která se prokazuje (není-li v příloze č. 1 stanoveno jinak)
Tyto doklady mohou být nahrazeny dle § 22 Živnostenského zákona, který předpokládá delší praxi u příbuzných studijních oborů a rekvalifikace nebo praxi šestiletou, pokud žadatel není vzdělán v příslušném nebo příbuzném oboru vůbec. Živnosti vázané Živnosti vázané jsou vyjmenovány v příloze č. 2 Živnostenského zákona. Jsou to např. provozování solárií, průvodcovská činnost, výroba, opravy a seřizování měřidel atd. Pro provozování vázané živnosti je třeba prokázat odbornou způsobilost dle Přílohy č. 2 Živnostenského zákona, kde jsou uvedeny zvláštní předpisy, které je třeba splnit. Pokud je zde uvedeno vzdělání a praxe v příslušném oboru, pak lze toto nahradit též dokladem o rekvalifikaci a čtyřleté praxi v oboru. Živnosti volné Obory živností volných stanoví vláda nařízením. K provozování živností volných se nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. Jsou to např. zprostředkovatelská činnost, nákup zboží za účelem jeho prodeje a prodej atd. Živnosti koncesované Živnosti koncesované jsou uvedeny v příloze č. 3 Živnostenského zákona. Jsou to např. taxislužba, provozování cestovní kanceláře, pohřební služba, služby soukromých detektivů, atd. Pro provozování koncesované živnosti je třeba prokázat odbornou způsobilost dle přílohy č. 3 Živnostenského zákona a dále je třeba vyjádření příslušného státního orgánu, rovněž dle přílohy 3 Živnostenského zákona. Pokud je zde uvedeno vzdělání a praxe v příslušném oboru, pak lze toto nahradit též dokladem o rekvalifikaci a čtyřleté praxi v oboru. Obecně lze říci, že u koncesovaných živností si státní orgány ponechaly možnost určité regulace, protože i přes splnění všech podmínek není zákonný nárok na vydání Koncesní listiny, zatímco u ohlašovacích živností je Živnostenský list vydán vždy, pokud jsou splněny zákonné podmínky. Z hlediska předmětu podnikání se živnosti dělí na živnosti:
Obchodní živnosti
Výrobní živnosti Podnikatel má právo v rámci živnostenského oprávnění výrobky vyrábět a dále prodávat a opravovat, zůstane-li zachována povaha živnosti. Živnosti poskytující služby Službami se rozumí poskytování oprav a údržby věcí, přeprava osob a zboží, provozování cestovních kanceláří, poskytování ubytovacích služeb, hostinská činnost, provozování zastaváren a jiné práce a výkony k uspokojování dalších potřeb. Ohlášení živnosti Fyzická osoba, která hodlá provozovat živnost, je povinna to ohlásit živnostenskému úřadu místně příslušnému podle jejího bydliště na území ČR. Právnická osoba, která hodlá provozovat živnost je povinna to oznámit živnostenskému úřadu místně příslušnému podle svého sídla. Obchodní společnosti Obchodní společnost – dále jen společnost – je právnickou osobou založenou za účelem podnikání. Společnost s ručením omezeným a akciová společnost mohou být založeny i za jiným, zákonným účelem. Zakládat společnost a účastnit se jejího podnikání mohou jak fyzické tak právnické osoby. Fyzická nebo právnická osoba může být společníkem s neomezeným ručením pouze v jedné společnosti. Typy společností: osobní
kapitálové
Založení společnosti Společnost se zakládá společenskou smlouvou podepsanou všemi zakladateli. Pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Společenská smlouva společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti musí mít formu notářského zápisu. Připouští-li obchodní zákoník, aby společnost založil jediný zakladatel, nahrazuje společenskou smlouvu zakladatelská listina vyhotovená ve formě notářského zápisu. Zakladatelská listina musí obsahovat stejné podstatné části jako společenská smlouva. Základní kapitál Základní kapitál společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých a nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti a musí být vyjádřen v české měně. Společník se účastní na základním kapitálu vkladem. Základní kapitál je součástí vlastního kapitálu. Základní kapitál se vytváří povinně v akciové společnosti, komanditní společnosti a ve společnosti s ručením omezeným. Vklad společníka Vkladem společníka je souhrn peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných hodnot (např. nemovitosti, stroje, ocenitelná práva atp. – ale pouze to, co je ocenitelné penězi), které se společník zavazuje vložit do společnosti. Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě nebo zakladatelské listině. Tato hodnota se stanoví dle znaleckého posudku od znalce jmenovaného za tímto účelem soudem. Přesahuje-li hodnota nepeněžitého vkladu částku 10 milionů Kč, nebo jedná-li se o vklad podniku, jeho části, know-how, nebo je-li společnost zakládána jedním zakladatelem, pak na základě společného posudku dvou znalců jmenovaných za tímto účelem soudem. Nedosáhne-li v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení nebo hodnota peněžitého vkladu v době jeho splacení nedosáhne částky, na jakou byl oceněn (např. dům vyhoří), je společník, který splatil tento vklad, povinen doplatit rozdíl v penězích. Správa a splácení vkladů před vznikem společnosti Před vznikem společnosti spravuje splacené vklady nebo jejich části zakladatel pověřený tím ve společenské smlouvě. Správou peněžitého vkladu může být též pověřena banka, byť není zakladatelem. Vlastnická práva ke vkladům přecházejí na společnost dnem jejího vzniku. Vlastnické právo k nemovitosti nabývá společnost vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem. Podíl Podíl představuje účast společníka ve společnosti a z ní plynoucí práva a povinnosti. Každý společník může mít pouze jeden podíl (jakkoli vysoký) ve společnosti, ledaže jde o akciovou společnost. Podíl nemůže být představován cenným papírem, ledaže jde o akciovou společnost. Podíl je míra účasti společníka na čistém obchodním majetku společnosti, jež připadá na jeho podíl. Pokud zanikne účast společníka na společnosti za trvání společnosti jinak, než převodem podílu, má společník nárok na vypořádání – vypořádací podíl. Při likvidaci společnosti má společník právo na podíl na majetkovém zůstatku, který vyplynul z likvidace – podíl na likvidačním zůstatku. Vznik společnosti Společnost vzniká dnem, ke kterému byla zapsána do obchodního rejstříku. Návrh na zápis do obchodního rejstříku musí být podán ve lhůtě 90 dnů od založení společnosti nebo od doručení živnostenského či jiného oprávnění. Společnost se zakládá vždy na dobu neurčitou, není-li při jejím založení výslovně určeno jinak. Prokura Prokura představuje zvláštní formu plné moci, kterou uděluje podnikatel (zmocnitel) fyzické osobě – prokuristovi (zmocněnci). Je obsahově nejširším zmocněním, neboť ustanovení § 14 Obchodního zákoníku opravňuje prokuristu činit všechny právní úkony, k nimž dochází při provozu podniku. Udělení prokury je účinné dnem zápisu do Obchodního rejstříku. Výjimkou z oprávnění prokuristy ke všem právním úkonům je pouze oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti – není v v prokuře zahrnuto, pokud se tak nestalo výslovným uvedením v rozhodnutí o udělení prokury. Omezení prokury vnitřními pokyny není právně účinné vůči třetím osobám. Dle mého názoru je prokura celkem zdařilý zákonný nástroj pro obcházení zákazu konkurence, který platí pro statutární orgány. Zrušení a zánik společnosti Společnost zaniká ke dni výmazu z Obchodního rejstříku, tomuto předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace. Ke zrušení společnosti bez likvidace dochází ve třech případech:
Další důvody pro zrušení společnosti (ale vždy s likvidací) jsou:
Je-li zamítnut návrh na prohlášení konkursu z jiného důvodu než pro nedostatek majetku společnosti, nepovažuje se společnost za zrušenou. Zbude-li ve společnosti majetek po splnění rozvrhového usnesení v konkursu nebo mí-li společnost majetek a byl zamítnut návrh na konkurs z důvodu nedostatku majetku, provede se její likvidace. Společnost může být rovněž zrušena na návrh státního orgánu (nebo jiné oprávněné osoby), pokud tak rozhodne soud a jestliže jsou k tomu splněny zákonné předpoklady, taxativně vyjmenované v Obchodním zákoníku. Právní úkony týkající se založení, vzniku, zániku, změny či zrušení společnosti musí mít písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, někdy dokonce musí mír formu notářského zápisu. Veřejná obchodní společnost Veřejná obchodní společnost patří mezi tzv. osobní společnosti. Vyznačuje se následujícími pojmovými znaky:
Požadavky na společníka v.o.s.
Firma musí obsahovat označení „veřejná obchodní společnost“, jež může být nahrazeno zkratkou „veř. obch. spol.“ nebo „v.o.s.“. Obsahuje-li firma jméno alespoň jednoho ze společníků, postačí dodatek „a spol.“. Společenská smlouva musí obsahovat:
Návrh na zápis do obchodního rejstříku podepisují všichni společníci a přikládá se k němu společenská smlouva. Práva a povinnosti společníků se řídí společenskou smlouvou, k její změně je třeba souhlasu všech společníků, není-li v zákoně nebo ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Každý společník je povinen při plnění svých povinností postupovat s péčí řádného hospodáře. Společník je povinen splatit svůj vklad ve lhůtě stanovené ve společenské smlouvě, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku své účasti ve společnosti. Při prodlení se splácením peněžitého vkladu je úrok stanoven obchodním zákoníkem. Společník může vložit do společnosti i více vkladů, tyto se pak sčítají. Obchodní vedení je nutno odlišovat od jednání jménem společnosti. Zatímco jednání jménem společnosti, k němuž je příslušný pouze statutární orgán, se uskutečňuje navenek – vůči třetím osobám, obchodní vedení se realizuje uvnitř společnosti. Ve většině případů je však mezi nimi úzká souvislost a obě funkce se vzájemně prolínají. Ustanovení zákona, že k obchodnímu vedení společnosti je oprávněn každý společník v rámci zásad mezi nimi dohodnutých, se použije pouze v případě, že společenská smlouva nestanoví něco jiného. Zejména ve společnostech s větším počtem společníků bude nutné upravit tuto otázku ve společenské smlouvě odlišně a pověřit obchodním vedením pouze některé, jednoznačně určené společníky. I v tomto případě je vybraný společník povinen řídit se při obchodním vedení společnosti zásadami, na nichž se s ostatními společníky dohodl. Ostatní společníci práva obchodního vedení pozbývají. Nestanoví-li společenská smlouva jinak, má každý společník jeden hlas. Orgány společnosti V případě, kdy je k jednání jménem společnosti pověřen společenskou smlouvou jen některý (někteří) ze společníků, je výhradně tento společník (tito společníci) zároveň i statutárním orgánem. Pro případ, že toto pověření není ve společenské smlouvě zakotveno, pak jsou statutárním orgánem všichni společníci. Rozdělení zisku a úhrada ztráty Zisk se dělí mezi společníky rovným dílem a je splatný do tří měsíců po schválení účetní závěrky. Ztrátu nesou společníci rovněž rovným dílem. Komanditní společnost Komanditní společnost představuje přechodnou formu mezi typickou osobní společností jakou je veřejná obchodní společnost, a společností kapitálovou, jakou je společnost s ručením omezeným. Pro její založení je třeba nejméně dvou společníků. Charakteristickým rysem komanditní společnosti je, že ji tvoří společníci dvou typů – komanditisté a komplementáři. Komanditista – společník (jeden nebo více), který ručí za závazky společnosti jen do výše svého vkladu zapsaného v obchodním rejstříku. Jeho právní postavení je blízké postavení člena společnosti s ručením omezeným. Komanditista je povinen vložit do základního kapitálu společnosti vklad ve výši určené společenskou smlouvou, minimálně však 5.000,- Kč. Vklad je povinen splatit ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu po vzniku společnosti, popřípadě po vzniku své účasti na společnosti. Pro komanditistu neplatí zákaz konkurence, není-li ve smlouvě určeno jinak. Komplementář – společník (jeden nebo více), který ručí za závazky společnosti celým svým majetkem. Z povahy tohoto ručení (osobního a omezeného) plyne potom to, že pouze komplementáři jsou podle zákona oprávněni k obchodnímu vedení společnosti. Komplementář má obdobný statut jako společník veřejné obchodní společnosti. Komplementářem může být jen osoba, která splňuje všeobecné podmínky provozování živnosti a u níž není dána překážka provozování živnosti bez ohledu na předmět podnikání. v případě, že je komplementářem právnická osoba, pak práva a povinnosti spojené s účastí v komanditní společnosti vykonává zpravidla její statutární orgán. Společenská smlouva musí obsahovat:
Firma společnosti musí obsahovat označení „komanditní společnost“, postačí i zkratka „kom. spol.“ nebo „k. s.“ Obsahuje-li firma společnosti jméno komanditisty, ručí tento komanditista za závazky společnosti jako komplementář. Pro komanditní společnost lze použít v přiměřeném rozsahu ustanovení Obchodního zákoníku o veřejné obchodní společnosti pro komplementáře a pro komanditisty pak ustanovení pro společnost s ručením omezeným. Rozdělení zisku a úhrada ztráty Zisk se dělí nejprve na dvě části: na část připadající komplementářům, a to v poměru, který určuje společenská smlouva. Pokud není poměr ve smlouvě určen, dělí se zisk na polovinu. Část zisku, která připadla společnosti, se po zdanění rozdělí mezi komanditisty. Poměr, v jakém se určená část zisku mezi komanditisty rozdělí, určuje společenská smlouva. Pokud úprava v tomto směru ve společenské smlouvě chybí, pak se rozdělí v poměru splacených vkladů. Komplementáři si jim připadající částku rozdělí rovným dílem, pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Komplementáři nesou ztrátu v souladu se společenskou smlouvou, jinak rovným dílem. Komanditisté jsou povinni se podílet na úhradě ztráty pouze v případě, kdy jim to ukládá společenská smlouva. Pokud tomu tak je, pak platí, že nejsou povinni vracet již vyplacené podíly na zisku. Orgány společnosti Statutárním orgánem komanditní společnosti jsou komplementáři. Každý komplementář je oprávněn jednat za společnost samostatně, není-li ve společenské smlouvě stanoveno jinak. Pokud jedná za společnost komanditista bez zmocnění, pak ručí za závazky z takto uzavřených smluv jako komplementář. Společnost s ručením omezeným Společnost s ručením omezeným je společnost kapitálová, a to především proto, že povinností společníků není osobní účast na podnikání společnosti, ale povinnost vnést určitý vklad do povinně vytvářeného základního kapitálu. Společnost s ručením omezeným může založit i jedna osoba, ale jediným zakladatelem společnosti s ručením omezeným nemůže být společnost s jedním zakladatelem nebo společníkem. Jedna fyzická osoba může být jediným společníkem nejvýše tří společností s ručením omezeným. Maximální počet společníků společnosti s ručením omezeným je 50 osob. Společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů, a to podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů v obchodním rejstříku ručení společníků zaniká. Název společnosti musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“, postačí i zkratka „spol. s r.o.“ nebo jen „s.r.o.“. Základní kapitál společnosti činí minimálně 200.000,- Kč, výše vkladu jednoho společníka pak minimálně 20.000,- Kč. Každý společník může mít pouze jeden vklad, jeho výše může být pro jednotlivé společníky různá, ale vždy musí být dělitelná tisícem. Výši vkladů společníků určuje společenská smlouva. Při nepeněžitém vkladu musí být uvedená přesná částka, která se započítává na vklad společníka a musí být uveden předmět nepeněžitého vkladu. Všechny nepeněžité vklady musí být splaceny ještě před zápisem společnosti do Obchodního rejstříku. Společenská smlouva Společenská smlouva musí obsahovat alespoň:
Společenská smlouva může rovněž určit vydání stanov společnosti, které upraví její vnitřní organizaci. Před podáním návrhu na zápis společnosti do Obchodního rejstříku musí být splaceno nejméně 30% na každý peněžitý vklad. Celkem musí být splaceno, a to včetně nepeněžitých vkladů, minimálně 100.000,- Kč. Je-li společnost zakládána jen jedním zakladatelem, lze ji zapsat do obchodního rejstříku, jen když je v plné výši splacen základní kapitál společnosti. K návrhu na zápis do obchodního rejstříku je nutno doložit i potvrzení o splacení peněžitých vkladů a posudek znalce nebo znalců o ocenění nepeněžitých vkladů. Podíl na zisku Základním právem společníka je právo na podíl na zisku. Toto právo se týká části zisku společnosti, kterou valná hromada určila k rozdělení mezi společníky. Velikost podílů společníků stanoví společenská smlouva, pokud toto ustanovení ve společenské smlouvě není, pak platí, že se určuje podle poměru jejich obchodních podílů. Společnost s ručením omezeným je povinna vytvořit rezervní fond. Dobu jeho tvorby a jeho výši určuje společenská smlouva. Orgány společnosti Nejvyšším orgánem společnosti je valná hromada, jejímž členem je každý společník. Ustanovení § 125 Obchodního zákoníku obsahují výčet záležitostí, které patří do její výlučné působnosti (např. schvalování řádné, mimořádné, konsolidované a mezitímní účetní závěrky, rozdělení zisku a úhrady ztrát, rozhodování o změně obsahu společenské smlouvy, nedochází-li k němu na základě jiných právních skutečností, atd.) Není-li určeno jinak, valná hromada uděluje a odvolává též prokuru. Společenská smlouva může dále svěřit do působnosti valné hromady rozhodování i v jiných záležitostech společnosti, nevyjímaje ani takové, které patří do působnosti jednatelů či dozorčí rady. Valná hromada je usnášení schopná, jestliže jsou přítomni společníci, kteří mají alespoň polovinu všech hlasů, společenská smlouva však může tento požadavek zpřísnit. Každý společník má jeden hlas na 1000,- Kč svého vkladu. Společník může zmocnit na základě písemné plné moci, kde je uveden rozsah zmocnění, jinou osobu k tomu, aby jej na valné hromadě zastupovala. V zákonem určených případech je třeba dvou třetin všech hlasů – např. schvalování stanov, změna společenské smlouvy, zvyšování základního kapitálu, nebo tří čtvrtin všech hlasů – např. schválení ovládací smlouvy atd. Pokud dochází k nerovnoměrnému snížení základního kapitálu, pak je třeba souhlas všech společníků. Společník nemůže vykonávat své právo v případech, kdy mu to zákon výslovně zakazuje – např. valná hromada hlasuje o jeho vyloučení nebo o podání návrhu na jeho vyloučení. Valná hromada se svolává nejméně jedenkrát za rok. Statutárním orgánem společnosti je jeden nebo více jednatelů, které jmenuje nebo odvolává valná hromada. Jmenuje je nejen z řad společníků, ale i jiných fyzických osob mimo společnost. Jednatelé obstarávají záležitosti spojené s běžným chodem společnosti, především s jejím obchodním vedením. Jsou oprávněni jednat jménem společnosti a podpisovat se za ni. Jednatelem může být pouze fyzická osoba, a to buď společník nebo jiná osoba. Může jím být i zaměstnanec společnosti, ale pouze za předpokladu, že s ním společnost uzavřela pracovní smlouvu na jiný druh práce než je výkon funkce jednatele. Prvního jednatele nejmenuje valná hromada, neboť musí být určeni již ve společenské smlouvě. Ve společenské smlouvě se však neuvádějí další jednatelé, takže jejich jmenování neznamená změnu společenské smlouvy, ale změnu počtu jednatelů lze provést pouze změnou společenské smlouvy. Každý jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Omezit toto oprávnění může pouze valná hromada nebo stanovy nebo společenská smlouva, ale toto omezení je vůči třetím osobám neúčinné. Společenská smlouva může zřídit dozorčí radu jako kontrolní orgán společnosti s ručením omezeným. Pokud je dozorčí rada zřízena, pak se zapisují údaje o jejích členech do obchodního rejstříku. O jejich jmenování, odvolání a odměňování rozhoduje valná hromada. Akciová společnost
Akciová společnost je typická kapitálová společnost, jejíž kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem, akcionáři neručí za závazky společnosti. Název společnosti musí obsahovat označení „akciová společnost“, nebo zkratky „akc. spol.“ nebo „a.s.“
Akcie Akcie je pojem používaný v dvojím smyslu: jednak coby soubor práv akcionáře jako společníka (podílet se na řízení společnosti, na zisku a na likvidačním zůstatku při jejím zániku), jednak jako listina o podílnictví (cenný papír), která ztělesňuje práva akcionáře a jejímž prostřednictvím lze tato práva uplatňovat. Akcie má jednak jmenovitou (nominální) hodnotu, jednak reálnou hodnotu, která se může od jmenovité hodnoty někdy i velmi výrazně lišit. Jmenovitá hodnota je předem určená hodnota podílu, vyznačená na akcii. Naproti tomu reálná hodnota akcie je vyjádřena kurzovní cenou, tj. cenou, za kterou se akcie prodává a kupuje na trhu cenných papírů. Ta je pak závislá na výsledcích hospodaření společnosti, zejména pak na zisku. Akcie mohou být vydány v listinné podobě nebo v zaknihované podobě a musí obsahovat:
Listinná akcie musí navíc obsahovat číselné označení a podpis člena nebo členů představenstva, kteří jsou jménem společnosti oprávněni jednat k datu emise.
Forma akcie Akcie může znít na jméno nebo na majitele. Pokud společnost vydala akcie na jméno, vede seznam akcionářů. Listinná akcie na jméno je převoditelná rubopisem a předáním. Akcie na majitele je převoditelná neomezeně. Práva spojená s listinnou akcií na majitele vykonává ten, kdo ji předloží. Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená, nestanoví-li zákon jinak. Samostatně lze převádět jen právo na výplatu dividendy. Zákon rovněž umožňuje vydání prioritních akcií za účelem zajištění přednosti pro jejich majitele při:
Emisní kurz akcie a emisní ážio Emisní kurz akcie je částka, za níž společnost vydává akcie, nesmí být nikdy nižší, než její jmenovitá hodnota. Emisní ážio – jde o rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií za předpokladu, že emisní kurz akcie je vyšší než jmenovitá hodnota akcií. Založení společnosti Společnost může být založena jedním zakladatelem, je-li tento právnická osoba, jinak dvěma nebo více zakladateli. Zakládají-li společnost dva a více zakladatelů, uzavřou zakladatelskou smlouvu, pokud společnost zakládá pouze jeden zakladatel, pak ji zakládá zakladatelskou listinou. Zakladatelská smlouva nebo listina musí mít formu notářského zápisu. Ačkoli fyzická osoba nemůže být sama jediným zakladatelem akciové společnosti, soustředění akcií v rukou jediné fyzické osoby nemá za následek zrušení akciové společnosti a není pro zrušení akciové společnosti ani důvodem. Základní kapitál společnosti založené s veřejnou nabídkou akcií musí činit alespoň 20.000.000,- Kč, nestanoví-li zákon jinak. Základní kapitál společnosti založené bez veřejné nabídky musí činit alespoň 2.000.000,- Kč. Zakladatelská smlouva nebo zakladatelská listina musí obsahovat:
Pokud je společnost založena na základě veřejné nabídky, musí zakladatelská smlouva (listina) obsahovat ještě další zákonem stanovené náležitosti. Stanovy musí obsahovat:
|
