|
MakroprostředíMakroprostředí„Je velkou chybou rozvíjet teorie dříve, než máme informace.“ Sir Arthur Conan Doyle Každá firma se při svém podnikání nachází v určitém prostředí, které zásadním způsobem ovlivňuje její podnikatelskou činnost. Toto prostředí můžeme rozdělit na:
Makroprostředí představuje více či méně předvídatelný prvek, kterému je podnikání neustále vystaveno. Jednotlivé prvky neustále proměnlivého makroprostředí může podnik ztěží ovlivnit, ale na druhé straně je jeho působení na podnik nesmírné a neodvratné. Makroprostředí představuje velké množství prvků a jejich vzájemných vztahů, které v souhrnu ovlivňují schopnost podniku vytvořit a rozvíjet vztahy s ostatními účastníky trhu. Makroprostředí můžeme rozdělit na tyto části:
V následující části práce přiblížím jednotlivé prvky makroprostředí z hlediska jejich vlivu na internetovou firmu. Při zpracování vycházím z údajů, které jsou dostupné v období do 5. dubna 2001.
Představuje základní potenciál pro podnikání. Do tohoto prostředí lze zahrnout např.:
Internet je globální médium. Jeho postavení přináší globální trhy a také globální a zejména permanentní nabídku. Jeho prostřednictvím je možno nabízet zboží a služby na trzích, které by jinak byly nedostupné nebo dostupné, ale s vysokými náklady. Umístění zdroje přestává být s využitím Internetu významné, protože lze třeba využít pracovní síly z druhého konce světa, do určité míry to platí i pro využití surovin. Rozhodující je nápad, myšlenka, inovativnost. Používání služeb Internetu přináší významné snížení nákladů. Tyto úspory vyplývají ze zachování elektronické formy informace ve všech fázích, standardizace či automatizace řady operací, mnohonásobnému využití dané informace, racionalizace výroby, distribuce a dalších činností Změny v technologickém prostředí sebou přinášejí jedny z největších příležitostí pro podnikání. Nové technologie umožňují zvyšovat produktivitu práce, snižovat náklady a tím zvyšují konkurenční schopnost výrobku i podniku. Změny v této oblasti jsou dnes velice rychlé a mají vliv i na změny spotřebních zvyklostí. Nejvýraznější tendence společensky prosazovaná je podpora inovačních procesů zaměřených na růst bezpečnosti, ochranu zdraví a ekologii. [16] Základem komunikace v rámci Internetu je sada protokolů TCP/IP. Data jsou rozdělena do paketů, které si hledají samy cestu na místo určení. Díky protokolu je potlačena komunikační infrastruktura, existuje zde nezávislost na konkrétních hardwarových a softwarových platformách. Uživatelé Internetu používají různé druhy hardwarových platforem jako jsou PC, MacIntosh, Silicon Graphics, IBM, DEC stejně jako softwarových platforem: různé typy Unixu, DOS, různé verze Windows, OS/2, NetxStep, mainframové operační systémy atd.Pro reálný provoz Internetu jsou třeba jak počítače, které zajišťují komunikační služby (nameservery, FTP, Gopher, News a WWW servery), tak jiná hardwarová zařízení zajišťující technický provoz (směrovače, gateways, opakovače, modemy). Tato zařízení jsou většinou pod dohledem komunikačních společností a poskytovatelů připojení (ISP). Metod připojení k Internetu dnes existuje celá řada a lze je rozdělit podle délky trvání připojení na:
Tab. č. 2.3
http://www.telecom.cz/set.php3?STR=sluzby_business/tarif_internet_2001/index.php3 Časová pásma:
- 24 hod. denně (víkendy, svátky)
Aby Internet mohl fungovat, musí mít každý připojený počítač svou jednoznačnou adresu. Na Internetu se používají dva základní druhy adres:
Relativně novou technologií, která se na trhu objevila je WAP (Wireless Application Protocol). Jedná se o možnost, jak se z mobilního telefonu dostat na internet. Zatímco stránky v „počítačovém internetu“ jsou programovány v jazyku HTML, stránky pro „mobilní internet“ jsou ukládány v jazyku WML. Ten vychází z parametrů velmi malého displeje dostupných mobilních telefonů. Jako první v ČR tento způsob připojení představila společnost EuroTel na konci roku 1999. V současné době je WAP součástí nabídky všech tří mobilních operátorů u nás. Rozvoj českého trhu WAP zbrzdil nedostatek telefonních přístrojů, které připojení protokolem WAP umožňují. Na českém Internetu je provozována služba Freewap.cz (http://freewap.cz), která nabízí bezplatný hosting WAP stránek. 2.2.3 Demografické prostředí Je rozhodující pro vytváření jednotlivých trhů, jejich velikosti, struktury a rozmístění. Sledujeme zde základní demografické kategorie – velikost populace, její rozmístění, hustota obyvatel, mobilita, sociální, příjmová, kvalifikační a vzdělanostní struktura, věková struktura a ekonomická aktivita. [16] Demografické prostředí Internetu tvoří jeho uživatelé. Odpověď na otázku, kdo jsou a kolik je uživatelů českého Internetu není snadná. Přestože existuje řada výzkumů, které se zaobírají právě touto problematikou, jejich výsledná data se liší, často velmi podstatně. Tato skutečnost je způsobena rozdíly v metodice i definicích jednotlivých zkoumaných pojmů. Nejlépe to asi demonstruje rozptyl, který mají jednotlivé agentury ve stanovení počtu uživatelů Internetu: 6 až 16 procent populace. Z výsledků Media Projektu za 2. a 3. čtvrtletí roku 2000 vyplývá, že přístup k Internetu má již 19,7 % populace ve věku od 12 do 79 let, což je o 1 % více ve srovnání s údajem za 1. pololetí roku 2000 (18,6 %). Z celkového počtu 1689 tis. osob s přístupem na Internet jej alespoň několikrát měsíčně využívá 1388 tis. osob ve věku 12-79 let. A této skupině osob je věnována tato analýza.
Graf č. 2.1 Zdroj: http://www.gfk.cz/news/press/reader.asp?lang=CZ&ctr=203&msg=416 Nejvyšší podíl uživatelů Internetu je ve věkové skupině od 16 do 19 let, kde téměř každý druhý je uživatelem. Nejčastějším způsobem připojení těchto osob je přístup ve škole (78 % z uživatelů). Připojení z domova je ve srovnání s populací nad 20 let obecně rovněž vyšší (8 % ze všech osob ve věku 16-19 let proti 5-6 % ve skupině 20-49 let). Z nejmladší sledované populace 12-15 let používá Internet 25 % těchto osob, rovněž převážně ve škole (67 % uživatelů). Připojení z domova má srovnatelně s populací od 20 do 49 let (celých 6 % ze všech osob od 12 do 15 let). Podíl připojení z práce narůstá s rostoucím věkem osob v ekonomicky aktivním věku od 53 % uživatelů ve skupině 20-29 let (u těchto osob je ještě poměrně početné zastoupení připojení ve škole – téměř 30 %) až do 86 % z připojených ve věku od 50 do 59 let. Užití Internetu je diferencováno i podle frekvence jeho využití a důvodu využití. Necelá jedna třetina uživatelů Internetu jej využívá denně nebo téměř denně, dalších 30 % alespoň několikrát týdně, jedna třetina ještě řidčeji. Dalším velmi zajímavým projektem je Průzkum uživatelů Internetu v ČR. Tento průzkum byl zahájen na podzim 1996. V dosavadních pěti kolech bylo shromážděno přes 7700 vyplněných dotazníků, takže dle dostupných informací lze říct, že se jedná o jeden z nejrozsáhlejších průzkumů tohoto typu ve střední a východní Evropě. Na základě výsledků všech kol lze konstatovat, že českému Internetu výrazně dominují muži. Ale jak zobrazuje následující graf jejich podíl je postupně snižován. Graf č. 2.2
Zdroj: http://www.park.cz/pruzkum/opui.htm Poměrně významně rozlišuje skupinu mužů a žen jako uživatelů Internetu věková struktura. Ve všech věkových kategoriích do 25 let tvoří ženy vyšší relativní podíl, než by odpovídalo poměru mužů a žen v rámci celé internetové populace. Ve skupině do 15 let je dokonce poměr žena mužů 40:60. S rostoucím věkem se podíl žen snižuje a ve věku 41-45 let dosahuje již jen 15:85 ve prospěch mužské internetové populace. Většina respondentů má podle Průzkumu uživatelů Internetu v ČR přístup k Internetu ze svého pracoviště. Za výraznou známku slibně se rozvíjejícího trhu lze považovat zejména vývoj údajů o připojení respondentů z domova - hodnota zatím posledního kola výzkumu 63% se blíží evropskému průměru. V posledním kole byl zaznamenám také fenomén připojení z internetových kaváren. Grafický vývoj míst připojení ze zachycen v příloze č. 1.
Tab. č. 2.4
Průměrný věk uživatele Internetu se podle průzkumů pohybuje na hranici 28-30 let. Vysoká úroveň vzdělanosti uživatelů Internetu oproti běžné populaci představuje jeden z hlavních argumentů podtrhující atraktivitu tohoto trhu pro investory. Více než 37% respondentů má ukončené vysokoškolské vzdělání (technická orientace škol v současnosti ztratila své dominantní postavení). Graf č. 2.3 Zdroj: http://www.park.cz/pruzkum/opui.htm Pro komerční využití Internetu je důležitá struktura uživatelů Internetu z hlediska frekvence připojení:
Graf č. 2.4 Zdroj: Markent a Deloitte & Touche, sběr: únor 2000 dg388h1428lggy
Tab. č. 2. 5 International Data Corporation (IDC) odhadovala k 1. 7. 1999 „více než 292 000“ uživatelů s tím, že koncem roku bude Internet využívat 3,2% české populace. Předvídá také průměrně 30,7% růst v následujících pěti letech. Na základě těchto předpokladů se situace bude vyvíjet takto:
Tab. č. 2.6 2.2.4 Ekonomické prostředí Tato část makroprostředí představuje především makroekonomické trendy a tendence a z nich vyplývající výhled rozvoje podnikání jako jsou jednotlivé fáze hospodářského cyklu. Tyto základní trendy doprovází řada dalších jevů – kurz měny, míra inflace, velikost koupěschopné poptávky, ceny, velikost úrokové míry, výše důchodů, míra nezaměstnanosti, životní náklady apod.[16] Makroekonomické veličiny v následujícím období budou převážně pokračovat v nastartovaných trendech. Střední scénář tempa růstu HDP pro rok 2000 činí 2,6 %. V roce 2001 je očekáváno zrychlení ekonomického růstu na hodnotu okolo 3,0 % s harmonickým přírůstkem všech složek domácí poptávky (viz Příloha číslo 2). Pro rok 2000 odhad tempa růstu spotřeby domácností (včetně neziskových institucí) ve stálých cenách činí 1,5 %. Ani v roce 2001 nelze očekávat, vzhledem k mírné dynamice reálných disponibilních důchodů domácností, podstatné zrychlení reálné spotřeby. Tempo růstu dosáhne cca 1,7 %. V roce 2001 vláda očekává dosažení průměrné míry inflace v intervalu se středem okolo 4,7 %. I přes působení pozitivních faktorů, jako jsou ekonomický růst, přímé zahraniční investice a různé formy aktivní politiky zaměstnanosti, bude v následujícím období pokračovat mírné snižování poptávky po pracovní síle zejména v produkční sféře vzhledem ke zintenzivňování procesu restrukturalizace a s ním spojenému tlaku na růst produktivity práce. V roce 2001 se předpokládá dosažení celorepublikové úrovně nezaměstnanosti 9,2 %, s přervávajícími regionálními rozdíly. V tomtéž roce lze očekávat zvýšení objemu mezd o 4,8%, což však znamená meziroční reálný pokles objemu mezd a platů. U vývozu zboží přetrvávají pozitivní tendence - dynamický vývoj exportu do států EU, zejména do SRN, a pozitivní změny struktury exportu ve směru k výrobkům s vyšším stupněm zpracování, zvláště v kategorii výrobků na vysoké technické úrovni. Objem dovozu bude ovlivněn přetrvávajícími vysokými cenami ropy a zvolna rostoucí domácí poptávkou, zejména u dovozu investičního zboží. Proto se očekává zhoršení záporného salda obchodní bilance ze 71,2 mld. Kč v roce 1999 na cc 130 mld. v roce 2000. V roce 2001 očekáváme deficit obchodní bilance okolo 140 mld. Kč. Zhoršení záporného salda obchodní bilance bude kompenzováno mírně se zlepšující bilancí služeb. Podle metody parity kupní síly dosahovala ekonomická úroveň ČR v nejpříznivějších letech 1995 a 1996 téměř ekonomické úrovně jak Slovinska, tak i Portugalska a Řecka jako nejméně rozvinutých zemí EU. V současném období došlo k tomu, že tyto země získaly před ČR určitý náskok vzhledem k tomu, že jejich dynamika ekonomického růstu výrazně předstihuje českou. Lze odhadnout, že v roce 2000 hrubý domácí produkt České republiky vztažený na obyvatele (per capita - p.c.) při přepočtu pomocí běžné parity kupní síly dosáhne cca 13 700 USD, což odpovídá přibližně 55 % ekonomické úrovně Spolkové republiky Německo proti 60 % v roce 1996. Nedávná ekonomická recese s sebou tedy přinesla zastavení procesu konvergence ČR směrem ke státům EU. Vývoj hlavních makroekonomických indikátorů české ekonomiky od roku 1995 do roku 1999 s predikcí na období 2000 a 2001 je shrnut v tabulkách v Příloze číslo 2. Podle srovnání výdajů na informační technologie mezi státy střední a východní Evropy, vykazuje Česká republika třetí nejvyšší podíl investic v tomto odvětví. Tato skutečnost naznačuje, že Česká republika zachytila informační trend. Tab. č. 2.7 Trh s osobními počítači v ČR roste. Na rok 2000 byl odhadován počet prodaných počítačů na 320 000 kusů, což by znamenalo o 15% více než v roce 1999. Koncem roku 1999 bylo v ČR celkem 1100 tisíc počítačů, což znamená, že na 100 obyvatel připadá 10,72 osobních počítačů. Česká republika se tedy ve vybavenosti pohybuje kolem 20. místa v evropském žebříčku. Srovnání s vybranými státy Evropy uvádí následující tabulka. Tab. č. 2.8 Porovnání s kandidátskými zeměmi na vstup do EU v první vlně, naše republika v počtu osobních počítačů na 100 obyvatel zaostává za Slovinskem a Estonskem. Průměr EU činil v roce 1999 24,8 počítačů na 100 obyvatel. Graf č. 2. 5 Zdroj: Mezinárodní Telekomunikační unie, Euro 35/ 28.8.2000 Nová ekonomika znamená revoluční kombinaci internetové a telekomunikační infrastruktury se zajímavou myšlenkou a klasickým obchodním modelem. V roce 2003 bude internet a nová ekonomika podle studie kanadské telekomunikační společnosti Nortel Networks generovat 2,8 bilionu USD, tedy zhruba 7% HDP celého světa. Experti odhadují, že do roku 2003 vzroste objem e-obchodu o 86%. Nejdynamičtějším regionem by měla být Evropa s ročním průměrným růstem o 118%.
2.2.5 Politicko-právní prostředí
Politicko-právní prostředí zahrnuje vliv vládních a politických orgánů a organizací, které formulují z hlediska státu určité hospodářské, ekologické, bezpečnostní, jakostní a zdravotní požadavky formou zákonů, vyhlášek a předpisů. Těmito pravidly se státní snaží ochraňovat širší celospolečenské zájmy a ochraňuje spotřebitele i výrobce.[16]
Nedílnou součástí Internetu a zejména jeho komerčního využití jsou právní otázky. Klasické právní předpisy nelze vždy dobře aplikovat na „nový elektronický svět", důvodů je několik:
Internet je určitá „síť sítí“, která jako celek nikomu nepatří. Internet jako celek není ani věc v právním smyslu a z právního hlediska proto nemůže být předmětem vlastnického práva řádného subjektu. Internet sám také není právním subjektem a nemůže provádět žádné právní úkony, ani nabývat práva či povinnosti. Internet ale není ani služba. Pouze prostřednictvím Internetu je celá řada služeb provozována. Internetu se týkají zejména tyto oblasti práva:
Pro internetový svět jsou v českém právním řádu nejpodstatnější zejména tyto normy:
Základní české právní normy, které se alespoň okrajově dotýkají Internetu, jsou uvedeny v Příloze číslo 5. 2.2.6 Sociálně-kulturní prostředí Sociální a kulturní úroveň společnosti se odráží ve spotřebním a kupním chování zákazníků, výrazně ovlivňuje celkový charakter poptávky, postoj k výrobkům, preference a motivace ke spotřebě, kupní aktivitu apod. Chování jedince je formováno nejen jeho osobností (individuálními vlastnostmi), ale také vlivy obecnější povahy. Jedná se zejména o kulturu, vzdělání, náboženství, tradice národa, rodinu, emancipaci a obecné zvyklosti, které dlouhodobě utvářejí základní hodnotovou orientaci každého jedince.[16] Internet už i přes zatím relativně nízký počet uživatelů u nás není chápán jako krátkodobá módní záležitost. Stává se součástí života. Lidé, kteří se s Internetem dostali už jednou do styku, začínají jeho možnosti využívat ve stále více oblastech. Přesto v procentním srovnání vzhledem k četbě knih a sledování televize jeho využití výrazně zaostává. V ČR čte necelých 75% obyvatel alespoň jednou měsíčně knihu a téměř 50% sleduje denně minimálně dvě hodiny televizní vysílání. Oproti tomu jen 16% lidí u nás alespoň částečně využívá možností Internetu. Internet je nazýván velkou globální vesnicí. A jako každá vesnice má i on svůj oficiální jazyk. Mateřským jazykem Internetu je angličtina, která je a podle všech předpokladů také zůstane dominantní řečí tohoto média. Demokratický charakter Internetu ale umožňuje každému uživateli používat řeč, která je mu blízká. Tab. č. 2. 9 Návštěvnost serverů a charakter vyhledávaných dat souvisí také s pohlavím uživatelů. Ženy věnují svůj internetový čas výrazněji vyhledávání prakticky zaměřených informací, kde jejich podíl dosahuje až třetinového zastoupení. Naopak návštěvníky technicky orientovaných serverů jsou hlavně muži (tvoří až 93% všech návštěv). Graf č. 2.6
Zdroj: www.vyzkumyinternetu.cz; HN, 28. 2. 2001 K vyhledávání slouží na Internetu portály neboli vyhledávače. Na českém Internetu je nejstarším a zároveň také nejpoužívanějším vyhledávačem Seznam.cz. O tom, které portály jsou mezi českými uživateli nejznámější přehledně hovoří následující graf. Graf č. 2.7 zdroj: http://audit.tnsofres.cz/news/20001018-03.php3 Velmi využívané a oblíbené jsou v rámci Internetu dva typy serverů – „Freemails“ a „Chat“. „Freemails“ neboli elektronická pošta umožňuje zdarma prostřednictvím WWW svým uživatelům přihlásit se odkudkoliv na světě ke své schránce elektronické pošty a pracovat s ní. Freemialovou schránku nemá jen asi 10% internetové populace a trendem je používání několika těchto schránek zároveň. Z českých poskytovatelů tohoto typu služby jsou nejvyužívanější Seznam.cz, Centrum.cz, Post.cz, Email.cz a msnAtlas.cz. „Chat“, neboli místo, kde neustále probíhá dynamická diskuse, jsou navštěvovány více než polovinou českých uživatelů Internetu13. Existují chaty na jakékoli témata od hudby po sex. 11% uživatelů chat navštěvuje pravidelně a celých 46% uživatelů Internetu ho navštěvuje občas. Internet je místo, kde lze nalézt téměř jakoukoli informaci. Čeští uživatelé na Internetu vyhledávají zejména zpravodajství a informace vzdělávací a o vzdělání, významnou pozici také zaujímají zábava a humor, informace o kultuře a kulturním vyžití a díky anonymitě Internetu také sex a erotika. Graf č. 2.8 Zdroj: http://audit.tnsofres.cz/news/20000718.php3 Tento výzkum, ale v praxi popírá skutečnost reálné návštěvnosti internetových serverů, kde nejnavštěvovanější nejsou servery zpravodajské, ale právě ty zaměřené na sex a erotiku. Služba Navrcholu.cz (www.navrcholu.cz) monitoruje návštěvnost 23 976 českých webovských stránek a na základě počtu dosažených sessions vytváří pořadníky. Graf č. 2.9 Zdroj: www.navrcholu.cz, stav k 1.3.2001 V období od 1. 1. 2001 do 1. 3. 2001 byly v ČR nejnavštěvovanějšími stránkami jsou ty orientované na sex a erotiku. Je nutno ale podotknout, že návštěvníci těchto stránek nepatří pouze k české internetové populaci, ale velká část z nich přichází z jiných zemí. Graf znázorňuje rozdělení dvaceti nejnavštěvovanějších webů (přihlíženo k počtu sessions).
Graf č. 2.10 Zdroj: www.navrcholu.cz, stav k 1.3.2001 Vyloučíme-li servery obsahující sex a erotiku z celkového souboru zaregistrovaných stránek, zjistíme, že nejužívanějšími weby jsou ty, které nabízejí služby a takové, které jsou zařazeny pod kategorii Internet (výčet kategorií monitorovaných službou Navrcholu.cz je uveden v Příloze číslo 8).
Internet v České republice se přesunul z fáze revolučního nadšeneckého objevování a hledání své tváře do fáze popularizace širokého využití. Tato etapa bude následována dynamickým růstem nejen počtu každodenních uživatelů, ale také kvantitativní a kvalitativní expanzí Internetu jako celku (nejen z hlediska informačního a technologického, ale také např. v oblasti elektronického obchodování, čemuž jsou věnovány následující kapitoly). |
