|
Elektronické zpracování marketingové ankety: Produkty bank a pojišťovenSoukromá obchodně-podnikatelská a manažerská akademie s.r.o. Ortenovo náměstí 34, 170 00 Praha 7 Elektronické zpracování marketingové ankety: Produkty bank a pojišťovenProhlášení „Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracoval samostatně a veškerá použitá literatura a další prameny jsou uvedeny v seznamu.“ Datum odevzdání: ……………………….…………………………... ( Petr Šulc ) Abstrakt Tato práce pojednává o platebních kartách. Hovořím zde o jejich typech, členění a způsobech využití. Práce je zaměřená na neembosované, embosované a chipové platební karty. Je zde i popis funkce platebních terminálů. 33288lzd18oqf4c Druhá kapitola práce je zaměřena na cestovní pojištění. Rozebírám zde výhody a nevýhody tohoto pojištění. Třetí kapitola se zaujímá možností vytvoření elektronické ankety jako www stránky. Je zde popsán postup tvorby i možnosti následovního vyhodnocení. Abstract This project deals about credit card. I speak about theirs type, selections and form of use. Project is set on no embossing, embossing and chip credit card. There are descriptions of various paid terminals. zq288l3318oqqf Second chapter is select on travelling insurance. I analyse there an advantage and disadvantage of this insurance. Third chapter is select on make electronic inquiry like www page. There is description of creating and evaluation. Obsah 1.Úvod 1.1 Úvod práce 1.2. Návod pro použití přiloženého CD-Rom disku
2. Platební karty 2.1 Kdy platební karta vznikla ? 2.2 Co je to platební karta? 2.3 Jak dnešní platební karta vypadá ? 2.4 Jak se tato karta vyrábí ? 2.5 Jak vlastně funguje chip na platebních kartách ? 2.6 Jak vlastně funguje magnetický proužek ? 2.7 Kde mohu platební kartu využít ? 2.8 Jak fungují platební terminály ? 2.8.1 Off-line embosované platební terminály 2.8.2 On-line neembosované, chipové a hybridní platební terminály 2.8.3 On-line embosované platební terminály 2.9 Jak je platební karta zabezpečena ? 2.10 Vyvíjí se nějaké další druhy zabezpečení ? 2.11 Které druhy karet jsou embosované, neembosované a chipové?
3. Pojištění 3.1 O jakém pojištění se jedná? 3.2 Jaké jsou podmínky získání tohoto produktu ? 3.3 Jaké jsou výhody tohoto pojištění ? 3.4 Jaké jsou nevýhody tohoto pojištění ? 3.5 Platí pojištění pouze pro majitele platební karty ? 3.6 Co pojištění zahrnuje a s čím lze počítat ? 3.6.1 Úrazové pojištění 3.6.2 Právní pomoc
4. Vytvoření ankety 4.1 Zvolení nástroje pro vytvoření 4.2 Vytvoření tázacího systému - ujasnění postupu tvorby 4.3 Tvorba systému 4.3.1 Získání odeslaných údajů 4.3.2 Kontrola vyplnění údajů 4.3.3 Volání funkce zobrazující anketní otázky dle odpovědi korespondenta 4.3.4 Funkce zobrazující anketní otázky 4.3.5 Udržování a předávání získaných údajů 4.3.6 Funkce pro uložení dat do databáze 4.3.7 Funkce pro kontrolu opakovaného vyplnění 4.3.8 Řídící mechanismus celého systému 4.4 Dokončení anketního systému 4.5 Databázový systém MySQL
5. Zpracování dat 5.1 Získání dat z MySQL serveru 5.2 Vyhodnocování údajů 5.2.2. Zjištění počtu odpovědí 5.2.2. Třídění dat dle věkových kategorií 5.2.3. Získávání údajů o určité věkové kategorii 5.3. Vytvoření statistických grafů 5.4. Možnost aktualizace získaných dat 5.4.2. Aktualizační makro 5.4.2. Aktualizace sešitu
6. Slovní vyhodnocení ankety 6.2. Vyhodnocení počtu odpovědí 6.2 Majitelé platebních karet 6.3 Druh a počet platebních karet 6.4. Spokojenost s ochranou karty 6.5. Nejvhodnější zabezpečení 6.6. Frekvence využívání karty, kde a kdy 6.7. Využívání cestovního pojištění u platební karty
7. Závěr 7.2. Závěr platebních karet 7.2. Závěr pojištění 7.3. Závěr ankety 7.4. Závěr zpracování dat 7.5. Závěr slovního hodnocení ankety
Příloha:
1. Kompletní tištěný zdrojový kód anketního systému – anketa.php
2. Přehled placených nákladů na plnění pojistného v zahraničí
3. Kompletní tištěný zdrojový kód aktualizačního makra pro sešit - získaná_data.xls
4. Zpracované grafy aplikace Ms Excel 4.1 Graf 1 - Podíl odpovědí dle pohlaví 4.2 Graf 2 - Podíl odpovědí dle věkové kategorie 4.3 Graf 3 - Podíl na typu vlastnictví karty (všechny věkové kategorie) 4.4 Graf 4 - Podíl na typu vlastnictví karty (věková kategorie 15-18) 4.5 Graf 5 - Podíl na typu vlastnictví karty (věková kategorie 19-26) 4.6 Graf 6 - Podíl na typu vlastnictví karty (věková kategorie 27 - 60) 4.7 Graf 7 - Podíl na typu vlastnictví karty (věková kategorie 61 -) 4.8 Graf 8 - Frekvence průměrného využívání platební karty (všechny věkové kategorie) 4.9 Graf 9 - Graf nejčastějšího využití platební karty (všechny věkové kategorie) 4.10 Graf 10 - Využívání karty pro placení položek do 400 Kč (všechny věkové kategorie) 4.11 Graf 11 - Podíl typu platebních karet mezi korespondenty 4.12 Graf 12 - Spokojenost korespondentů s ochranou jejich karty 4.13 Graf 13 - Výběr korespondentů s nejvhodnějším zabezpečením karty 4.14 Graf 14 - Využívání cestovního pojištění u platební karty 4.15 Graf 15 - Využívání cestovního pojištění jako samostatného produktu
5. Terminologický slovník
6. Seznam použité literatury
7. Sešit aplikace Ms Excel získané_údaje.xls na přiloženém CD-Rom disku.
8. Soubor anketa.php na přiloženém CD-Rom disku.
9. Soubor index.html na přiloženém CD-Rom disku.
1. Úvod 1.1 Úvod práce Práci na téma „Elektronické zpracování marketingové ankety: Produkty bank a pojišťoven“ jsem zaměřil na čtyři obory:
V oboru „platební karty“ rozebírám jejich druhy, způsoby použití a jejich funkce. V druhé části práce se věnuji běžným výhodám i nevýhodám cestovního pojištění a povinnostem, které musí majitel podstoupit, aby pojištění bylo platné.
Třetí část práce jsem zaměřil na fyzickou tvorbu elektronické ankety. Anketu vytvářím pomocí několika programovacích jazyků jako je PHP a HTML. Tvorbu jsem popisoval krok za krokem tak, aby byla srozumitelná co nejvíce lidem. Při tvorbě využívám všechny dostupné prostředky, na které se váže volná softwarová licence. Pro psaní zdrojového kódu jsem používal „Poznámkový blok“ a na otestování funkce na lokálním počítači jsem využíval „Apache server 1.3.11“. Pro ukládání informací jsem plně využíval MySQL server. Pro běh ankety na internetu jsem využíval služeb free hostingu služby Webzdarma.cz.
Závěrečné zpracování dat jsem prováděl v aplikaci Ms Excel, kde lze lehce a kvalitně pracovat s daty. Pro celkové vyhodnocení jsem použil pouze čtyři funkce a průvodce pro vytvoření grafu. Pro možnost postupného doplňování dat ze stále běžící ankety jsem připravil skriptované makro, které provádí kompletní aktualizace.
1.2. Návod na použití přiloženého CD-Rom disku
Veškeré soubory, které jsou potřeba pro otestování funkce ankety , jsem přiložil na CD-Rom disk. Pro otestování www ankety je třeba přiložený soubor „index.html“ a „anketa.php“ nahrát do nové složky na www serveru, který má podporu PHP a MySQL. Přístup k anketnímu systému pak bude pod adresou http://www.vasedomena.cz/nazevslozky/.
Pro otestování sešitu „získaná_data.xls“ je třeba jej nakopírovat na pevný disk a otevřít. Data získáte dle postupu uvedeného v kapitole „5.1 Získání dat z MySQL serveru“. Pro aktualizaci grafů je třeba spustit makro „Aktualizace“.
2. Platební karty
2.1 Kdy platební karta vznikla ? M Historicky nejstarší formou jsou platební karty, které se mezi nástroje bezhotovostního platebního styku zařadily již v roce 1914 - první platební karta na světě byla vydána v roce 1914 americkou telefonní a telegrafní společností Western Union Telegraph Company.
Tuto plechovou kartu (Metal Plate) nabízela zdarma svým stálým zákazníkům, kterým umožňovala telefonovat a zasílat telegramy prostřednictvím svých poboček, a to bez okamžitého placení. Držitel karty obdržel jednou měsíčně výpis s přehledem provedených telefonátů a odeslaných telegramů, jejich jednotlivé ceny a celkový součet. Fakturu pak uhradil šekem nebo bankovním převodem. Společnost tak svým zákazníkům poskytovala krátkodobý obchodní úvěr.
Platební karta se stala jedním z prostředků konkurenčního boje. Velmi rychle ji začaly nabízet i další telegrafní, železniční a obchodní společnosti. Mezi ně se v roce 1924 zařadila i společnost General Petroleum Corporation of California (dnešní Mobil Oil), která svým klientům nabídla bezhotovostní placení pohonných hmot, náhradních dílů a služeb v síti svých čerpadel v USA.
Použití prvních platebních karet bylo velmi jednoduché a základní princip zůstal zachován až do současné doby. Stačilo, aby klient předložil svou kartu a podepsal účet. Prodávající ověřil, zda je předložená karta platná a porovnal podpis na účtu se vzorovým podpisem na kartě, nebo porovnal jméno klienta na kartě s průkazem totožnosti (nebyl-li na kartě podpisový vzor). Později byl ke kontrolnímu mechanizmu přidán seznam zablokovaných karet. Účet klienta byl potom zaslán do účtárny společnosti k vystavení celkového (např. měsíčního) účtu pro klienta.
První bankovní kartu v dnešním slova smyslu vydala The Franklin National Bank z New Yorku v roce 1951 (nyní European American Bank). Během několika dalších let platební karty vydala asi stovka dalších bank. Doufaly ve velké zisky, ale v počátečním období jim platební karty přinesly ztráty, takže polovina z nich vydávání karet zastavila.
Příčinou počátečního neúspěchu bankovních karet byly vysoké náklady na pořízení potřebné techniky, provoz a reklamu. Činnost banky byla navíc zákonem omezena jen na její sídlo, tudíž nebylo možné karty rozšířit v dostatečně velkém množství po celém území USA. Také bylo nutné obchodníky zpočátku přesvědčovat, aby bankovní karty přijímali. První skutečně úspěšný projekt bankovní platební karty zavedla až v roce 1958 Bank of America. Karta měla název Bank Americard a poprvé byla vydána v Kalifornii. O rok později se rozšířila po celém území Spojených států.
Zásadní zlom u bankovních karet nastal v roce 1966, kdy Bank of America zpřístupnila svůj kartový program dalším americkým bankám, prostřednictvím licence poskytované její dceřinnou společností Bank Americard Service Corporation. Přidružené banky byly odpovědné za uzavírání smluv s místními obchodníky o akceptaci platebních karet (získávaly část z provize) a vydávaly svým klientům karty s logem Bank Americard. Díky regionálnímu systému se společným účetnictvím bylo možné tyto karty použít po celém území Spojených států a podstatně tak zlepšit jejich ekonomiku. V roce 1966 pronikl systém Bank Americard mimo území Spojených států. V roce 1970 došlo k oddělení operací s platebními kartami od Bank of America a vytvoření dvou samostatných neziskových sdružení:
Obě sdružení byla později reorganizována a v roce 1977 přijala své současné názvy VISA USA a VISA International.
V roce 1958 vstoupila do světa platebních karet i americká cestovní společnost American Express se svou Green Card. V roce 1966, jako první, rozšířila svou nabídku i o Gold Card. K velmi rychlému rozšíření této karty přispěla rozsáhlá síť poboček této cestovní kanceláře a skutečnost, že její služby tradičně využívaly velké obchodní společnosti a nároční turisté.
Začátkem 70. let vydávala platební karty, některého z obou systémů, většina amerických bank. V roce 1965 bylo v USA vydáno již 5 milionů bankovních platebních karet. První zahraniční vydavatel platebních karet pocházel z Japonska, kde v roce 1963 vedoucí banky se podílely na založení společnosti Japan Credit Bureau (JCB). Velmi dynamický rozvoj platebních karet zaznamenala v 60. letech Francie. V roce 1967 založily Banque National de Paris (BNP), Crédit Lyonnais, Societé Générale, Crédit Industriel et Commercial a Crédit Commercial de France systém charge karet nazvaný Carte Bleue (CB). Tento systém se však nestal mezinárodním a přetrval dosud jako vnitrostátní francouzský systém. V roce 1976 zavedly členské banky CB karty VISA a o rok později i karty Eurocard/MasterCard.
Již koncem 60. let byly vytvořeny všechny současné mezinárodní systémy platebních karet: American Express, Diners Club, Eurocard/MasterCard, Eurocheque, JCB a VISA.
Od poloviny 70. let a zejména od konce 80. let jsme svědky obrovského rozvoje platebních karet, které se staly neodmyslitelnou součástí běžného života ve vyspělých zemích a začínají v něm hrát stále významnější roli.
V roce 1997 dosáhl celosvětový obrat těchto kartových systémů částky 2 100 miliard USD. Každou vteřinu jsou realizovány transakce v částce téměř 4 milionů USD. Celkově vývoj ve světě i u nás postupuje od karet vnitro bankovních a vnitrostátních ke kartám mezinárodním, přinášejícím bankám lepší využití jejich techniky. Současně tyto karty umožňují nabídnout klientům lepší služby, které žádají, a které jsou i zdrojem dalších příjmů.
2.2 Co to je platební karta?
Platební karta je plastová kartička, která umožňuje elektronickou identifikaci vlastníka účtu a tím zprostředkovávat jednostranné platební operace. Platební karty se dělí dle typu funkce a možnosti využití. Platební karta, sama o sobě, má obdobnou funkci jako magnetofonová kazeta – obě jsou nositeli dat - mají záznamový elektromagnetický proužek a bez příslušného vybavení jsou takřka k ničemu a přesto jejich funkce je významná. Kreditní karta právě disponuje elektromagnetickým kontaktním proužkem či elektronickým kontaktním nebo bezkontaktním chipem.
2.3 Jak dnešní platební karta vypadá ? Platební karta je plastová (PVC) laminovaná karta s papírovým jádrem o rozměrech 54 x 85 mm a tloušťce 0,5 mm či 0,76 mm. Povrch karty je zpravidla opatřen vrstvou barvy a nějakou grafikou. Na horní vrstvě jsou uvedeny důležité údaje: Číslo karty – První dvě číslice označují druh karty, následujících 5 čísel slouží k identifikaci vydavatele karty (přidělováno orgány ISO) a číslice identifikující majitele. Datum platnosti karty - Uvádí se zde datum platnosti karet ve formátu měsíc / rok. Na některých kartách se uvádí datum začátku platnosti a datum ukončení platnosti, na ostatních je pouze datum ukončení platnosti. Karty společnosti MasterCard zde mají uvedené i čtyřmístné identifikační číslo banky. Jméno majitele karty – Tento text se vyskytuje na třetím řádku karty. Uvádí se zde celé jméno držitele o maximální délce 27 znaků. Jméno společnosti – Čtvrtý řádek platební karty se využívá ve spojení se služebními kartami. Uvádí se zde název společnosti vlastnící bankovní účet, ke kterému byla karta vydána.
Zadní strana karty obsahuje magnetický datový pruh a podpisovou zónu. U některých karet se zde objevují speciální ochranné znaky. Na zadní straně zároveň můžeme nalézt informace banky, ve kterých stojí, že vlastníkem karty je vydávající banka, a že zneužití karty je trestné. Další udávanou informací je, že při nálezu je vhodné vrátit tuto kartu bance.
Nyní se používají tři typy platebních karet. Jsou to neembosované, embosované a chipové karty.
2.3.1 Neembosovaná platební karta
Neembosovanou platební kartu poznáme především podle hladkého povrchu, kde nejsou plasticky vystupující údaje jako je jméno a příjmení, číslo karty. Dalším znakem na přední straně je varovný nápis „electronic use only“. Tuto kartu nelze používat v off-line emobosových čtečkách, jelikož díky úmyslně hladkému písmu nelze tuto kartu okopírovat na speciální papír. Neembosovaná platební karta je jedna z nejlépe chráněných karet (spolu s chipovou platební kartou), jelikož k veškerým operacím je nutno zadávat PIN (viz kapitola 2.8.2 On-line neembosované, chipové a hybridní platební terminály).
2.3.2 Embosovaná platební karta
Embosovanou platební kartu poznáme především podle vystouplého ( na pohmat drsného) textu na kartě ve formě reliéfu. Vystouplý text obsahuje především jméno a příjmení, číslo karty a další údaje, což umožňuje použití v off-line embosových platebních čtečkách.
2.3.3 Chipová platební karta
Chipová platební karta je stejná jako neembosovaná platební karta, ale má navíc multifunkční chip, který slouží k určitým operacím s kartou. Tento chip umožňuje např. identifikaci majitele bankovního účtu, což usnadňuje provádění úkonů spojených s bankovním účtem. Chipová platební karta je hodnocena jako jedna z nejlépe chráněných platebních karet.
2.4 Jak se tato karta vyrábí ?
Laminací se vytvoří plastická karta, do které se v průběhu laminace implementuje chip či magnetický pruh. Na kartu se umístí grafika (zpravidla barevný obrázek určitého motivu). Poté se karta personifikuje kolografickými barvami. Do následující vrstvy se v některých případech umísťuje fotografie a ochranné prvky. Konečnou fází výroby je potažení karty ochranou fólií, která chrání kartu proti odření. Po dokončení výroby jsou karty zabaleny a distribuovány (zpravidla do místa zadavatele výroby či cílového majitele). M 2.5 Jak vlastně funguje chip na platebních kartách ?
Multifunkční chip na magnetické kartě je složen z několika složek. Vstup / výstup (Input / output) - Tato část chipu obstarává komunikaci mezi čtecím zařízením a samotným chipem. Paměť ROM (Read only memory) – Slouží k uložení operačního sytému chipu. Tento systém je zapsán již při výrobě a tím je znemožněno jeho dodatečné upravení či přepsání. Paměť RAM (Random access memory) – Slouží k ukládání informací při komunikaci a vytváření výpočtů a autentifikaci uživatele. Tyto údaje jsou automaticky odstraněny ve chvíli odpojení od napájení, čili vysunutím ze čtečky karty. Centrální řídící jednotka (Central processing unit – CPU) – Řídící jednotka mikroprocesoru. Řídí a kontroluje všechny operace v mikroprocesoru. Usměrňuje pohyb dat mezi jednotlivými části chipu či při komunikaci se čtecí jednotkou. U aplikací s nároky na vysokou bezpečnost prováděných operací je užíván koprocesor, který obstarává výpočty riskantních operací, jelikož je schopen propočítávat údaje i s šifrovacím algoritmem 3DES a RSA o maximální délce 1 054 bitů.
Chip na kartě se dělí do dvou kategorií:
Bezkontaktní – Používají pro přenos dat rádiové vlny. Pro úspěšné předání informací je potřebné udržet kartu ve vzdálenosti deseti až padesáti centimetrů. Přenosová rychlost je 100 Kbd, veškerá komunikace má možnost vlastního šifrování.
Kontaktní – Používají pro přenos dat spojení se čtečkou. Spojí se datové okruhy a dojde k přenosu informací.
2.6 Jak vlastně funguje magnetický proužek ?
Elektromagnetický pruh má dva typy zápisu:
Informace jsou kódovány normovaným systémem a rozděleny do 3 stop. Každá stopa má jedinečné kódování dle normy ISO. Elektromagnetický pruh se zároveň dělí na embosovaný a neembosovaný. Neembosovaný typ neumožňuje čtení dat z pásky bez zadání PIN, který zde slouží i jako část kódovacího klíče.
První stopa je typu „reed only“ a je používaná pro „alfanumerické znaky“ o maximální délce 79ti znaků. Druhá stopa je typu „read/write“ a je používaná pouze pro „numerické“ znaky o maximální délce 40ti znaků. Třetí a poslední stopa je též typu “read/write“ a je používaná pro „alfanumerické“ znaky o maximální délce 107 znaků. Celkově tedy činní maximální délka dat až 1288 bitů.
U platebních karet se užívá první stopa především k uložení informací o držiteli karty (jméno, příjmení), druhá stopa k zapsání čísla karty a platnosti a třetí a poslední stopa uchovává především PIN a jiné ochranné znaky.
2.7 Kde mohu využít platební kartu ?
Platební kartu lze využívat k výběru peněz z bankovního účtu přes bankomat, či pro přímou platbu v obchodech vybavených platebními terminály. Některé platební karty dokonce umožňují přímou platbu i přes internet.
2.8 Jak fungují platební terminály ? Platební terminály se dělí na on-line a off-line.
2.8.1 Off-line embosované platební terminály
Off-line embosované platební terminály – lidově nazývané „žehličky“ pracují manuálně. Po vložení platební karty se pohybem rukojeti karta fyzicky okopíruje na speciální citlivý papír. Tuto možnost nepodporují všechny platební karty. Platební karta, kterou lze užít na off-line čtečce, musí mít embosovaný (vystouplý) text. Následné proplacení placené částky obchodníkovi proběhne až ve chvíli, kdy obchodník dojde do bankovního ústavu a předá papír, který získal při okopírování karty. Banka provede kontrolu správnosti a poté provede převod z účtu zákazníka na účet prodávajícího.
2.8.2 On-line neembosované, chipové a hybridní platební terminály
On-line neembosované, chipové a hybridní platební terminály fungují na základě čtecí magnetické hlavy, přečtou první stopu a poslední stopu a vyčkají zadání PIN. Provedou kontrolu zadání s údajem ve třetí stopě, pokud údaje souhlasí, dojde k dešifrování první a druhé stopy. Tím terminál zjistí číslo karty, platnost karty a název bankovního ústavu s názvem bankovního účtu a provede žádost o vyřízení bankovní operace. Po úspěšném dokončení komunikace vytiskne terminál stvrzenku s povinnými údaji – část čísla karty, datum a čas, placená částka a občas i název obchodu s jeho adresou.
2.8.3 On-line embosované platební terminály
On-line embosované platební terminály fungují na základě čtecí magnetické hlavy přečtou první stopu a druhou stopu. Tím terminál zjistí číslo karty, platnost karty a název bankovního ústavu s názvem bankovního účtu a provede žádost o vyřízení bankovní operace. Jestliže vše může proběhnout v pořádku, terminál vytiskne stvrzenku s povinnými údaji – část čísla karty, datum a čas, placená částka a občas i název obchodu s jeho adresou. Tuto stvrzenku musí majitel karty podepsat shodně se vzorovým podpisem na kartě – poté je prodavač povinen provést optickou kontrolu podpisu a jestliže je podpis v pořádku, pokračuje prodavač v operaci dále a to stiskem potvrzující funkční klávesy, kterou žádá o dokončení operace.
2.9 Jak je platební karta zabezpečená ?
Větší množství platebních karet má tzv. standardní zabezpečení – PIN, vzorový podpis a týdenní limit výběru - takto chráněné karty jsou nazývané embosované a dají se poznat dle vystouplého (plastického) písma (jméno, příjmení, datum validity a číslo karty), který slouží pro off-line platební terminály. Tyto embosované karty mají údaje na elektronické pásce chráněné pouze standardním kódováním v normě ISO, které slouží spíše pro ochranu údajů před konverzí než před zneužitím. Výhodou těchto karet je široké pásmo použití.
Menší množství platebních karet je lépe chráněno – PIN, týdenní/měsíční limit výběru – takto chráněné karty nazýváme neembosované. Tyto karty lze rozeznat od embosových tím, že nemají vystouplé (plastické) písmo a v případech studentských účtů u ČSOB jsou vydávány jenom tyto karty. Tyto karty dále nesou poznámku „electronic use only“ – „pouze elektronické využití“, což slouží k oznámení o zamezení použití u off-line embosované čtečky. Tyto karty jsou koncipované na principu vysoké ochrany a tak veškeré operace musí být prováděny na základě zadání PIN, jejich data jsou zašifrovaná klíčem, který se skládá z normy ISO a PIN. Karty tohoto typu jsou vystavovány osobám mladším 18-ti let, protože mají větší zabezpečení při ztrátě. Nevýhodou je menší rozpětí užití, které se však den o de dne zmenšuje.
2.10 Vyvíjí se dále nějaké druhy zabezpečení?
Systémy zabezpečení prostřednictvím PIN jsou relativně bezpečné, ale některé bankovní ústavy nabízejí další možnosti ochrany karty a to:
Fotografie na platební kartě, je relativně jednoduché avšak účinné řešení ochrany. Zdá se to být jednoduché – užije se digitální fotoaparát a fotografie se na kartu jednoduše ve výrobě umístí – je to jednoduché, ale ne vždy účinné. Ten kdo používá svojí platební kartu pro platbu v obchodě asi zná chování prodavačů, kteří vezmou kartu, provedou potřebné kroky a když jim zákazník vrací zpět účtenku z terminálu s podpisem, který mají ověřit s podpisovým vzorem na kartě, tak se ani nepodívají na podpis a kartu automaticky vrací. Myslíte, že tento prodavač bude Vaší fotografii studovat?
|
