Tématické okruhy a základní pojmy z předmětu - EKONOMIE I, II

1.Ekonomie jako vědní obor:

definice, význam, vědecké přístupy, dělení ekonomie, pozitivní a normativní přístup k ekonomii, nástrahy ekonomických úvah.

2.Vývoj ekonomického myšlení. Alternativní ekonomické systémy

3.Tři základní ekonomické problémy „ Co, jak, pro koho“:

Vysvětlit + základní ekonomické pojmy-výrobní faktory, potřeba, spotřeba,

statky,zákon vzácnosti, vzácnost a volba. Hranice produkčních možností, Paretova efektivnost, zákon klesajících výnosů.

4.Trh, tržní mechanismus:

Definice trhu, subjekty trhu, základní prvky tržního mechanismu, jak řeší tržní mechanismus problémy „ Co, jak , pro koho“, funkce cen, limity trhu.

5.Poptávka:

Poptávková funkce, tři úrovně poptávky, determinanty poptávky, substituty, komplementární statky, zákon klesající poptávky, posuny křivky poptávky, Giffenův paradox.

6.Nabídka:

Nabídková funkce - vysvětlit průběh , tři úrovně nabídky, determinanty nabídky,

posun křivky nabídky.

7.Tržní rovnováha:

Vysvětlit proces čištění trhu, rovnovážné množství a rovnovážná cena.

8. Elasticita poptávky, elasticita nabídky, křížová elasticita, teorém pavučiny.

Definujte cenovou elasticitu poptávky, oblouková elasticita, elasticita v různých bodech lineární poptávkové křivky, výpočet celkového příjmu podél lineární poptávkové křivky, elasticita bodů podél nelineární poptávkové křivky. Definujte cenovou elasticitu nabídky, vysvětlete křížovou elasticitu a vysvětlete dynamický model vytváření tržní rovnováhy.

9.Logika spotřebitelské volby:

Spotřeba, užitek, celkový a mezní užitek - aplikujte kardinalistický (měřitelný) přístup,

proces racionálního výběru a rovnováha spotřebitele, zákon rovnosti mezních užitků, paradox hodnoty, přebytek spotřebitele, odvození poptávkové křivky.

10.Indiferenční analýza:

Ordinalistický přístup - indiferenční křivka a mapa, vlastnosti indiferenčních křivek, tvary indiferenčních křivek pro statky oblíbené, neoblíbené a neutrální. Zákon substituce, mezní míra sucstituce ve spotřebě. Rozpočtové omezení, volba optimální kombinace statků odvození poptávkové křivky

12.Teorie firmy:

Hlavní činnosti firmy, cíle firmy,produkční funkce, její charakteristika a vlastnosti, vymezení časového horizontu, celkový produkt, mezní produkt a průměrný produkt, zákon klesajících výnosů.

13.Izokvantová analýza:

Mezní produkt práce a mezní produkt kapitálu, izokvanta, rozpočtové omezení firmy, mezní míra technické substituce, volba optimální kombinace vstupů.

14.Analýza nákladů:

Celkové, variabilní, fixní a průměrné náklady, mezní náklady, náklady příležitosti.

15.Chování firmy v dokonalé konkurenci:

Postavení a chování firmy v dokonalé konkurenci, bod vyrovnání, krátkodobá a dlouhodobá nabídka firmy a odvětví v dokonalé konkurenci, zánik dokonalé konkurence

16.Chování monopolu:

Charakteristika a cíle monopolu a příčina vzniku monopolu, vývoj ceny, celkových a mezních příjmů monopolu, podmínka rovnováhy monopolu, celkové náklady a celkové příjmy, oblast zisku.

17.Monopolistická konkurence:

Charakteristika tržního prostředí, zjednodušený model monopolistické konkurence, Chamberlinův model, poptávkové křivky, rovnováha v monopolistické konkurenci, ekonomický zisk firmy v monopolistické konkurenci v krátkém období.

18.Oligopol:

Charakteristika tržního prostředí, oligopol s tajnou dohodou, oligopol s dominantní firmou.Rovnováha oligopolu.

.19.Dokonale konkurenční trh práce :

Charakteristika trhu práce, dokonale konkurenční trh práce, poptávka na trhu práce, mezní fyzický produkt práce, příjem z mezního produktu práce, individuální a tržní poptávka, rovnováha na trhu práce. Nabídka na trhu práce, individuální a tržní, rovnovážná alokace času při dané mzdě a při rostoucí reálné mzdě, motivace k práci a vliv mimomzdových podnětů, individuální nabídka práce a omezující reality.

20.Nedokonale konkurenční trh práce:

Nepružnost trhu práce ze strany nabídky a ze strany poptávky, segmentace trhu práce, vláda a trh práce, zaručená minimální mzda a její účinky, lidský kapitál, transferový výdělek a ekonomická renta.

21.Monopson na trhu práce:

Charakteristika monopsonu, celkové a mezní náklady na práci, rovnováha monopsonu.

22.Trh kapitálu:

Kapitál a investice, úspory. Úrok a míra časové preference, Fisherův diagram, nabídka zapůjčitelných fondů a poptávka po kapitálu, metody stanovení efektivnosti investic

23. Trh přírodních zdrojů, trh půdy

Obnovitelné a neobnovitelné zdroje, realita cenového vývoje. Renta,

24. Dílčí a celková rovnováha:

Paretův model 2x2x2,Edgeworthův box diagram ( krabicový diagram), efektivnost v případech : 2 vstupy 1 firma 2 výstupy; 2 vstupy 2 firmy 1 výstup; 2 firmy, 2 výstupy; 2 výstupy 2 spotřebitelé; 2 vstupy 2 výstupy 2 spotřebitelé. Paretovo zlepšení a Paretovo optimum. Podmínky všeobecné rovnováhy.

25.Tržní mechanismus a rozdělování důchodů:

Důchod a jeho složky, bohatství, určení míry nerovností, chudoba, zdroje nerovností, úloha státu v přerozdělovacím mechanismu.

26. Veřejný sektor :

charakteristika veřejného sektoru, příčiny a funkce veřejného sektoru, statky plně dělitelné a plně nedělitelné ve spotřebě, poptávka po těchto statcích,efekt přetížení. Poručnické statky.

27.Externality:

Rozdělení, analýza a zdroje neefektivností, soukromé a společenské mezní náklady, možnosti dosažení efektivnější alokace při existence externalit.

1. 
   Ekonomie jako vědní obor

Definice ekonomie:

Dělení ekonomie:

Pozitivní ekonomie – přijímá ekonomickou realitu takovou, jaká je => jejím cílem je realitu popisovat a hledat v ní závislosti.

Normativní ekonomie – pro normativní ekonomii je zkoumání reality pouze východiskem, zjištěnou skutečnost hodnotí kriticky a jejím cílem je konstruovat předobraz dokonalejšího ekonomické systému a hrát aktivní roli ve vývoji společnosti.

Další dělení:

• Mikroekonomie – zkoumá chování dílčích ekonomických subjektů – jednotlivců, domácností či firem

• Makroekonomie – se zabývá hospodářstvím jako celkem – má pohled „zvenku“; HDP, HNP 15145zrs23prv5k

Vědecké přístupy:

• pozorování – pozorování ekonomických procesů

• analýza – přístup, který vyvozuje a nebo předpovídá určité typy ekonomického chování

• statistická analýza – tato analýza pomůže pochopit ekonomické chování po stránce kvantitativní

• experimenty – uskutečnění kontrolovaných experimentů (rozdělení na 2 skupiny….) rr145z5123prrv

Nástrahy ekonomických úvah:

• nedodržování principu „za jinak stejných podmínek“- (ceteris paribus) – kontrolovaný experiment - měníme uvažovaný faktor, ostatní faktory jsou zafixovány

• omyl „poté, tedy proto“

• celek není vždy sumou částí – k omylu dochází pokud usuzujeme že to, co platí pro část, musí platit i pro celek

• subjektivnost – názory jsou subjektivní, přistupujme k odlišným názorům s otevřenou myslí

2. 
   Vývoj ekonomického myšlení, alternativní ekonomické systémy.

Vývoj ekonomického myšlení:

Prvopočátky:

• Aristoteles a pokračuje v učení středověkých scholastiků, šlo o normativní teorie

• Merkantelisté – 17. a 18. stol – navrhovali hospodářskou politiku jež měla podpořit vojenskou a ekonomickou sílu vznikajících národních států

• Klasická ekonomie - ekonomie jako věda vznikla v 18. stol.z historie kdy Adam Smith publikoval svou knihu Bohatství národů – největším přínosem k ekonomické analýze byl jeho poznatek, že tržní mechanismus představuje přirozený samoregulující řád a že cenový systém organizuje chování lidí a činí tak automaticky bez centrálního řízení.
  Malthus – železný zákon mzdový, který vyhlašoval, že růst obyvatel povede k poklesu dělnickým mezd na existenční minimum – analýza trhu kdy nevzal v úvahu technologický pokrok
  Ricardo – z jeho myšlenek čerpá neoklasická i moderní ekonomie – práce je jediným zdrojem hodnoty

• neoklasická ekonomie – objev syntézy nabídkových a poptávkových prvků, klíčovým prvkem neoklasické revoluce bylo pochopení, jak preference spotřebitelů vstupují do poptávky po komoditách

• kvantitativní teorie peněz – J. Keynes – rozbil Sayův zákon který tvrdil že poptávka a nabídkou jsou v rovnováze, objevil že existuje mezní sklon ke spotřebě, byl zastáncem účasti vlády po politiky; součastná mikroekonomie vychází z Keynese, je rozvinutá teorie peněz o teorii portfolia

Alternativní ekonomické systémy

• Příkazová ekonomika - ekonomika, kde vláda plně rozhoduje o výrobě a rozdělování => tato vláda může být diktátorská nebo demokratická

• Tržní ekonomika – zde o otázkách co, jak a pro koho rozhoduje systém cen, trhů, zisků a ztrát, pobídek a odměn.

• Smíšená ekonomika – většina společností jsou smíšenými ekonomikami, s prvky trhu, příkazů i zvyků; vláda má důležitou úlohu při vytváření právního rámce ekonomického života

• Zvyková ekonomika – co, jak a pro koho může být rozhodováno tradicemi

3. Tři základní ekonomické problémy – co, jak a pro koho.

(vysvětlit + základní ekonomické pojmy – výrobní faktory, potřeba, spotřeba, statky, zákon vzácnosti, vzácnost a volba, hranice produkčních možností, Paretova efektivnost, zákon klesajících výnosů)

Ekonomie řeší 3 základní otázky:

1. CO – řeše se co se bude vyrábět, nelze všechno

2. JAK – jak se to bude dělat, kdo to bude dělat

3. PRO KOHO – pro koho budou subjekty rozdělovány

Tyto problémy se ve skutečnosti týkají omezenosti a volby mezi vstupy a výstupy ekonomiky.

Vstupy a výstupy:

Vstupy jsou statky nebo služby, které používají firmy ve svých procesech, výstupy jsou souborem užitečných statků nebo služeb, kterou jsou buď spotřebovány, nebo použity pro další výrobu.

Výstupy dělíme:

• výstupy které jdou zpět do výroby jako vstupy

• výstupy kterou jsou spotřebovány spotřebitelem, který má pocit nedostatku – potřebu spotřebovávat statky. Statky dělíme na:

• volné – dostupné všem (vzduch)

• vzácné – je jich omezené množství a na jejich získání je potřeba vynaložit určité úsilí

• užitečné

• soukromé – vylučitelnost ze spotřeby

• veřejné – nejsou vylučitelné ze spotřeby

Výrobní faktory :

• práce – schopnost člověka konat fyzicky a psychicky určitou cílevědomou činnost a přetvářet tak vstupy na výstupy

• kapitál – stoje zařízení, software, know-how

• přírodní zdroje – půda, nerostné suroviny, voda

Zákon vzácnosti – proč jsme postavení před základní otázky co, jak a pro koho? =>lidé chtějí spotřebovávat více, než ekonomika dokáže vyrobit a lidé by si nedělali starosti s efektivním užitím vzácných zdrojů.

Omezené statky – statky jsou omezené, žádná společnost nemá neomezené možnosti

Neomezené potřeby – vyšší důchody vyvolávají vyšší spotřební standard a stále vyšší spotřeby.

Hranice produkčních možností:

Při rozhodování CO a JAK se bude vyrábět, se ekonomika rozhoduje jak mají být zdroje přesně alokovány.

Graf hranice produkčních možností na základě tabulky:

Efektivnost je jedním z ústředních pojmů ekonomie a znamená absenci plýtvání – co nejefektivnější využívání zdrojů ekonomiky k uspokojení potřeb a přání lidí. Výrobní efektivnosti je dosaženo, jestliže společnost nemůže zvýšit výstup jednoho statku, aniž sníží výstup jiného. Efektivní ekonomika se nachází na své hranici produkčních možností.

Náklady obětované příležitosti – alternativa které jsme se vzdali, řešíme problém volby

Zákon klesajících výnosů:

tento zákon se týká vztahů mezi vstupy a výstupy ve výrobním procesu.
Zákon říká:

Růst některých vstupů, při nezměněných ostatních vstupech, zvýší celkový výstup. Ale od určitého bodu bude mít dodatečný výstup, plynoucí z dodatečných dávek vstupů, klesající tendenci.

4. Trh, tržní mechanismus

Subjekty trhu:

Subjekty trhu jsou:

• domácnosti

• firmy

• stát – ovlivňuje trh, ale neřídí jej, zasahuje v případě tržních selhání

• stát nabízející – prodává domácnostem a firmám výrobky vyrobené ve státních firmách

• stát poptávající - státní zakázky – stát nakupuje od firem a platí, stát nakupuje od domácností pracovní sílu, půdu

Trh dále dělíme na dílčí (s jedno komoditou) a agregátní (se všemi komoditami)

Řešení tří základních problémů:

1. CO se bude vyrábět je určováno peněžním hlasováním spotřebitelů rozhodováním zda si koupí jednu nebo druhou věc, firmy jsou hnány po zisku => pouštějí se do výroby zboží kde je vysoká poptávka.

2. JAK se věci vyrábějí – určuje konkurence mezi výrobci => pokud chtějí obstát v konkurenci a maximalizovat zisky, je nejlepší udržovat náklady na minimu zaváděním efektivních výrobních metod => jejich motivací je zisk, snaží se být nejlevnější (nejefektivnější)

3. PRO KOHO – je určováno nabídkou a poptávkou na trhu výrobních faktorů => trhy faktorů určují mzdové sazby,půdní renty, úrokové sazby a zisky.

Cena a její funkce:

Cena je poměr, ve kterém je jeden statek směňován za druhý,, tento poměr vyjadřuje cenu jednoho statku v jednotkách druhého, vznikem peněz vyjadřuje finanční částku za kterou si je možno statek koupit.

Funkce ceny

• motivační

• alokační

• informační

Limity trhu:

• nedokonalá konkurence – vzniká když na trhu není dostatečná míra soupeření aby žádná z jednotlivých firem nemohla ovlivnit cenu statku

• externality – vyskytují se když firmy nebo lidé přenášejí na jiné subjekty náklay nebo přínosu, ani by jiné subjekty dostali zaplaceno/platili. Dále se dělí na pozitivní a negativní.

• neakceleruje rozdíly u majetkové a příjmové oblasti

5. Poptávka

Poptávková funkce:

Příklad poptávkové funkce:

Poptávková křivka:

• celková (agregátní poptávka) – souhrn všech zamýšlených koupí

• individuální poptávka – poptávka jednoho kupujícího

• dílčí (tržní) poptávka – poptávka po jednom výrobku

P

Zákon klesající poptávky:

Křivka poptávky je klesající a jedná se o zákon klesající poptávky, který říká když cena vzroste, poptávka klesá, když cena klesne, poptávka roste. V krátkém období je poptávková křivka strmější než v dlouhodobém.

Substituty a posuny křivky poptávky:

Substituty jsou zboží navzájem zaměnitelná => růst ceny jednoho zboží může vyvolat růst poptávky po druhém zboží => vlivem růstu ceny substitutu dojde k posunu křivky poptávky po daném zboží doprava nahoru ( A ), efekt poklesu ceny je opačný ( B ). Poptávka je závislá na:

• substitučním efektu – možnosti náhrady zboží

• důchodovém efektu – při růstu ceny je spotřebitel o něco chudší

Může docházet k posunu celé poptávkové křivky, nebo jen po křivce.

Determinanty poptávky:

• průměrná úroveň důchodu

• cena

• velikost populace

• substituty

• vkus, preference

• specifické faktory

Dělení poptávky:

• tržní poptávka – všichni kupující po jednom výrobku

• agregátní poptávka – všechny poptávky po všech statcích a službách

Komplementární statky

statky které se doplňují- v očích spotřebitelů patří k sobě (např. pravá a levá bota)

Giffenův paradox

nastává když cena statku stoupá, ale poptávka přesto roste => Giffenovy statky; např. v době hladomoru – cena potravin stoupá a s ní i poptávka; obyvatelstvo snižuje spotřebu ostatních statků

6. Nabídka

Nabídková funkce

Nabídková křivka:

Cena

Množství

Determinanty poptávky

Firmy nabízejí zboží kvůli zisku, dominantním faktorem při rozhodování o nabídce jsou:

• výrobní náklady, které ovlivňuje technický pokrok a ceny vstupů

• ceny výrobních substitutů

• organizace trhu

• specifické faktory

Posuny v nabídce – průběh

Ke změnám v nabídkovém chování vede pokud dojde ke změně jiných faktorů, než je vlastní cena nabízeného zboží. Nabídková křivka vztahuje nabízené množství k tržní ceně. Křivka nabídky se posune, dojde-li ke zvýšení množství nabízeného při každé tržní ceně.

Rovnovážné množství a rovnovážná cena

Viz příklad:

Jak nabídka a poptávka determinují tržní cenu a množství

Rovnovážný bod:

Cena

Množství

Čistění trhu

Tím, že výrobce najde rovnovážnou cenu, která se bude rovna objemu který chtějí výrobci nabízet a který chtějí spotřebitelé spotřebovávat, do