Teoretická část a základní poznatky, Poznatková část, Dotazníková metoda na rekvalifikaci, Závěr

Obsah

Obsah1

1. Úvod2

2. Teoretická část a základní poznatky3

2.1 Celková charakteristika okresu Třebíč3

2.1.1 Úřady práce a jejich organizační struktura7

2.1.2 Problematika nezaměstnanosti15

2.1.3 Právo na práci a právo na zaměstnání:20

2.2 Konflikty vznikající v oblasti nezaměstnanosti.31

2.2.1 Nezaměstnanost37

2.3 Problémy s nezaměstnaností a možnosti jejich řešení :39

2.4 Současný stav43

3. Poznatková část49

3.1 Problematika rekvalifikace absolventů na okrese Třebíč49

3.1.1 Odbor ekonomický49

3.1.2 Odbor kontrolní a právní50

3.1.3 Odbor poradenství51

4. Dotazníková metoda na rekvalifikaci.53 35984mez41eqh9k

4.1 Dotazník54

4.2 Analýza výsledků zkoumání61

4.3 Obecně závazné předpisy68

5. Závěr71

6. Seznam literatury72

7. Přílohy73

1. 
   Úvod

V procesu formování dlouhodobé nezaměstnanosti, její prožívání a strategie chování dlouhodobě nezaměstnaných, lze sledovat nejlépe v podmínkách lokálního trhu práce. Jde o vyhodnocení vlastních poznatků úřadu práce v Třebíči, ve kterém jsem vykonávala roční praxi v rámci studia na střední škole.

Jedná se o územní jednotku okres s úměrnými podíly zaměstnanosti v zemědělství, průmyslu a službách, závislém na častém dojíždění do blízkého městského centra s výše uvedenou hospodářskou strukturou.

Celkově se struktura nezaměstnanosti v okrese Třebíč neliší od struktury nezaměstnanosti v České republice.

Cílem této závěrečné práce je zkoumání faktů nezaměstnanosti v okrese Třebíč a vlivu nezaměstnanosti na psychiku pracovníka, na kterého je neustále vyvíjen tlak ze strany úřadu práce, aby si v co nejkratším časovém intervalu našel své budoucí, či nové zaměstnání.

Hlavní cílem práce je popis a zjištění statistiky a analýzy dotazníkové metody, která ukazuje jaké jsou v současné době možnosti.

tomuto cíli odpovídá i členění práce:

• charakteristika ÚP Třebíč

• organizační struktura

• uplatnění na trhu práce

• konflikty

• současný stav a možnosti

• obecně závazné předpisy

• výsledky analýzy

2. 
   Teoretická část a základní poznatky

1. Celková charakteristika okresu Třebíč

Faktory geografické, přírodní a ekologické

Třebíčský okres se nachází v jihovýchodní části Českomoravské vrchoviny, zaujímá území o rozloze 1 519 km. Krajinný reliéf vytvářela v centrální části řeka Jihlava s přítoky Oslava a Rokytná, jižní část byla modelována přítoky řeky Dyje. V údolích řek Jihlavy a Oslavy se nacházejí přírodně hodnotné krajinné celky (přírodní rezervace „Údolí Oslavy a Chvojnice" a „Mohelenská hadcová step"). Unikátní krajinný celek údolí ,Jihlavy byl v úseku Vladislav - Mohelno degradován výstavbou soustavy přečerpávacích vodních nádrží (u.n. „Dalešice" a u.n. „Mohelno"), zbývá pouze úsek pod obcí Mohelno - přírodní park "Střední Pojihlaví", jehož přírodně kraj mnou hodnotu zpochybňuje bezprostřední sousedství jaderné elektrárny Dukovany. Na území okresu se ještě nachází přírodní park "Třebíčsko", konzervující typickou kraj mnou strukturu vrchovinného rázu na území mezi Třebíči a severní hranicí okresu. Reliéf území okresu má kopcovitý charakter s roztroušenými lesními celky (převážně smrk, borovice), nejvyšší nadmořské výšky dosahuje území okresu v západní části (kopec Mařenka - 711 m.n.m.). Půdní podmínky odpovídají vrchovinnému reliéfu krajiny mělké kamenité podzoly a částečně hnědozemě vhodné pouze pro omezený sortiment plodin (převažuje výrobní oblast bramborářská).

Okres Třebíč sousedí s okresy Jihlava, Zďár nad Sázavou, Brno-venkov, Znojmo a Jindřichův Hradec. Jihozápadní cíp okresu je cca 5 km vzdálen od státní hranice s Rakouskem.

Ekologická situace okresu je poměrně dobrá, mnohotvárná krajina vrchovinného charakteru dává předpoklad pro rozvoj venkovské turistiky. Turistickou atraktivitu lokality degraduje existence jaderné elektrárny, doplněná meziskladem vyhořelého paliva.

Faktory demografické a sociální

Okres má 117 621 obyvatel, z toho ekonomicky aktivních je 59 323 osob (50,4 %), občanů bez vzdělání a se základním vzděláním je 11 589 (9,9 %). V produktivním věku je 75 160 občanů (63,9 %), do třiceti let věku je 18 776 obyvatel okresu (16 %). Údaje byly poskytnuty CSU, poslední dostupné zjišťování je však k 31.12.1999, výstup k 30.06.2000 nebyl k datu zpracování k dispozici. Obcí do 1000 obyvatel je 91,9 % z celkového počtu, v těchto obcích žije třetina obyvatel okresu. Za prací vyjíždí 41 % obyvatelstva.

Situování jaderné elektrárny na území okresu vytvořilo v minulosti disproporci na trhu práce (imigrace pracovní síly bez vytvoření pracovních příležitostí pro rodinné příslušníky), jejíž důsledky spoluvytvářejí dnešní problémovou situaci na trhu práce. Na druhé straně je třeba připomenout, že elektrárna vytváří pracovní příležitosti s nadprůměrnými mzdami - zejména v okresním měřítku.

Relativně drsné podmínky s nedostatkem příležitostí formovaly pasivní mentalitu obyvatel s chybějícími podnikatelskými ambicemi; tento jev je zejména patrný v jihozápadní části okresu.

Faktory ekonomické a politické

Horácká oblast byla vždy v minulosti chudší, obživu obyvatel zajišťovalo zemědělství a drobný zpracovatelský průmysl.

V současné době má okres charakter zemědělsko - průmyslový. Rozhodující průmyslové podniky jsou soustředěny v okresním městě (Uniplet Třebíč, a.s., První brněnská strojírna Třebíč, a. s., Tusculum, a. s., závod Třebíč, návrh na konkurs byl podán na BOPO, a.s., které je v současné době v likvidaci). Hospodářská situace klíčových zaměstnavatelů okresu se odvíjí od hospodářsko - politických vlivů působících po roce 1989; projevil se vliv nezvládnuté kupónové privatizace (Uniplet, a.s., Třebíč, BOPO, a.s., Třebíč), negativní vlivy kompetenčních a majetkových přesunů mezi holdingem a dceřinnými společnostmi (První brněnská strojírna Třebíč, a.s., Tusculum, a.s., závod Třebíč),finančně nezvládnutý buy - out management (KPS, a.s., Moravské Budějovice) a v neposlední řadě i krize odběratelských trhů (BOPO, a.s. - v likvidaci, Třebíč).

Zemědělství hospodaří v nepříznivých výrobních podmínkách horáckého regionu. Transformací zemědělských družstev došlo na venkově ke snížení .nabídky pracovních příležitostí. Problémem venkova je rovněž dojíždění za prací komplikované omezením autobusových linek na úroveň základní dopravní obslužnosti a v neposlední řadě i rostoucí ceny přepravného .

Možnosti dalšího rozvoje služeb a obchodní sítě jsou limitovány nízkou kupní silou obyvatelstva, vedle rozvoje supermarketů dochází k omezování obchodní sítě ve prospěch prodejců podřadného asijského zboží a to i v opuštěných prostorách po uzavřených obchodech spotřebního a potravinářského zboží v centru města.

Průměrný měsíční výdělek zaměstnanců v podnikatelské sféře regionu Jihlavský za první čtvrtletí 2000 byl 12 316 Kč/měsíc (za 1. Q. 99 byl srovnatelný údaj 11 361,- Kč - údaje pro II. čtvrtletí nebyly k datu zpracování k dispozici, regionální statistika ceny práce, region Jihlavský, I. čtvrtletí 2000, Trexima, s. r. o., Zlín). Dle našeho sledování (podniky nad 25 zaměstnanců, šetření se týkalo 25 110 zaměstnanců) byla k 30.06.2000 průměrná mzda na okrese Třebíč 11 248,- Kč, je však nutno připomenout, že tento výsledek je ovlivněn vybočující hodnotou za f. ČEZ, EDU.

V rámci schváleného modelu zřízení VÚSC je třebíčský okres od 1. ledna tohoto roku zařazen do VÚJSC resp. NUTS-3 Jihlavský. Tento celek je tvořen okresy (NUTS-4) Jihlava, Pelhřimov, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou a Třebíč, rozloha území je 692 462 ha, počet obyvatel (k 30.06.98) je 522 490 ( ! ). Jedná se o okresy bez jakýchkoliv vzájemných vazeb s nedostatečným komunikačním propojením, s celkově nízkou daňovou výtěžností, která je částečně kompenzována novým rozpočtovým určením daňových výnosů. Vzhledem k počtu obyvatel NUTS-3 Jihlavský bude tento pro určité účely spojen s NUTS-3 Brněnský do NUTS-2 Jihovýchod. Již dnes je patrné, že investice jak z veřejných rozpočtů, tak investice soukromé budou přednostně směřovat do nové zřízeného centra území. Pro stávající okres Třebíč (NUTS-4) tato skutečnost znamená nejen odsunutí na periferii zájmů potenciálních investorů, ale i ztrátu perspektivy získání dotačních titulů ze strukturálních fondů EU a zablokování případných rozvojových impulsů území. Samostatnou kapitolou je dostupnost státem poskytovaných služeb v hlavním městě NUTS-3 Jihlavě, kam má uspokojivé dopravní spojení pouze jihozápad okresu.

Infrastruktura

Okres Třebíč se nachází mimo důležité dopravní linie. Dálnice D-1 se pouze dotýká severní hranice okresu. Ve směrech východ - západ plní významnou dopravní úlohu silnice I/23 . Jihozápad okresu v úseku Želetava - Moravské Budějovice obsluhuje silnice I/3 8 probíhající z Havlíčkova Brodu do Znojma.Železnice spojuje tratí č. 244 Jihlavu přes Třebíč s Brnem. Trať č. 241 z Okříšek přes Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice do Znojma s odbočkou do Jemnice má pouze lokální význam, stejné jako trať č. 252 ze Studence přes Budišov do Velkého Meziříčí. Silniční spojení Třebíč - Jihlava může být v zimním období problematické. Vize severojižního silničního propojení okresu je ekonomickou fikcí. Dostupnost pevné telefonní sítě je již uspokojivá, pokrytí území signálem mobilních operátorů je kvalitnější v severní části okresu.

1. Úřady práce a jejich organizační struktura

Úřady práce jsou v našich současných podmínkách jedny z nejvýznamnějších územně dekoncentrovaných orgánů státní správy. Úřady práce jako územní orgány práce dle zákona o zaměstnanosti vznikly na podzim roku 1990 jako orgány státní správy působící na úrovni okresů, a to z důvodu, že jejich činnost je natolik specializovaná, že nebylo možné vykonávat ji okresními úřady ani příslušným ústředním orgánem státní správy v centru. Svoji činnost úřady práce vykonávají na základě již citovaného zákona o zaměstnanosti a řady dalších předpisů. Podle nich jsou povinny poskytovat komplexní službu při zprostředkování práce, poradenství a hmotném zabezpečení při ztrátě zaměstnání. V souladu se situací na trhu práce navrhují a v rámci daných pravidel a možností i realizují potřebná opatření. V době svého vzniku začínaly tak říkajíc na „zelené louce“, neboť ve zcela nových společensko – ekonomických podmínkách, které si jejich zřízení vlastně vyžádaly, nemohly na činnost bývalých národních výborů v této oblasti v ničem navázat. Jediné, z čeho bylo možno vycházet, byly zkušenosti ze zahraničí a možnost vybrat k realizaci jen to, co už jinde vyzkoušeli a co dobře funguje.

Řízení otázek zaměstnanosti je na MPSV ČR svěřeno Správě služeb zaměstnanosti. Úřady práce byly zřízeny zakládací listinou MPSV ČR na základě zákonného opatření ČNR č. 306/1990 Sb., o zřízení úřadů práce na podzim roku 1990 jako organizace s právní subjektivitou, která nepodléhá zápisu do podnikového rejstříku.

Statutární zástupce

Statutárním zástupcem úřadu práce je ředitel, který je do funkce jmenován a z funkce odvolán ministrem práce a sociálních věcí ČR. Ředitel je oprávněn jednat jménem úřadu práce ve všech věcech a činit jménem úřadu práce právní úkony v rozsahu vymezeném předmětem činnosti úřadu práce a právními přepisy.

Soustava organizačních norem

Řízení úřadu práce je upraveno obecně závazným právním předpisem a organizačními normami.

Soustavu organizačních norem tvoří :

1. Příkazy ministra

2. Organizační řád

3. Pracovní řád

4. Archivační řád

5. Příkazy a směrnice ředitele

Organizační struktura

Organizační strukturaúřadů práce se řídí metodickými pokyn upravovanými na podmínky jednotlivých úřadů. V dalším textu bude přiblížena organizační struktura Úřadu práce v Třebíči.

Úřad práce je zařazen do velikostní skupiny 1, v přímé řídící působnosti ředitele úřadu práce jsou zařazeny následující odbory v dalším členění :

• Odbor trhu práce

• 
  Odbor zprostředkování

• Odbor poradenství

• Odbor ekonomický

• Odbor kontrolní a právní

• Dále :

Působnost organizačních útvarů

Působnost organizačních útvarů je souhrn činností, které je útvar oprávněn a povinen vykonávat. Ze stanovené působnosti vyplývá současně odpovědnost organizačních útvarů. Každý organizační útvar odpovídá za výkon a výsledek činnosti přiřazených mu v tomto organizačním řádu, v pracovních náplních, popřípadě stanovených mu organizačními a řídícími normami.

Ředitel úřadu

V čele úřadu práce je ředitel, jemuž je svěřena komplexní řídící působnost vymezená obecně závaznými právními předpisy a tímto organizačním řádem.

Ředitel je za své činnosti odpovědný Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR. Jmenuje a odvolává vedoucí pracovníky úřadu práce. Zodpovídá za realizaci státní politiky zaměstnanosti na území okresu.

Sekretariát ředitele

Vyřizuje korespondenci a administrativní záležitosti ředitele, eviduje úkoly uložené ředitelem, koordinuje návštěvy u ředitele, eviduje a zakládá právní předpisy, pokyny ředitele, pokyny a instrukce MPSV ČR, vede personální agendu úřadu práce, vede systém vzdělávání pracovníků úřadu práce, vede knihovnu odborné literatury, vykonává funkci podatelny. Sekretariát je metodicky řízen vedoucím oddělení analýz a prognóz.

Oddělení informatiky

Odpovídá za technický stav výpočetní techniky, provoz sítě a využití programového vybavení, odpovídá za přenos dat v rámci informačního systému trhu práce a mezi úřadem práce a ostatními příslušnými orgány, zajišťuje provoz a údržbu databázového serveru a údržbu databáze (zálohování, archivace atd.)

Referát vnitřní zprávy

Vede evidenci majetku úřadu práce, vede skladovou evidenci, vede archiv úřadu práce, zajišťuje provoz a údržbu ÚP, metodicky řídí činnosti delimitované na detašovaná pracoviště ÚP.

Referát vnitřní správy je metodicky řízen vedoucím oddělení analýz a prognóz.

Odbor trhu práce

Oddělení analýz a prognóz :

Vede statistiku trhu práce, zabezpečuje komplexní monitoring zaměstnavatelů evidenci volných pracovních míst, provádí analýzy trhu práce, navrhuje politiku zaměstnanosti v regionu.

Oddělení aktivní politiky zaměstnanosti :

Stanovuje potřeby, vyčleňuje finanční prostředky a organizuje aktivní politiku zaměstnanosti, vede komplexní agendu APZ, metodicky řídí detašovaná pracoviště ÚP.

Odbor zprostředkování

Oddělení zprostředkování :

Vede evidenci uchazečů o zaměstnání, podávají základní informace nezaměstnaným a zájemcům včetně základních informací o podmínkách a různých formách APZ, obsazují volná místa z monitoringu zaměstnavatelů, připravují podklady pro rozhodnutí ve věci hmotných zabezpečení uchazečů.

Odbor poradenství

Oddělení poradenství :

Realizuje poradenství k volbě a změně povolání, zabezpečuje speciální poradenství pro ohrožené skupiny, spolupracuje s lékaři při stanovení zbytkového pracovního potenciálu, připravuje podklady k rozhodnutí o vydání a odnětí povolení k zaměstnání cizincům a osobám bez státní příslušnosti a podklady k povolení zaměstnavatelům získat na volná pracovní místa občany ze zahraničí, metodicky řídí detašovaná pracoviště ÚP.

Referát rekvalifikací

Vede databázi rekvalifikačních kursů a jejich účastníků, posuzuje vhodnost uchazečů pro rekvalifikaci, posuzuje vhodnost nabízených rekvalifikačních kursů, metodicky řídí detašovaná pracoviště v oblasti činnosti referátu.

Odbor ekonomický

Oddělení ekonomické :

Vede rozpočetnictví a účetnictví ÚP, zabezpečuje veškeré formy platebního styku, vede ekonomickou statistiku a výkaznictví,zabezpečuje ekonomické rozbory, vede evidenci hospodářských smluv, vede mzdovou agendu, realizuje výkon rozhodnutí o nároku na hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání včetně kontroly podkladů, provádí operace spojené s výkonem soudních rozhodnutí (výživné a další pohledávky), metodicky řídí činnosti delimitované na detašovaná pracoviště ÚP.

Odbor kontrolní a právní

Oddělení právní :

Připravuje smlouvy uzavírané ÚP, zpracovává podklady k odvolacím řízením vedeným proti správním rozhodnutím vydaným ÚP, metodicky řídí realizaci správního řízení, zajišťuje likvidaci pohledávek včetně jejich soudního vymáhání, po formální stránce zajišťuje editaci příkazů ředitele, směrnic ředitele, metodických pokynů a sdělení, zabezpečuje právní službu pro potřeby ÚP.

Oddělení kontrolní :

Vede evidenci všech zadaných a realizovaných kontrolních úkolů, kontroluje činnost jednotlivých odborů, zabezpečuje kontrolní činnost vyplývající ze zákonných norem a předpisů včetně podaných podnětů a stížností.

Spolupráce mezi odděleními a útvary

Všechny útvary a oddělení jsou povinny úzce spolupracovat, zejména jsou povinny poskytovat informace a podklady, které ostatní útvary a oddělení potřebují pro svoji činnost a předkládat jim k vyjádření záležitosti, které zasahují do oboru jejich působnosti.

Každý zaměstnanec ÚP je přímo podřízen pouze jednomu vedoucímu. Od něho přijímá příkazy a úkoly a jemu za jejich plnění přímo odpovídá. V nepřítomnosti vedoucího a jeho zástupce, nebo uloží-li mu výjimečně vyšší vedoucí úkol přímo, je zaměstnanec povinen splnit příkaz vydaný vyšším vedoucím a neprodleně informovat o tomto svého vedoucího.

Zastupování vedoucích pracovníků, předávání funkcí

V době nepřítomnosti zastupuje ředitele jím jmenovaný zástupce. Vedoucího pracovníka v době jeho nepřítomnosti zastupuje stanovený zástupce. Rozsah pravomocí zástupce je stanoven v pracovní náplni.
Při předávání funkce je vyhotoven protokol o předání funkce o stavu a výsledcích předávaného úseku. Protokol podepisuje předávající, přejímající a nadřízený pracovník, zakládá se na sekretariátu ředitele.

Podpisová práva

Písemnosti, jimiž jsou zakládána práva a povinnosti ÚP, podepisuje ředitel úřadu práce. Oprávněnost k podpisu ostatních dokumentů stanoví dispoziční oprávnění pracovníků ÚP.

2. 
   Problematika nezaměstnanosti

O nezaměstnanosti se většinou veřejnost dovídá ze statistických přehledů, které bilancují situaci na trhu práce. Dřívější režim měl téměř absolutní kontrolu nad pracovními silami, od rozhodování o kvalifikační struktuře k detailním mzdovým tarifům a pravidlům odměňování. Právo na práci bylo fakticky pracovní povinností. Důsledkem byl nedostatek zájmu o kvalitní vzdělání na rozdíl od různých politických škol a netečnost k výsledkům vlastní práce. Důležitá byla nikoli práce, ale zaměstnání, nikoliv využití pracovních sil, ale naplňování personálních plánů. Nabídka levné pracovní síly podporovala technologickou zaostalost výroby. Využití skutečných pracovních schopností aktivní populace bylo malé a stále se snižovalo.Administrativní kontrola kvalifikačních předpokladů jen skrývala skutečné plýtvání lidským kapitálem. Všechny reformy mzdového systému vedly k platové novelizaci. Výkon práce nutně klesal, neboť rozdíl mezi schopnostmi a odměnou stále klesal.

Příčiny vzniku nezaměstnanosti jsou : umělá přezaměstnanost, nízká úroveň kvalifikace a neefektivní využití pracovních sil; to se v případě zavedení tržních podmínek na trhu práce nevyhnutelně obrací v nezaměstnanost.

V současnosti se míra nezaměstnanosti v naší republice pohybuje někde okolo 9 %, což v porovnání se zeměmi s tržní ekonomikou se jeví zhruba na stejné úrovni, kde je míra nezaměstnanosti mezi 8 – 15 %.

Snížil se počet stálých a slušně placených příležitostí pro méně vzdělané osoby, narostlo množství nestálých pracovních kde je pracovních zároveň relativně příležitostí ve formě sezónního nebo jen částečného úvazku ve službách, které jsou málo placeny.

Vzdělání a kvalifikace zvyšují v zemích s tržní ekonomikou šance na trhu práce a jsou klíčem k získání vyššího materiálního standartu. Úspěch na trhu práce vyžaduje určité dispozice. Nejedná se jen o znalosti, dovednosti, ale též schopnosti, adaptabilitu, mobilitu, flexibilitu a kreativitu. Minulý systém byl založen na životním povolání, proto lidé nejsou zvyklí měnit zaměstnání.

Nezaměstnanost je součástí tržní ekonomiky. Až dosud byly neúspěšné prakticky všechny pokusy dlouhodobě či dokonce natrvalo nezaměstnanost eliminovat. Selhávala především expanzivní makroekonomická politika státu, která nakonec vždy vyústila a krátkodobě nižší míra nezaměstnanosti se opět zvýšila. Úspěšnější z dlouhodobého pohledu jsou ty státní zásahy, které vylepšují strukturu práce. Už proto, že podporu dostávají pouze ti, kdo práci opravdu hledají, nebo proto, že jsou pro ně organizovány rekvalifikační kurzy. 

Přesto se závažným problémem stává růst podílu nezaměstnaných nad 6 měsíců doby evidence. Obtížná situace nastává především u skupiny nezaměstnaných déle než jeden rok. Kromě evidovaných uchazečů se vytváří i skupina lidí,kteří po delší době své nezaměstnanosti rezignují a jsou pro nespolupráci s úřadem práce z evidence vyřazováni.Šance na zprostředkování zaměstnání totiž s délkou nezaměstnanosti klesá. Roli hraje ztráta vlastní sebedůvěry i pochybnosti zaměstnavatelů o jeho kvalifikaci.

Nejdůležitější úlohou státu je nepřipustit vytlačení dlouhodobě nezaměstnaných na samý okraj společnosti. Nejde tady ovšem jen o povinnost státu, ale jde především o vlastní zájem nezaměstnaných, jejich zpětné začlenění do společnosti je velice obtížné. Proto je třeba provádět podrobnou analýzu nezaměstnanosti matematickostatistickou metodou.

Graf č.1

Graf č.2

|/b>