|
Elektronické bankovnictvíObchodní akademie a Vyšší odborná škola obchodní Brno, Pionýrská 23 Elektronické bankovnictvíP r o h l á š e n í Prohlašuji, že absolventskou práci na téma Elektronické bankovnictví jsem vypracovala samostatně. Použitou literaturu, legislativní normy a další podkladové materiály uvádím v seznamu literatury. V Brně dne …………………………… Markéta Dostálová
1ÚVOD5 2ELEKTRONICKÉ BANKOVNICTVÍ8 2.1Co je co8 2.1.1Homebanking (PC banking)8 2.1.2Internet banking9 2.1.3Telefonní bankovnictví (Phone banking)10 2.1.4Samoobslužné zóny11 2.2Výhody přímého bankovnictví12 2.3Převod do 5 minut12 2.4Zákazníci13 2.5Náklady, poplatky a bezpečnost14 3VÝBĚR BANK16 3.1Profily jednotlivých bank16 3.1.1eBanka16 3.1.2Investiční a poštovní banka (divize ČSOB)17 3.1.3GE Capital Bank19 3.1.4Československá obchodní banka20 3.1.5Česká spořitelna22 3.1.6Komerční banka24 3.1.7Ostatní bankovní ústavy25 4VLASTNÍ SROVNÁNÍ PRODUKTŮ ELEKTRONICKÉHO BANKOVNICTVÍ JEDNOTLIVÝCH BANK26 4.1Přehledy a ceníky poskytovaných bankovních produktů26 4.1.1eBanka26 4.1.1.1Osobní a Firemní účet29 4.1.1.2Bezpečnost v eBance32 4.1.2Investiční a poštovní banka34 4.1.2.1IPB Phonebanking34 4.1.2.2IPB GSM Banking35 4.1.2.3IPB Homebanking36 4.1.2.4Kompatibilní média37 4.1.2.5Bezdokladový elektronický styk37 4.1.3GE Capital Bank37 4.1.3.1GSM Banka38 4.1.3.2Telefon Banka39 4.1.3.3Homebanking = BankKlient40 4.1.4Československá obchodní banka41 4.1.4.1ČSOB Linka 2441 4.1.4.2Edifact42 4.1.4.3OB Multicash43 4.1.5Česká spořitelna44 4.1.5.1Sporotel44 4.1.5.2Homebanking45 4.1.5.3GSM Banking46 4.1.6Komerční banka47 4.1.6.1BBS47 5ZÁVĚREČNÉ SROVNÁNÍ49 5.1Porovnání poplatků u jednotlivých bank a produktů50 5.1.1GSM Banking50 5.1.2Homebanking51 5.1.3Phonebanking51 5.1.4Internet banking51 5.1.5Pobočka52 6ZÁVĚR53
Jedenadvacáté století je dobou nových technologií a především rychlých změn. Svět se jednoduše změnil a již nikdy nebude takový jako před sto, padesáti či deseti lety. Změny se nevyhýbají žádnému oboru lidské činnosti, dokonce ani tak konzervativnímu oboru jako je bankovnictví. Klasické bankovní služby přestávají mnoha klientům stačit, neboť nejsou dost pružné, aby mohly stačit rychlému tempu dnešního života. Začíná se objevovat elektronické neboli přímé bankovnictví. Cílem mé absolventské práce je přehledně popsat a vyhodnotit situaci elektronického bankovnictví na českém trhu k 1.3.2001. Vybrala jsem šest bank působící na našem trhu a uvedla služby a produkty, které poskytuje v oblasti elektronického bankovnictví. Doufám, že jejich konečným porovnáním jsem nejenom poskytla ucelený obraz o elektronickém bankovnictví v České republice, ale také napomohla brněnské firmě KOLMEK SPOL. S R. O. k případnému výběru nového peněžního ústavu poskytující přímé bankovnictví. V oblasti jako je tato, jsou podobná srovnání vždy riskantní, protože již dnes dané informace mohou být pozměněny a aktualizovány. Toto odvětví je však nováčkem a proto doufám, že každá informace bude ku prospěchu rozvoji.
Přímé bankovnictví lze definovat jako způsob komunikace s bankou, kdy klient do peněžního ústavu nemusí osobně chodit. Pestrá škála distribučních kanálů mu nabízí dostatečný prostor pro přímé řešení většiny jeho požadavků. Protože většina komunikačních kanálů má elektronickou podobu, používá se často jako synonymum pojem elektronické bankovnictví. Na prvním místě by však neměla být technologie, ale produkty a způsoby jejich nabídky. Z hlediska používaných prostředků můžeme mezi přímé bankovnictví zahrnout internet banking, homebanking, telefonické bankovnictví včetně mobilních telefonů, faxy, platební karty, klientská centra a samoobslužné zóny. Obr. 1: Možnosti komunikace klienta s bankou
Jednotlivé používané prostředky přímého bankovnictví se obtížně definují a popisují. Jednotnou terminologii nepoužívají ani samotné peněžní ústavy. Většina je odvozena z anglického jazyka.
Komunikace klienta s bankou prostřednictvím telefonu, popř. modemového spojení. Pro tento typ služeb musíte být vybaveni počítačem. Navíc se zpravidla vyžaduje speciální software, někdy i připojovací zařízení. Tato forma přímého bankovnictví umožňuje zadávat platební příkazy k úhradě v domácích i cizích měnách včetně hromadných a trvalých příkazů, kontrolu příkazů, získávat informace o zůstatcích, obratech, vývoji plateb a příjmů na účtu, informace o neprovedených transakcích. Uživatelé mohou vyhledávat kurzovní lístky a podobné zprávy, zakládat termínované vklady, užívat akreditivy, inkasa apod. po celých 24 hodin a sedm dní v týdnu. Homebankingové systémy však svým uživatelům nepřináší pouze výhodu v tom, že není potřeba každodenní návštěvy banky. Podnikatelské subjekty jsou ze zákona povinny vést dokonalou účetní evidenci a nacházejí-li se jednou data v elektronické podobě, lze je s úspěchem importovat do účetnictví, což přináší další výraznou časovou úsporu a snižuje potřebu drahé pracovní síly. Tento proces ovšem funguje i v opačném směru – platební příkazy apod. lze zadávat přímo z účetního systému. Homebankingových systémů existuje velké množství a liší se v technickém řešení, množství realizovatelných operací i použitém zabezpečení. Některé samozřejmě nemusí pracovat v plném on-line režimu, ale využívají tzv. semi on-line (údaje jsou aktualizovány několikrát denně, například každou hodinu).
Umožňuje provádět všechny bankovní operace přes internet. Tento produkt poskytuje stejné možnosti jako PC banking. Komunikace se realizuje prostřednictvím internetu. Ve většině případů nepotřebuje žádná speciální zařízení či software. Služba Internet bankingu lze využívat z každého počítače napojeného na internet, a proto jsou zpravidla časově neomezené (probíhají nonstop) Obr. 2: Komunikace klienta a banky prostřednictvím internetu
V tomto případě může klient banky získat prostřednictvím zvláštní telefonické linky informace např. o produktech banky, úrocích, kursech, provádět základní platební operace – zadávat příkazy k převodům peněz, trvalé příkazy, zakládat nové účty… Bezpečnost operací zajišťují banky prostřednictvím kódu PIN a osobním heslem. Všechny hovory jsou zaznamenávány a archivovány. Telefonní bankovnictví má dvě základní formy. V ČR se více používá komunikace klienta s interaktivním hlasovým počítačem. Druhou metodu představuje komunikace s telefonními bankéři (např. E-banka). Běžná je kombinace obou metod (v ČR např. Nonstopbank) Obr. 3: Komunikace s bankou pomocí živého telefonního bankéře Obr. 4: Komunikace s bankou prostřednictvím automatického telefonního systému Operace prováděné prostřednictvím telefonu můžeme členit na pasivní a aktivní. U pasivních operací se jedná o sdělování veřejně dostupných údajů o bance, jejich produktech a také chráněných informací pocházející z bankovního informačního systému: zůstatek na účtu, provedení operací atd. Příklady aktivních a pasivních operací, které je možné provádět prostřednictvím telefonu: Pasivní operace:
Aktivní operace:
První a nejrozšířenější samoobslužnou formu představují klasické bankomaty. Vedle klasického bankomatu pro výběr hotovosti obsahují tyto zóny i informační terminály, které poskytují základní údaje o bance, jejich službách a úrocích. Nebo jsou to také transakční terminály, které umožňují zadat klientovi platební příkaz či trvalý příkaz. Jejich výhodou je, že jsou klientům k dispozici 24 hodin denně. Mohou je využít například klienti, kteří nemají přístup k internetu. Značnou nevýhodou jsou velké náklady na vybudování samoobslužné zóny a její vázanost na danou lokalitu – klient musí dojít na určité místo, stejně jako by šel do banky (většinou jsou tyto zóny paradoxně umístněny právě v pobočkách bank). Na rozvoji samoobslužných zón u nás pracuje například Komerční banka.
V současné době lze poskytovat služby přímého bankovnictví třemi základními způsoby, případně jejich kombinacemi:
Díky nezávislosti na pobočkové síti jsou investiční a provozní náklady přímých bank o cca 40 % nižší než u bank klasických, proto jejich úrokové sazby a poplatky bývají často velmi výhodné. a to i přes počáteční vyšší náklady spojené se zahájením provozu, kdy banky musí vybudovat výkonné provozní centrum a musí investovat do zavedení nové značky na trhu a propagace nového druhu služeb. Naprostá většina bank působících na našem území nabízí alespoň jednu z výše uvedených služeb – nejčastěji jsou to platební karty. Mnohé dovolují zadávání platebních příkazů a získávání dalších informací – např. kurzovních lístků či sazebních poplatků – prostřednictvím homebankingu, telefonu či internetu. Postupně se rozbíhají i projekty, jež dovolují prostřednictvím počítačových sítí a platebních karet bezpečně nakupovat a prodávat zboží, služby a provádět další operace. Výhodou všech prostředků je jejich rychlost, úspora času, možnost provádět jednotlivé operace 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, pohodlnost a relativní bezpečnost. Z marketingových průzkumů vyplývá, že největší zájem klientů o tyto bankovní operace je v pracovní dny mezi 17 až 20 hodinou, dále pak o víkendu dopoledne.
Převody mezi účty v jedné bance jsou u počítačového bankovnictví (zahrnuje internet banking a homebanking) i telefonního bankovnictví provedeny obvykle do 5 minut od zadání příkazu. Pokud si například v zahraničí potřebujete vybrat více peněz, než máte na účtu, stačí prostřednictvím mobilního telefonu převést inkaso z jiného účtu a během chvíle si z bankomatu peníze můžete vyzvednout. Přímé bankovnictví ale nabízí i další možnosti. Patří k nim třeba termínované vklady, kdy je sledována výše zůstatku na účtu. Pokud přesáhne stanovenou hranici, jsou přebytky automaticky přesouvány na termínovaný vklad. Naopak v případě nedostatku prostředků je běžný účet doplněn z termínovaného vkladu. Nastavenou hodnotu lze samozřejmě pomocí počítače či telefonu operativně měnit.
Přímé bankovnictví je fenoménem posledních několika málo let. Jeho služby jsou natolik pohodlné a flexibilní, že si na ně začíná přivykat stále větší počet majitelů bankovních kont. Rozsah přímého bankovnictví se tak jednoznačně stává jedním z rozhodujících faktorů pro výběr vhodného peněžního ústavu. Z marketingového průzkumu, jenž si dala zpracovat Expandia banka (nyní E-banka) – první domácí banka, jež se vydala výhradně cestou přímého bankovnictví, vyplývá, že jeho nejčastějšími zákazníky jsou lidé ve věku mezi 20 až 45 lety, se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním a měsíčním příjmem 6000 Kč na jednoho člena domácnosti. Necítí se být svázáni s určitým peněžním ústavem, pokud někdo jiný dokáže uspokojit jejich náročné potřeby, neváhají a využijí jeho nabídky. Pro tyto zákazníky není podstatná výše úroku, kterou banky na jednotlivých účtech a termínovaných vkladech nabízejí, ani možnost získání úvěru. Klíčová tak zůstává dostupnost a přístupnost jednotlivých technologií a nabídka služeb s nimi spojených. Zde je zřejmé, že počítačové bankovnictví se mezi obyvatelstvem bude rozšiřovat postupně. Počítače stále ještě nejsou ve většině domácností běžným prostředkem. Pokud už jimi disponují, zpravidla nejsou napojeny na internet nebo jiný komunikační prostředek. V případě napojení pak může odrazovat struktura nákladů, kam se vedle samotných bankovních poplatků musí zakalkulovat i poplatky na využívání telefonních linek. Při komunikaci prostřednictvím modemu je třeba počítat s často pomalým spojením včetně toho, že požadovaná služba nemusí být kvůli přetížení linek dostupná. Poplatky však i v těchto případech nabíhají. Větší rozmach u obyvatel zjevně zaznamená telefonické bankovnictví, jež je nevíc z hlediska obsluhy a přístupu i jednodušší a lépe pochopitelné. U firem je situace poněkud jiná. Počítač vlastní většina z nich. Napojení do sítě, respektive instalace softwaru není rovněž většinou problém. Zvážení, zda jít cestou přímého bankovnictví, závisí na řadě faktorů, z nichž mnohé s produkty přímého bankovnictví bezprostředně nesouvisí. U klasických bank mají mnohdy firmy dlouholeté vztahy, možnost snadnějšího přístupu k úvěru, akreditivům, zárukám apod.
Jednoznačná je role bankovních poplatků. Zvláště při rozhodování firem to není nejdůležitější kritérium. Při porovnání poplatků s produkty klasického bankovnictví i při mezibankovním srovnání je navíc třeba vzít v úvahu faktor času. Rozhodnou-li se peněžní ústavy preferovat některou oblast, přizpůsobí tomu i svou poplatkovou politiku, ačkoliv ji krátkodobě může přinášet ztrátu. Obecně pak není pravda, že přímé bankovnictví je méně nákladné než klasické bankovní postupy. Odlišná je však struktura nákladů – menší jsou transakční náklady, náklady na zpracování dat, fixní náklady (údržba budov, nájemné, platy zaměstnanců), větší jsou naopak náklady na vývoj a zavádění jednotlivých technologií (u zmíněné Expandia banky již přesáhly 100 mil. Kč.), marketingové náklady a náklady spojené s údržbou a zdokonalováním elektronických systémů. Velmi také záleží, která z technologií se nejvíce prosadí. Prozatím musí banka mnohdy investovat do různých prostředků a postupů, aniž by u všech měly zaručenou jejich návratnost. Ne vždy jsou dále jimi používané technologie vzájemně kompatibilní. Vědecký pokrok navíc způsobuje jejich zastarávání, jež se projevuje zejména v bezpečnosti, ačkoliv dnes banky tvrdí, že jimi používané nebo vyvíjené systémy dosahují nejvyšší bezpečnostní úrovně. Vztah klientů k bezpečnosti přímého bankovnictví je zajímavý. Když před dvěma roky Expandia banka začínala a prezentovala svoje zabezpečení byla zde znát jistá nedůvěra ze strany veřejnosti. Dnes, když přímé bankovnictví už není novinkou, zájem o bezpečnost transakcí klesá. a to nemusí být v mnoha případech dobré. Banky sice mají dobré systémy, ale každý klient by měl vědět, zda je na každé úrovni tato služba zabezpečena odpovídajícím způsobem. Prvním stupněm je vždy identifikace klienta a banky. K tomu se v přímém bankovnictví používá PIN, klientské číslo, heslo nebo kódovací klíč, popřípadě kombinace několika instrumentů. Další úrovní je nepopiratelnost příkazu. Při osobním styku s bankou klient dává příkaz písemně, u telefonického příkazu se pokyny nahrávají. Při přenosu dat však může dojít k chybě, která se pak složitě odstraňuje. Každá banka přistupuje k zabezpečení jiným způsobem a i to se stává prostředkem konkurenčního boje. Většina bank a dalších peněžních ústavů, které v nějaké podobě přímé bankovnictví provozují nebo hodlají nabízet se vyjádřila, že tyto služby hodlá poplatkově zvýhodňovat. Banky se přitom často snaží přimět klienty k využívání některých metod přímého bankovnictví již dnes tím, že zvyšují ceny za služby spojené s manipulací v hotovosti (v poslední době např. Česká spořitelna nebo GE Capital Bank). Náklady na převody hotovostních peněz a bezpečnost jsou vysoké a promítají se tak do cen produktů peněžního ústavu. Tendence je tedy jasná – zvyšovat poplatky za operace prováděné na pobočkách bank. Banky tím sledují dva cíle – převedení co možná největšího počtu operací na některou z podob přímého bankovnictví a zároveň si vylepší poměr úrokových a neúrokových příjmů. V porovnání se zahraničními peněžními ústavy jsou totiž české banky příliš závislé na úrokových příjmech.
Pro porovnání produktů přímého bankovnictví jsem vybrala šest následujících českých peněžních ústavů, které poskytují tyto služby a produkty v největší míře:
Historie: Původní Expandia Banka vznikla v roce 1997 převzetím Zemské banky v Olomouci. Podnikatelský projekt připravovaný skupinou Expandia od poloviny roku 1997 vyvrcholil zahájením provozu v květnu 1998 a na konci tohoto roku oznámila 20 000 klientů. V listopadu 1999 uzavřela Česká pojišťovna smlouvu se skupinou Expandia o koupi 50,1 % akcií Expandia Banky. Majetková účast České pojišťovny v Expandia Bance narostla během roku 2000 na 97 %. Součástí vstupu České pojišťovny bylo mimo jiné posílení strategického partnera, neboť Česká pojišťovna je největší pojišťovnou v České republice s tržním podílem dosahujícím téměř 60 %. V lednu 2001 Expandia Banka změnila název. Do třetího tisíciletí vstoupila s novým jménem eBanka. Tento název podtrhl vstup do další etapy vývoje banky, ve kterém chce potvrzovat náskok a vedoucí pozici na trhu přímého bankovnictví. Vybrané údaje.
Obr. 5: Struktura akcionářů eBanky
Historie: Investiční a poštovní banka je jednou z nejstarších českých bank. Je právním nástupcem Hypoteční banky Království českého (založeného v roce 1865) a poválečné Investiční banky. K 1.1.1990 byla Investiční banka plně obnovena jako státní peněžní ústav s federální působností v rozsahu činnosti universální komerční banky. V únoru 1992 byla Investiční banka v souvislosti se schváleným privatizačním projektem rozdělena na část českou a slovenskou. Z české části vznikl 27.2.1992 samostatný právní subjekt – Investiční banka a. s., která převzala komplexní rozsah činnosti a bankovních služeb svého předchůdce s působností v České republice. Po připojení Poštovní banky, jejíž historie sahá až do roku 1882 (tehdy byla založena jako Poštovní spořitelna) vzniká 1.1.1994 Investiční a poštovní banka, která nabízí svým klientům služby v nejrozsáhlejší pobočkové síti v celé České republice. Po sloučení Investiční banky s Poštovní bankou získala nově vzniklá banka nejrozsáhlejší pobočkovou síť díky místům na poštách České republiky. Od dubna 1995 fungovala IPB pod dvěma obchodními značkami. Poštovní spořitelna nabízela jednoduché služby depozitního charakteru a platební styk pro širokou veřejnost a samotná IPB poskytovala velký rozsah komplexních služeb pro podnikatelskou sféru i individuální klientelu. IPB byla jako první česká banka privatizována v roce 1998. Hlavním akcionářem se stala společnost Nomura Europe PLC. V červnu 2000 došlo na základě dohody s nuceným správcem IPB a Českou národní bankou ke strategickému spojení IPB a ČSOB. ČSOB tak kromě státních záruk na všechny vklady v plné výši garantovala stabilitu IPB a bezpečnost této finanční instituce. Vybrané údaje:
Obr. 6: Struktura akcionářů Investiční a poštovní banky
Historie: GE Capital Bank byla založena v roce 1998 na základě smlouvy o prodeji části podniku odkoupila část Agrobanky Praha a. s. Poté zahájila intenzi |
