PŮDA JAKO PRODUKČNÍ FAKTOR TRH S PŮDOU

Úvod

Na půdu můžeme nahlížet ze 2 úhlů:

Jako budoucí ekonomové ji chápeme jako jeden z produkčních faktorů. Vedle práce a kapitálu vždy byla a bude základním nenahraditelným zdrojem produkce potravin a přírodního bohatství každé země. To jí činí jedinečnou a z tohoto důvodu musí být ošetřena zákonem proti jejímu zneužití. Půda je ve světě chápána jako výhodný prostředek kapitálu, nepodléhající vlivu inflace.

A jako lidské bytosti, tedy součást nějakého vyššího celku existujícího již miliardy let, na ní nazíráme jako na povrchovou vrstvu naší planety, která se v důsledku působení nejrozmanitějších půdotvorných faktorů a vlivem různých podmínek neustále vyvíjí a transformuje.

V podmínkách tržního hospodářství půda, i přes své specifické vlastnosti, podléhá působení tržních sil tj. nabídky a poptávky a stává se předmětem směny na trhu zemědělských nemovitostí. Zvláštnost půdy jako základního prostředku v zemědělství je dána těmi faktory:

• půda je vzácným, nerozmnožitelným, omezeným statkem, který nelze vyrábět ve výrobním procesu a proto její množství je fixní. Nabídku půdy nelze zvýšit při vyšší ceně nebo naopak, snížit při poklesu ceny půdy. Výnos z půdy (cena nájemného) byla nazvána rentou.

• je téměř nenahraditelná (neobnovitelná) pro výrobu většiny potravin

• při správném obhospodařování se půda neopotřebovává, ale naopak se její úrodnost obnovuje a zvyšuje

• je živou hmotou, ve které probíhají biologické, fyzikální a chemické procesy a je aktivním činitelem zemědělské výroby procesu

• je zdrojem živin pro biologický růst rostlin a zvířat

• je nepřemístitelná

Půdní fond ČR je z hlediska vlastnictví značně roztříštěn. K 1. 1. 1997 je rozdělen do 13 071 katastrálních území, 6 294 obcí a 76 okresů (ruší se k 31.12.2002) mimo území hlavního města Prahy a 13 krajů mimo Prahu. Celková výměra půdního fondu ČR k tomuto datu činí 7 887 tis. ha.

Funkce půdy

Funkce půdy je dána především její úrodností, a to přirozenou (potencionální) a skutečnou (efektivní), kterou je možné vhodnými zásahy zvýšit nad úroveň přirozené

Rozhodující z hlediska zemědělství je funkce:

• produkční - především výroba potravin, ale i surovin pro zpracovatelský průmysl, textilní, farmaceutický, kosmetický apod.

• ekologická - půda umožňuje využití obnovitelných a netradičních zdrojů energie alternativní produkcí např. surovin pro chemický průmysl (pohonné hmoty, mazadla), vytváří životní prostředí pro rostliny,živočichy i člověka

• krajinotvorná - tvorba krajiny, životního prostředí, ochrana vodních toků

• sociální – vytváří pracovní příležitosti, a to hlavně ve venkovských oblastech, kde je spojena s řešením problémů českého zemědělství. V těchto oblastech se stává zemědělská výroba značně nekonkurenceschopnou, přičemž výměra této ZP může v budoucnosti přesáhnout až polovinu současné plochy zemědělského půdního fondu.

• kulturní – archeologická hodnota (archiv dějin přírody a lidské společnosti)

• alternativní využití – v oblastech, kde nejde prioritně o zajištění intenzivní zemědělské výroby, např. převod orné půdy do drnového fondu (trvalé louky a pastviny), pro chov lovné zvěře, ryb, vodní drůbeže, převod do jiných kultur (zalesňování), pěstování speciálních dřevin apod. V příhraničních lokalitách, horských a podhorských oblastech lze využít tímto způsobem půdu pro sport, rekreaci a rozvoj agroturistiky.

Oceňování půd

Základní jednotkou bonitační klasifikace je Bonitovaná půdně ekologická jednotka (BPEJ) zemědělských pozemků vyjádřená pětimístným číselným kódem. BPEJ je určitá část zemědělské půdy, která má stejné stanovištní a produkční vlastnosti dané půdou, klimatem a reliéfem.

První číslice kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu (0 - 9), druhá a třetí číslice vymezuje příslušnost k určité hlavní půdní jednotce - HPJ (01 - 78), čtvrtá číslice stanoví kombinaci svažitosti a expozice pozemku ke světovým stranám (0-9) a pátá číslice určuje kombinaci skeletovitosti ( se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm) a hloubka půdního profilu (0-9).

HPJ je účelové seskupení půdních forem s příbuznými ekologickými a agronomickými vlastnostmi.HPJ je charekterizována zejména půdním typem, substrátem a zrnitostí.

1., 2., 3.číslo udávají dohromady Hlavní půdní klimatickou jednotku(HPKJ).

Bonitace zemědělského půdního fondu

Při stanovení úředních cen půdy se vycházelo především z produktivnosti půdy hodnocenou v rámci bonitace čs. zemědělského půdního fond v letech 1973-78. Bonitace vycházela ze znalostí KPP (Komplexní průzkum půd) uskutečněný v letech 1961 – 71. Po analýze možných metodických přístupů a postupů, včetně vyhodnocení informací ze zahraničí, byly pro stanovení úředních cen zemědělské půdy akceptovány výsledky této bonitace, i když tyto výsledky neodpovídají přesně skutečnému stavu z důvodu devastace a dalších změn zemědělské půdy za posledních dvacet let.

Výrobní podmínky a využití zemědělského půdního fondu v České republice z hlediska půdně-klimatických podmínek charakterizují zemědělské výrobní oblasti. Tato kategorizace půd, bez ohledu na administrativní hranice vyšších územních celků, slouží pro účely zemědělské statistiky, pro srovnávací hodnocení podnikatelských subjektů, analýzu ekonomických výsledků, regionální politiku apod.

Nové výrobní oblasti a podoblasti byly zpracovány v roce 1996 na základě bonitace zemědělských půd České republiky. Bylo vymezeno celkem 5 oblastí a 21 podoblastí:

• kukuřičná (6,7 %)

• řepařská (24,3 %)

• obilnářská (40,5 %)

• bramborářská (18,5 %)

• pícninářská (10%)

Metoda bodového hodnocení

ZP byla produkčně oceněna prostřednictvím vztahu mezi BPEJ a parametrizovanými naturálními výnosy 9 hlavních polních plodin:

• pšenice ozimá

• žito

• oves

• ječmen jarní

• kukuřice na zrno

• brambory

• cukrovka

• kukuřice na siláž

• víceleté pícniny

Maximálně dosažitelný počet bodů byl 100.

Na základě tohoto bodování byly půdy rozděleny do 10 kategorií dle úrodnosti ( tj.dle výnosnosti sledovaných plodin), kde č.1 udává půdu s nejvyšším produkčním potenciálem a č.10 naopak tu nejméně kvalitní

Rozdělení půdy podle velikosti půdních částic:

Vedení BPEJ

BPEJ jsou jednotně vedeny v číselném a mapovém vyjádření v celostátní databázi BPEJ, která obsahuje informace o kvalitě půdy. Vedení celostátní databáze je zajišťováno Ministerstvem zemědělství prostřednictvím odborné organizace, která na vyžádání též poskytuje souhrnné informace o BPEJ a jejich účelových seskupeních například pro:

• plošnou a kvalitativní ochranu půdy a vody

• územní plánování

• posuzování ekologické stability krajiny

• rozvoj regionů.

K dokumentaci celostátní databáze náležejí:

• mapy BPEJ v digitální a grafické formě

• informace vyjadřující klimatické a půdní podmínky související s kódem BPEJ

• záznamy o aktualizaci BPEJ

• údaje o plošném zastoupení BPEJ v katastrálním území

• účelová seskupení BPEJ v katastrálním území

Aktualizace BPEJ

Aktualizace BPEJ je zjištění změn půdních a klimatických podmínek zemědělských pozemků terénním průzkumem a jejich vyhodnocení oproti podmínkám, jež charakterizují dosud stanovenou BPEJ, např. pokud došlo ke zjevným a podstatným změnám:

• v důsledku povodně

• sesuvu půdy

• výrazné degradaci a destrukci půdy erozí

• zásadní změně hydromorfismu půdy

• při zjevně nesprávném dřívějším určení BPEJ apod.

Význam aktualizace:

• ověření hranice BPEJ

• upřesnění hranice BPEJ

• vymezení nové hranice BPEJ

• změna číselného kódu BPEJ

• za aktualizaci se považuje též zjištění údajů o BPEJ u pozemků, kde BPEJ nebyly dříve určeny

• doplnění a upřesnění celostátní databáze

Aktualizaci, jejímž výsledkem jsou změněné mapy BPEJ, zajišťuje okresní pozemkový úřad prostřednictvím odborné organizace.

Shledal-li PÚ důvody pro aktualizaci, oznámí zahájení a rozsah aktualizace včetně termínu provádění terénního průzkumu a jeho podmínek a místo. Pozemkový úřad požádá obec, v jejímž územním obvodu se nacházejí předmětné pozemky, o povolení k zahájení aktualizace BPEJ a o jejím rozsahu samostatně informuje katastrální úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, finanční úřad a územní odbor Ministerstva zemědělství.

Pozemkový úřad zajistí vyložení návrhu změn map BPEJ po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Za tím účelem pozemkový úřad požádá obec, aby způsobem v místě obvyklým informovala veřejnost o místě, kde bude vyložen návrh změn map BPEJ, a lhůtě, po kterou bude možno do tohoto návrhu nahlédnout, a lhůtě, ve které každý může uplatnit k návrhu písemné vyjádření u pozemkového úřadu. K později uplatněnému vyjádření nebude přihlédnuto.

Kvalitativní hledisko hodnocení půdního fondu

Pokud jde o kvalitu půdního fondu a ostatní přírodní podmínky pro zemědělskou výrobu lze Českou republiku považovat za evropský průměr. České zemědělství patří k typu podhorskému až horskému.

• 1 - 21 % půd je pod hranicí marginality (hrubý roční rentní efekt je záporný)

• 2 - 59 % půd má podprůměrnou až průměrnou bonitu *

• 3 - 20 % půd je nejproduktivnějších *

* kladnou hodnotu hrubého ročního rentního efektu má tedy necelých 80 % půd

Podle KPP je zhruba 60 % zemědělského půdního fondu na půdách méně až málo úrodných.

Ze zemědělských půdních typů (viz příloha) převládají hnědé půdy (45% ZP), hnědozemě (13 % ZP), černozemě (11% ZP).

Z půdních druhů převažují na zemědělské půdě středně těžké půdy (59 %).

Novákova klasifikace půdních druhů (dle obsahu I.kategorie – jílnatých částic) :

Podle svažitosti je v České republice nejvyšší podíl půd na svazích 0 - 3 stupňů (44,6% ZP) a na svazích 3 - 7 stupňů (41 % ZP).

Klima v České republice má převážně subkontinentální charakter. Nejvyšší zastoupení má klimatický region MT 4 (25% ZP).