|
Místo platebních karet v platebním styku, Vznik a historie systému Europay, Produkty systému Europay, Europay ve světě, Europay vMísto platebních karet v platebním styku, Vznik a historie systému Europay, Produkty systému Europay, Europay ve světě, Europay v České republiceObsah Úvod1 1. Místo platebních karet v platebním styku4 1.1 Tendence ve vývoji platebních karet7 1.1.1 Světové trendy platebních karet ...........................................................11 2. Vznik a historie systému Europay17 3. Produkty systému Europay23 3.1 Pay Before24 3.2 Pay Now25 3.3 Pay Later27 4. Europay ve světě32 5. Europay v České republice41 5.1 Vývoj platebních karet v České republice41 5.2 Europay/MasterCard48 5.2.1 Přehled základních druhů platebních karet systému Europay/MasterCard v ČR ............................................................................49 Závěr51 Cizojazyčné resumé57 Seznam použitých pramenů a literatury58 Seznam příloh60 Seznam tabulek61 Seznam grafů62 Seznam obrázků63
Omezená pracovní doba peněžních ústavů a stále časově náročnější zaměstnání jsou hlavními důvody, které rozhodují o tom, že stále více klientů začíná provádět platební styk přímým bankovnictvím, tedy podstatně efektivněji a úsporněji. Přímé či bezkontaktní bankovnictví nabízí svým uživatelům maximální komfort a časovou nezávislost na „kamenných“ pobočkách. Peněžních ústavů, které nabízejí některou z aktivních služeb přímého bankovnictví neustále přibývá. Nejstarším nástrojem přímého bankovnictví jsou bezesporu platební karty. Tento platební instrument prochází v posledních letech velkými a podstatnými změnami, a to zejména díky tomu, že stále více lidí využívá bezhotovostního způsobu placení. Jelikož mě tato oblast bankovnictví velice zajímá a sama aktivně využívám jeho služeb, rozhodla jsem se ve své magisterské diplomové práci: Platební karty systému Europay navázat na svou bakalářskou diplomovou práci: Porovnání platebních dokumentů Komerční banky, a.s. a tím se znovu věnovat platebním kartám, jejich využití, možnostem, výhodám, využíváním klienty, obchodníky i vydavateli, výhodami a ostatními souvisejícími tématy, tentokrát z širšího mezinárodního pohledu. Ve své bakalářské diplomové práci jsem srovnávala využívání platebních karet a zaručených šeků a jejich výhod oproti hotovosti. Platební karty a služby Cílem magisterské diplomové práce je analýza jednoho z mezinárodních platebních systémů - Europay International, jeho fungování jak ve světě, tak v České republice. V první kapitole charakterizuji místo platebních karet v platebním styku včetně jejich vývoje a trendů. Ve druhé kapitole se zaměřím na vznik a historii mezinárodních platebních systémů s důrazem na Europay/MasterCard. Dále se budu zabývat jednotlivými produkty systému Europay International. V posledních dvou kapitolách budu analyzovat fungování tohoto systému Odbornou praxi jsem vykonávala v Komerční bance, a. s. v Praze, v odboru platebních karet. Při psaní této diplomové práce jsem, kromě uvedené literatury, čerpala ze zkušeností nabytých a informací získaných během odborné praxe pod vedením ředitele odboru platebních karet Ing. Jaroslava Jiráského a konzultací s ředitelem Europay Czech & Slovak Republics Janem Čarným. Děkuji jim za pomoc při získávání potřebných údajů, ochotu a vstřícnost.
Za základní funkce banky je možné považovat zejména vedení účtů klientům, přijímání vkladů a poskytování úvěrů. S naplňováním těchto základních funkcí banky je však úzce spjata i funkce platebního styku, tedy zprostředkovatele mezi plátcem a příjemcem peněžních prostředků. Jde Platební styk disponuje nejen celým souborem různých operací, více či méně unifikovaných, ale i rozsáhlým souborem bankovních instrumentů, z nichž mnohé mají za sebou značně dlouhý historický vývoj, podléhají mezibankovním zvyklostem, resp. jsou právně upraveny, jiné se vyvíjejí nebo na svůj vzestup teprve čekají. Rozvoj bankovních instrumentů je úzce spjat s rozvojem obchodu samotného, neboť obchodní banky jsou vždy připraveny nabídnout svým klientům takový instrument, který by uspokojil potřeby klienta a bance přinesl patřičnou odměnu. Z toho vyplývá, že jde o oblast značně rozsáhlou a stále se měnící v závislosti na vývoji trhu. V současné době dochází postupně ke kvalitativnímu posunu Banky byly po staletí omezeny při komunikaci s klientem na osobní styk zejména prostřednictvím svých poboček, reprezentací a zástupců. V druhé polovině dvacátého století se však díky prudkému technologickému vývoji tato situace velmi razantně mění a finanční instituce mají k dispozici velkou škálu komunikačních prostředků, které jsou dnes již běžně ve vyspělém světě používány (např. telefon, mobilní telefon, Internet), což vede banky ke změně chování. Bankovní ústavy nabízejí svým klientům nové způsoby komunikace. Uvnitř bank dochází k podstatné změně. Díky rychle se vyvíjejícímu vnějšímu prostředí a globalizaci trhů a tím nárůstu konkurence dochází k výraznému růstu důležitosti inovací ve finančním sektoru. Toto je zásadní změna proti tradičnímu, historicky zakořeněnému chápání bank jako konzervativních finančních institucí. S postupem technologického vývoje se rozšiřují možnosti komunikace mezi bankou a klientem. Změny se nevyhýbají žádnému oboru lidské činnosti, ani tak konzervativní oblasti, kterou vždy bylo a v mnoha ohledech stále je bankovnictví. Klasické bankovní služby přestávají mnoha klientům stačit, neboť jsou nepružné a pomalé. Začíná se objevovat elektronické neboli přímé bankovnictví. Díky elektronickým prostředkům komunikace umožňuje přímé bankovnictví klientovi být v kontaktu s jeho peněžními prostředky 24 hodin denně, 365 dnů v roce. Výhodou všech prostředků je jejich rychlost, dostupnost, pohodlnost, flexibilita, úspora času, možnost provádět jednotlivé operace 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, pohodlnost a relativní bezpečnost. Přímé bankovnictví navíc přináší změnu v celém chodu a chování banky, jejich zaměstnanců a klientů. Dochází k dalšímu rozšiřování a vylepšování nabídky jednotlivých bank. Každý klient má tedy možnost si vybrat pro sebe ten nejlepší produkt. Zkušenosti ukazují, že je pro banku důležité kombinovat více komunikačních prostředků, a to vzhledem k jednotlivým klientským segmentům a vhodnosti jednotlivých komunikačních prostředků pro jednotlivé typy operací, produktů, situací apod. Daný vývoj samozřejmě neznamená konec bankovních poboček. K vývoji směrem k Internetu a mobilním komunikacím dochází postupně a ještě dlouho budou existovat klienti, kteří nejsou ochotni přijmout moderní technologie. Moderní banky však budou postupně přetvářet své pobočky na jakási konzultačně-prodejní místa, kam klient chodí pouze výjimečně. Běžné operace bude provádět sám. Z hlediska používaných prostředků můžeme mezi přímé bankovnictví zahrnout Internet banking, homebanking, telefonické bankovnictví včetně mobilních telefonů, faxy, platební karty, klientská centra a samoobslužné zóny. Historicky nejstarší formou jsou platební karty, které se mezi instrumenty bezhotovostního platebního styku zařadily již v roce 1914. Platební karty poskytují mnoho výhod svým držitelům, vydavatelům i obchodníkům, kteří je přijímají. Mezi typy elektronického bankovnictví patří i homebanking. V tomto případě má klient napojen svůj počítač přes modem na bankovní systém přes pevnou linku. Tato služba je nabízena již řadu let a je určena především U fyzických osob znamenal skutečný průlom v oblasti přímého bankovnictví zahájení činnosti Expandia banky v květnu 1998. Od té doby mají klienti možnost využívat GSM banking a Internet banking. Jedná se o služby umožňující provádění platebního styku a dalších operací prostřednictvím mobilního telefonu a Internetu. Další formou přímého neboli elektronického bankovnictví je phonebanking, kdy se k zadávání platebních příkazů používá telefon s tónovou předvolbou (pro komunikaci s hlasovým konverzantem). Hovoří-li uživatel phonebankingu s živým operátorem, postačí libovolný telefonní aparát. Naprostá většina bank působících na našem území nabízí alespoň jednu z výše uvedených služeb – nejčastěji jsou to platební karty. Postupně se rozbíhají i projekty, jež dovolují prostřednictvím počítačových sítí a platebních karet bezpečně nakupovat a prodávat zboží, služby a provádět další operace. 1.1 Tendence ve vývoji platebních karet Jak již bylo řečeno, za nejstarší prostředek přímého bankovnictví jsou považovány platební karty, které se již běžně používají pro placení za zboží a služby a pro výběry z bankomatů. Dnes většina vydaných karet umožňuje mezinárodní akceptaci, automaticky tedy dochází i k měnovým konverzím. Zařazení platebních karet do oblasti přímého bankovnictví nemá zcela jednoznačnou podporu odborné veřejnosti. Lze se setkat s názorem, že platební karta není klasickou formou komunikace mezi klientem a bankou, neboť jejím prostřednictvím nelze provést jinou operaci než platbu. S tímto názorem rozhodně nemohu souhlasit. Záleží samozřejmě na typu platební karty, rozvinutosti trhu, vydavateli a obchodní síti. Po své zkušenosti s využíváním služeb belgické Bank Brussels Lambert vím, že platební karta slouží k identifikaci klienta, výběrům z bankomatů, placení v obchodních místech První platební karta na světě byla vydána v roce 1914 americkou telefonní a telegrafní společností Western Union Telegraph Company. Tuto plechovou kartu (Metal Plate) nabízela zdarma svým stálým zákazníkům, kterým umožňovala telefonovat a zasílat telegramy prostřednictvím svých poboček, a to bez okamžitého placení. Držitel karty obdržel jednou měsíčně výpis s přehledem provedených telefonátů a odeslaných telegramů, jejich jednotlivé ceny a celkový součet. Fakturu pak uhradil šekem nebo bankovním převodem. Společnost tak svým zákazníkům poskytovala krátkodobý obchodní úvěr. Důvodem vydávání těchto karet byla snaha udržet si bonitní klienty a získat nové, a současně je přimět k častějšímu používání služeb dané společnosti. Proto se tyto karty také nazývají věrnostní. První platební karty skutečně zvýšily tržby společnosti, protože bezhotovostní placení bylo mnohem pohodlnější a Platební karta se stala jedním z prostředků konkurenčního boje. Velmi rychle ji začaly nabízet i další telegrafní, železniční a obchodní společnosti. Mezi ně se v roce 1924 zařadila i společnost General Petroleum Corporation of California (dnešní Mobil Oil), která svým klientům nabídla bezhotovostní placení pohonných hmot, náhradních dílů a služeb v síti svých čerpadel v USA. Použití prvních platebních karet bylo velmi jednoduché a základní princip zůstal zachován až do současné doby. Stačilo, aby klient předložil svou kartu a podepsal účet. Prodávající ověřil, zda je předložená karta platná a porovnal podpis na účtu se vzorovým podpisem na kartě, nebo porovnal jméno klienta Věrnostní karty se staly znakem osobní prestiže. Jejich rozvoj přibrzdila až hospodářská krize ve 30. letech. Přechodný útlum přinesla 2. světová válka. Velkou nevýhodou věrnostních platebních karet bylo použití omezené pouze na obchodní síť společnosti, která kartu vydala. Řada klientů proto vlastnila několik karet. Tato základní nevýhoda byla odstraněna při vzniku společnosti Diners Club International v roce 1950, kterou založili Robert McNamara a Ralph Schneider. Tato společnost začala vydávat univerzálně použitelné platební karty. O platební karty se začaly zajímat i americké banky, které v nich viděly možnost odstranění hotovosti a šeků u svých nejlepších klientů a vybudování nové ziskové oblasti (poplatek za kartu, příjmy z provizí a z poskytnutých spotřebních úvěrů aj.). První bankovní kartu v dnešním slova smyslu vydala Příčinou počátečního neúspěchu bankovních karet byly vysoké náklady První skutečně úspěšný projekt bankovní platební karty zavedla až v roce 1958 Bank of America. Karta měla název Bank Americard a poprvé byla vydána v Kalifornii. O rok později se rozšířila po celém území Spojených států. Zásadní zlom u bankovních karet nastal v roce 1966, kdy Bank of America zpřístupnila svůj kartový program dalším americkým bankám, prostřednictvím licence poskytované její dceřinnou společností Bank Americard Service Corporation. Přidružené banky byly odpovědné za uzavírání smluv s místními obchodníky o akceptaci platebních karet (získávaly část z provize) a vydávaly svým klientům karty s logem Bank Americard. Díky regionálnímu systému se společným účetnictvím bylo možné tyto karty použít po celém území Spojených států a podstatně tak zlepšit jejich ekonomiku. V roce 1966 pronikl systém Bank Americard mimo území Spojených států. Přidružené banky sice ušetřily vlastní náklady na vývoj a provoz platebních karet a získaly možnost používat osvědčený systém, který byl provozně levnější než autonomní systémy, ale všechny karty nesly název jejich velkého konkurenta Bank Americard. Banky také nelibě nesly způsob řízení Bank Americard Service Corporation a požadovaly větší nezávislost. Výsledkem tlaku přidružených bank bylo v roce 1970 oddělení operací Konkurenční banky v Kalifornii založily v roce 1966 asociaci Interbank Card Association (ICA). Vznik a historie asociací Europay a MasterCard, které s ICA souvisí, jsou popsány ve druhé kapitole. V roce 1958 vstoupila do světa platebních karet i americká cestovní společnost American Express se svou Green Card. V roce 1966 svou nabídku jako první rozšířila i o Gold Card. K velmi rychlému rozšíření této karty přispěla rozsálá síť poboček této cestovní kanceláře a skutečnost, že její služby tradičně využívaly velké obchodní společnosti a nároční turisté. Začátkem 70. let vydávala platební karty některého z obou systémů většina amerických bank. V roce 1965 bylo v USA vydáno již 5 milionů bankovních platebních karet. První zahraniční vydavatel platebních karet pocházel z Japonska, kde Velmi dynamický rozvoj platebních karet zaznamenala v 60. letech Francie. V roce 1967 založily Banque National de Paris (BNP), Crédit Lyonnais, Societé Générale, Crédit Industriel et Commercial a Crédit Commercial de France systém charge karet nazvaný Carte Bleue (CB). Tento systém se však nestal mezinárodním a přetrval dosud jako vnitrostátní francouzský systém. V roce 1976 zavedly členské banky CB karty VISA a o rok později i karty Eurocard/MasterCard. Již koncem 60. let byly vytvořeny všechny současné mezinárodní systémy platebních karet: American Express, Diners Club, Eurocard/MasterCard, eurocheque, JCB a VISA. Od poloviny 70. let a zejména od konce 80. let jsme svědky obrovského rozvoje platebních karet, které se staly neodmyslitelnou součástí běžného života ve vyspělých zemích a začínají v něm hrát stále významnější roli. V roce 1997 dosáhl celosvětový obrat těchto kartových systémů částky 2 100 mld. USD. Každou vteřinu jsou realizovány transakce v částce téměř 4 milionů USD. Celkově vývoj ve světě i u nás postupuje od karet vnitrobankovních a vnitrostátních ke kartám mezinárodním, přinášejícím bankám lepší využití jejich techniky. Současně tyto karty umožňují nabídnout klientům lepší služby, které žádají a které jsou i zdrojem dalších příjmů. 1.1.1 Světové trendy platebních karet Platební karty pronikly v 80. letech do běžného života moderní společnosti. Přestaly být exkluzivním předmětem, zpříjemňujícím život úzké skupině občanů. Ve většině zemí světa si klienti mohou vybrat ze široké nabídky bank. Přestože je na světě vydána více než miliarda platebních karet, svoji budoucnost mají teprve před sebou. Na základě vývoje v posledních letech můžeme definovat několik trendů, které ovlivňují jejich vývoj:
ad 1. Rozvoj bezhotovostního placení – počet obchodníků přijímajících platební karty se ročně zvyšuje o několik desítek procent. Současný počet obchodních jednotek na celém světě se má do konce roku 2005 více než zdvojnásobit. Karty jsou ve vyspělých zemích přijímány běžně v supermarketech a dalších obchodech určených pro každodenní nákupy. Důsledkem rozvoje bezhotovostního placení u debetních karet je změna „branding stategy“ obou vedoucích mezinárodních platebních systémů. MasterCard uzavřel s evropskou asociací Europay novou smlouvu o strategickém partnerství (nahrazující smlouvu z roku 1978), v jejímž důsledku mimo jiné přestalo být od roku 2000 používáno samostatné logo Eurocard jako označení bankomatů a obchodů (název „Eurocard“ byl připojen k logu MasterCard). Cílem je zjednodušit orientaci klientů. Ke změně došlo také u loga karet Maestro a VISA Electron, které budou nově sloužit i pro označení bankomatů. Znak debetních karet edc (european debit card) byl zcela zrušen. ad 2. Rozvoj debetních karet – od poloviny 90. let pokračuje velmi rychlé rozšiřování elektronických debetních karet Maestro a VISA Electron, vydávaných klientům často automaticky jako součást služeb k běžným účtům. Jejich použití je založeno na 100% autorizaci transakcí vydavatelem karty, která podstatně snižuje riziko přečerpání prostředků klienta. Držitelé platebních karet, zejména debetních, se v posledních letech přesvědčili o možnosti bezproblémového použití těchto karet k výběhům hotovosti i placení v zahraničí. Z důvodu rychlého zvyšování počtu uživatelů platebních karet se očekává další rozvoj akceptační obchodní sítě i podstatné zvýšení počtu bankomatů. Debetní karty jsou dnes považovány za základní součást běžného účtu a nejvhodnější nástroj pro nákupy zboží a služeb do částky přibližně 100 DEM (nákup potravin, knih, pohonných hmot, občerstvení apod.). Zde v řadě zemí úspěšně vytlačují méně pohodlné a provozně nákladné a rizikové šekové platby. Úvěrové karty jsou nejvhodnější pro nákupy dražšího zboží nebo služeb, jako je např. spotřební elektronika, ubytování, dovolené apod. Debetní kartu je díky své jednoduchosti a relativní bezpečnosti (ochrana proti přečerpání účtu apod.) schopna používat i mládež, z jejíchž řad pochází velká část nově získávaných klientů. ad 3. Převaha bankovních systémů – od roku 1990 se zvyšuje počet platebních karet mezinárodních systémů v průměru o 15 % ročně. Každé dva dny přibývá 1 milion nových karet. Bankovní asociace VISA a Europay/MasterCard, jejichž karty tvoří téměř 90 % světového obratu, si upevňují vedoucí pozici. Tabulka 1 Mezinárodní kartové systémy v roce 1999
Zdroj: JUŘÍK, P.: Platební karty – quo vadis?. Příloha týdeníku Ekonom, 2000, č.17, s. IV. ad 4. Globalizace trhu – tak jako jiné oblasti podnikání i trh platebních karet se v posledním desetiletí stal trhem globálním. Velké americké banky, specializované na úvěrové karty, expandují v posledních letech z přesyceného amerického trhu do Evropy, kde peněžní ústavy (s výjimkou britských) nemají velké zkušenosti s tímto produktem. Využívají dobrou znalost produktu, své kvalitní služby, know-how, prvotřídní marketing a nízké provozní náklady. ad 5. Nové technologie a distribuční kanály – novou příležitost, založenou na rozvoji informační a komunikační technologie, přinášejí bankám čipové karty a Internet. Možnosti magnetického proužku zavedeného v roce 1971 jsou již vyčerpány. V polovině 80. let se ve Francii objevily první platební karty s čipem, který nahrazuje, nebo doplňuje magnetický proužek (tzv. hybridní karty). Čipové karty umožňují kromě výběru hotovosti a placení zboží a služeb vedení různých věrnostních programů, implementaci elektronické peněženky, využití v bankomatech k úhradě i inkasu, tisku výpisů z účtů, poslouží jako identifikační prostředek a jistě nabídnou i další možnosti. Rozvoj informační technologie mění i způsob provádění nákupu zboží a služeb. V posledních letech probíhají pomocí platebních karet a osobního počítače nákupy na Internetu. Otevřené uvedení čísla karty na informačních sítích však není bezpečné. Proto asociace Europay, MasterCard a VISA vydaly v roce 1996 společné standardy pro bezpečné nákupy zboží a služeb pomocí platebních karet na síti Internet zvané SET. Rutinní provoz již byl zahájen v řadě zemí. V roce 1999 byly vydány specifikace pro čipové karty (C-SET). Očekává se, že elektronické obchodování se v blízké budoucnosti stane nejrychleji se rozšiřujícím způsobem nákupu, snadno realizovatelným prostřednictvím interaktivního televizoru nebo osobního počítače. ad 6. Spolupráce maloobchodu s malobankovnictvím (retail bankovnictvím) – novým trendem posledních let je spolupráce retailových bank s významnými maloobchodními sítěmi. Příčinou je snaha komplexně obsloužit zákazníky, kteří nakupují ve velkých obchodních střediscích. Koncem 80. let hledaly americké banky způsob jak získat pro své platební karty levněji více klientů. Na základě tzv. partnerského marketingu byla vytvořena Co-branded Card, zaměřená na skupiny zákazníků vybraných obchodních společností a Affinity Card, vydávaná pro neziskové zájmové skupiny (studenti, lékaři, ochránci přírody apod.). Těmto cílovým skupinám jsou karty nabízeny za zvýhodněných podmínek nebo se zvláštními službami navíc. Co-branded karty nesou nejenom logo svého vydavatele a karetní společnosti, ale i třetí strany, v jejíž režii či spolupráci se dané karty vydávají. Takovéto karty jsou již zdrojem aliancí a mohou se stát výrazným strategickým nástrojem v rukou svých vydavatelů. Příkladem co-branded karty je Fischer card PLUS (Eurocard/MasterCard), kterou vydává Komerční banka. Jedná se Affinity karta je vydávána ve spolupráci s jinou organizací pro její členy nebo příznivce. Příkladem jsou profesní a zájmové svazy a organizace. Vydavatel této skupině klientů nabízí zvláštní podmínky a obvykle sponzoruje činnost organizace. První Affinity Card v České republice vydala v roce 1994 ČSOB ve spolupráci s asociací VISA. Jednalo se o mezinárodní olympijské karty VISA Classic. ad 7. Centrální acquiring – podle principů bankovních asociací zajišťují akceptaci platebních karet v dané zemi členské banky. V 80. letech byl tento princip částečně změněn a obě asociace VISA i Europay/MasterCard umožnily zpracovávat transakce mezinárodních řetězců aerolinií, hotelů a autopůjčoven centrálně, prostřednictvím banky působící v sídle dané organizace. Příčinou této změny byla potřeba těchto obchodních systémů lépe provozovat centrální autorizační a finanční systém. V polovině 90. let došlo pod tlakem amerických a britských bank k další úpravě těchto pravidel ve prospěch velkých mezinárodních bank. Výsledkem jednání specialistů asociací je další rozšíření možností akceptovat platební karty prostřednictvím centrálního zúčtování. Centrální acquiring přináší jeho uživatelům řadu provozních ad 8. Platební karty a Euro – společně s přípravami na zavedení společné měny Euro členských zemí Evropského měnového systému (EMS) Jednotná měna přinese klientům ze zemí EMS řadu výhod, mezi nimi Jak je vidět dynamického vývoje nezůstávají ušetřeny ani platební karty. Od jejich zrodu uplynulo téměř jedno století, během něhož se platební karta stala bezpečnějším a velmi využívaným způsobem placení oproti hotovosti, znakem osobní prestiže i prostředkem konkurenčního boje. Jejich rozvoj přibrzdila hospodářská krize ve 30. letech a přechodný útlum přinesla i 2. světová válka. Ve druhé polovině 20. století se začaly vydávat univerzálně použitelné platební karty, vznikly hlavní mezinárodní platební systémy a neustále pokračoval vývoj tohoto platebního instrumentu. Dochází k rozšiřování služeb spojených s využíváním platebních karet (pojištění), vylepšování jejich možnosti použití (přechod na čipové karty), větší bezpečnosti a s tím spojeným větším využíváním platebních karet. Platební karty mají v platebním styku svoje nezastupitelné místo. Tato pozice se s jejich rozvojem a rozšiřováním služeb s nimi spojených bude i nadále umocňovat.
V roce 1997 bylo více než 1,157 miliardy platebních karet opatřeno ochrannou známkou některé z pěti mezinárodních kartových asociací a společností (přibližně 90 % karet na světě). Jimi realizovaný obrat dosáhl Na počátku devadesátých let začala Česká spořitelna budovat svůj uzavřený kartový systém od základů – vlastní bankomaty, smlouvy s obchodníky, autorizační centrum apod. Dnes od tohoto uzavřeného systému upouští pro vysokou nákladnost a zejména teritoriální (n&aa |
