ŘÍZENÍ ZÁSOB PŘI ZÁVISLÉ POPTÁVCE

Řízení zásob při závislé poptávce - objednací systém, softwarová podpora MRP1, optimální velikost objednávky

Objednací systémy

K řízení zásob jednotlivých skladových položek se stejnoměrnou ustálenou nezávislou poptávkou se používají objednací systémy.

Ustálenost - znamená, že se očekávaná velikost s časem nemění.

V těchto systémech je signál o potřebě vystavit objednávku k doplnění zásoby vydáván při poklesu dispoziční zásoby po určitou výši tj. objednací úroveň. 22648lpk81nnn9b

Objednací systémy realizují řízení materiálového toku podle zásoby. Tyto systémy neumožňují předem zjisti ani budoucí okamžiky objednávání, ani budoucí okamžiky dodávek do skladu. Délky intervalů mezi dodávkami kolísají. Jsou závislé mimo jiné na množstevních i časových výkyvech skutečné poptávky od poptávky předpovězené.

Objednací systémy se mohou používat jednak k řízení zásoby v bodu rozpojení objednávkou zákazníka ( závislosti na umístění tohoto bodu může jí o materiály, díly, podsestavy anebo konečné výrobky), jednak k řízení zásob nejrůznějších pomocných a režijních materiálů, někdy také k řízení zásoby společných dílů potřebných do řady výrobků.

Objednací úroveň zásoby = signální úroveň nebo objednací bod, se dimenzuje tak, aby s požadovanou spolehlivostí pokryla skutečnou poptávku během očekávané délky intervalu od vydání signálu o potřebě objednat až po příjem příslušné dodávky do skladu. Tuto dobu nazýváme pořizovací lhůtou a označujeme ji tp.

U objednávky se pořizovací lhůta skládá z těchto činností: pn648l2281nnnn

• doba reakce na signál, určení objednávaného množství, výběr dodavatele a jednání s ním.

• vyhotovení a doručení objednacího množství, popřípadě uzavření smlouvy

• dodací lhůta dodavatele

• doprava do skladu (není-li zahrnuta do dodací lhůty)

• přejímka a kontrola dodávky

• uskladnění dodávky a zaevidování příjmu do skladu

Varianty objednacích systémů

Objednací systémy dávají odpověď na otázku, kdy a kolik objednat pro doplnění zásoby. Jak pro okamžik vydání signálu o potřebě objednat, tak pro velikost objednávky jsou možné dvě varianty. Jejich kombinací vznikají čtyři objednací systémy, které označujeme:

• (B_o, Q)

• (B_o, S)

• (B_k, Q)

• (B_k, S)

Varianty okamžiku vydání signálu:

1. Signál se vydává ihned, jakmile dispoziční zásoba položky poprvé klesne pod objednací úroveň označovanou B_o. Dispoziční zásoba se porovnává s objednací úrovní předběžné, tj. při každém výskytu požadavku na výdej, resp. při každém výdeji položky. Signální sestavy mohou vznikat prakticky denně.

2. Dispoziční zásoba se porovnává s objednací úrovní, označovanou zde B_k, pouze periodicky v intervalech o pevné délce označené t_k , například týdně, čtrnáctidenně nebo měsíčně. Signální sestavy vznikají jen periodicky, jsou zpravidla rozsáhlejší.

Varianta objednávaného množství

1. objednává se předem určené , pevné množství Q

2. objednává se proměnné množství

systém Q = pevná velikost objednávky, pohyblivá dodací doba

systém P = pevná dodací doba, pohyblivá velikost objednávky

Výhodou systémů je ta skutečnost, že chybná rozhodnutí lze v dalším postupu nahradit a že pojistná zásoba respektuje náhodnou poptávku.

tyto systémy pracují s:

x_p - pojistná zásoba, zajišťuje to, abychom nemuseli říci zákazníkovi, že nemáme

čerpáme ji z důvodů opoždění dodávky, dodání menšího množství zboží či zvýšení výroby.

t_p - doba potřebná na splnění objednávky Q

k systémům se váže pojem Interval nejistoty

V tomto období existuje riziko předčasného vyčerpání zásob a tím neuspokojení požadavků zákazníků.

S - průměrná spotřeba

S - celková spotřeba

S

x =počet objednacích cyklů

Q

T

t_c =dodací cyklus

o

Q systém

Východiskem pro systém Q je stanovení signálního stavu zásoby výrobku na skladě, který musí pokrýt danou poptávku po dobu t_p. Používá se při relativně rovnoměrné poptávce.

x_s = x_p + s

P systém

Řídící veličinou je horní objednací úroveň zásob x_o V pevně stanovených objednacích termínech se pak určí velikost objednávky jako rozdíl mezi objednací úrovní a skutečným stavem zásob na skladě x. P systém se používá při velkých výkyvech skladovaných položek a má dlouhý interval nejistoty.

Q = x_o - x

S

x_o = x_p + s_tc + t_c

T

Nevýhodou je prodloužení intervalu nejistoty z doby nutné na pořízení zásob na celý dodací cyklus a termín pořízení objednávky.

Mimo Q a P systému existují kombinace:

• PQ systém - objednává v okamžiku dosažení signální úrovně, ale jen množství, které je rozdílem horní meze a stavu zásob.

• Qt systém se liší tím, že se objednávají v pevných termínech jen ty položky, jejichž stav poklesl po signální stav.

• qt systém se používá pro řízení zásob náhradních dílů objednává v pevných termínech, ale je to množství, které se spotřebovalo od posledního objednávání.

Řízení zásob při závislé poptávce

Z hlavního výrobního plánu vychází počty kusů a termíny potřeby jednotlivých položek.

Podkladem jsou údaje integrálního kusovníků plánovaného výrobku, údaje o zásobách , o objednávkách a výrobní příkazy.

Kusovník = rozpis výrobku až do jednotlivých materiálů či nakupovaných dílů

MRP 1 - systém plánování potřeb materiálu

1. stanovení hrubé potřeby = množství, které musí být k dispozici, aby mohl být vydán výrobní příkaz ke zhotovení položky (výrobku)

2. stanovení čisté potřeby = množství, které musí být v daném období pořízeno k uspokojení hrubé potřeby v tomto období

čistá potřeba = hrubá potřeba - očekávané příjmy - předpokládaná velikost zásob na začátku období

3. na základě čisté potřeby se vypočítá hrubá potřeba všech podřízených položek

4. postup se opakuje pro všechny úrovně kusovníku až po úroveň počáteční

5. výstupem jsou údaje pro všechny položky

• kdy je třeba umístit objednávku

• na jaké množství

• s jakým termínem dodání

• přehled vytížení kapacit

6. nedoporučuje se vytvářet pojistnou zásobu, místo toho se počítá s pojistným časem

• podobně DRP 1 řeší problém distribuce

Distribution Requirements Planning (DRP I) - plánování distribučních potřeb.

Tento systém dává přehled pro plánování zásob v centrálním distribučním skladu, dává podklady pro výpočet kapacity skladu (tvorba paletových jednotek pro jednotlivé výrobkové položky v závislosti na distribučním balení výrobků), vybavení technickými prostředky a vybavení pracovní sílou ve skladu. Umožňuje plánovat přepravu zásilek z centrálního do regionálních skladů, menší zásilky sdružuje do celovozových zásilek. Systém předává požadavky výrobě a je aplikovatelný i na zásobování.

Optimální velikost objednávky

Průměrná zásoba je rovna Q/2 a počet potřebných dodávek S/Q. Celkové náklady N spojené s doplňováním zásob a jejich udržováním po období T lze zapsat:

S Q

N (Q) = * n_o + * c * n_s * T

Q 2

Optimální hodnotu Q dostaneme:

Q^opt -optimální velikost zásob 2 * S * n_o

S -celková poptávka za období TQ^{opt =}

n_o - náklady na vyřízení 1 objednávky c * n_s * T

c - cena zboží na skladě

n_s - náklady na udržování zásob

T -doba sledování

TT *Q^opt

optimální počet objednávek:t_c^opt = =

S S

O^opt

S

délka dodacího cyklu:o^opt =

Q^opt

Při zavádění do praxe se můžeme setkat s problémy. Např. pro objednatele výhodná velikost objednávky nevyhovuje dodavateli z hlediska využití přepravního prostředku atd. Stojíme před problémem, zda je výhodnější volit přijatelnou velikost objednávky větší nebo menší než optimální. Výhodnější je větší velikost dodávky než menší.