STRATEGIE ZÁSOBOVÁNÍ

Strategie zásobování - pojem, cíle , nákupní skupina, nákupní situace, etapy nákupu, spolupráce dodavatelů a odběratelů, nákupní cena

Zásobování má za úkol zajistit plynulost výroby. Stanovení potřebné úrovně zásob ve správném množství, v požadovaném čase, kvalitě a za ekonomické náklady, je hlavním úkolem při sestavení plánu zásob. Volba správné strategie řízení zásob je rovněž neopomenutelným faktorem a je předmětem značného zájmu podnikatelských subjektů. Vede dokonce k tomu i ta skutečnost, že výše finančních prostředků vázaných v zásobách není bezvýznamná. Podnikatelský subjekt si musí uvědomit, že takto vynaložené finanční zdroje mu vlastně leží ladem a mohl by je daleko efektivněji využít při jiné aktivitě.

Nákupní skupina

Nákup není jen prací nákupních oddělení. Na úspěšnosti nákupu se podílí plánovací útvary, výroba, výzkum, konstrukce, vývojové oddělení, útvar technické přípravy výroby a management podniku. Kolektiv pracovníků nemusí mít formální podobu, ale sestavuje se dle typu nákupní situace:

Nákupní situace dělíme do 3 skupin: 56673jnb66kvu1q

1. opakované = rutinní nákupní situace, kdy dochází k pravidelným nákupům pro potřeby výroby, zajištění oprav, administrativy aj. Jedná se o opakovaný nákup zákazníka u stejného dodavatele. Zákazník již tohoto dodavatele zná, a tak může zvážit jestli je dodavatel solventní tj. plní své závazky. Dále zde odpadávají požadavky na informace, neboť dodavatele již zná z předchozích transakcí. Uplatňuje se zde pouze osmý krok nákupního procesu, takže zákazníkovi stačí jen trvale sledovat dodavatele, jeho sortiment, vývoj cen, perspektivu atd.

2. modifikované = vznikají zde odchylky od standardních nákupů např. je požadována změna kvality téhož nakupovaného materiálu. zde můžeme použít poznatky z různých nákupních situací. Zákazník se snaží získat výhodnější postavení u prodejce. Požadavky na informace jsou na střední úrovni, neboť dochází jen ke nepatrným změnám. Zde se uplatňuje část nebo všech 8 kroků nákupního procesu.

3. nové = nové nákupní situace , které vyžadují pokrytí zcela nových potřeb organizace. Zákazník se snaží minimalizovat rizika spojená s nákupem. Potřebuje získat řadu nových informací pro zmapování nabídky na trhu. (dodavatelů). Prodejce se snaží nabídnout své služby a upoutat zákazníka svým zbožím. Zde se uplatňuje všech 8 kroků nákupního procesu.

Proces nákupu má svá specifika také dle předmětu nákupu: nv673j6566kvvu

• investiční celky (stroje, přístroje, zařízení...)

• ostatní zboží (suroviny, paliva, díly....)

Každý člen nákupní skupiny může hrát roli toho, který:

• nákup iniciuje

• nákup ovlivňuje

• předmět nákupu používá

• nákup realizuje

• nákupní proces organizuje

• o nákupu rozhoduje

Nákupní cena

Mezi dodavatelem a zákazníkem je tendence navazovat dlouhodobé kontakty a uzavírat dlouhodobé smlouvy.

smluvní cena = není ničím regulovaná, prodejce si ji stanoví sám (např. telefonní poplatky reguluje ministerstvo)

pevné smluvní ceny = dodavatel se zavazuje dodávat nějaký statek za stejnou cenu po určité období. U tohoto typu ceny je vysoké riziko pro dodavatele.

ceny, které lze dodatečně upravit dohodou

indexové ceny = je zde stanoveno, že v dohodnutých termínech lze např. při růstu mzdových nákladů o 5% zvýšit cenu o 0,1%.

ceny závislé na termínu dodávky

nákladová cena = zákazník respektuje změny nákladů dodavatele. Zde je největší riziko pro zákazníka.

Cena = prokázané náklady dodavatele + % z nákladů

Cena = prokázané náklady dodavatele + fixní částka

výběr typu cen je závislý na mnoha faktorech a je výsledkem individuální dohody obou partnerů.

Spolupráce dodavatelů a odběratelů

JIT = just in time

Dodání zboží právě v čas. Zásoby vážou peníze a proto se odběratel snaží tyto peníze využít jiným způsobem než-li do zásobování. Nevýhodou této metody JIT je, že dodavatel ovšem při této metodě může usnout na vavřínech, neboť pro danou metodu se volí jediný dodavatel a to dlouhodobě.

Podstatou JIT je minimalizovat zásoby na skladě, neboť ty nám váží finanční prostředky, které můžeme využít jinak. Podstatou systému JIT je zajistit správné zboží ve správném množství, kvalitě, ceně a s patřičnými informacemi ve správný čas.

Rysy JIT: 100 % kvalita, časté dodávky, málo dodavatelů, strategické smlouvy

JIT II

U systému JIT II se jedná o to, že dodavatel umístí svého pracovníka do nákupní skupiny odběratele.

Výhodou je zkrácení toku informací, neboť tento pracovník je zaškolen jak u odběratele, tak u dodavatele. Další výhodou jsou tedy personální úspory - stačí jen jeden pracovník. S touto metodou jsou spjaty i nižší náklady na nákup a zkrácení dodací lhůty. V neposlední řadě se také jedná o těsnou koordinaci plánů (většinou strategické).

Nevýhodou je zde možnost zneužití ve prospěch dodavatele, neboť dodavatel je jediný a může dojít k monopolizace tj. že dodavatel zneužije postavení, že je jediným dodavatelem a zvýší ceny.

8 etap nákupu:

• specifikace potřeb podniku = je časově náročná, je zde potřeba pokrýt rozsáhlou skupinu požadavků různých podnikových útvarů.

• určení druhů výrobků a jejich kvality = výchozím bodem je specifikace potřeb podniku. Je zde důležité určit kvalitativní nároky, dodací podmínky atd.

• detailní specifikace potřeb organizace (spolupráce s dodavatelem) = jedná se o kritický bod nákupu.

• identifikace potencionální dodavatelů = seznam dodavatelů lze získat z různých publikací např. Zlaté stránky, odborné časopisy atd. Tato etapa je opět časově náročná. Dodavatelé rovněž vyvíjejí své aktivity např. zasílají nabídku poštou, telefonicky nebo osobním stykem.

• výběr dodavatele, návrh ceny (např. bodové hodnocení) = nízká cena zboží u některého dodavatele nám nezaručuje kvalitu. Důležité je rovněž sledovat náklady na dopravu, skladování a jiné logistické náklady. Důležitým hlediskem je také ochota dodavatele ke spolupráci, nižší varianta dodacích cyklů atd.

• uzavření smlouvy a vystavění objednávky, včetně ceny = uzavření smlouvy by mělo být v souladu s požadavky zákazníka.

• trvalé sledování dodavatelů a jejich hodnocení = sledování konkurenceschopnosti, rentability, likvidity a jiných parametrů jako je:

- perspektivnost firmy, cenový vývoj, dodavatelské výkony atd.