|
Hodnocení herních dovedností a jeho užití pro sledování efektů tréninku mládeže - Seminární práHodnocení herních dovedností a jeho užití pro sledování efektů tréninku mládeže - Seminární práce z metodologie diplomové práceTéma diplomové práce Hodnocení herních dovedností a jeho užití pro sledování efektů tréninku mládeže Vymezení problému Při definování role pohybových aktivit, konkrétně TV a sportu v životě dětí a mládeže, se v současnosti přikláníme k tomu, že perspektivním cílem TV a sportu je získání pozitivního vztahu po celý život, neboť pohybové aktivity mají vztah ke zdraví, psychické zdatnosti a odolnosti a k racionálnímu zdravému a aktivnímu způsobu života. Rovněž lze vymezit, že pro vytváření podmínek pro tento perspektivní cíl přispívají pozitivní prožitky (efekty v oblasti afektivní), pohybové dovednosti a pozitivní sociální zkušenosti. Mají podporu v poznání motivace dětí k pohybovým aktivitám. V této motivaci opakovaně dominuje touha po zapojení do činnosti, očekávání sociálního souladu, afiliace, týmová práce, výkon ve smyslu zvládnutí určitých úkolů a seberozhodování. Samotná afektivní stránka a apercepce (kognitivní a afektivní komponenta) edukačního procesu jsou významným faktorem utváření postoje k pohybovým aktivitám a sebepojetí jedince, ale i samotného procesu motorického a kognitivního učení. Zdá se, že senzomotorická, kogitivní, afektivní, sociální komponenta vyučování TV nebo tréninku mají meze sebou vazby a vzájemně se podporují ve výsledných efektech v jednotlivých oblastech způsobilosti dítěte. 58992qxi25hyu2g Problematika motorického učení herním dovednostem - koncept otevřených dovedností. Teorie pohybových dovedností, motorického učení a pohybové kontroly jsou orientovány především na uzavřené dovednosti. Existujejen málo poznatků o struktuře herních dovedností zahrnující kognitivní a motorické komponenty a o jejich změnách vlivem učení, vyučování. Pro praxi jde o ověření různých tréninkových programů a poznání jejich odlišných efektů. S ohledem na výše uvedené cíle TV a sportu, půjde o postupy, které udržují zájem dětí o danou pohybovou aktivitu a podněcují osvojování pohybových dovedností jako součást motorických kompetencí jedince, které jsou rovněž jako pozotivní pohybová zkušenost význaným faktorem sebehodnocení, tělesného sebepojetí a tím i postoji k pohybovým aktivitám a aktivnímu, zdravému způsobu života. Cíle výzkumu Cílem práce je navrhnout a ověřit vybrané metody hodnocení herních dovedností u 8 - 10 leté mládeže a posoudit jejich použitelnost pro hodnocení efektů motorického učení otevřeným (herním) dovednostem na příkladu fotbalu. Tato metodologie sleduje procesuální proměnné otevřených dovedností, hodnotí kognitivní a motorickou komponentu, a to na různých úrovních reprezentace otevřených herních dovedností - na úrovni kognitivní reprezentace, na úrovni dovednostního výkonu v kontrolovaných podmínkách a na úrovni dovednostního výkonu ve variabilních podmínkách. Tato metodologie předpokládá užití kvalitativních a kvantitativních instrumentů a postupů, triangulaci metod a prostředí. Etablování této metodologie umožní následně zkoumat efekty odlišných tréninkových programů u 8 - 10 leté mládeže. Zpětně lze posoudit validitu této metodologie. Stanovení vědecké otázky xy992q8525hyyu Jaké vhodné objektivní metody hodnocení herních doveností použít pro danou věkovou skupinu a sportovní odvětví ? Jaké jsou vztahy mezi kognitivní a motorickou komponentou otevřených herních dovedností na různých úrovních jejich reprezentace ? Stanovení hypotézy Objektivní hodnocení otevřených herních dovedností na příkladu fotbalu u mládeže ve věku 8-10 let lze provádět na základě, testů deklarativních a procedurálních poznatků, terénních testů a interview během hry. Mezi motorickou a kognitivní komponentou otevřených herních dovedností u mládeže ve věku 8-10 let existuje určitý vztah, předpokladem, že se tyto komponenty budou navzájem ovlivňovat a spolu korelovat. Obecné metody výzkumu 1. Literární rešerše 2. Kvalitativní pozorování
3. Kvalitativní dotazování
4. Kvalitativní metody sběru dat
Způsob řešení Východisko - funkční model otevřených dovedností, různé úrovně reprezentace dovedností 1. Vytvoření diagnostických instrumentů pro hodnocení obou komponent otevřených dovedností na různých úrovních reprezentace otevřených dovedńostí ( pro konkrétní pohybovou činnost situačního charakteru - vybranou sportovní hru ) 2. Výzkum vztahů mezi oběma komponentami a úrovněmi reprezentace herních dovedností Konkrétní metody výzkumu Úroveň I - kognitivní reprezentace otevřených dovedností Test deklarativních poznatků ( TEDEPO ) vztahující se k pravidlům, principům a taktice hry. ( 15 - 20 položek - statisticky ověřit unidimenzionalitu pro danou věkovou skupinu a vybrat nejvhodnější položky ) Test procedurálních poznatků ( TEDEROPO ) vztahující se k rozhodování v konkrétních situacích ( 15 - 20 položek ) Oba testy by se měly týkat hlavních činností - vedení míče, přihrávání, střelba, odebírání míče, souboj, strategie útoku a obrany. Test poznatků o způsobu provedení Písemný položkový test.
Úroveň II - dovednosti v kontrolovaných ( konstantních ) podmínkách Terénní test k hodnocení herních dovedností ve fotbale ( HEDOF ) Test zahrnuje útočné dovednosti - zpracování míče, vedení míče, obcházení soupeře, přihrávání a střelbu, které jsou ústřední v této studii a které jsou hodnoceny také v metodě hodnocení ve hře. Terénní test rozhodnutí o činnosti ve složité podnětové situaci Situace 2:1, 2:2, 3:2, rozhodnutí mezi přihrávkou a vedením míče, popř. střelbou.
Úroveň III - dovednosti ve variabilních podmínkách Instrument pozorování herního výkonu ( IPOHEV ) Adaptovaná metoda French, Thomas (1987) pro basketbal - použit k popisu typů rozhodování dětí realizovaných v průběhu hry. Aby se oddělily komponenty kognitivního rozhodování a provedení motorických dovedností ve výkonu, bylo předpokládáno, že ofensivní dovednostní výkon ve fotbale se typicky objevuje v následující sekvenci: hráč přijme míč, rozhodne, která akce je vhodná a potom realizuje dovednost. Komponenta rozhodování by mohla zahrnovat výběr dovednosti ( střelbu, vedení, přihrávání, obcházení, a také, kterému spoluhráči přihraje, kdy vystřelí, kterým směrem vede míč, kdy obchází, atd.). Je nutné poznamenat, že ačkoliv kontrola míče je motorická akce, byla zvážena samostatná komponenta v důsledku sekvence, v které se ofensivní akce typicky objevují. 3 kategorie byly kódovány: kontrola, rozhodování, provedení KATEGORIE: Kontrola je definována jako úspěšné (míč zůstane u nohy) a legální (ne hra rukou) zastavení (převzetí) míče. Kontrola byla kódována jako 1 pro úspěšnou kontrolu, 0-neúspěšná kontrola.
Kvalita rozhodnutí kódována jako 1 pro vhodné rozhodnutí, 0 pro nevhodné rozhodnutí. Rozhodování střelba 1 a) jakýkoliv pokus o střelbu v pokutovém území, když hráč není bezprostředně atakován a obránce nemá výhodu 0 a) střelba z velké vzdálenosti (vymezit) b) blokovaná střelba c) hráč se nepokusil o střelbu v situaci, když není atakován v blízkosti branky (pokutové území) přihrávání 1 a) přihrávka na neobsazeného hráče 0 a) přihrávka na hráče těsně obsazeného a hráč soupeře se nachází v těsné blízkosti dráhy míče b) přihrávka provedená do prostoru, kde není spoluhráč vedení míče 1 a) postupování s míčem směrem k brance neobsazený těsně obráncem b) vhodná změna směru vedení od obránce do volného prostoru 0 a) zastavení se z míčem b) vedení míče k obránci c) vedení míče mimo hřiště d) vedení míče od branky bez atakování napadání 1 a) rozhodnutí k napadání 1:1 0 a) zastavení napadání soupeře Provedení dovedností střelba 1 a) střelba na branku - účinná 0 a) střelba mimo branku - neúčinná přihrávka 1 a) úspěšná 0 a) přihrávka příliš obtížná - tvrdá b) dozadu za hráče nebo příliš před hráče c) mimo hřiště d) přerušená vedení míče 1 a) úspěšný postup 0 a) ztráta kontroly míče b) ztráta míče v důsledku legálního napadání napadání 1 a) legální napadání (výrazně zpomaluje nebo zastavuje pohyb soupeře s míčem) 0 a) hráč se zastaví a přeruší napadání b) nedovolené zastavení soupeře Interview během hry - orientované na a) měření obsahu a struktury vědomostí, rozhodování v dané situaci b) měření seberegulace dovedností během hry ve variabilních podmínkách, měření toho, jaké vědomosti mohou vstupovat do aktuální paměti pro realizaci odpovědi Seznam doporučené literatury Hošek, V., Man, F.:Psychologické problémy v kopané.ÚV ČSTV, 1974 Dobrý, L., Semiginovský, B.: Sportovní hry - výkon a trénink. Praha: Olympia, 1988 Schmidt, R.: Motor learning and performance. Champign: Human Kinetics, 1991 Knudson, DV., Morrison, CS. Qualitative analysis of human movement. Champaign, Human Kinetics, 1997 Hendl, J.: Úvod do kvalitativního výzkumu. Praha: Karolinum, 1997 Blahuš, P.: K systémovému pojetí statistických metod v metodologii empirického výzkumu chování. Praha, Karolinum 1996 Kovář, R. - Blahuš, P.:Aplikace vybraných statistických metod v antropomotorice.(Skripta.) Praha, Univerzita Karlova 1989 Blahuš, P.: K teorii testování pohybových schopností. Univerzita Karlova, Praha 1975 Měkota, K. - Blahuš, P.: Motorické testy v tělesné výchově. Praha, SPN 1983 Periodika : Perceptual and motor skills, JOPERD, J. Teaching PE, Int. J. PE, Int. J. Sport psychology. |
