2. S E M I N Á R N Í P R Á C E

Srovnání hospodářského vývoje českých zemí v letech 1930 a 1947

- 2 -

Úvod:
Podstatou a cílem této seminární práce je zhodnotit vývoj
a hospodářství v letech 1930 - 1947 a porovnat rozdíly stavu
ekonomiky v českých zemích v roce 1930 - tj. v roce hospodářsky
nejsilnějším za 1. republiky a v roce 1947 - tj. v roce, který
zobrazuje poválečný stav československé ekonomiky.
Rok 1930 představoval vrchol tehdejšího vývoje výroby v
českých zemích; uplatňovali se veškeré metody řízení výroby,
které byli srovnatelné s tehdejší světovou špičkou. Naše
republika se octla na 17. místě na světě a dala předpoklad pro
další vývoj našeho hospodářství. Jenže pak přišla okupace, válka
a v roce 1947 se Československo nacházelo uprostřed velkých
strukturálních změn započatých již v roce 1945 a to 28. 10., kdy
proběhlo první znárodnění. Největší podniky přešly ze soukromých
rukou do státní správy formou národních podniků. Projevili se i
následky okupace a války a působení postupně socialistických
tendencí v politické sféře.

- 3 -

Počet obyvatel:
Počet obyvatel v roce 1947 (8 792 361) se oproti roku 1930
(10 674 386) podstatně snížil - o 17,9 %, a to z několika důvodů.
Za prvé se na tomto úbytku podílely ztráty na životech za
války.
Za druhé hromadný odsun Němců, kteří představovali poměrně
značnou část českého obyvatelstva. Tím ztratilo české
hospodářství poměrně velký počet kvalifikovaných pracovních sil.
Z toho vyplývá úpadek mnoha podniků, zejména v oblasti pohraničí.
33216jvi18ixk7c

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo:
Na 1 ekonomicky aktivního obyvatele připadá v roce 1947 0,81
závislých a v roce 1930 připadá 0,85 závislých obyvatel.
- průmysl
1930 : 2 304 942 zaměstnanců = 43,2 % z celkového počtu
obyvatel
1947 : 1 797 099 zaměstnanců = 47,2 % z celkového počtu
obyvatel. Což znamenalo vzestup.
V těžkém průmyslu se projevuje vzestupný trend, zejména u
hutnického, kovodělného, chemického, hornického a energetického
průmyslu. Těžký průmysl zůstává prioritou i po válce a to z
důvodů obnovy válkou zničeného státu. Naopak pokles a to nezvykle
značný zaznamenává zpracování kovů a zemin, stavebnický,
cihlářský průmysl.

- 4 -

Ve vývoji lehkého průmyslu je zaznamenán mírný pokles.
Projevila se zde preference těžkého průmyslu nad lehkým na úkor
dostatku spotřebního zboží. To se projevilo v obchodní síti a
následně k zavedení přídělového systému a výrazné inflaci.
Největší pokles zaznamenal především textilní, stavební,
sklářský, oděvní, dřevařský a obuvní průmysl. Naopak mírný
vzestup vykázal pouze potravinářský a grafický průmysl.
- terciální sféra
1930 : 1 260 612 zaměstnanců = 23,9 % z celkového počtu
obyvatel
1947 : 1 142 202 zaměstnanců = 27,5 % z celkového počtu
obyvatel. Což znamená vzrůst.
Je zde sice oproti roku 1930 jisté zvýšení, ale dosud se
nepřiblížilo optimálnímu stavu. Oproti ostatním odvětvím rychle
narůstá soudnictví a veřejná správa. Je to však spojeno s
poválečnými procesy a zaváděními pořádku v pohraničí a na
Slovensko. Pokles zaznamenává také obchod a to v důsledku
preferování těžkého průmyslu nad lehkým, což vedlo k tomu, že
nebylo co prodávat.
- zemědělství
1930 : 1 611 680 zaměstnanců = 30,5 % z celkového počtu
obyvatel
1947 : 1 216 306 zaměstnanců = 29,3 % z celkového počtu
obyvatel, což znamenalo pokles.

- 5 -
vx216j3318ixxk

Podíl zemědělství zůstává přibližně stejný, dochází však ke
změnám v jeho struktuře. Značný vzestup zaznamenává lesnictví,
rybolov a myslivost a naopak pokles je nejznatelnější u živočišné
a rostlinné výroby. Příčinu lze hledat v období války. Nejenže
byla zem. půda po dobu války nedostatečně obdělávána a zničena,
ale odlákala řadu válkou zbídačených drobných rolníků, kteří si
hledali výhodnější místa v továrnách, nevyžadující prvotní
kapitál.

- 6 -

Srovnání vývoje v počtu samostatných podnikatelů

- průmysl
1930 : 251 562 podnikatelů = 25,2 % z celkového počtu ek. akt.
obyvatelstva
1947 : 168 375 podnikatelů = 22,9 % z celkového počtu ek. akt.
obyvatelstva
V těžkém průmyslu je mírný vzestup zejména v hutnictví a
chemickém průmyslu. Vyplývá to z využívání chemie v zemědělství.
Mírnější nárust zaznamenává zpracování kovů a strojírenství.
Naopak pokles je patrný u zpracování zemin a v hornictví.
Hornictví zaznamenává značný nárust v důsledku poválečné
orientace Československa na těžký průmysl.
Lehký průmysl rapidně klesá. Vzestup je patrný jen ve
stavebnictví, potravinářství a kožedělného průmyslu. Pokles
vykazují všechna další odvětví, přičemž nejvýraznější je v
textilním průmyslu a to z důvodu zaostalé technologie.

- terciální sféra
1930 : 217 056 podnikatelů = 21,8 % z celkového počtu ek. akt.
obyvatelstva
1947 : 153 311 podnikatelů = 20,8 % z celkového počtu ek. akt.
obyvatelstva
V rámci terciální sféry dochází k poklesu v obchodu,

- 7 -

peněžnictví a svobodných povolání. Naopak vzrůstají osobní a
domácí služby, doprava a spoje. Pokles obchodu je zřejmě
zapříčiněn nedostatkem spotřebního zboží v poválečném období.

- zemědělství
1930 : 523 715 podnikatelů = 52,6 % z celkového počtu ek. akt.
obyvatelstva
1947 : 414 684 podnikatelů = 56,3 % z celkového počtu ek. akt.
obyvatelstva
V zemědělství lze konstatovat, že stav z roku 1930 je téměř
zhodný z rokem 1947. Hlavní příčinou je především ta skutečnost,
že znárodňovacími dekrety z roku 1945 nebyla zemědělská
malovýroba postižena.

- 8 -

Srovnání odvětví podle počtu zaměstnanců
v letech 1930 a 1947

ÚÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄs
³ ³ ³ ³ SROVNÁNÍ ³ ³
³ ROK ³ POŘADÍ ³ BODY ÃÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÂÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´ VÝSLEDEK ³
³ ³ ³ ³ HORIZONTÁLNͳ VERTIKÁLNÍ ³ ³
ÃÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
³ 1930³ 1. ³ 10 ³ obchod ³ zemědělství ³ obchod ³
³ ³ 2. ³ 9 ³ zemědělství ³ obchod ³ zemědělství ³
³ ³ 3. ³ 8 ³ obuvnictví ³ oděvní pr. ³ oděvní pr. ³
³ ³ 4. ³ 7 ³ oděvní pr. ³ potrav. pr. ³ obuvnictví ³
³ ³ 5. ³ 6 ³ upr. živn. ³ dřevař. pr. ³ potrav. pr. ³
³ ³ 6. ³ 5 ³ potrav. pr. ³ obuvnictví ³ dřevař. pr. ³
³ ³ 7. ³ 4 ³ kožařský pr.³ zprac. kovů ³ upr. živn. ³
³ ³ 8. ³ 3 ³ dřevař. pr. ³ stavebnictví³ zprac. kovů ³
³ ³ 9. ³ 2 ³ zprac. kovů ³ veř. služby ³ kožařský pr. ³
³ ³ 10. ³ 1 ³ polygrafie ³ upr. živn. ³ stavebnictví ³
ÃÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÅÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄ´
³ 1947³ 1. ³ 10 ³ zemědělství ³ zemědělství ³ zemědělství ³
³ ³ 2. ³ 9 ³ obchod ³ obchod ³ obchod ³
³ ³ 3. ³ 8 ³ dom. služby ³ oděv.+ obuv.³ dom. služby ³
³ ³ 4. ³ 7 ³ svob. povol.³ dom. služby ³ oděv.+ obuv. ³
³ ³ 5. ³ 6 ³ oděv.+ obuv.³ potrav. pr. ³ potrav. pr. ³
³ ³ 6. ³ 5 ³ kožařský pr.³ dřevař. pr. ³ dřevař. pr. ³
³ ³ 7. ³ 4 ³ potrav. pr. ³ stavebnictví³ svob. povol. ³
³ ³ 8. ³ 3 ³ dřevař. pr. ³ zprac. kovů ³ kožařský pr. ³
³ ³ 9. ³ 2 ³ zprac. kovů ³ doprava ³ zprac. kovů ³
³ ³ 10. ³ 1 ³ zdravotnic. ³ zdravotnic. ³ stavebnictví ³
ÀÄÄÄÄÄÁÄÄÄÄÄÄÄÄÁÄÄÄÄÄÄÁÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÁÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÁÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÄÙ

- 9 -

Závěr:
Závěrem lze konstatovat, že mezi roky 1930 a 1947 nedošlo ke
znatelným změnám. Ovšem důležitým faktorem působícím na
hospodářství v letech 1930 a 1947 byl způsob řízení ekonomiky.
Zatímco v roce 1930 to byl tzv. "kapitalistický" způsob řízení
především prostřednictvím trhu, v roce 1947 se objevuje tzv.
"socialistický" způsob direktivního řízení. Již zde je možno
spatřovat chybnou orientaci československé ekonomiky. Tato chybná
orientace spočívala především v přílišné preferenci těžkého
průmyslu na úkor především terciální sféry, která se měla podlle
mého názoru stát prioritním cílem rozvoje československého
hospodářství.
Dalším velice důležitým důvodem odlišnosti roku 1947 od roku
1930 byla politický orientace našeho státu, která byla silně
ovlivněna osvobozením v roce 1945. V důsledku této socialisticé
orientace se objevovala snaha o omezení aktivit samostatných
podnikatelů a rozšíření vedoucí úlohy dělnictva po vzoru Sovětského
svazu. Prvním z kroků k tomuto uskutečnění bylo vydání tří
prezidentských znárodňovacích dekretů v roce 1945, a tím dochází k
rozdělení hospodářství na tří-sektorovou ekonomiku. Největším a
nejdůležitějším sektorem se stává veřejný sektor - národní podniky,
konfiskáty - který orientoval další vývoj našeho hospodářství, což
vedlo k druhému - celkovému znárodnění a zrušení
soukromopodnikatelského sektoru.