|
| |  Historie
Egypta
Historie
Egypta
Vznik egyptské civilizace se datuje do doby před 5000 lety.
Archaické období (3100-2740 př. Kr.)
-Horní a Dolní Egypt sjednocen Menim (Menes - panovník 1.dynastie; 3000 let př. n. l.). Vznikla organizace zavlažovacích zařízení. Zavodňovací systémy byly tvořeny sítí kanálů, hrází a nádrží.
Z teto doby pocházejí první písemné záznamy v hieroglyfech a v hieratickem písmu.
Vývoj písma - nejstarší písemné záznamy zachycuji hospodářsko-správní údaje, později vsak písmo plnilo radu dalších funkcí. Předchůdcem hieroglyfu bylo písmo piktografické (obrázkové).
Hieroglyfy se tesaly do kamene, nebo vyřezávaly do dřeva. Práci písařů ulehčil až papyrus. Zjednodušením vzniklo písmo hieratické (posvátné) a dalším zjednodušením z něj bylo odvozeno písmo démotické (lidové).
Staroegyptské náboženství bylo založeno na mnohobožství. Egypťane věřili v posmrtný život. Vedle bohu života a smrti - Isis a Osiris - rostl vliv boha slunce Ra (Re) - boha Nilu a úrody.
Stará říše
-začíná téměř o tri století později (2780-2250 př. n. l.) třetí dynastii, jejímž zakladatelem se stal král Džoser. Džoser si nechává stavět stupňovitou pyramidu u Sakkáry (architektem Imhotep). Pyramidy se stavěly zejména v letech 2700-2200 př. n. l.
Egypt se stává velmoci a král podniká válečné výboje do Nubie, na Sinaj a do Libye. Během dalších dvou set let velice pokročila matematika, sochařství i reliéfní umění a v období 4. dynastie (2670-2500 př. n. l.) si nechávají panovníci Chufu (Cheops), jeho syn Rachef (Chefren) a později i Menkaure (Mykerin) postavit gigantické pyramidy v Gize (nedaleko hlavního města Káhiry) a Velkou sfingu.
1. přechodné období - období rozpadu Egyptského státu.
Střední říše (2008-1759 př. n. l.)
- Rozšíření moci na Sinajsky poloostrov, říše se rozvíjela.
2. přechodné období - Rozvoj ukončil vpád kočovných kmenu z Asie - Hyksósů (Egypt pod nadvládou). Horní Egypt si udržuje nezávislost. Sekenjere Tao II. a Kamose bojují proti hyksóským panovníkům. Změnu tohoto úpadku přineslo až vítězství Kamose nad Apopim II. (Apop).
Nová říše
-S novou říší přichází nový rozmach státu.
Velká vojenská tažení za hranice Egypta - za vlády Thutmose III. dosahuje Egypt největší rozlohy ve starověku. Stavba hrobek a chrámu - např. Amonův chrám v Karnaku, chrám Amenhotepa III. v Luxoru a skalní hrobky v Údolí králů.
Nejvýznamnější panovníci 18. dynastie:
Ahmose I.-zakladatel dynastie;
královna Hatsepsut (Hatsepsovet) - první královna, nechala si postavit zádušní chrám v Der-el-Bahri.
Amenhotep (Amenofis) IV. Achnaton - provedl náboženskou reformu, která potlačovala mnohobožství a zaváděla víru v jediného boha slunce - Aton (po jeho smrti reforma odvolána).
Tutanchamon - původně zcela bezvýznamný osmnáctiletý zet Amenhotepa IV. Shromáždil obrovsky poklad, který unikl vykrádačům hrobu (Údolí králů).
19. dynastie - zakladatel dynastie Ramesse I. - voják, po něm Sethi I. a Ramesse II. Veliký - největší stavitel Za 19. dynastie dosáhl Egypt největšího kulturního rozkvetu - tzv. "Zlaty vek". Sídelním městem se stal Veset (Théby). Panovníci si nechávají stavět kolosální stavby Ramesse II. v Luxoru, Karnaku, Ebozevu (Abydu) a Abú Simbelu.
Pozdní doba
- v 7. stol. př. n. l. byl Egypt dvakrát dobyt Asyřany, r. 525. př. n. l. se stal kořistí Peršanů.
Makedonská a římská doba
- V roce 332 př. n. l. byl dobyt Alexandrem Makedonským (Velkým), který se stal králem - založení Alexandrie (332). Po jeho smrti připadl Egypt vojevůdci Ptolemaiovi - počátek dynastie Ptolemaiovců. Sídelním městem se stala Alexandrie. V Egypte se rozvíjela řecká kultura.
R. 30 př. n. l. podléhá Kleopatra VII. (69-30 př. n. l. - poslední panovnice helenistické doby; Caesarova milenka a manželka Marca Antonia) se svým spojencem Antoniem římskému vojevůdci Octavianovi (později Augustus) - Egypt prohlášen římskou provincii.
Arabská doba (trvá dodnes)
R. 640 Egypt dobyt Araby. Do teto doby spadá založení nynějšího hlavního města Káhiry.
Položeny základy egyptologie Napoleonem Bonaparte.
Roku 1700 objevena u města Rosetty kamenná deska (stela), pomoci níž se podařilo Jeanu Francois Champollionovi r. 1822 rozluštit hieroglyfy.
1869 - otevření Suezského průplavu
listopad 1922 - Howard Carter učinil největší objev v Údolí králů - hrobka Tutanchamonova.
18. června 1953 - Prohlášení Egypta republikou (Násir). Za jeho vlády vybudována Asuánská přehrada. Nyní prezidentem Hosni Mubarak.
Dnešní fundamentalisté - militantní stoupenci islámu - o sobe dávají vedet útočnými akcemi a atentáty. Protože chtějí uškodit stávajícímu režimu, útočí také na turisty, neboť jsou zdrojem peněz pro státní pokladnu.
Dnešní Egypt má hodně problémů, ale také všechny předpoklady dalšího úspěšného rozvoje.
|