Založení a počátky výroby kladenských hutí

Obsah: 1) Úvod

2) Založení hutě

3) První provozy 38655uod39ehn6m

4) Ekonomika a obchod

5) Závěr

Použitá literatura: Kolektiv odborné skupiny pracovníků podniku POLDI, 100 let ocelí Poldi, Práce, v Praze 1989.

oh655u8339ehhn

Poděkování: “Paní profesorce” Kolínské ze laskavé zapůjčení materiálu.

ÚVOD

Období konce 19. století bylo obdobím rychlého rozvoje ekonomiky v tehdejší habsburské monarchii, pokoušející se dohnat náskok ekonomicky vyspělejších zemí. Osmdesátá léta přinesla v českých zemích rozvoj především odvětví zabývajících se produkcí výrobních prostředků. Mezi tyto rychle se vyvíjející obory patřilo i hutnictví. Mezi roky 1880 a 1890 se výroba surového železa a litiny v českých zemích téměř zdvojnásobil, těžiště výroby oceli se přesouvalo z alpských zemí do Čech. Tento trend vzrůstající výroby železa a oceli byl umožněn zvyšujícím se množstvím kapitálu a také rozvojem vědy a techniky. Objevuje se potřeba speciálně upravených litin a ocelí, které se nejprve uplatňovaly pro železniční stavitelství, později ve všech výrobních odvětvích. Nové postupy výroby oceli v konvertorech a martinských pecích se okázaly jako neocenitelné.

V roce 1889 mělo Kladno za sebou více než třicetiletou tradici hutnického města. Vojtěšská huť se stala srdcem Pražské železářské společnosti a do Kladna se soustřeďovalo centrum hutní výroby Čech. I přes vzrůstající výrobu ve Vojtěšské huti produkce železa a oceli pokrývala pouze běžné potřeby zejména dopravy a stavitelství, přičemž rozvíjející se strojírenství volalo po speciálních, zejména nástrojových ocelích. To bylo hlavním důvodem založení Poldiny hutě.

ZALOŽENí HUTĚ

V roce 1888 získal podnikavý Carl Wittgenstein, v té době centrální ředitel Pražské železářské společnosti, rozhodující podíl akcií v několika strojírenských a železářských společnostech. Protože neměl pro své závody dostatek kvalitní oceli, rozhodl se postavit novou ocelárnu, a již polovině roku 1889 měl v kapsa povolení k výstavbě kladenské ocelárny POLDI – HÜTTE. Jméno bylo vybráno na počest jeho manželky Leopoldy, přestože nebyl jediným zakladatelem hutě. Podle dochovaných stavebních plánů měli být cementační pece, kovárna s válcovnou, kelímková ocelárna, obráběcí dílna, energetická zařízení a kancelářská budova stát na ploše 22000 metrů čtverečních na nejvýchodnějším okraji Kladna, v těsném sousedství Vojtěšské huti.Také proto se dá předpokládat, že se na rychle pokračující výstavbě podílela nemalou měrou. Roku 1890 bylo rozhodnuto přeměnit Poldinu huť na akciovou společnost. Akciový kapitál byl rozdělen mezi sedm zakladatelů, přičemž největší podíl si ponechal právě Wittgenstein. Řízení závodu se však nevěnoval, pověřil jím jiné zkušené železáře. V počátcích se objevili problémy se surovinovými zdroji neboť původně očekávané železný odpad z Vojtěšské se pro vysoký obsah fosforu nedalo použít. Potíže byly napraveny až v roce 1891 smlouvou o dodávce válcovenského odpadu. Wittgenstein, stále ředitel P.Ž.S, uzavřel tuto smlouvu v podstatě sám se sebou.

Při výběru místa pro huť hrálo roli i kladenské uhlí pro první generátory, místo umožňovalo také napojení na stávající železniční síť. Důležitá úloha patřila v záběhu výroby laboratoři sousední hutě. To ale nebyla poslední pomoc ze strany P.Ž.S., také odbyt Poldiny hutě se zpočátku napojil na prodejní organizaci této společnosti.

Datum zahájení výroby není přesně známo. Podle všeho se tak stalo někdy kolem 26.listopadu 1890. Již v prvních dnech provozu se vyskytly potíže technického rázu s cementačními pecemi. Krátce nato, v roce 1891, byla vybudována první martinská pec a ocel se začala vyrábět modernějšími postupy. Další komplikaci nastaly s výrobou kelímkové oceli. Teprve po vyřešení tohoto problému zásluhou studie Augustina Ratha, byla huť připravena plnit poslání, pro něž byla založena.

oh655u8339ehhn

PRVNí PROVOZY

oh655u8339ehhn

Stavba hutě proběhla celkem v souladu s původním záměrem. Architektura byla jednoduchá. Převládaly budovy z hrázděného dřeva a dřevěné trámové konstrukce, ocel byla použita zcela výjimečně. Protože první fáze stavebního vývoje Poldiny hutě se omezila výhradně na přístavby ke stávajícím budovám, nabyl komplex až chaotického vzhledu. Komplex obsahoval řadu dílčích provozů (směšovna, lisovna, sušárny). První válcovací trať byla umístěna v jedné budově s kovárnou. Tato trať byla koupena jako již deset let stará ve štýrském Furthofu. Budova válcovny a kovárny sloužila i jako sklad oceli.

Doprava do a z hutě šla přes sousedící železniční Staré Kladno. Kolmo k tomuto kolejišti se sbíhalo několik kolejí vnitrozávodní úzké dráhy. Výškový rozdíl mezi tratí a závodem se vyrovnával pomocí výtahů – miniaturních napodobenin důlních věží.

Svůj původní vzhled si jádro zachovalo až do prvního desetiletí 20.století. V roce 1894 byla postavena nová kovárna situovaná na východním okraji závodu. Na podkladě získaných vojenských zakázek byla přistavěna lisovna střel. S rostoucí výrobou byla přistavěna druhá martinská pec a započala se stavba nové válcovny, která byla poháněna parním strojem o výkonu 370 kW. Proběhla i renovace vnitrozávodní dráhy, aby vystačila rostoucímu provozu. Bylo nutno se vypořádat s e zvyšujícími se nároky na elektrickou energii. Proto byla v roce 1898 postavena elektrická centrála, určená především pro provoz strojů v mechanických dílnách i pro osvětlení hutě. Musela se postavit i nová laboratoř pro sledování kvality oceli, když stará nestačila produkci oceli. Do nového století tedy Poldi vstupovala jako rychle a všestranně se rozvíjející závod s velice živou investiční činností.

EKONOMIKA A OBCHOD

oh655u8339ehhn

Již v roce 1891 se ukázala naléhavá potřeba zvýšení akciového kapitálu. Důvodem byla jak nová výstavba, tak nutnost krýt nemalé náklady na zajištění odbytu a propagaci výrobků. Kapitál byl zvýšen z původních 800 tisíc na 1,5 miliónů zlatých.Během dalších devíti let byl kapitál postupně zvýšen až na 4,5 miliónu zlatých.

Organizace vedení hutě byla v prvních letech velice jednoduchá. Veškeré řízení spočívalo na technickém a obchodním vedoucím. Prvním skutečně ředitelem se stal roku 1893 Anton Kerpely. Byl jím čtyři roky, než byl povolán k řízení společnosti Alpin Montangessellschaft.

Výrobně technické problémy v počátcích výroby se nutně odrazili i v celkové bilanci: Čistý zisk byl poprvé vykázán až v roce 1893. O dva roky později,kdy se ekonomika hutě stabilizovala, začala vyplácet dividendu. Velice důležitou roli hrála ve vývoji hutě promyšlená propagace. Jedním z propagačních prostředků byly železniční jízdenky ve formě pouzdra, do kterého se vkládaly letáky výrobků hutě. Tato akce velmi pomohla výrobkům Poldi proniknout do povědomí odběratelů. V roce1891 vzbudila na Zemské výstavě huť pozornost jako závod, jehož výrobní program byl v Čechách ojedinělý. V roce 1893 získala Poldi první cenu za výrobu kelímkové oceli na výstavě v Chicagu. Ve stejném roce byla pro ochranu výrobků patentována ochranná známka s profilem ženské hlavy, nad jejímž čelem byla umístěna pěticípá hvězda, symbol vývozu do pěti kontinentů. Roku 1897 už měla Poldi zastoupení v Berlíně, Budapešti, Miláně, Sheffieldu a Zürichu. Hlavní podíl na vzestupu měl stále se rozšiřující výrobní program, Jak v druzích ocelí, tak sortimentu válcovenských a kovárenských výrobků a dále pak jejich kvalita a specializace Poldiny hutě.

oh655u8339ehhn

ZáVĚR

V roce 1889 byl na Kladně založen závod specializovaný na výrobu ušlechtilé oceli – Poldina huť. Po znárodnění v roce 1945 pokračoval v jeho tradici národní podnik Spojené ocelárny. Stal se na dlouhou dobu symbolem Kladna a výroby oceli v Čechách vůbec. Teprve v devadesátých letech 20.století se tento podnik rozpadl, z původního komplexu s dvaceti tisíci zaměstnanců zbylo pár menších podniků.Po “ Poldovce” zbylo jenom spousta zastavěného místa a trochu vzpomínek.