|
HUSITSTVí - Opravná hnutí v církviHUSITSTVí - Opravná hnutí v církvi
Ve 14.století vrcholí odpor proti církevním praktikám, slova církve se lišila od jejích skutků. Vzniká vědomí, že křesťanství je třeba pomoci reformami, aby se odstranily nedostatky církve. Kritiku vyvolávalo i papežské schizma. V roce 1410 žehnali křesťanským věřícím dokonce tři papežové- Alexandr, Řehoř a Benedikt. Na světském trůnu kralovali také tři panovníci – Jošt, Václav a Zikmund z rodu Lucemburků. Papežské schizma se podařilo odstranit až v roce 1419 na koncilu kostnickém. Nejdůraznější odpor proti stavu církve se projevoval u oxfordského profesora Johna Wicklifa. 55789ovn35vze1g Prosazoval hlavně tyto myšlenky:
Wicklif byl církví obžalován z kacířství. Jeho učení nenašlo ohlas v západní Evropě, ale mělo silný vliv v Čechách, kam pronikly Wicklifovy spisy.První kritika církve se objevila v kázáních Konráda Waldhausera, Jana Milíče z Kroměříže, Matěje z Janova.
Vyvrcholením českého reformačního hnutí bylo dílo Jana Husa. Narodil se pravděpodobně v roce1371 v jihočeském Husinci u Prachatic . Byl rektorem bohoslovecké fakulty a kazatelem v kapli Betlémské ( od roku 1402 ) . Právě mezi českými intelektuály se postupně vyhraňuje proud opravného hnutí , v jehož čele se během několika let objeví mistr Jan Hus. Mezi Čechy a Němci vznikají stále častější spory . Jednou z prvních rozepří byl zápas o hlasovací práva na pražské univerzitě . Do této doby byli Němci na univerzitě se svými 3 hlasy v přesile ( Češi měli pouze 1 hlas ) . Na naléhání Jana Husa vydal Václav IV. v roce 1409 DEKRET KUTNOHORSKÝ , ten stanovil , že na pražské univerzitě měli Češi 3 hlasy a cizinci pouze 1 hlas . Důsledkem tohoto bylo , že Němci odešli a založili univerzitu v Lipsku . ( Václav IV. zemřel roku 1419 – na počátku husitské revoluce ) . Husovo učení, které vycházelo z myšlenek J . Wicklifa, vzbudilo v Čechách velké společenské vření. Hus dostal zákaz kázání v Praze a byla na něj uvalena klatba (později byl na Prahu uvalen i interdikt po dobu , kterou bude Jan Hus ve městě ) , proto odešel do jižních Čech (Kozí Hrádek, Krakovec) , kde kázal pod širým nebem. Klatbou byl hříšník vlastně vyobcován z křesťanského stáda. Nesměl vkročit na svěcenou půdu , přijímat svátost oltářní , neměl právo na křesťanský pohřeb. Pro ostatní věřící platil příkaz nepodat kacíři ani stravy , ani vody, ani jiné lidské pomoci. Klatbu bylo možno ze zatraceného sejmout, jestliže se dal na pokání . V opačném případě sáhla církev ke ztížení klatby vyhlášením interdiktu , což znamenalo veškerý zákaz církevních úkonů v označeném městě . ( bohoslužeb , pohřbů , svateb ) Roku 1414 byl povolán Jan Hus před kostnický koncil (bezpečný návrat mu měl zajistit glejt krále Zikmunda ) . Po příchodu do Kostnice (dnes v Německu) Byl uvězněn a nařčen z kacířství . Své učení však neodvolal , projevil velkou statečnost a morální sílu . Dne 6 . července 1415 byl upálen . Roku1416 byl v Kostnici upálen i Husův přítel Jeroným Pražský .
HUSITSTVí (církevní hnutí ) 1 . fáze husitského hnutí ( 1419-1421 )
Husova smrt vyvolala v Čechách pobouření . Protestoval i český sněm . Přívrženci Husovi začali přijímat pod obojí způsobou ( utrakvismus ) . Jako první začal tento obřad JAKOUBEK ZE STŘíBRA . Hnutí se šířilo i na venkov, kde se lidé scházeli k bohoslužbám pod širým nebem , tzv. POUTĚ NA HORY . 30 . července 1419 došlo k útoku pražské chudiny pod vedením Jana Želivského na novoměstskou radnici . Z jejích oken bylo vyvozeno 11 konšelů ( 1 . pražská defenestrace ) . Tím začala husitská revoluce . Když v srpnu 1419 zemřel Václav IV. , jeho bratr ZIKMUND se snažil získat český trůn. Narazil však na odpor , na jeho straně byli pouze katolíci . Spojil se proto s papežem a společně vyhlásili křížové výpravy proti českým kacířům .
V husitském hnutí se vytvořilo:
Všichni husité uznávali společný program , jímž byly čtyři pražské artikuly, zformulované na jaře 1420. Stručně shrnovaly základní principy husitských představ o nápravě církve a společnosti v duchu božího zákona .
Čtyři pražské artikuly:
V červnu roku 1420 došlo k 1. křížové výpravě . Zikmund byl poražen na hoře Vítkově ( dnes Žižkov u Prahy ) a na Vyšehradě. V čele vojska pražanů a táboritů se poprvé objevil Jan Žižka. V moci Zikmunda zůstala pouze Morava. Naprostá většina zpráv , které o Žižkovi máme ,se vztahuje až k posledním pěti rokům jeho života . Vše co předcházelo nám prakticky uniká ze zorného pole. Nelze ani přesně určit , kdy se trocnovský zeman narodil. Snad v roce 1360 nebo o jeden , dva či více roků později (?) Možná , že po léta 1406-1409 působil v bratrstvu silničních lapků jistého Matěje , který byl roku 1409 pověšen v Českých Budějovicích. Do řad zbojníku vehnala Žižku existenční nouze. V červenci 1409 vydal Václav IV. svému „věrnému milému“ amnestní list, jímž mu promíjí vše, co spáchal zlého vůči králi i koruně. V tomto období získal Jan Žižka patrně znovu majetek. Zajímal se o reformní ideje , navštěvoval Betlémskou kapli a podporoval aktivně husitské hnutí, jako jeden z nejvýznamnějších husitských vojevůdců . Jan Žižka byl neobyčejně statečný, prokázal vynikající velitelské schopnosti.
2. fáze husitského hnutí (1421-1437)
Vedoucí silou hnutí byla měšťanská opozice . Pod vedením Prahy vznikla obranný svaz 21 českých měst, který ovládl většinu Čech. Roku 1421 se konal Čáslavský sněm , kterého se vedle šlechty poprvé zúčastnilo i měšťanstvo. Zikmund zde byl označen za nepřítele českých zemí a byl sesazen z trůnu. Byla sestavena nová vláda – 5 pánů , 7 měšťanů , 8 zástupců husitských měst. Začala jednání s polským králem Zikmundem Korybutem o jeho dosazení na český trůn.
Roku 1422 začala druhá křížová výprava. Křižáci byli poraženi u Německého Brodu. Roku 1424 porazil Žižka šlechtu a umírněné pražany v bitvě u Malešova. Po válečném tažení husitů na Moravu Jan Žižka v říjnu 1424 před Přibyslaví umírá . Pro husitské hnutí to byla velká ztráta.
Po Žižkově smrti bylo problémem sjednotit různé husitské proudy – pražany, tábority, sirotky. Roku 1425 byl mezi nimi uzavřen mír. Jejich společné vojsko pod vedením Prokopa Holého porazilo křižáky:
Husitské vojsko nebylo nikdy křižáky poraženo. Tyto úspěchy husitů jsou přičítány jejich velkému vnitřnímu přesvědčení, kvalitní organizovanosti , na které se podíleli vynikající bojovníci. Husité zavedli neobvyklé typy zbraní, většinou vyrobené z obyčejného selského nářadí , nové způsoby boje : okovaný selský cep, palcát, řemdih, sudlice, železný biják, vozová hradba.
Husité podnikali spanilé jízdy do okolních zemí ( Slezsko, Lužice, Rakousy, Polsko ). Záměrem bylo objasňovat husitské ideje v prostoru podléhajícím nepřátelské propagandě a tím přerušit izolaci husitů . Hejtman Jan Čapek ze Sán dovedl svůj oddíl až na pobřeží Baltu. ( roku 1433 s armádou sirotků ) Specifikem této výpravy byl záměr zajistit pro husitské Čechy polské spojenectví. Své názory rozesílali husité po Evropě v tzv. manifestech . Měly rozmanitý obsah . Některé se obracely k lidu cizích zemí s výzvami do boje proti církvi , jiné vysvětlovaly husitskou věrouku a motivaci českého revolučního zápasu, další se obracely k učencům. Proklamace husitů byly později objeveny až v Barceloně, Benátkách , Paříži, Cambridgi a jinde. Avšak v neposlední řadě představovaly spanilé jízdy i cestu k získání kořisti. Někteří husitští hejtmani našli v nájezdech přes hranice i vítaný zdroj vlastního obohacování .
Po prohraných křížových výpravách králi ( od roku 1433 císaři ) Zikmundovi nezbylo nic jiného než navázat s husity jednání a uvažovat o jejich požadavcích. O totéž usiloval od roku 1431 koncil, zasedající v Basileji. Koncilu se zúčastnili Zikmund, papež, Prokop Holý a Jan Rokycana jako zástupci husitů. Husitská delegace se na koncil dostavila až v lednu 1433, aby tu rokovala o čtyřech artikulech. Diskuse se však protáhla a probíhala střídavě v Praze a Basileji. V důsledků ekonomických potíži válkou vyčerpané české země došlo posléze k oslabení pozic neústupného bloku táborů a východočeských husitů. Proti nim se postavili umírnění husité , snažící se o dohodu s koncilem, a ve spojení s českými katolíky je porazili 30.5. 1434 v bitvě u Lipan.
Bitva začala kolem čtvrté odpoledne. Houfy táboritů, sirotku a hotovosti spojeneckých měst čítaly 15000 pěšáků, 700 jezdců a kolem 400 vozů. Panská koalice byla v přesile ( 25000 pěšáků, 1200 jezdců, 720 vozů). Protivníci se navzájem dobře znali, protože tu bojovali Češi s Čechy. ( Prokop jehož protějškem byl Diviš Bořek z Miletínka, výtečný husitský válečník ) Hejtman Čapek ze Sán opustil se svým vojskem Prokopa Holého a uprchl z bojiště, když viděl panskou přesilu. Vlastní bitva byla krátká, trvala snad tři hodiny. Až do rána však honička za uprchlíky. V této bitvě padl Prokop Holý.
Lipany způsobily strašný šok a rezignaci v táboře poražených. Králi Zikmundovi se konečně otevřela cesta k českému trůnu. Roku 1436 byl přijat za českého krále ( zemřel roku 1437 ve Znojmě ) .
Porážka radikálů otevřela cestu k dohodě mezi husity, basilejským koncilem a Zikmundem Lucemburským. Její text obsahovaly úmluvy, zvané kompaktáta, slavnostně vyhlášené v Jihlavě dne 5.7. 1436 . Bylo jimi uznáno pouze právo přijímat pod obojí způsobou ( z kalicha kališníci ). Dospělí obyvatelé Českého království a Moravského markrabství se mohli rozhodnout buď pro husitskou nebo katolickou konfesi.
Církev však dohody nedodržovala ( papež kompaktáta nikdy neuznal ), a proto došlo k odporu zbytku husitů pod vedením Jana Roháče z Dubé . Jeho hrad Sion byl obklíčen Zikmundovým vojskem, Jan Roháč zajat a v Praze popraven . Tak skončila roku 1436 husitská revoluce.
Změny v Čechách po skončení husitské revoluce:
Negativním vlivem husitství byly škody způsobené na církevním umění a architektuře, izolace české umělecké tvorby od ostatní Evropy.
Čerpaná literatura: Čornej,P.: Vše podstatné z českých dějin.Praha, Práh- Martin Vopěnka 1992 Hora,P.: Toulky českou minulostí(2.díl). Praha, Práce 1991
|
