Referaty
Home
Anglictina
Biologie
Chemie
Dejepis-Historie
Diplom-Projekt
Ekonomie
Filozofie
Finance
Fyzika
Informatika
Literatura
Management
Marketing
Medicina
Nemcina
Ostatni
Politika
Pravo
Psychologie
Public-relations
Sociologie
Technologie
Zemepis-Geografie
Zivotopisy




Téma, Esej na téma, Referátu, Referát, Referaty Semestrální práce:

Seminární práce z anorganické chemie

Seminární práce z anorganické chemie

Autor: Zde napiš své jméno

Třída: a třídu

Datum odevzdání: s datumem


33599jhv97jtk5c

ICHEMICKá VAZBA A VAZEBNá ENERGIE3

IIKOVALENTNí VAZBA3

II.1Molekula vodíku3

II.2Elektrony v molekulách3

II.3Vazba a vazba .4



II.4Násobné vazby4

II.5Vaznost4

II.6Struktura molekul s jedním centrálním atomem5

II.7Polarita kovalentní vazby5

IIIIONTOVÉ SLOUČENINY5

III.1Iontová vazba5

III.2Struktura a vlastnosti iontových sloučenin5

IVKRYSTALY5

IV.1Atomové krystaly5

IV.2Molekulové krystaly6

IV.3Mezimolekulové síly6

VELEKTRONEGATIVITA, POLARITA6

VISEZNAM POUŽITÉ LITERATURY7


33599jhv97jtk5c

  1. Chemická vazba a vazebná energie

Známe více než sto prvků, můžeme je slučovat tím vznikají miliony různých látek.

Chemické vazby jsou síly, jimiž jsou k sobě navzájem poutány sloučené atomy v molekule. Stálost molekul vzhledem k atomům se projevuje tím, že se při tvorbě chemických vazeb uvolňuje energie.

K jejich štěpení je naopak nutno energii dodávat. Spotřeba i uvolnění energie při těchto procesech je stejná. Disociační energie vazby, vazebná energie je potřebná energie k rozštěpení chemické vazby. Pod vazebnou energií se v tabulkách udává molární vazebná energie(energie přepočtená na 1 mol vazeb). ht599j3397jttk

Vazba
vazebná energie (kJ . mol-1 )
C__H
414
  1. Kovalentní vazba

 

    1. Molekula vodíku

Nezbytný předpoklad vzniku molekuly je srážka.Dochází k částečnému průniku a spojení atomových elektronových obalů. Pak jsou oba e- přitahovány oběma jádry, to vede ke zvýšení elektronové hustoty v prostoru mezi jádry. Z existence H2 (vzdálenost jader od sebe 0,074 nm) plyne, že při této vzdálenosti jsou přitažlivé a odpudivé síly v rovnováze.

Délka vazby - vzdálenost atomových jader vázaných atomů. Sdílení elektronů – elektronový obal molekuly tvoří oba elektrony a nemůžeme určit ke kterému jádru e- patří. Kovalentní vazba je tvořena sdílením elektronů mezi dvěma atomy. Chemická vazba je založena na sdílení elektronového páru – sdílený nebo vazebný elektronový pár.

 

    1. Elektrony v molekulách

Postupné obsazování hladin v molekule se řídí výstavbovým principem, Pauliho principem a Hundovým pravidlem. V molekule H2 v zákl. stavu se obsazují 2 e- s různým spinovým magnetickým kvantovým číslem. Systém elektronových stavů v molekulách je složitější než v atomech. Překryv orbitalů je nezbytnou podmínkou vazby.

Vyznačení valenčních elektronů:

N O F ; N O F ; H – H F – F

    1. Vazba a vazba .

Vazba většinou vzniká překryvem dvou orbitalů s, může vzniknout i překryvem orbitalů p.

Př. molekula F2

V molekule HF vznikla vazba překryvem orbitalu p a s.

V obou případech zůstává zachována velká elektronová hustota mezi jádry.

Vazba vzniká překryvem orbitalů p (podélně). Na spojnici mezi jádry atomů je nulová elektronová hustota.

    1. Násobné vazby

Jednoduchá vazba je vazba jednoho elektronového páru. Každý atom přispívá jedním elektronem. Násobné vazby jsou dvojné (ethen), a trojné (ethin). Dvojná vazba je složena z vazby a vazby . Účastní se jí dva elektronové páry.

 

 

    1. Vaznost

Vaznost je počet kovalentních vazeb vycházejících z atomu prvku ve sloučenině. Vaznost atomu prvku souvisí s elektronovou konfigurací valenční vrstvy jeho atomu i atomů se kterými se slučuje. Oktetové pravidlo je jednoduchá pomůcka při určování vaznosti atomů prvků 2. a 3.periody. toto pravidlo neplatí pro sloučeniny typu BeF2, BF2 ani pro molekuly s lichým počtem elektronů.



Koordinačně kovalentní(koordinační, dativní) vazba je vazba, která vzniká poskytnutím obou elektronů sdílného atomového páru jedním partnerem a ve valenční vrstvě druhého partnera musí být volný orbital. Denor (dárce)je částice, která poskytuje elektrony a akceptor (příjemce) částice, která je přijímá. Vzniká vazba, která se pevností neliší od běžné kovalentní vazby.

Př. atom dusíku + kation vodíku při vzniku amonného iontu :

    1. Struktura molekul s jedním centrálním atomem

Kovalentní vazba má v prostoru určitý směr, ztotožněný se směrem spojnice jader vázaných atomů. Lineární molekula je tříatomová molekula, kde jádra vázaných atomů leží na jedné přímce, když na jedné přímce neleží, pak mluvíme o molekule lomené. Vazebný úhel svírají dvě vazby vycházející z téhož atomu. U jednoduché chemické vazby mají vazebné úhly největší možnou hodnotu.

 

 

 

    1. Polarita kovalentní vazby

Veličina (atomová elektronegativita) je míra schopnosti atomu přitahovat sdílené elektrony.

Výpočet atomové elektronegativity : X =konst (I+A) I…..ionizační energie

A….elektronová afinita

Je-li molekula složena z atomů s různou elektronegativitou, je polární, má kladný a záporný pól čili tvoří dipól. V takové molekule je polární kovalentní vazba. Při hodnocení polárnosti složitějších molekul je nutno dipóly skládat, výsledný dipól závisí na souměrnosti molekuly.

  1. Iontové sloučeniny

 

    1. Iontová vazba

Při vzniku iontové vazby ztrácejí atomy elektropozitivních prvků elektrony za vzniku kladných iontů, uvolněné elektrony jsou převáděny na atomy elektronegativního prvku za vzniku záporných iontů. Kationty tvoří prvky s malou ionizační energií, anionty tvoří prvky s velkou elektronovou afinitou.. Přechod od kovalentní vazby k iontové vazbě je plynulý.

    1. Struktura a vlastnosti iontových sloučenin

Iontové sloučeniny jsou krystalické. Ionty v iontových krystalech jsou poutány velkými elektrostatickými silami (teplota tání a varu je vysoká). Pevné iontové sloučeniny jsou elektricky nevodivé, ale u jejich roztoků a tavenin je tomu naopak. Pevnost iontových vazeb způsobuje, že iontové krystaly jsou tvrdé a křehké. Rozpouštějí se v polárních rozpouštědlech (např. voda). O hydrataci iontů hovoříme, když je rozpouštědlem voda.

  1. Krystaly

 

    1. Atomové krystaly

Příklad krystalové struktury tvořené kovalentně vázanými atomy je diamant. Každý atom uhlíku je v ní obklopen čtyřmi jinými atomy uhlíku, uspořádány tetraedricky. Všechny atomy jsou navzájem kovalentně vázány. Na stavbě atomových krystalů se může podílet i několik prvků (př. křemík). Tyto látky mají vysokou teplotu tání a v pevném skupenství jsou velmi tvrdé.

    1. Molekulové krystaly

Molekulové krystaly jsou vystavěny z molekul navzájem poutaných van der Waalsovými silami, popřípadě vodíkovými vazbami. Mají nízkou teplotu tání a jsou těkavé. Krystaly vrstevnaté (grafit) jsou přechodem mezi atomovými a molekulovými krystaly. Ve vrstevnaté struktuře jsou atomy nebo ionty spojeny do dobře definovaných vrstev.

    1. Mezimolekulové síly

Podle holandského fyzika J. D. van der Waalse, který se zabýval studiem vazebných sil molekul obsahujících pouze několik atomů, na kterých závisí skupenství látky za určité teploty,se mezimolekulové síly nazývají van der Waalsovy. Jejich podstatou je vzájemné působení molekulových dipólů. Kovalentní sloučeniny jsou neelektrolyty, neboť neobsahují ionty. Mají nízký bod tání a varu a jsou obvykle rozpustné v benzenu … ,ale nerozpustné ve vodě. Van der Waalsovy síly jsou v tuhých látkách desetkrát až dvacetkrát slabší než síly vyvolané iontovou nebo kovalentní vazbou. Střední postavení mezi van der Waalsovými silami a chemickými vazbami zaujímá vodíková vazba (sloučeniny vodíku s fluorem, kyslíkem s dusíkem).

  1. Elektronegativita, polarita

V kovalentní vazbě mezi dvěma různými atomy není elektronový pár sdílen rovnoměrně, protože jej atom s větší přitažlivostí pro elektrony částečně přetáhne na svou stranu. Výsledné rozložení náboje způsobuje její polárnost.Stupeň polarity závisí na relativní elektronegativitě vázaných atomů. Elektronegativita je podle Paulingovy definice „schopnost atomu v molekule přitahovat elektrony“.


  1. Seznam použité literatury

G.I.Brown_____________________Úvod do anorganické chemie ____________SNTL

Prof. spol.______Chemie / obecná a anorganická / pro gym.__SPN